V Krvavém pásu

Na plný počet hvězd mi chybí nějaký pořádný wow efekt, ale jinak nemám co vytknout.
Opět velmi čtivé. Kapitoly odsýpají a i přes množství postav se dá v ději dobře vyznat. Zápletka taky parádní a opět s Marhoulem taky trochu detektivně pátráme a osobně jsem byl tentokrát taky zmýlen v odhadnutí daného pachatele.

Zase jsem se těšil z popkulturních narážek v názvech: Klaatu, Barata, Nikto a Nublar. :-D Tyhle malé vsuvky mě jako čtenáře narozeného v roce 1990 velmi baví.

Doposud nebyla v sérii nevyvrátilně potvrzena mimozemská povaha Korzárů. To se změnilo s nečekaným příletem Sépianu. Ještě než-li byly zahájeny diplomatické rozhovory, uvažoval jsem o důsledcích, které to mohlo vyvolat, třeba jako potencionální odpověď na Fermiho paradox. Zdálo se totiž s podivem, že lidstvo na Sépiany nenarazilo již dříve, ale až po výbojích Korzárů, kteří museli nějakým způsobem narušit prostor ovládaný Sépiany a donutit je k letům do lidského vesmíru. Než jsem mohl hlouběji rozvíjet své úvahy, stejně jako lidé vztahy s mimozemšťany, objevila se na jevišti nemesis od Grammy Crucis, jež dostála svému označení.

S nenadálým transolaritovym úderem, který narušil lokálně časoprostor, se rozštěpilo místně i dějství. Část se odehrávala na palubě Salamis, další v prostorách stanice a na poškozeném raketovém křižníku.
Marhoul s delegáty a několika mariňáky uvízli na Muribece, což v pozdější etapě vývoje asi pro mně byla místy ta méně záživná část. To lepší se asi dělo na Saenz, kde Gelu se svými hochy a dívkami sehrál pár parádních kousků ve spolupráci se Salamis.

Série UTSS Salamis je vcelku přímočará military sci-fi, jež se nevyžívá v balastu vědeckého osvětlování jak přesně fungují různé technologie či fyzice. Nicméně žádná sci-fi se neobejde bez více či méně hi-tech a exotických rekvizit. Zde byl tímto aspektem transolarit a na něm založené hyperprostorové technologii, o kterých jsme se mohli dozvědět o něco více. Vůbec Jakub Mařík brilantně s každým novým dílem přidává do mozaiky universa Salamis nový a nečekaný prvek, který rozšiřuje příběhové pozadí a možnosti, kam se může vše vyvinout. Zprvu nanité, poté situace u Marzanny 3 a nyní mimozemšťané a transolarit. Co to bude následovat dále?

PS: O tom, že je velitel Marhoul je Čech, jsem mohl jen tušit (Jméno Jan, čili Honza, jsem měl za francouzské jméno "Žán" :-). Svůj původ nicméně odhalil za trochu vtipných okolností, když vyjádřil svůj postoj k víře a náboženství. Oproti předchozímu dílu se mi však zdálo, že humoru nějak ubylo. S takovým i tak mohu říci, že si Salamis udržuje stále svůj styl a baví.

Nejspíš půjdu proti proudu, ale tento díl byl pro mě o fousek nejslabší. Ne, že by kniha byla špatná, to vůbec ne, ale něco tomu prostě chybělo.
Líbí se mi, že ačkoliv jde o jednu sérii, každý z dílů je něčím jiný, specifický, pokaždé nás posune o kousíček dál k rozuzlení záhady jménem Korzáři.
Jsem ráda, že jsem se do čtení pustila až po dopsání všech dílů, protože s mojí pamětí zlaté rybičky, bych neměla šanci rok udržet všechna jména a navíc představa, že bych rok vydržela čekat na vydání dalšího dílu, je pro mě taky tak trošku sfi-ci.
Na nic nečekám a rovnou se vrhnu na pokračování, protože od série se prostě nedá odtrhnout.

V Krvavém pásu od Jakuba Maříka jsem si rezervoval místo v první řadě u vesmírného nářezu a dostal jsem přesně to, co název slibuje: pořádnou porci masa, tentokrát s extra křupavou kůrčičkou v podobě třetí strany, která se vetřela mezi předkrm a hlavní chod.
Korzáři dorazili zase pěkně vyhladovělí, lodě lítají, torpéda sviští a všechno je krásně propečené na ten správný vojenský způsob. Recept je osvědčený (kdo zná předchozí díly, už v půlce tuší, kdo zaplatí účet), ale porce je tak šťavnatá, že se na ni stejně slintá.
Postavy si přisedly, popíjejí hořkou kávu z vlastních traumat, solí si rány cynismem a číšník Mařík přináší jeden černohumorný bonbón za druhým.
Celkově luxusní podnik, kde se člověk nabaští bitvami a atmosférou tak, že nakonec rád zaplatí i ten krvavý příplatek za název. Příště si to dám znovu – ideálně s větší sklenkou.

03.06.2025

Potřetí se vydáváme za posádkou vesmírné lodi UTSS Salamis, která se tentokrát na na odlehlé stanici účastní mise, která muže změnit průběh války s Korzáry. Super napsané kapitoly, kde se na jedné straně diplomati nemohou dohodnout a vesmírní mariňáci se baví a vyměňují zkušenosti s mimozemnskými potencionálními spojenci. Poutavě napsaný příběh, který ani potřetí neztrácí dech a těším se na jeho pokračování.

Škoda že se kniha nevěnovala víc Sépianům o kterých jsme se toho zas tak moc nedozvěděli. Finální vesmírný souboj byl zbytečně zdlouhavý a nudný, jinak si ale kniha drží kvalitu předchozích dílů.

Tuhle sérii mám moc ráda. Skvělé postavy, hromada akce a velmi zajímavý děj.

Quake 3 Arena s emzákama všeho druhu. Spejs maríns se s tím neserou. Kam se hrabe štartrek

Co by to bylo za military sci-fi bez bitev válečných lodí a soubojů muže proti muži na jejich palubách? Toho si je vědom i autor, a tak místo sáhodlouhých diplomatických diskusí vsadil na akci. Ta vypukne dřív, než vůbec jednání započnou. Jakub Mařík se drží stejného scénáře jako v prvním díle Ve stínu slunce. Zaskočení pozemšťané zpočátku dostávají dost na zadek, aby se zhruba v polovině knihy vzchopili a s pomocí odvahy a Sépianů poslali Korzáry tam, kam slunce nesvítí. Byť se dočkáme i jedné větší bitvy vesmírných korábů, většina akce se odehraje na palubách lodí a těžební stanice. Ostatně ani ta závěrečná bitva není tak opulentní jako u jiných autorů.

O to více se Jakub Mařík soustředí na jednotlivé hrdiny a čtenář si díky tomu uvědomí, že je autor nepoužívá pouze jako kanónenfutr. Nejzajímavější jsou však scény, v nichž se do boje s Korzáry pustí po boku lidí sépianští mariňáci. Ti jsou asi největší atrakcí tohoto dílu. Trochu více se také dozvíme o pozadí korzárských útoků a nahlédneme do nitra některých postav. Pravda, někdy je to trochu chaos a čtenář jen těžko rozpozná spojence od nepřátel. Ale to je asi tak jediná chybička.

Ve finále jde zase o kus poctivé military sci-fi, za kterou se Jakub Mařík nemusí stydět. Ba právě naopak. Román V krvavém pásu jasně potvrzuje, že si své místo po boku Jana Kotouče a Roberta Fabiana rozhodně zaslouží.

Tak tenhle díl mě bavil. Drobný skok v čase, nové prostředí, postavy, situace. Příběh se hezky zamotává a stává se komplexnějším. Za mě naprostá paráda. Salamis a klíčové postavy mi konečně přirůstají k srdci a jsem opravdu zvědavý, jak to vše dopadne. 5/5 a jdu hned na další díl.

A máme tu další díl, super. Celou dobu se prakticky válčí, intrika stíhá intriku. Začíná to být trochu stereotypní... no uvidíme jak se knižní série s lodí Salámis vyvine dal...

Tenhle díl se téměř celý vàlčilo,víc by se mi líbilo rozvinout téma mimozemšťanů, o těch jsme se toho moc nedověděli, přitom šlo o první setkání tohoto druhu. Proto jen čtyři hvězdy

Třetí díl příběhů UTSS Salamis ve vzdáleném vesmíru proti nevyzpytatelným korzárům opět bylo skvělé. Byť opět trošku jiné od předchozích dílů.

Jiné hlavně v tom smyslu, že došlo k jedné velké epické bitvě. A to vlastně hned, co začali diplomatické tanečky s novou rasou. No a tady na můj vkus ta bitevní vřava byla až moc dlouhá. Vlastně bych řekl, že snad i 2/3 knihy?

Jinak ale opět super. Jednou to přijít muselo, pravda. Komornost se nedá držet do nekonečna. Kór, když námět je vlastně epického rozmachu. Samozřejmě mě to ale okamžitě nalákalo na další díl, takže jsem prakticky neváhal.

Opět výtečné.
Nemám pocit, že by třetí díl snižoval laťku. Ba naopak.
Plno akce. Nový vývoj Korzárů. Rozvinutí vztahu mezi lidmi a Séphiany.
Prostě pokračování a evidentně příprava na grande finále jak má být.
Opět zde máme staré známé, kteří boj dají a někteří bohužel ne. Máme tu nové postavy. Některé na chvíli jiné na delší dobu.
Opět sledujeme uvěřitelný děj, kdy nemáme neohrožené hrdiny, kteří mají nekonečný zásobník a kulky se jim vyhýbají. Což je u téhle série super.
Zajímavé je, že se objevují kapitoly, které se věnují samotným korzárům a jimi zotročeným hostitelům. Velký posun.
Pomalu se seznamujeme s novu rasou - Séphiany, kteří byli osloveni přes vrak jejich lodi v předešlém díle.
Za mne série nabírá tempo. Nabízí nové linky, ale tak aby čtenář neztratil přehled a pořád se orientoval.

Řada čtenářů mrčí, že je třetí kniha skluz dolů. Hmm, kloním se spíše k těm, kteří hovoří o knize diplomacie, tedy více o překonávání nedůvěry a seznamování se s neznámou civilizací. To znamená, že i když jsou zde akce, je děj poklidnější. Osobně bych řekl, že blížíc se děj k závěru, opět doutnající akcí, začíná být stále jasnější, že další kniha by měla být, doufejme, zase ve stylu předchozích dvou. Nemám důvod lámat nad tímto dílem hůl a dávám opět 5 hvězd, protože i v boji je třeba přeskupovat, když do bitvy vstoupí další, a navíc neznámý, prvek, možná budoucí spolubojovník. Asi bych se zde ztotožnil s komentářem Sittha, ale v mnohem optimističtějším módu. Opět musím a chci tuto knihu doporučit, už jen pro souvislost příběhu.

Je to rychlé, svižné, akční, odpočinkové, vlastně dobré. Je to znovu takové, že by se to dalo zfilmovat jako celovečerák Startreku. Tak proč to hodnocení? Protože to není tak dobré jako první dva díly. Opravdu mám pocit, že se to kvalitou ani vzdáleně nepřibližuje prvním dílům - nebo mi to jen přijde, protože jsem Maříkem již přesycen? Nevím. Ale když máte za sebou první dva díly, určitě se vrhněte i do tohoto. Teď si dám kávu a vrhnu se na Mrtvou zónu.

Cením: Snahu o diplomatickou linku, dvě kapitoly ze strany korzárů.
Necením: Rychlý přesun od diplomacie k řezničině (je to škoda).

Třetí díl neudržel kvalitu prvních dvou. První byl zajímavý, protože byl originální. Druhý byl napínavý a nabitý akcí a novými tvory. Tento třetí se věnuje diplomatické schůzce s vesmírnými spojenci, kteří by mohli být přínosem v boji s Korzáry. Přidaná hodnota - další účastníci bojů. Zbytek je ale návrat k prvnímu dílu, přičemž pro mě se situace stala totálně nepřehlednou, nejsem schopná rozlišovat mezi loděmi, spousta názvů, některé jsou ovládané korzáry, ačkoliv byly původně naše. Smysl to dává, ale bohužel je to strašně nepřehledné. Celý děj se odehrává na různých plavidlech, které spolu střídavě bojují nebo si pomáhají. Korzárům se podařilo infiltrovat skoro všude, tak nelze věřit nikomu.
Asi by bylo lepší knihu číst než poslouchat...

Stáhla jsem si všechny díly UTSS na Audiotéce, toto je třetí a končím... Jako nechci to hodnotit úplně kriticky, občas mám ráda sci-fi, ale není to úplně můj hlavní proud toho co čtu. Ale, mám velký problém to vůbec vědomě vnímat, soustředit se na to. Pořád se vracím. A prostě mě to fakt nebavilo.

Tak jsem si to v rámci 11. úkolu ČV 2023 střihnul podruhé a znovu jsem byl spokojen. Prostě akčňárna, jak má být. Události a postavy mám oživené, tak se s plným nasazením můžu pustit do 4. pokračování V mrtvé zóně. Kdo ještě sérii nenačal, tak mu dobře radím, aby si počkal až na poslední díl a pak to sjel naráz. To cukání brzda-plyn (za dva dny přečtu a pak rok čekám) není pro mě to pravé ořechové.