Claudius komentáře u knih

Tváří se to jako sci-fi, má to prvky jako sci-fi, ale sci-fi to prostě není. Celá kniha na mě působila jako fanfikce třináctileté dívky, která pouze zasadila romantický příběh do sci-fi prostředí pro větší popularitu. Kniha sice obsahuje některé skvělé nápady, třeba samotná myšlenka Šeroprostoru je skvělá, ale lze poznat, že autorku tyto věci nezajímají a spíše se věnuje oblečení hlavní hrdinky. Dokonce sama Sirantha v jednu chvíli přizná, že se chce zeptat, jak funguje přeměna Vtírače v jinou osobu, ale protože se zmíněný Vtírač změní do podoby její bývalé lásky, psychicky to nezvládne a čtenář se nedozví nic, kromě dalších ufňukaných vzpomínek na božského Kaie.

4 26.08.2016

Perfektní, milý a trefný návod na život. Funguje tím lépe, čím lépe se pamatujete na sebe sama, když vám bylo sedm. Nemůžu se obránit srovnání s legendárním Snoopym - komu se líbil ten, musí se mu líbit i Calvin a Hobbes. Takhle má vypadat komiks.

4 29.05.2016

Hezká kresba, zajímavý detektivní příběh ozvláštněný pohádkovými postavami. Skvělá hlavní postava vlka. I když nejsem velký fanda komiksů, tenhle se mi líbil. Ale fakt nevím, jestli se někdy dostanu k dalším dílům.

4 31.12.2015

Přečteno za jediný den, částečně protože se to dobře četlo, a částečně protože je to celkem krátké. Líbily se mi moc vztahy mezi postavami, všichni se k sobě chovali moc pěkně. Hlavně vztah Kendall k Nikovi musel dojmout každého. O to slabší byla hororová linka. Celé to budilo spíš depresi než strach, ale i to je úspěch. Holt školní lavice jsou děsné svině. Třicet pět, sto, třicet pět, sto!

4 26.08.2015

Od Zelaznyho jsem již četl Pána stínů a ten mě svým stylem vůbec nezaujal. Nad panem Zelaznym jsem tedy zlomil hůl a na jeho další knihy jsem tak nějak neměl vůbec chuť. Ale když už se mi Devět princů Amberu dostalo pod ruku, řekl jsem si, že to s ním ještě vyzkouším. A byl jsem příjemně překvapen. Ono to sice není tak těžké, když má člověk minimální požadavky, ovšem kniha mě zaujala natolik, že začínám přemýšlet o přečtení dalších dílů. To ovšem až někdy v daleké budoucnosti.

4 08.08.2015

Lepší než svazek I, ať už kvůli dlouho očekávané bitvě v Teutonském lese, nebo k lovu na strigu. Taky tam bylo více Kroany než v prvním díle, a o ní to přece má být, že? Jen mi trochu vadilo to, jak to vyřešili s Kristomem, to šlo podle mě zvládnout trochu elegantněji.

4 31.07.2015

Velmi příjemné překvapení. Čekal jsem málo a dostalo se mi hodně. Vlčice je rozhodně velmi kvalitní fantasy. Poklona patří autorovi, který má historické reálie opravdu velmi podrobně nastudované. Těším se na další díly.

4 03.06.2015

Přečtení této knihy vám nezabere ani týden, takže si ji klidně přečtěte, přestože já vám ji doporučit nemůžu. Prakticky celou knihu sledujeme hlavního hrdinu, jak někam jde a něco dělá. Bohužel, v podstatě nikdy se nedozvíme, kam jde a proč to vlastně dělá, protože buď tam nakonec kdovíproč nedojde, nebo pasáž, kdy tam konečně došel, autor přeskočí.
Z tohoto důvodu hlavního hrdinu zpočátku vůbec nechápete, pak ho začnete nesnášet a nakonec zjistíte, že hlavní záporák, Pán netopýrů, byl mnohem sympatičtější než Pán stínů a že vůbec ve výsledku nechápete, čím byl vlastně záporný.

4 16.04.2015

(SPOILER) Nějak se stalo, že jsem četl již druhou postapokalyptickou knihu v řadě v době, kdy tento žánr začal zase zajímat všechny. Aneb zatímco jsem sledoval barevný a černohumorný seriál Fallout v televizi, četl jsem temné a depresivní Masky apokalypsy. Asi aby se to vyrovnalo.
Z počátku jsem nebyl z knihy zvlášť nadšený. Původní bezcílné putování bylo jen velmi vzácně oživeno vstupy "Rudookého muže". Naši hrdinové procházejí krajinou, ve které, odpusťte mi to srovnání, oproti Falloutu chybí roboti, brahminí karavany a padesátková rádia. Jakmile se naši hrdinové sešli v Mary's Rest a začali něco budovat (tj. konečně někam došli), uvažoval jsem krátce nad udělením i čtvrté hvězdičky. Bohužel samotné finále bylo nepřesvědčivé, a mé úvahy o vyšším hodnocení brzy ukončilo.
Na jednu stranu strašidelné, až hororové a místy vážně nechutné, na druhou nadějeplné, silné a velmi, velmi atmosférické. Nicméně podruhé už to asi číst nebudu.

3 08.05.2024

Úvodem si povzdechnu, že nemáme čtvrtý díl WoW kroniky. Dále si povzdechnu, že jsem si k Vánocům 2023 moc přál třetí Putování Azerothem - Northrend, neb jej z podstaty věci znám nejméně.
Kalimdor je můj oblíbenější ze dvou "hlavních" kontinentů, protože je to ten "Horďácký" a jsou na něm zajimavější lokace než jen další pohromou zničený lesík (které zabírají cca polovinu Východních království). Ruku v ruce s tím, že jsem v Kalimdoru strávil více času, mi kniha dala méně, než předchozí díl. A byť oceňuji dvoustránkovou kresbu Thunder Bluffu, ilustrace taky byly hezčí.
Dejte mi čtvrtou kroniku!

3 14.04.2024

(SPOILER) Konečně jsem dočetl tuto sérii a nyní ji mohl zhodnotit jako celek (byť je to komentář jen k třetí knize, pak finále série je vždy jen tak dobré, jak série sama).
Budu stručný. První díl je jedna z nejlepších fantasy, které jsem kdy četl, a z obou pokračování jsem tak zklamaný, jako už dlouho ne. Nemám pocit, že by se něco vyřešilo, natož pak zajímavě. Finální konfrontace se smrskla na boj s Urghuly, kteří byly celou dobu prezentováni jako podružný problém. Hlavní, donekončna plánující záporák poražen naprosto pitomým způsobem. Kladně hodnotím jen Rassambur.
Obrovská, srdce-lámající škoda.

3 14.04.2024

Do náruče prvního dílu trilogie Taladas mě vehnala pandemie a tento mě s nulovými očekáváními překvapil, ba dokonce navnadil na další pokračování. Což byla zřejmě chyba, neb ke Stopě černého draka jsem přistupoval s nějakými očekáváními, a ta nebyla naplněna.
Ona to není vysloveně špatná kniha. Má mnoho dobrých myšlenek, jako je celý koncept království, ve kterém lidé spolužijí s minotauri, nicméně nevládnou lidé, ale právě minotauři. Hezká byla i až hororová sněžná pasáž, a oceňuji i partyzánské půlčíky.
To, co srazilo mé hodnocení až na dvě hvězdičky, bylo provedení. Kniha je k uzoufání nudná, nezajímavá, plná berliček a oslých můstků. Působí to na mě tak, že hlavouni stojící za celým DragonLance hodili autorovi nápady, co tam má a může použít, a autor rutinér prostě vzal skupinu hrdinů a těmito motivy je bez hlubšího zájmu provedl až do nezáživného finále.
Závěr je tak nějak klasicky špatný. Máme zde záporáka, jehož moc je neustále zdůrazňována, a rovněž je zdůrazňováno, jak nedává smysl, aby naši hrdinové na něj vyzráli. No a ano, naši hrdinové na něj v rámci možností skutečně vyzrají (to není spoiler, že ne, má to přece třetí díl), a ne, nedává to smysl.
Nu což, když už jsem se dostal v Taladasu takto daleko, byla by škoda nezařadit se do elitního klubu 5 lidí, co to tady na databázi vůbec četli celé. Tedy tak do roka mohou všichni fanoušci očekávat (zřejmě rovněž první a jediný) komentář k závěrečnému dílu této zapomenuté série.

3 31.12.2023

Před pěti lety jsem na této databázi v komentáři k prvnímu dílu zmínil, že si možná někdy, v "daleké budoucnosti", přečtu další díly. Tehdy jsem skutečně netušil, že mě do náruče druhého dílu v daleké budoucnosti roku 2020 vženou pandemií uzavřené knihovny.
Každopádně vlivem této "prodlevy" jsem si toho z prvního dílu mnoho nepamatoval. Naštěstí to moc nevadilo, stačí všeobecné povědomí o tom, co je Amber a o co se Corwin vlastně snaží. Prvnímu dílu se to ostatně ani moc nepodobá, Corwin cestuje těmi víceméně "středověkými" stíny, čímž se tento díl nese spíše v duchu klasičtější fantasy. Závěr je divný, ale vzbuzuje zvědavost, co bude dál. Možná zase někdy v daleké budoucnosti?

3 13.11.2020

Od Dne draka dostanete přesně to, co asi čekáte. Postavy zajímavé, propracované, byť samozřejmě do jisté míry archetypální. Působivý a rozmanitý svět Azerothu, který hraje v příběhu nemalou roli. A samozřejmě samotný příběh, místy předvídatelný, ale dostatečně epický, aby v žádné části nezklamal. Bonusem samozřejmě je, že knížka doplňuje střípek historie vesmíru WarCraftu.
Jedině bych vytkl poměrně obvyklou chybu. Podle mě by Vereesa neměla být pro trpaslíky přitažlivá - jejich ideál krásy by měly být malé, podsadité trpaslice, o nichž přímo v knize padne zmínka, že si nechávají narůst vousy; a ne vysoká, štíhlá (a samozřejmě zcela bezvousá) elfka plavných pohybů.

3 17.06.2020

No nic moc. Nedalo to skoro žádné odpovědi, žádnou návnadu na další díly. Příběh pořád ukazuje totéž. Tom Taylor může a nemusí být literární postava. Literární postavy možná nějak prosakují do normálního světa. A to je vše. O co postavám v komiksu jde, to se tak nějak nedozvíme.
Komiks je ve více pasážích zbytečně brutální a explicitní násilí se do tohoto příběhu vůbec nehodilo. Navíc kresba sama o sobě není moc hezká. A celkově to kazí chyby v sazbě písem. Když už komiks používá pět různých fontů, měli by si sazeči ohlídat, aby jim ta jednotlivá písma seděla, ale bohužel, ani to se nepovedlo. Tuhle sérii už ne.

3 30.12.2019

"... před veškerou starodávností má přednost prostředí natolik soudobé, aby běžný čtenář dokázal sám posoudit jeho věrohodnost. ... aby se čtenář mohl ztotožnit s postiženou osobou, zatímco v příbězích z dávnověku je čtenář téměř nevyhnutelně odsouzen do role pouhého diváka."
Jsem rád, že poté, co mě tato sbírka vytrvale přesvědčovala o tom, že pan James je odborník na slovo vzatý a rozumí tomu více než já, nemusím svou kritiku postavit jen na svém špatném vkusu. Samotný autor představil pravidla pro dobrou strašidelnou povídku a je v tomto duchu citován v rámci závěrečné statě "Kamenný škleb ďábelské zloby". Ze slov, které jsem si rovněž dovolil citovat na úvod tohoto komentáře, jasně vyplývá, že i dle jeho názoru je nutná jistá soudobost strašidelné povídky, aby se mohla nazývat strašidelnou. Tím se dostáváme k největší slabině sbírky - ve 21. století se s gentlemany pobývajícími na zámcích anglického venkova 19. století dokáže ztotožnit jen málokdo. Čtenář je tedy, dle slov autora, odsouzen do role pouhého diváka, jeden z autorem představených pilířů dobré strašidelné povídky tím padne a v autorem precizně poskládané mozaice začne něco chybět.
Kniha tedy můžou sloužit jako náhled do doby minulé, a i někdy vyvolá ono příjemné mrazení, ale přestože jistě byla ve své době špičkovým čtením, dnes už poněkud zestárla.

3 24.01.2019

Velké překvapení. K této knize jsem přistupoval velice opatrně, převážně kvůli vlažnému hodnocení zde. Navíc jsem byl všemi Asimovovými knihami, které jsem četl, poměrně zklamán. Možná i díky tomu se mi kniha velice líbila, jelikož se Asimovově stylu příliš nepodobá. Tohle totiž není ani tak o robotech, jako o psychologii jako takové.
Inteligentní a sympatická hlavní postava, sonda do zajímavého prostředí dětské psychiatrie a nemalý prostor pro úvahy okolo robotiky mě zcela pohltily. Pouze ten akční závěr se do knihy moc nehodil a působil až rušivě. V každém případě si v brzké době přečtu druhý díl.

3 24.08.2018

Krásná a obsáhlá kniha s nádhernými ilustracemi. Bohužel není příliš otevřená nováčkům a rozhodně ne lidem, kteří se s WarCraftem setkávají poprvé. Svět WarCraftu je natolik obrovský, obsáhlý a plný příběhů, že většina událostí je jen letmo popsána a člověk si pak musí některé informace dohledat, nebo se v tom rychle začne ztrácet. Kvůli občasné nepřehlednosti jsem byl nucen hvězdičku strhnout. Doufám, že další svazky kroniky, které se budou zabývat menšími časovými úseky, budou historii popisovat trochu podrobněji a srozumitelněji. Druhý svazek mám již ve svém vlastnictví a jsem zvědavý, kolik jich nakonec vznikne.

3 21.09.2017

Přes slabší začátek se kniha v polovině velmi slušně rozjela. Bojové scény byly až na výjimky povedené, vzrůstající napětí mezi Malfurionem a Illidanem fungovalo, Neltharionovo šílenství bylo uvěřitelné. Jsem zvědavý na to, co přinese poslední díl.

3 11.09.2017

Asi bych pro správné pochopení této knihy měl být osamělý třicátník věnující se nudné práci a všeobecné depresi. Protože humor této knihy mě až na výjimky nijak neoslovil. Bohužel, toto zřejmě nebyly stripy určené pro mě.

3 27.07.2017