cyril.gando
komentáře u knih
Bylo to vtipný, ale někdy opravdu nechutný, ale líbilo se mi to jako všechny knížky od Walliamsa.
Bavilo mě to hledání a super je, že ta knížka ve tmě svítí. Akorát někdy nevím, co přesně jsem měl hledat, třeba "ducha, který nestraší", přitom tam nestrašil nikdo
Bart jako vzdy vyvadi a to se mi na nem libi.
I když je to první díl, je stejně vtipný jako všechny další.
Je to dobrá knížka, když jsi milovník fotbalu jako já. Jsou tam opravdu nejlepší fotbalisti, i ze starých časů i ze současnosti. Je tam od Ronalda po Messiho a od Pelého až po Maradonu, takže opravdu doporučuju. (Opravdu jsem milovník fotbalu, ségrám se to tolik nelíbilo, ale hlavně že se to líbilo mně.)
Je to hodně zajímavá knížka. A vtipná. Nejvíc se mi líbilo přísloví: nedráždí hada bosou nohou.
Jsou tam mega dobré ilustrace.
(Je to opravdu životní moudrost předků.)
Je to moc hezká knížka, doporučuji všem milovníkům dinosaurů jako jsem já.
Líbilo se mi to, protože chci být jako Messi. Nebo Mbappe. Nejvíc se mi líbilo, když byl v Barceloně.
Je to tak skvělé, že jsem to reálně přečetl za 2 dny.
(Nate je mnohem vtipnější než Poseroutka.)
Moje nejoblíbenější část je, jak doktorka Doctorrová proměnila Žížala v Hnusopela.
Nejvíc se mi líbilo patro slávy. Bylo tam hodně medailí a pohárů. A ještě Terry a Andy hlídali Raťafákovy děti a ty děti zabloudily do nejsilnějšího vodního víru na světě.
Byla to moc hezká knížka a srandovní jako vždycky.
Bylo to o tom, jak jeho starší brácha měl kapelu, která se jmenovala Wíbuschná plýna a jejich největší hit byl Wíbuch plýny. A šli na rockovou soutěž, ale jejich zpěvák se zamiloval do jedné paní, která jim dělala donuty, a kvůli ní odešel do kapely Smrádek. A jak ztratili toho zpěváka a ještě kytaristu, tak ho nahradili malým poseroutkou. Nakonec to nevyhrála ani jedna z těhle kapel, ale Metal čivava (s bubeníkem se už potkali).
Líbilo se mi to, protože to bylo vtipný a kapely měly legrační jména.
Greg je reálně pošuk. A jeho bratr taky. A proto je mám rád.
Komentář napíšu možná až pak, ale kniha byla fakt vtipná. Nejvíc se mi líbilo, jak táta to vždycky schytával.
Tahle knížka se mi líbila, protože z toho může být ponaučení, že i když nejsme u televize, tak můžeme zažít zábavu. Kája je opravdu srandovní a sedí na něj přezdívka, že je superfrája.
Bylo to hrozně bláznivé jako Andy a Terry. Vždycky chtěli napsat nějakou knížku, ale furt tam byla nějaká dobrodružství. Jednou tam byla mořská panna, která byla příšera, pak tam byly opičky, které bořily celý dům na stromě. A pak tam byla jedna obří gorila, která chtěla banány. Nejlepší je příběh o pejskovi Hafíkovi a velké díře, protože tam jsou jen obrázky a samé HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF, HAF a nakonec pejsek do díry spadl a pořád štěkal HAF.
(SPOILER) Knížku jsem dostal v první třídě. Teď už jsem druhák, ale ta knížka je o čtyřech prvňácích, kteří odhalili záhadu školní pudy. Byli tam: sýkora, kuna, výr, kočka a krokodýl a hráli v noci karty. Ale nejvtipnější na tom bylo, že si pan školník neuměl zavázat tkaničky.