boticelli
komentáře u knih
Do tmy
Anna Bolavá (p)
Knihu jsem četl poprvé před pěti lety v červnu a zanechala ve mně velice silné pocity. Letos v červnu jsem konečně sáhnul po knize znovu, znovu děsivě okouzlen. Příběhem, jazykem, myšlenkami.
*Mám chuť zavřít oči a vzlétnout, ale musím se ovládat, přece jen jsou občas na ulici lidé a mohli by mít zase řeči, že se nechovám vhodně. Maloměstští smrtelníci nikdy nepochopí, co k životu potřebuje víla.*
Černý obelisk
Erich Maria Remarque (p)
Romány E.M.Remarqua, zahalené do kouře cigaret a nasáklé odérem alkoholu, se dají číst vždy. Zde zažijeme rok během divoké inflace meziválečného období, dostaneme se například do blázince stejně jako do nevěstince nebo nejrůznějších kabaretů či klubů, potkáme širokou škálu nejrůznějších charakterů a můžeme naslouchat vytříbeným dialogům i ráznému humoru. A nad tím vším se vznáší sympatická lidskost a melancholie, tak jak to mám u pana spisovatele rád.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Mohlo (mělo) by zaujmout ty, co nostalgicky se slzou v oku vzpomínají na rohlík za čtyřicet halířů ale před zvěrstvy komunistů u nás zavírají oči.
Rozum zůstává stát, co dokáže člověk člověku způsobit za bolest a bezpráví ve jménu totality.
Tučkovou mám rád za výběr témat, ženských témat.
Baskervillský pes
Arthur Conan Doyle
Tohleto tajemno kolem anglických sídel a zámků, to má pro mě vždy neodolatelné kouzlo. A když sem vyrazí pátrat po záhadném zločinu duo Holmes&Watson, není co řešit, jde se na výpravu do močálů a vřesovišť kolem domu rodu Baskervillů.
Kytice
Karel Jaromír Erben
Knize dávám plné hodnocení hlavně díky magickým ilustracím Miroslava Huptycha, které svou morbidní poetikou bravurně navodí tu správnou náladu této sbírky ponurých básní.
Farma zvířat
George Orwell (p)
Jednoduše strašidelné. Jak to trefil ještě předtím, než u nás soudruzi začali pořádně úřadovat.
Listopád
Alena Mornštajnová
Paní Mornštajnová má ten dar, že se její romány čtou samy. Jsou lidské, dovedou zahřát a stejně tak rozpálit a v neposlední řadě dojmout, jako závěr této knihy.
Před povodní
Anna Bolavá (p)
Další geniálně napsaný příběh (tentokrát poetický horor) z pera paní Anny Bolavé. Já jsem si to náramně užil. Jak ona dokáže napsat postavy a situace, momenty… A to podvodní téma - prostě krása! Můj sen by bylo (mít ten talent) k této obojživelné fresce vytvořit obrazový doprovod…nebo rovnou natočit film. Celé dílo paní Bolavé je mi velice blízké.
Shuggie Bain
Douglas Stuart
Kniha, na kterou se nezapomíná. Matka, kterou sžírá alkohol, synek, co marně hledá sám sebe a jejich oboustranná spalující láska. A já mohl jen otáčet stránky a bezmocně přihlížet. Agnes a Shuggie, otevřeně a citlivě napsaný osud dvou bolavých duší.
Není římského lidu
Jarmila Loukotková
Nejenom město Řím je nevšední zážitek, i tento příběh o něm je čistá radost. Román se čte jedním dechem a všechny ty starověké neřesti, vášně a intriky víří kolem. Další vynikající záležitost z knihovny mojí maminečky.
Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
Velice zábavný román. To jsou ty scény a postavy, které už nikdy z hlavy nezmizí. Přesto autor ponechává čtenáři hodně prostoru pro vlastní fantazii a interpretaci, jednoduše grandiózní zážitek.
Mimochodem, to mluvící kocouřisko bych hned bral za kámoša, to by se děly věci!
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Od paní Mornštajnové si přečtu každou budoucí knihu. V tomto románu projdeme téměř celé minulé století a to mě baví.
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
Rodina základ státu - toto pořekadlo paní Hanišové není zrovna svaté a to mě baví. V knize se dotýká mnoha různých témat (fanatická víra, jinakost, nefunkční rodina, agresívní kapitalismus, lidská nenávist) ale román plyne přirozeně, uvěřitelně a vlastně dost depresivně ukazuje, do čeho až se člověk může zamotat. Navíc skvěle zkomponované, celou knihu vás zajímá to tajemství nedělního odpoledne.
Noc v Lisabonu
Erich Maria Remarque (p)
Opět Remarque, jak ho mám nejradši. Jeho romány o uprchlících jsou mi nejbližší. Tenkrát byli uprchlíky oni, teď jsou to jiní, snad nikdy nedojde na nás. Tolik smutku a bezpráví si jen tak někdo nedokáže představit. Noc v Lisabonu je strhující příběh lásky, ztráty a odhodlání, podán lehkým stylem, jak to umí jenom E. M. Remarque.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Tak úsporný text a tak úderné věty, někdy jen slova! Bez zdlouhavých popisů a zbytečného filozofování mi román nabídnul divokou jízdu rozličných emocí, až jsem párkrát lapal po dechu. Děkuji, paní Katalpo!
Shořím, pomyslí si a je podivně klidná.
Dědina
Petra Dvořáková
Ojoj! Vesnická bitva!
Staré pořádky proti novým!
Ženský proti chlapům!
Všichni proti všem!
...co je to vlastně onen „selský rozum”???
Sedmikostelí
Miloš Urban
Román jsem si fakt užil, prostředí, postavy a samozřejmě velkolepou pointu. Tuším, že se od knihy čekalo asi víc napětí, krve nebo co já vím za co se dávají hvězdy. Detektivní linka pro mě byla vedlejší, ač důležitá - je to hlavně příběh, ne-li přímo historie gotické architektury na Novém Městě pražském. A právě magično superstarých časů mi tak moc učarovalo. Většinu ze zmíněných kostelů jsem navštívil, o to mi bylo čtení bližší, stejně tak mi byla sympatická sestava různých výstředních charakterů. Určitě se ke knize vrátím a od autora budu číst další díla, zatím jsem se nezklamal.
Toulavý autobus
John Steinbeck
Vynikající záležitost! Stříbrný autobus a parádní sestava postaviček na cestě. Bez mobilů, bez internetu, jen s láhví Pepsi coly a jedním kufrem. Humor střídá lehké napětí a příběh ubíhá do dojemného finále.
Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
Je léto - co víc si přát než nový román od pana Hájíčka! A tenhle se trefil přesně. Pan spisovatel je má stálice, od které si přečtu každou další knížku. Jeho věty mě baví!
Do tmy
Anna Bolavá (p)
Tato prekrasna, poeticka a vcelku vazna kniha mne parkrat necekane i rozesmala, Anna si ziskala veskere moje sympatie a jsem rad, ze jsem pribeh cetl prave v cervnu na zahrade a mohl kolem sebe pozorovat i ostatni hrdiny knihy - lipu, trezalku, listy oresaku...