bookcase komentáře u knih
Silný příběh, jednu část jsem vydýchávala těžce. Hrdinové neměli jednoduchý život, my se máme opravdu moc dobře.
Za mě povedené, vůbec jsem netušila, jak se to vyvrbí. Napínavé.
Příjemná pohodovka. Sice předvídatelná, ale tak to u podobného typu knížek bývá vždycky.
Nejsou to takové lecjaké povídky, mají přesah a zavednou vás do fascinujícího světa neuropsychologie. Nečtou se úplně snadno, ale přinášejí spoustu zajímavých informací o nemocech a jejich různých projevech.
Typická keleovka, nic, co bych nečekala. Potřebovala jsem lehčí četbu a tu jsem dostala, opět plná jídla :))). Líbil se mi konec, konečně takový netuctový, neodplouvalo se na růžovém obláčku. :)
Husté, krutopřísné, bavilo, na jaře vánočně naladilo :)
Tak tento příběh se mi líbil ještě víc, než předchozí Kouzelná Paříž, úplně nejvíc bylo míchání čajových směsí, to je zase něco nového.
Krásný, vrstevnatý příběh o matkách a dcerách, o lásce, přátelství a o tom, jak nás někdy mohou dohnat démoni, které v sobě máme. Vůbec nechápu, jak mi mohla před lety uniknout.
Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na neobvyklý styl textu (přímá řeč kurzívou), ale pak jsem do toho vpadla rovnýma nohama a dostalo mě to. Adelaide jsem si oblíbila, jistou postavu bych nakopala do... Příběh se mi dostal pod kůži.
Nádherná knížka, nejen pro děti. Užila jsem si ji i já, miluju období 20 - 40. let minulého století. Děti si v ní najdou poselství, že sny se mají plnit. Já jako "správný dospělý" jsem už v tomto příběhu přemýšlela dopředu, co je za pár let čeká...
Tohle mě dostalo! Musela jsem číst a číst, skvělé, hořkosladké, tragikomické i dojemné.
Milý, klidný příběh, trochu smutný, se zajímavým námětem. I když pointu vytušíte, přesto si ho díky sympatickým postavám užijete.
Bouřlivé i lehce ospalé, hodně pocitové, taková rodiná vztahovka, v níž se určitě najde spousta lidí. Autorku mám ráda, sedlo mi to. Bonus - divoké Severní moře.
Posloucháno jako audio, paní Zawadská je top a dala tomu to správné kouzlo a kus Evelyniny osobnosti. Příběh se mi líbil, taky jsem měla nutkání hledat si info o hlavní hrdince na netu, stejně jako o jejích filmech, natolik je to sugestivní.
Jo, hodně to hrálo na city, ale tak nějak hezky a dojemně. Finn je báječný kluk.
Drsné, syrové, úžasné. Příběh rodin, které se ocitly ve válečné vřavě, aniž by chtěly. Toužili po jednom jediném - poklidném rodinném životě. A taky udělali jednu chybu - uvěřili Hitlerovi.
Já jsem byla spokojená, tohle je Liane, jakou mám ráda - trocha tajemství, trocha psychologie i napětí. Líbilo se mi střídání časových rovin, vždycky to skončilo v nejnapínavějším. Pomalé tempo nevadilo, naopak, přispělo k tomu, že jsem chtěla pokračovat a vědět, co se vlastně stalo. Konec nutí k zamyšlení, rodinné vztahy jsou náročné.
Jen teda - Ikar opět „nezklamal“, tolik pravopisných chyb, to byl masakr, shoda podmětu s přísudkem redaktorovi nic neříká? Ostuda!
Výborné to bylo, trochu smutné, příbuzné si člověk /někdy bohužel/ vybrat nemůže. Docela by mě zajímaly i osudy Petřiných rodičů, i oni by si zasloužili vlastní příběh.