Piková dáma

pre mňa výborné poviedky, ja osobne môžem viacerých ruských spisovateľov

Líbily se mi snad všechny povídky, až na KIRDŽÁLI.
Piková dáma je skvěle dotažená, Kapitánská dcerka epická. U povídky DUBROVSKÝ i slzička ukápla.
Puškin byl skvělý spisovatel.
Děkuji za možnost legálního stažení zdarma (v e-pub s názvem Piková dáma a jiné povídky).
ČV 01 2025

Myslím, že jednou přečíst by stačilo...

Já vím, že je to klasika od ruského velikána, o němž se učilo, učí a učit bude, ale mě Piková dáma nijak neokouzlila...neříkám, že by to nebylo zajímavé, ale že bych se k této knize někdy rád vrátil? To ne.

Hochu velmi fajn úvod do realistické literatury

Táto poviedka je plná tajomna, psychologickej hĺbky a filozofických úvah o osude, túžbach a nevyhnutnosti.

Hlavným dejovým motívom je príbeh starého grófa Hermana, ktorý sa zaujíma o tajomnú kartu, umožňujúcu vyhrať veľké peniaze v hazardnej hre. Puškin v diele využíva prvky nadprirodzena a mystiky, čím vytvára napätie a zvyšuje dramatickosť príbehu. Postava Hermana je zobrazená ako človek posadnutý túžbou po bohatstve a moci, čo ho nakoniec vedie k tragickému osudu.

"Piková dáma" ponúka hlbokú úvahu o osude a nevypočítateľnosti života, čo je dôvod, prečo ma toto dielo zaujalo.

Celkovo je "Piková dáma" dielom, ktoré kombinuje napínavý dej s filozofickými otázkami a ponúka čitateľovi silné emocionálne zážitky.

Odporúčam ju všetkým milovníkom dobrej literatúry a tých, ktorí majú záujem o hlboké psychologické a filozofické témy.

V rámci letošní výzvy jsem se po letech ráda vrátila k originálu této povídky klasika ruské literatury a znovu mě nadchla.

"Piková dáma" je brilantní ukázkou Puškinova vypravěčského umění a hlubokého porozumění lidské psychice, které dalece přesahuje svou dobu. Jeho mistrovské vykreslení posedlosti a jejích ničivých důsledků zanechává v napětí až do samého konce. Puškinův odkaz je nesmírně významný a je patrný v dílech mnoha následovníků, a to včetně Fjodora Dostojevského. V jeho slavném "Zločinu a trestu" můžeme vysledovat inspiraci Puškinem v oblasti komplexní charakterizace postav, zejména v zobrazení vnitřních konfliktů a temných stránek lidské duše.

Skvostné. Chytré.
„Hra mě tuze zajímá, ale neumím obětovat nezbytné za naději, že získám zbytečné.“
Tahle věta mě dostala.

Jako ve světě Jane Austenové, jen s ruskými jmény. Taková mírně strašidelná povídka o nenasytnosti a cestě k penězům "přes mrtvoly". Přečteno v rámci ČV 2025.

ČV 01/25. K čítaniu ma ešte pred covidom inšpirovala návšteva dvoch Puškinových múzeí v Rusku, hlavne to v Moskve bolo mimoriadne pôsobivé. Dcéra je milovníčka ruskej literatúry (hlavne Bulgakova) a syn zbožňuje Puškinovu lyriku, tak som sa nechala strhnúť a rozhodne neľutujem! Pre mňa prekvapivo pútavé a byť zakúpené v antikvariáte ostane už súčasťou našej knižnice. Zhltla som ho za chvíľku a dlho hľadala jeho adekvátne uplatnenie v knižnej výzve, teraz prišla tá správna chvíľa...

Takový lehký nenáročný příběh, který mi, nevím proč, připomněl E. A. Poea

Vůbec nechápu, jak je možné, že mne Piková dáma až dosud úplně míjela. Přitom je to úžasný příběh, plný tajemství a mystérií, skvěle vystavěný na minimální ploše. Karban, mamon, starosvětský závan bývalé ruské aristokracie, zbabělost a víra v nadpřirozeno...a zasloužený trest. A k tomu ten jazyk!

Doporučuji.

Perfektní. Klasika literatury.

Z knihy přímo dýchá starosvětský duch, a i když se z dnešního pohledu může celý příběh jevit jako velmi naivní, čte se příjemně.

Zajímavý příběh a četla se velmi dobře.

(SPOILER) Mysteriózní, skoro až hororově, s ponaučením...Kdo chce víc, nemá nic . Hamižnost , ruku v ruce s potemnělym mozkem jdou světem a senilní postavička hraběnka jim otvírá dveře do pekla. Dílo pomalu 200 let staré, přitom tak moc aktuální. Smekám pŕed Puškinem, jako již mnohokrát a vřele doporučuji. Ruská literatura zastoupena Puškinem, Gogolem a Tolstym ukazuje vysokou úroveň tehdejší ruské kultury a bylo by škoda ji nečíst jen proto, že ji ruští mužíci století 20 a 21 totálně zprofanovali...

Díky synově povinné četbě jsem znova povídku přečetla a líbila se mi stejně, jako před lety. Mám ráda ruskou klasiku, i když už nemám tolik času, jako v mládí.

Na pouhých cca 50 stranách poměrně dost děje. Prostředí hazardních her mne velmi zaujalo, vyprávění o hraběti Saint-Germainovi také. Nápad skvělý, vše dotaženo do konce, dozvídáme se v závěru i o osudu postav. Jsem ráda, že dílo nedotáhl do podoby románu, bylo by rozvleklé a nudné.