ddkk komentáře u knih

Další z exkurzů do života MV. Docela chápu jeho rozčarování nad původně úžasnou manželkou, která, docílivší hmotných statků, proměnila se v eko-bio-ženu a již svého narcistického manžela tak nějak nepotřebovala. Nicméně, jako literatura mne autorův životní omyl zas tak moc nenadchl a vydržela jsem do konce jen proto, že jsem aktuálně neměla při domácích pracech nic jiného k poslechu.
Takže tak.
Jo, mimochodem, biožena byla původně knihovnicí, takže se to nečekaně hodí i do ČV.

93 26.01.2024

Příběh, odehrávající se ve státní "škole" Willowbrook, který je o to otřesnější, že jeho reálné kulisy byly zřejmě ještě mnohem horší, než je autorka dokázala v knize popsat. Záměna identických dvojčat je vždycky atraktivním tématem, tady navíc v prostředí, které je doslova příšerné.

Myslím, že autorka především chtěla popsat skutečné poměry, které ještě relativně nedávno vládly v obřím státním zařízení, do něhož americké rodiny doslova odkládaly své mentálně zaostalé, ale i jen méně přizpůsobivé a "zlobivé" děti. Příběh Sage a Rosemary je navíc okořeněn záhadnými vraždami...

Pamatuji se, jak těsně po sametové revoluci vzniklo i u nás jedno takové zařízení pro údajnou převýchovu amerických dětí s podivným programem. Naštěstí bylo díky novinářům poměrně rychle zrušeno...

91 26.01.2024

Laurie je moc milý příběh o jednom stárnoucím, osamělém a smutném muži, kterému rozsvítí a nakonec i doslova zachrání život roztomilé štěně. Těch pár stránek je napsaných tak, že ani jediné slovo tu nechybí a - u Kinga obzvlášť nezvyklé a o to cennější - ani jediné slovo tu není navíc.

Laurie mi hned po ránu pozvedla náladu a já moc děkuji své oblíbené momo01 za skvělý tip.

Doporučuji.

88 26.01.2024

Je těžko uvěřitelné, co všechno je člověk schopen unést, co všechno je schopen přežít a taky - jakých činů je schopen. A kniha o událostech v Babim Jaru to vše v přímém přenosu a Toljovými slovy popisuje.

Nepředstavitelné hrůzy jsou vylíčeny věcně, bez velkých emocí, tak, jak je viděl a přijímal malý kluk. Je to mnohem účinnější než kdyby se v textu prolévaly potoky slz. Kdo chtěl přežít, musel se přizpůsobit, protože východisko a únik ze zoufalé a nepředvídatelné situace prostě nebylo....

Proč se kniha - dokument o Babim Jaru, nemohla za sovětské éry opakovaně vydávat, je dnes asi těžko pochopitelné. A ještě méně pochopitelné je, proč se znovu nevydávala a nevydává ani dnes.

Doporučuji.

90 11.01.2024

Já píši vám - co mohu více? Co ještě mohu dodati?
Teď vím, že máte právo sice mne pohrdáním trestati,
leč ještě věřím, nešťastnice,
že mne váš milosrdný soud nemůže přece zavrhnout...

Dopis Taťány Oněginovi byl v době mých gymnaziálních studií snad nejvíce citovanou částí ruské romantické literatury. Samozřejmě v originále!

Puškin byl vynikající autor a jeho dílo - nejen Oněgin, určitě stojí za přečtení.

Doporučuji.

103 06.01.2024

Vůbec nechápu, jak je možné, že mne Piková dáma až dosud úplně míjela. Přitom je to úžasný příběh, plný tajemství a mystérií, skvěle vystavěný na minimální ploše. Karban, mamon, starosvětský závan bývalé ruské aristokracie, zbabělost a víra v nadpřirozeno...a zasloužený trest. A k tomu ten jazyk!

Doporučuji.

90 06.01.2024

Robotham je jistota. Přečetla jsem všechny jeho knihy, které u nás zatím vyšly a ani jednou mne nezklamal...

Cyrus a Evie jsou sice trochu nesourodá dvojka, ale patří k sobě, protože jenom Cyrus ví o Evie to, co nikdo jiný. Chrání ji a pečuje o ni. A do tohoto souznění a vyšetřování dalšího zločinu se najednou vrátí - po dvaceti letech! - Cyrusův rozporuplný bratr Elias...

Doporučuji.

87 06.01.2024

Němý svědek je jeden z nejlepších případů HP. Kapitán Hastings vypráví o záhadné smrti bohaté tetičky Emily. A nebýt geniálního Poirota, padla by vina na toho nejnevinnějšího člena rodiny...

Bob je k pomilování a HP jakbysmet!

Doporučuji.

97 06.01.2024

Je to zvláštní dvojka, ta Mina a Vincent. Samozřejmě, že s realitou moc společného asi nemají a tak trochu se vezou na vlně divných a lehce nekorektních policistů a vyšetřovatelů a jejich pomocníků jak je známe i od jiných autorů. Ani přesložitý příběh sekty, vražd a šachových partií se s téměř stoprocentní určitostí vlastně nemůže v běžném životě odehrát, což může leckdy leckoho iritovat.

Jenže o to v detektivkách ani thrillerech přece vůbec nejde.

Vůbec mi nevadila neustále zpocená parta stockholmských kriminalistů, logické hádanky, s nimiž zápolil Vincent jsem si ani náhodou nehodlala ověřovat (proč taky!) a ani jsem se moc nepozastavovala nad těžko pochopitelným způsobem vyšetřování (snad s jednou výjimkou - to když se schůzky policejního týmu, kde se mluvilo o vraždách dětí, klidně mohla zúčastnit desetiletá Astrid)...Kult mě bavil, i když má 560 stránek (a jedna z nich se dokonce omylem tiskaře? opakuje).

Ani chvíli jsem se nenudila a i když se dalo leccos z řešení zápletky vytušit, stejně to bylo napínavé a překvapivé až do konce. Už 1. díl série se mi líbil a jak jsem napsala už tehdy, Camille Läckbergové spolupráce s Henrikem Fexeusem jen prospívá. Kdo čeká hlubokomyslný román neb dokonce literaturu faktu, bude zklamán. Kult je čistokrevná severská detektivka, která má ambice pobavit. A to činí velmi profesionálně.

Doporučuji.

84 06.01.2024

S Ronjou jsme trochu bojovali, ale nakonec se povedlo její příběh dočíst, napsat o něm do čtenářského deníku a ještě přidat povedenou ilustraci v podobě portrétu titulní hrdinky...hezký příběh plný dobrodružství, který se vnukům moc líbil.

95 27.12.2023

Všech devět (ano, je jich devět) příběhů představuje okouzlující bránu do fantastického dětského světa plného víl a skřítků, princezen i loupežníků. Astrid Lindgrenová je prostě nesmrtelná a její knihy jsou blízké i současným dětem.

Knížka se moc líbí a zásluhu na tom mají určitě i krásné ilustrace Markéty Vydrové.

82 26.12.2023

Popasovat se s Vančurou není jen tak. Musím souhlasit s mol378, ano, k Vančurovi se musí dospět. Pro mne je jedním z nejskvělejších českých spisovatelů všech dob. A Konec starých časů miluju a jsem moc ráda za film Jiřího Menzla...Vančurovi evidentně rozuměl...

83 26.12.2023

Dnes už skoro klasický příběh, ovšem v podání Roalda Dahla má úplně jiné kouzlo. Vnukům se líbil...

63 26.12.2023

Další "dahlovský" příběh, který si moc nebere servítky. Život je sice někdy moc hezký a příjemný, ale někdy taky pořádně drsný...Matylda je super, ale má to zatraceně těžké...Jako snad každý příběh RD doporučuju knížku číst společně s dětmi. Je to místy docela děsivé a děti potřebují leccos vysvětlit. Nebo ji nechat až na později...

75 26.12.2023

Můj syn Martin se učil číst, když knížku dostal. Už nevím, jak moc se s ní tehdy ztotožnil...Jeho podobně starým synkům už ale nic moc neříká...

57 26.12.2023

Mimořádná kniha - biografie mimořádného člověka. Skvěle vypravená, obsahuje více než 700 fotografií a různých dokumentů, jsou v ní výňatky z Konkolského deníků, řada příběhů, které zatím nikdy nebyly zveřejněny, poznámky, soudobé plakáty a dokonce je přiložena i mapa světa... Je to fascinující příběh...

Konkolského jsem potkala pradávno, když měl jednu ze svých prvních přednášek ve frýdeckém zámku po vydání knihy Dobrodružství křtěné mořem. Knížku mi podepsal, byla jsem na ni moc hrdá, jenže někdo mi ji později uloupil...Tak tuhle si už ukrást určitě nenechám.

Doporučuji.

72 26.12.2023

Tak tohle je kuchařka podle mého gusta. Žádná vypulírovaná a naleštěná fotografická publikace, klasická kuchařská kniha, jednoduše a přehledně členěná, se spoustou receptů na úžasná italská jídla. Už při pročítání se mi sbíhaly sliny a jen jsem plánovala, co všechno si zkusím uvařit, udusit, upéct...
Doporučuji.

68 25.12.2023

Je radost číst téměř sto let staré zápisky lékaře z Dobré u Frýdku, který pocházel ze starého selského rodu a byl vášnivým nimrodem. Dneska už si jen s mírným údivem čteme o tehdejších zvyklostech týkajících se "cikánů", i o nesmiřitelném vztahu k dravcům a škodné všeobecně. Z vyprávění však především plyne obrovská láska k přírodě i cit pro potřeby lovné zvěře:

"Chcete-li mít hojnost zvěře i bažantů, řiďte se především zásadou: Mnoho hájit a šetřit - málo střílet!"

V té době hajné i majitele a nájemce honiteb trápili hlavně pytláci. Těch tedy zkraje 20. století musely být desítky! Ovšem pan doktor se s nimi asi moc nepáral:

"...někteří soudcové posuzují pytlácké případy velmi blahovolně a diktují tak mírné tresty, že jimi svádějí pytláky spíše k opakování, místo aby je od těchto činů odstrašovali. Proto zůstane přece jen všeobecným prostředkem pořádný býkovec, a to mezi čtyřma očima. Je to prostředek laciný, není k němu potřeba advokátů, ušetří se nájemci mnoho času i tahanic. Jeden z mých hajných používal tohoto prostředku s velmi dobrým výsledkem. Mnoho pytláků tím vyléčil z myslivecké vášně."

Milé setkání s dávno uplynulou dobou i rodným krajem...

71 25.12.2023

Přiznávám, že se mi kniha z edice První čtení šikovně hodila do letošní výzvy. A vnukovi se hodila do čtenářského deníku. Takže společnými silami jsme si přečetli hezký a nenáročný příběh Alenky a jejich kamarádů, od kterého jsme neočekávali nic víc než splnění úkolů.

63 25.12.2023

Nejprve jsem mnohokrát viděla stejnojmenný film. Teprve později se mi dostala do ruky Brdečkova kniha. A je vidět, jak moc posloužila jako pouhá předloha scénáře filmu Oldřicha Lipského a...Jiřího Brdečky s podtitulem: Koňská opera. Hodně na něm společně zapracovali a vytvořili dílo značně odlišné od původního textu. Neočekávala jsem scénář, ale knihu s dost jiným příběhem, a tak jsem ani nemohla být zklamaná.
U mne za čtyři a doporučuji.

71 25.12.2023