bruntal
komentáře u knih
Nebojte, pěšky se daleko nedostane
John Callahan
Neuvěřitelně upřímná a otevřená zpověď člověka s opravdu nezáviděníhodným osudem.
Doktore, hlavu vzhůru!
Patrick Taylor
Z této knihy mám rozporuplné pocity, které není jednoduché vyjádřit. Na střídající se dvě časové roviny si čtenář brzy zvykne a asi je dobré, že autor zvolit tento formát vyprávění. Jsem rád, že jsem prostřednictvím této knihy mohl "prožít" události, které utvářeli doktora Fingala.
Smrt a jiné vrcholy mého života
Sebastian Niedlich
Pro mne zcela netradiční žánr, ale jsem rád, že jsem po knize sáhl. Moc se mi líbila.
Když vás pohltí plameny
David Sedaris
Trochu mi to připomíná Bukowského, ale takového light.
Nesmrtelná túra do Compostely
Jean-Christophe Rufin
Autor se s čtenáři poutavou a vtipnou formou dokáže podělit o své intimní pocity poutníka.
Přežil jsem to
Hanuš Bader
Smutný příběh, další z těch, které odkrývají hrůzy holokaustu. Forma vyprávění je téměř dokumentární, jaksi s odstupem, přesto působí velmi silně.
Doktore, to se teda povedlo!
Patrick Taylor
Velmi krátké povídky, které však nepostrádají humor. Informace o charakteru doktora Fingala se ovšem zbytečně objevují v téměř každé z těchto krátkých povídek, přesto jsem knihou nebyl zklamán.
Sloni žijí do sta let
Miroslav Zikmund
Vždy jsem dvojici H+Z záviděl. Tato kniha mne v tom téměř celou dobu utvrzovala. Až na konci, kdy pan Zikmund odpovídal na otázku, zda ve svém životě něčeho lituje, jsem si uvědomil, že přes všechny superlativy jejich cestovatelského života, bych s nimi neměnil.
Rajský plyn
Pelham Grenville Wodehouse
Tak trošku jiný Wodehouse. Nedá se říct, že bych prskal smíchy, ale lehce úsměvné to bylo.
Ranhojič
Noah Gordon
Výborný román, některá odbočení z hlavního příběhu by zřejmě vydaly na samostatnou knihu a místy působily zdlouhavě, přesto je toto dílo působivé.
Vůně posečené trávy
Ivanka Devátá
Kýčovité slovní spojení "laskavý humor" má pro mne po přečtení této knihy zcela nový význam. Knihu jsem začal číst více méně náhodou a dostalo se mi příjemného až krásného pohlazení po duši. Nejenom názvem mi kniha připomíná Pagnolovo Jak voní tymián.
Kdysi
Morris Gleitzman
Silné, smutné... Pomyšlení na to, že se tyto věci skutečně děly je děsivé.
Laudato si
Zdeněk Susa
Velmi pozoruhodný netypický cestopis, kde je vlastní popis putování doplněn zajímavými a poučnými historickými a náboženskými postřehy a příběhy.
Nepřítel
Erich Maria Remarque (p)
Velmi krátké povídky, ze kterých je znát autorův odpor k válce.
Nemesis
Philip Roth
Uff. Nenápadná kniha, kterou však nejspíš dlouho nevyženu z hlavy. Zaslouží si hlavní hrdina obdiv nebo pohrdání? Má pravdu, když viní Boha? A přísluší vůbec někomu takový osud soudit? Mimochodem, tuto knihu by si měli přečíst všichni odpůrci očkování.
Cesta zpátky
Erich Maria Remarque (p)
Krutost, nesmyslnost a absurdita války, stejně jako její traumata a běsy v celé své hrůznosti nekončí s podepsáním mírových smluv a opuštěním zákopů. Přetrvávají v myslích a duších těch, kteří tyto hrůzy bezprostředně prožili. Děsivým faktem se pak jeví skutečnost, že další generace jdou tomuto šílenství opět s nadšením naproti. Tato kniha je svědectvím o strašlivém zločinu na jedné generaci, které bylo ukradeno mládí, radost a iluze.