b2z
komentáře u knih
Žalmanův velký zpěvník
Pavel Žalman Lohonka
Nejlépe vyvedený Žalmanův zpěvník, co spatřil světlo světa, aktuálně již ve druhém vydání z roku 2021. Všechny jeho písničky se sem nevešly, a to i z posledních dvou alb Budějky z roku 2011 a Cestující muž z roku 2016. Což je vlastně škoda, ale na druhou stranu je to dohromady cca. 6-7 písniček, a ty subjektivně nejlepší tu jsou. Po odehrání celého zpěvníku mohu potvrdit, že jsou zde uvedeny akordy, které sluchově odpovídají těm, co Žalman hraje. Samozřejmě tu nejsou úplně všechny, aby to bylo obecně hratelné pro co nejvíce zájemců. Ono některé vyhrávky, typu Třikrát hádej, by chtěly asi spíš tabulaturu. Sem tam nějaký akord chybí, sem tam není uvedena pozice kapodastru. No a překvapivě, je tu chyba i u autora hudby notoricky známé Písně malých pěšáků, kdy je ve zpěvníků přisuzována K. Kristoffersonovi místo Johnu Prineovi.
Leviatanova zhouba
James S. A. Corey
Farewell story. Nerad jsem se loučil, posádka Rocinante je moje srdcovka. Poslední příběh Expanse celou sérii nepoškodil a naopak hezky podtrhl. Já jsem spokojený.
Miss Porta
Zdeněk Šmíd
Kdo nezažil, nepochopí. Základní lyrický podklad, který si na Portách, Zahradách, Slunovratech, Dostavnících odžilo stovky trampů, folkařů, bluegrásistů, countrymanů, je bez vlastní zkušenosti neuchopitelný. Příběh je vyprávěný jedním dechem a dokonale vystihuje atmosféru a vnitřní rozvrácenost muzikantů. Po dvaceti letech mám „marnou touhu obrátit loď v řece času zpátky k prameni“. Kamarádi, ahoj!!!!
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Červený trpaslík a Stopařův průvodce Galaxií nemohou chybět v žádné kniho/videotéce sci-fi fandy. Není co dodat. Je to tak prosté a zábavné ;-) … Zkusil jsem tuto knihu odposlechnout v interpretaci pana Dyka a není to rozhodně můj šálek kávy … L. Prosser je namluven jako Václav Havel, Ford je nejspíš asi zfetovaný, Vogon Jelc jako Kája Gott a Zafod je asi ostravak či co a Všehomíra času Miloš Zeman … pro mne totálně děsivý zážitek dehonestující knihu.
Co by můj syn měl vědět o světě
Fredrik Backman
Touché … tak to mne dostalo … Lukáš Hejlík si to v audioknize od OneHotBook rozhodně užíval … a já též … hlubokomyslné postřehy otce, které jsou zabalené do humoru …
V ledovém sevření
Jakub Mařík
Opravdu mega super hyper jízda. Ano, o situaci ve vesmírném kontinuu se opět nic moc nedozvíme a vnitřní vývoj a hlubší pocity postav se nekonají. Ale když o tom tak přemýšlím, asi proto mne to tolik pohltilo. Druhý díl je stejně jako první filmově-seriálová lahůdka typu The Expanse nebo Battlestar Galactica, která ale předpokládá, že si vesmír okolo domyslíte … a u mne to fungovalo. Netuším, jestli to bude funkční i u třetího dílu, ale spíše ano. V tomto směru jsem jasná cílovka. Postavy jsou StarTrekově pozitivní a sedí mi, žádný šílený labil se zatím neobjevil, všechny problémy jsou řešeny pragmaticky. Takže vlastně dost utopie.
Ve stínu slunce
Jakub Mařík
Tak toto byla akční sci-fi lahůdka. Autor Vás na začátku čapne a na konci vyplivne. Nemám co vytknout. Děj je citlivě poskládán a obsahuje všeho s mírou. Příběh je spíše epizodní a o hvězdném kontinuu, ve kterém se odehrává, se dozvídáme jen fragmenty. Postavy se chovají uvěřitelně. Už se těším na druhý díl!
Černý merkurit
Vojtěch Matocha
(SPOILER) Druhé pokračování Prašiny je ještě více našlapané, než to první. Pokud se příběhem chcete bavit, musíte přistoupit na pravidla autora, a některé úmyslné či neúmyslné nedostatky přehlížet, např. že v Prašině se normálně nepohybují policisté; že se nonstop rozpadá, ale nikdo s tím nic nedělá; že zde nikdo v příběhu nevyužívá moderní vymoženosti a postupy, třeba chemické světlo a moderní mechanické přístroje, které nejsou na bázi elektřiny … Příběh je ještě mysterioznější než ten předchozí. Stejně jako v prvním díle, kdy Jirka s Em nechali Tondu na holičkách, zde Jirka nechá na holičkách i slečnu, která mu dříve pomohla. Autor sice tvrdí, že jeho cílem není čtenáře vychovávat, ale tato část by podle mého přinejmenším snesla trochu více sebereflexe hlavní postavy. Nálada se podobá temnému komiksovému světu superhrdinů. A stejně jako jednička je příběh velmi dobře namluvený Matoušem Rumlem.
Prašina
Vojtěch Matocha
Osobně nemohu plně souhlasit s PR označením „foglarovsky“ laděný příběh. Foglarovky jsou trošku jiný „level“, mají více vrstev a poloh. Na druhou stranu to PR zafungovalo. Prodavačka v knihkupectví jedné paní knihu doporučovala jako moderní „foglarovku“ a z tohoto důvodu jsem po ní sáhl i já, koupil ji dětem dětem. Aktuálně už mám asi daleko k primární cílové skupině, a těžko se s hlavními hrdiny úplně ztotožním, ale za mne fakt dobrý. Prašina je tajemná, romanicka i drsná část Prahy. Příběh „jede na steroidech“, takže vás celou dobu nenechá vydechnout. Hlavní náctiletí hrdinové jsou na jednu stranu moulové a nešikové, ale na druhou stranu i inteligentní a výkonní. Tady musím souhlasit s komentářem níže, že takové tempo bez odpočinku, jídla, pití a vhodného vybavení by asi nezvládl ani Chuck Norris nebo Macgyver, ale v tomto případě je to vlastně irelevantní. Jde o ten „feeling“, a to kniha splňuje na 100%. Ještě tedy musíte přistoupit na fakt, že po více než sto letech žádná „vědecká expedice“ nepřišla na důvod, proč na Prašině elektřina nefunguje. Jinak čistá zábava. A ještě ... příběh je velmi dobře namluvený Matoušem Rumlem, ale přijdete tím o zajímavé ilustrace Karla Oshy.
Nejposlednější z nadějí
Una McCormack
Kniha (i seriál Picard) mne mile překvapila. Je to přesně ono, co mne na seriálovém Star treku vždy oslovovalo. Picard bojuje za ideály humanity a liberální demokracie. Téma zrcadlí problémy současného světa a nutí Vás přemýšlet. Politici zde hrají „o body“ a totalitní systém nechá své občany ve štychu. Na lidi, kteří chtějí pomoc, se postupně začíná čím dál víc nahlížet jako na nějaké „pomatence“ a heslo „pomoct ano, ale …“ je v současné době v podstatě všudypřítomné. Samo sebou humanitární krize nemají nikdy zjednodušené řešení, a z tohoto důvodu i příběh vychází důvěryhodněji. Ve stínu současného dění v Číně (COVID-19) je to až děsivá paralela. Knihu jsem přečetl mezi 3. a 5. dílem seriálu, takže jsem si tím i doplnil vcelku podstatné informace, které v seriálu jsou buď jen nakousnuté nebo nejsou (možná zatím) vůbec zmíněné. Knižní vývoj Raffi je k pochopení této postavy v seriálu docela klíčový. Stejně tak je to s postavou „JT“ a jeho konečného rozhodnutí. Trochu zamrzí, že zde není zmínka o Laris a Zhabanovi (Romulanech z vinice Picarda), kteří měli v prvních třech dílech seriálu docela dost velký prostor. Příběh se odehrává paralelně na několika místech a v ději se v každé kapitole přesouváme z místa na místo po 2-8 stránkách. Příběh proto může působit útržkovitě a je složitější se do něj začíst. Asi bych to přirovnal k rychlému televiznímu střihu nebo k formě krátkých reportážních novinových článků. Pro člověka, který je pravidelný čtenář ST knih relaunch po filmu Nemesis, je jasné, že scénáristé seriálu tuto vývojovou linku neakceptovali do oficiálního kánonu a ST Picard otevírá úplně nový směr. V tomto jsem zvědav, jestli začnou vycházet i knihy po Nemesis v oficiálním kánonu, které by doplnili informace o posádce Enteprise v období Nemesis-Nejposlednější z nadějí. Velký dík patří překladateli, vydavateli i panu Balatkovi, za rychlé a kvalitní zpracování knihy. To se jen tak nestane, že by knižní Star trek vyšel v ČR v době světové premiéry.
Záhada hlavolamu
Jaroslav Foglar
Nepadá mne jediné … TO JE PROSTĚ NÁŘEZ !!! Pokud dříve vydané dílo pana Foglara někdo podrobuje drobnohledu a hledá chybičky, určitě si něco najde. Ale ZAHÁDA HLAVOLAMU je opravdu mistrovské dílo. Jako dítě jsem celou trilogii zhltal během několika dnů. Po 25 letech ve mne první příběh trilogie zanechává úplně stejné pocity. Na začátku devadesátých let jsem udělal docela dost velký průšvih a měl jsem od rodičů zakázané úplně všechno. V té době jsem šel s tátou v Praze po Václaváku a v jednom obchodním výkladu byly „čerstvé“ desky Záhady hlavolamu. I přes to, že na mne byl táta totálně naštvaný, mi ty desky koupil a já je následně dennodenně „sjížděl“. Melodie od Zdeňka Merty mne provází celý život. V roce 1988 celou knihu bezvadně namluvil Jaromír Meduna. Díky, pane Foglar !!!
Pod junáckou vlajkou
Jaroslav Foglar
Mirek Trojan s Devadesátkou … když jsem si po 25 letech knihu znovu přečetl, byl jsem až překvapený, nakolik mne tato kniha ovlivnila v mém dospívání ... morální poselství si nesu dodnes. Díky, pane Foglar. Už se těším na druhý díl :-) Knihu v roce 2007 v rozhlasové dramatizaci načetl Alfréd Strejček. A nesmím ani zapomenout na celkové převedení knihy do mluveného slova od Karla Richtra z let sedmdesátých.
Historie Svorné sedmy
Jaroslav Foglar
Příběh Historie Svorné sedmy byl vydáván v nedělní dětské příloze deníku Česko slovo v roce 1938. Knižně byl pak poprvé vydán o dva roky později nakladatelstvím Kobes. Struktura knihy odkazuje na časopisecké vydání, kdy každá kapitola je sice na sebe navazující, ale většinou s ukončenou pointou. Děj příběhu je tím rozdělen do krátkých statí a nepůsobí kompaktně, což je v knižním vydání trochu rušivé. Velká část příběhů má i své poselství nebo námět na tvůrčí činnost, což celek též viditelně nabourává. Forma komiksu by příběhu slušela asi lépe. Mladší čtenáři určitě knihu uvítají. Díky, pane Foglar.
Chata v Jezerní kotlině
Jaroslav Foglar
Chata v jezerní kotlině byla moje úplně první kniha od pana Foglara. Koupil mi ji s velkým nadšením táta v roce 1988 a já ji založil do knihovny bez velkého zájmu, už si nepamatuji proč. Až v roce 1990 vydalo nakladatelství Novinář komiks, kreslený Markem Čermákem. Nevím, kolikrát jsem ho přečetl, ale určitě to bude přes stovku. Pak jsem příběh samozřejmě přečetl mnohokrát i v knižní podobě. Příběh mne uchvátil. Romantika, napětí a detektivní příběh, podtržený smrtí. Úžasnou rozhlasovou dramatizaci v roce 1991 připravil Český rozhlas. Plejáda osobností zde v necelých 60 minutách rozehraje celý příběh. Knihu ještě jednou pod režií Jana Fukse a s doprovodem Štěpána Raka načetl Alfred Strejček, Ondřej Kepka a Michal Suchánek. A v roce 2018 s novým knižním vydáním vydal Albatros i audioknihu, kterou načetl velmi dobře Pavel Neškudla. Doporučuji! Díky, pane Foglar!
Tábor smůly
Jaroslav Foglar
Když jsem poprvé četl Tábor smůly, nebyl jsem nadšen. Byl to pohled mladého čtenáře, který nejezdí na tábory pod širé nebe do podsadových stanů. Čtenáře, který chce Rychlé šípy nebo Hochy od Bobří řeky. Myslím, že víc než jednou jsem knihu v ruce neměl. Dnes jsem ji skoro po 30 letech znovu dočetl. Celou dobu jsem se nesmírně bavil a obdivoval Jestřábův vypravěčský humor a nadsázku. Možná je to tím, že posledních 20 let jezdím na tábory do posadových stanů. Bez elektřiny, donedávna i bez mobilního signálu … Kdo ví? Příběhy z knihy jsou odžité a dýchají „člověčinou“. Knihu v roce 1999 namluvil Jiří Kadlec a CD ve formátu MP3 bylo vydáno Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé K. E. Macana. Díky, pane Foglar!
Hoši od Bobří řeky
Jaroslav Foglar
Hoši od Bobří řeky jsou asi obecně se stínadelskou trilogií široké veřejnosti nejznámější. Příběh o dobrodružství party správných kluků, kteří si všímají svých odlišností a i proto jsou si blíž. Rikitan používá k osvětě drabet manipulativní techniky, ale myslím, že tento přístup koresponduje s dobou. Detektivní zápletka v druhé části knihy potrhla kvalitu. Vzpomínám, jak jsem byl při prvním čtení úplně napnutý. Kniha byla i několikrát načtena. V devadesátých letech ji pro Český rozhlas namluvil bezvadně Ladislav Mrkvička. Z důvodu, že se jedná o rozhlasovou hru, je text krácen, ale velmi citlivě. I dneska si pamatuji, jak jsem na chatě o prázdninách každý den čekal na pokračování. V roce 1998 ji pro Český rozhlas namluvil i Alfred Srejček, kdy jeho podmanivý hlas doprovází kytara Štěpána Raka. Bohužel se jedná pouze o výběr kapitol. Ale v roce 2018 doprovodila audiokniha načtená Janem Medunou nové knižní vydání. A tentokrát se jedná o načtení celého příběhu. Mohu jen doporučit! Díky, pane Foglar!
Boj o první místo
Jaroslav Foglar
Boj o první místo zapadá do základního schématu Jaroslava Foglara. Hlavní hrdina se potýká s osobnostní krizí v dospívání. Hodnotí se v závislosti na ostatních a přemýšlí o vhodných vzorcích chování. Oproti Jirkovi Dražanovi z Přístavu volá je osobnost Petra Solnara vyzrálejší a povahy čestné. Stejně jako v Boji o první místo jsou popisy fyzického vzhledu a charakteru postav v pojetí Kalokagathia, které dnes mohou některým čtenářům připadat až směšné, ale plně korespondují s poselstvím autora. V rejstříku knih může být Boj o první místo směle zařazen mezi moderní publikace s tématem osobnostního rozvoje. Díky, pane Foglar.
7 návyků šťastných dětí
Sean Covey
Přečteno s dětmi na dovolené. Kniha je velmi dobře zpracovaná a žádný z příběhů není křečovitý. Za mne velký palec nahoru.
Přístav volá
Jaroslav Foglar
Kniha Přístav volá byla poprvé vydána v roce 1934 a já ji poprvé četl o 57 let později. Kolikrát jsem ji v dětství četl, nedokáži odhadnout, ale i po dalších skoro 28 letech pro mne má své kouzlo. Možná je to tím, že i my jsme v době dospívání měli okolo sebe Oty Šperky a Michaly. Také jsme toužili po dobrodružství a ne vždy jsme všechno ze začátku dělali podle pravidel. Kniha je po příběhové lince, oproti ostatním knihám Jaroslava Foglara, vlastně velmi prostá. O to je zajímavější vykreslení hlavního hrdiny, který má k ryze foglarovské postavě dál. Zajímavé je to hlavně z důvodu popisu jeho přerodu k pozitivnímu proaktivnímu přístupu k životu. A to je vlastně hlavním motivem celé knihy. Díky, pane Foglar!