chlo0opek chlo0opek komentáře u knih

☰ menu

Dítě číslo 44 Dítě číslo 44 Tom Rob Smith

Zpočátku takové zamotané vícero příběhy, posléze, když se děj roztočí kolem Lva, se už kniha čte mnohem lépe. Hezky propletený děj se nakonec rozuzlí zajímavým způsobem.
Jen teda ten závěr byl takový jakoby rychle useknutý, ale když nad tím tak přemýšlím, mohl být i hořší...

23.07.2016 4 z 5


Kůly v plotě Kůly v plotě Jakub Kohák

U kniha sloupků asi nemůžeme čekat nějaký extra čtenářský zážitek, nicméně několikrát jsem se i zasmál a docela mně překvapil i Kohákovic kladný přístup k rodině (nebo to tak na mne alespoň působilo). S většinou názorů jsem se s Jakubem ztotožňovoval, byl s fejetonů cítit autorův typický entuziasmus. Zkrátka, kdo má rád Jakuba Koháka jako osobnost, tomu se kniha líbit bude, ale ostatní jistě příliš nenadchne.
Pro mne lepší 3*.

06.08.2020 3 z 5


Swansonova výprava Swansonova výprava František Běhounek

Tuto knihu jsem četl v novějším podání, z roku 2001, která mimochodem měla tvrdý obal, ideální tloušťku, byla potažená igelitem, pěkný celkový design a moc dobře padla do ruky. To jen tak na okraj, jaký jsem měl pocit z knihy jako takové, ale od toho se jistě trochu odvíjí i hodnocení;). Kniha má zajímavou minulost a musím říct, že se mi četla velmi dobře. Připomíná styl Verna , jsou místa, kde mi přišel příběh Běhounka dokonce lepší, čtivější, "uvěřitelnější". Knihu jsem začal číst, pak jsem ji na dovolenou nevzal, a začal zase číst až po návratu z dovolené. A ponořil jsem se do příběhu tak, že jsem ji za několik dní měl přečtenou celou. Jen teda nevím, jestli by čtenáři vě věku 10 let (což je doporučený minimální věk čtenářů) pochopili některé vědecké pasáže. Pro starší čtenáře si však myslím, že jsou to zrovna pasáže, které se sem vyloženě hodí a správně okořeňují celou knihu.
Ve výsledku dávám 4* (lepší 4*), přičemž hodnocení trochu snížila závěrečná pasáž ve smolincových skalách, kde to už nebylo tak svižné a záživné.

21.07.2018 4 z 5


Zmizelá Zmizelá Gillian Flynn

Řádně zamotaná kniha, které za mě rozhodně nechybělo napětí, rozmanitost různé viny, i zvratů, nevšední příběh, místy možná už trochu přehnané, ale přesto stále velmi dobře promyšlené. Co mě trochu překvapilo u sebe samého, tak bylo to, že mi vadilo použití hodně vulgárních výrazů - normálně s tím nějak problém nemám, ale nějak mi to zde nesedělo, že by to mělo být použito v takové míře. Dokonce jsem (ač jsem vlastně ani nevěděl, kdo knihu napsal), uhodl, že to byla žena, protože jsem si říkal, že to by si muž dovolit nemohl, protože by ho za to ženské čtenářky jistě odsoudily... Ale co mi stejně nejvíc vadilo, byl závěr - zkrátka jsem myslel, že s tou lidskou hyenou to nedopadne tak, jak to dopadlo, že se prostě závěr mnohem více vygraduje (že by opět trochu ovlivněno tím, že to psala žena?;)).

09.12.2016 4 z 5


Komu zvoní hrana Komu zvoní hrana Ernest Hemingway

Pro tuto knihu jsme šáhl jednak z důvodu, že je to autorova celkem známé dílo a jednak také proto, že se s tímto jejím názvem setkávám i v pincu, tak proč si nepřečíst rovnou i knihu?;) Ze začátku se kniha jevila, že bude mít dobrý spád, že jakmile se dokončí úvodně nastíněná akce, budou následovat další akční situace, ale ouha... místo toho tu byly dlouhé stránky o ničem, v podstatě o cca 100 stran dál se uděje vlastně pouze to, že hlavní hrdina obhlídne jenom místo události, aby se mohl vytvořit nějaký plán realizace, což by v jiných knihách bylo třeba tak na 5 stran. Už mi pomalu začínalo být jasné, že když se zadaří, tak do konce knihy snad skončí alespoň ta jedna jediná akce:(. Ono i to by se dalo přežít, kdyby ovšem obsah mimo hlavní děj byl záživný, což rozhodně není případ této knihy. Místo toho je to samé rozvláčněné omýlání jednoho a toho samého, příběhy, které nemají s hlavní linií knihy skoro nic společného, případně se na jedné straně vyjádří názor, druhá strana řekne jiný a ta první zas svůj názor pozmění, aby se víc blížil názoru straně druhé a přesně takhle "záživně" je jeden názor nemající vliv na hlavní příběh rozveden na 1 až 2 strany. (...zkrácený náhodný příklad "dynamického" rozhovoru:
Osoba 3 se ptá os. 1: Co se s ním stalo?
Os 1.: Byl těžce raněný, musel jsem se ho zbavit.
Os 2.: V jednom kuse tvrdil, že to bude jednou nutný. Byla to jeho utkvělá myšlenka.
Os 1.: Ano, V jednom kuse tvrdil, že to bude jednou nutné, a byla to jeho utkvělá myšlenka...
...no přijde Vám toto jako svižný rozhovor, zvlášť, když to není výjimečný způsob komunikace a hlavní hrdina ani na nějaké obsáhle rozhovory nemá moc času?)
Čím dále jsem knihu četl, tím častěji se mi stávalo, že vlastně ani pořádně nevím, co čtu, či proč se o nějakém tématu v knize tak sáhodlouze píše, ale už jsem to ani nezjišťoval, protože to stejně nebylo důležité k pochopení hlavní linie příběhu. Takže po cca 50 stranách nějakého děje, přijde tak 400! stran nudy a pak teprve opět přijde nějaký ten děj. A navíc po přečtení poslední stránky se stejně nějakou uspokojivou odpověď na to, proč se kniha jmenuje tak, jak se jmenuje, dovídám až teprve teď, když zde čtu popis knihy, že to vlastně bylo v motu knihy, což si ani nepamatuji, že by tam něco takového bylo. No zkrátka tato kniha byla pro mě jenom ztráta času!
Slabší 2*.

30.11.2016 2 z 5


Volání Kukačky Volání Kukačky Robert Galbraith (p)

Kniha se celkem dobře četla, zápletka byla dobře zamotaná i když občas se člověk v tom množství postav mohl trošku ztrácet. Trochu mě teda zklamalo, jak vyšetřování dopadlo - přece jen mi to přišlo takové nepravděpodobné, že by se někdo, kdo má takovou minulost, hned od začátku rozhodl takhle zachovat.
Co mi však nejvíc vadilo a působilo na mě při čtení vyloženě rušivým dojdem, byl přechod ve vypravování z minulého do přítomného času na konci knihy. Naprosto to sem nesedělo a úplně mně to odvádělo od soustředění se na děj samotný. Opravdu nešťastné použití změny času...

24.04.2016 4 z 5


Guliverovy cesty Guliverovy cesty Jonathan Swift

Knihu, po které jsem šáhnul jako po vzpomínce na mládí. Pamatuji si, že navštívil Liliputy a obry, pak možná se mi něco pletlo s létajícím ostrovem, ale jinak už nic. Nyní, po mnoha letech, jsem si tedy příběh připomněl. První dva jsou takové klasika z této knihy, takový lepší průměr, ale pak to teda lehce klesá. Další příběhy jsou zkrátka takové poslabší - řeklo by se, co taky vymyslet jiného. Pak ale přijde poslední návštěva u "koní" a ta se mi teda líbila víc než dost. Hlavně právě kvůli tomuto originálnímu i pěkně zpracovanému příběhu dávám knize slabší 4*. Hodně nevšední závěr celé knihy, takový pěkný a zároveň smutný, škoda, že to bylo takové jakoby useknuté..

06.03.2016 4 z 5


R.U.R. R.U.R. Karel Čapek

Divadelní hry nepatří zrovna k mým oblíbeným čtenářským dílům. R.U.R. však považuji za jednu z mnoha klasických českých děl, které bych právě jako Čech přečíst měl a tak jsem ji otevřel a během několika hodin jsem ji i přečetl.
Bohužel příběh jako takový nic moc, i když námět byl opravdu nevšední. Naštěstí nebyla kniha nikterak dlouhá, takže to se dá přičíst k dobru. Určitě však stojí za zamyšlení, jak by se skutečnost lišila, kdyby se něco takového doopravdu podařilo vynalézt...
(Dovedu si představit, že by mě spíše více bavilo herecké ztvárnění této hry než právě kniha...)

24.01.2016 3 z 5


Děvče pro Oklahomu Děvče pro Oklahomu Mirko Pašek

Tahle kniha se pro mne stala takovým únikem do "reálného" světa a dobře jsem si od ní odpočinul od toho současného šílenství s "tou jedinou" nemocí, která momentálně existuje a které se podřizuje úplně všechno. Bohužel opravdu úplně všechno a přitom normální život je úplně na vedlejší koleji. A vláda, místo aby to již konečně přestala sledovat a věnovala se SKUTEČNÝM problémům, jakoby se předháněla v dalších a dalších nařízeních, které nás vedou stále do horší budoucnosti :(((. A proto jsem doslova hltal "NORMÁLNÍ" život, záviděl řešení běžných každodenních problémů, sice obtížných, ale normálních! Sice mne konec zklamal, byl takový useknutý, nedodělaný, ale i tak, za útěk od dnešního bláznivého světa, dávám nakonec 4*.

22.04.2021 4 z 5


Pudlenka aneb Měl jsem psa a kočku Pudlenka aneb Měl jsem psa a kočku Karel Čapek

Určitě hezká čeština, námět už takový slabší, ale aspoň se člověk dozví zas něco jiného. Nepovažuji to zrovna za to nej. od tohoto autora, ale proč holt nezkusit také něco lehčího od něj.

26.04.2020 3 z 5


Třeskutá kniha o Teorii velkého třesku Třeskutá kniha o Teorii velkého třesku George Beahm

Jelikož se mi seriál i po několika letech téměř neustálého sledování stále líbí, brzy po obdržení této knihy jsem se pustil do čtení.
Informace o hercích byly někdy více, někdy zas méně zajímavé, pasáž o vědeckých termínech o něco méně a nejhůř na tom byla část pojednávající převážně o sci-fi filmech a hlavně o komiksech, kolem kterých se seriál také dost točí. Těchto věcí již nějaký velký fanda nejsem, komiksy jsem navíc četl jen v době, kdy jsem začínal jako malý klučina číst a od té doby mi již nic neříkají. Proto neoceňuji vskutku obsáhlé informace o komiksech a jejich hrdinech – zde mne kniha až nudila a nemohu se zbavit dojmu, že pouze tak trochu parazituje na slávě seriálu a snaží se z tématu vyždímat co nejvíce na úkor obsahu knihy. Bohužel, seriál je seriál a kniha mi na to, jak je obsáhlá, moc dalších užitečných a nových informací o něm nepřinesla:(.
...3* a i to je ještě možná až moc...

30.03.2020 3 z 5


Světy bez hranic Světy bez hranic Bertil Mårtensson

První příběhová linka zajímavá, symptatičtí hrdinové, svěží dobrodružství. Pak však přijde filozofování, kterému jsem místy jakž takž rozuměl, jindy jsem se v tom zase ztrácel a pak už jen rychlý konec. Ve výsledku lepší 3*.

15.03.2020 3 z 5


Šelma Šelma Andrew Mayne

Sice se kniha čte dobře, ale přece jen k plnému počtu hvězdiček tomu něco chybí. Možná až příliš vědecké a všechno tak nějak dobře vycházející, pak možná i ten konec; to vše tak nějak zapříčinilo, že ten plný počet nedávám. Ale za přečtení to rozhodně stojí.

31.12.2019 4 z 5


Nezbedné pověsti Nezbedné pověsti Václav Čtvrtek (p)

Bohužel velké zklamání. Tento styl autorovi vůbec nesedí. Marná sláva, Václav Čtvrtek je prostě dobrý pohádkář, ale spisovatel pro dospělé nikoliv. Tím, jak psal, je to spíše jako kdyby vyprávěl právě pohádku - je to taková jednodušší forma, zároveň však místy starou češtinou zase složité na čtení. Co je však největší mínus této knihy, je gradace povídek. V podstatě pokaždé, když jsem otáčel stránku během příběhu, který se již nějakou dobou odehrával, jsem mohl hádat, jestli to už bude konec, či ne. Ona totiž v naprosté většině povídek žádná nebyla. Prostě čtete, děj pokračuje a skoro uprostřed věty náhle jakoby končí. Jedna jediná povídka o lvovi nad vchodem domu byla opravdu spisovatelsky taková, jaká má být, navíc i vtipná, ale zbytek bohužel nic, co by stálo za opětovné přečtení:(.

13.12.2019 2 z 5


Harry Potter a Kameň mudrcov (Ilustrovaná edícia) Harry Potter a Kameň mudrcov (Ilustrovaná edícia) J. K. Rowling (p)

Dostalo se mi do rukou kniha HP a kamen mudrcov ve slovenštině. Zkusil jsem ji rozečíst. No a navzdory slovenštině to šlo docela dobře. Jelikož jsem však viděl už mnohokrát zfilmovanou verzi, nečekalo mne v knize mnoho překvapení. Ale i tak jsem došel dojmu, že ta kniha je vlastně docela dost nadhodnocena (možná zapracovala i nějaká reklamní kampaň?), protože zas tak mnoho převratného se v ní vlastně asi tak do 3/4 neděje. Ale beru, že to bylo způsobeno také tím, že jsem předtím viděl tolikrát film. K tomu musím přihlédnout v hodnocení a dávám tedy 4* - ten příběh je holt promyšlený. Jinak verze, kterou jsem četl já, měla 318 stran a ne 256, jak se uvádí zde...

07.08.2019


Světlo v pralese Světlo v pralese Willy Alexandrovič Petrickij

Původně jsem se divil, proč tuto autobiografickou knihu nenapsal sám autor, ale postupem času jsem to začal chápat. Jako bych jej slyšel: jednak na to neměl čas (a tady je to myšleno doopravdy, ne jak je to v dnešní době používáno čistě jen jako výmluva) a jednak by to jistě dle slov tohoto doktora nemělo žádný význam. Vždyť by jej to pouze zdržovalo od jeho skutečné práce - a že jí teda tenhle v mnoha směrech nadaný člověk měl dost a dost! Těžko si představit někoho více zaneprázdněného prací než Alberta Schweitzera.
I když v jednom směru měl přece jen slabinu - a sice rodina. Nechtěl (a nebo spíš nechtěla;) bych být jeho dcera či jeho vnouče. Tito lidé si jej vskutku moc neužili...
Nicméně za osobnost jeho formátu nemohu stejně hodnotit knihu jinak než plným počtem hvězdiček.
...a ještě vlastně jeden postřeh k této knize: v mládí jsem ji měl rozečtenou, ale tehdy jsem ji nedočetl, přece jen, do takovéhle knihy musí asi člověk trochu dorůst, aby jej zaujala...

18.12.2017 5 z 5


Lodivod dunajský Lodivod dunajský Jules Verne

Možná by mě tato kniha zaujala trochu víc, kdybych ji četl v trochu nižším věku. Takhle mi tam totiž scházelo něco navíc, přišlo mi to takové trochu vlažné, trochu přímočaré, všechno tak nějak šlo "jako po drátkách" (a to i navzdory dost vážným "nepříjemnostem", které hlavního hrdiny potkaly). Nevím, zkrátka něco tomu chybělo...

21.09.2017 3 z 5


Láska za časů cholery Láska za časů cholery Gabriel García Márquez

Jsou knihy, od kterých se jen tak neodtrhnete, jak se dobře čtou a pak jsou knihy, díky nímž si těchto knih budete vážit ještě o to víc. A tahle kniha bohužel patří právě k té druhé sortě:(.
Je to jedna velká nuda (ta najvětší je asi tak do 1. čtvrtiny knihy - pokud to teda vydržíte až sem ... to ji už pak možná dočtete třeba až do konce). Ona stačí jen ta náplň - promrhaný život hlavního představitele (navíc nijak sympatického představitele). V podstatě mně bylo jedno, jestli se ti dva dají či nedají dohromady, teda radši bych i byl, kdyby ne, aby to mělo něco, co vybočuje z nastoleného směru, ale i tak to dopadlo ... no, prostě jaká celá kniha - tak nějak nezáživně. Nu, když si vlastně vzpomenu na poslední rozhovor, tak můžu říct až trapně. Stejně takové bylo i neustálé pojmenovávání postav jménem i příjmením; ke konci mi toto přišlo až vyloženě směšné.
Jistě by se našly i další zápory, ale už se mi nad tím nechce ani přemýšlet. Nakonec dávám přece jen 1* a sice za ten literární sloh - sice 2x nepomáhal k lehčímu čtení, ale nutno říct, že aspoň to si zaslouží lehké ocenění.

20.08.2017 1 z 5


O myších a lidech O myších a lidech John Steinbeck

Škoda, že příběh nějak lépe nevygradoval, čekal jsem nějaké lepší rozuzlení...
Jinak kniha byla napsaná napsaná pěkně četla, vcelku dobře se i četla a to navzdory tomu, že se v knize příběhově v podstatě nic moc nedělo;).

03.08.2016 3 z 5


Všechno je definitivní Všechno je definitivní Stephen King

Problém povídek obecně je, že než se stačíte pořádně sžít s hlavními představiteli, je po povídce. Tento případ platí i pro tuto knihu. Některé povídky jsou takové "průtokové" - prostě vámi jen tak protečou a za nedlouho na ně zapomenete (hlavně ze začátku, např. Smrt Jacka Hamiltona, Pitevní sál čtyři), jiné ve vás zas přece jen něco zanechají (např. povídka Sestřičky z Elurie se mi vyloženě líbila). Stephen to však ve své profesi umí a umí zkrátka psát poutavě - takže i ty slabší povídky se daly dobře zkousnout, i přesto, že povídky zrovna k mému oblíbenému žánru nepatří..
Celkově lepší 3*.

28.03.2016 3 z 5