AnykaLovesBooks komentáře u knih

Rozsáhlá, informacemi nabitá a poutavě napsaná kniha. Trvalo mi se jí prokousat relativně dlouho, protože je to ten druh knihy, co člověk musí zpracovávat po kouscích. Hlavně když přijde na úseky týkající se nacismu a znásilnění genetiky a eugeniky, které přinesl.
Některé části byly pro mě zajímavější, jiné méně, každopádně jsem se u knihy nikdy nenudila a nikdy jsem se necítila, že bych něco měla problém pochopit. Vše je naprosto srozumitelné i se znalostmi genetiky na středoškolské úrovni, možná ani to není nutné. Vše je nádherně a pozorně vysvětleno (mnohdy lépe, než v běžné výuce - kontext dělá hodně). Je až neuvěřitelné, jak dlouhou historii tato kniha popisuje. Stíhá se zabývat genetikou jako takovou, její etikou, historií, osobními příběhy autora a životy jak vědců, tak pacientů a lékařů. Všechno to je dohromady propleteno v neobyčejně obohacující čtenářský zážitek.
Snad bych jen preferovala, kdyby v knize měl více prostoru příběh Rosalind Franklin, která je zde klasicky spíše ve stínu Watsona a Cricka, což je škoda. Píše se zde o ní taky, ale tak nějak z pohledu dvou zmíněných, tvoří jakousi "vedlejší dějovou linii" - což si nezaslouží.

2 29.08.2023

Nikdy bych nečekala, že budu číst knihu o mechu. Ovšem po vyslechnutí podcastu s autorkou mě svou osobností a příjemným hlasem natolik okouzlila, že jsem její knihu ještě ten den impulzivně zakoupila. Co se stane, když se v jednom člověku setká láska a úcta k tradičním způsobům poznání a akademické vzdělání v oboru botaniky? Přesně tohle.
Z knihy jde bezpochyby cítit autorčina obrovská láska a úcta k tématu, kterým se zabývá. Je to takový sentimentální "milostný" dopis autorky... mechu. Kniha se skládá z několika kapitol, které na sebe vyloženě nenavazují a jde je vnímat i jako oddělené eseje. K širšímu kontextu je ale nutné číst knihu celou. Není psaná vyloženě akademickým jazykem, takže by se čtením neměl mít problém snad nikdo. Autorka naopak používá knižní a velmi umělecké postupy k popisu odborných věcí (což, uznávám, místy působí docela vtipně a nepřirozeně, ale takovým zvláštně milým způsobem).
Musím se přiznat, že jsem od knihy čekala něco trochu jiného. Možná více odborného? Více informačního? Přesto ale nejsem zklamaná tím, čím kniha je. Má takové zvláštní kouzlo, které dokáže člověka nadchnout i pro tak snadno přehlédnutelnou věc, jako je mech. Z knihy jsem se samozřejmě nějaké zajímavosti jak o mechu tak o životě bryologa a rozšířila mi obzory, hlavně z ní ale cítím jakýsi osobnější přístup k přírodě a interakcím jednotlivých organismů žijících v lese. Jednoduše... z knihy mám víc pocity a "food for thought", než vědomosti o rostlinách.
Doplňující ilustrace jsou hezké, přeci jen bych ale více ocenila fotografie (ostatně jsem si při čtení hledala obrázky každého zmíněného druhu pro lepší představu toho, o čem je řeč). České vydání je taky obohaceno o poznámky redakce ohledně modernějšího systematického zařazení některých druhů, což mi přijde jako velice pozorný detail, který oceňuji. Stejně tak to, že v seznamu doporučené literatury jsou navíc zvlášť uvedeny knihy českých autorů. To se hodí vzhledem k tomu, že druhy vyskytující se u nás jsou přeci jen o něco odlišné od těch amerických.
Opravdu zajímavá mi přišla kapitola o kulturní historii mechů a celkově prolínání vědění autorčiných předků a akademických postupů, to že se tyto dva světy nemusí odporovat, ale naopak doplňovat a dávat dohromady kompletnější obraz reality.
Čekala jsem onen odborný, vědecký přístup k věci. Odcházím s novým způsobem nahlížení na botaniku jako takovou a větší schopností ocenit místo i tak malých rostlin jak v ekosystému, tak ve vztahu k lidem. A to je taky fajn.

1 16.06.2023

Pozitivní přijetí této knihy je znepokojující. Autorka se pokouší o thriller, nejděsivější na této knize je však fakt že se od čtenáře očekává, že bude fandit hlavní postavě, která je zcela zjevně záporákem tohoto příběhu. To ovšem ani nebyl cíl, autorka se vyjádřila že věří že její protagonistka je vskutku v právu. Kniha romantizuje nemorální a nebezpečné chování, toxické vztahy a týrání. Záporačka je nejvíce sympatickou postavou a do své role je stavena zcela neprávem - čistě proto, že nechce mít dítě a je nucena projít nechtěným těhotenstvím. Z celé její stylizace lze říci, že autorka se snaží skrze tuto postavu protlačovat anti-choice politiku. Ženu, která je v celé situaci obětí démonizuje, zatímco hlavní "hrdinku" příběhu protlačuje jako někoho, koho má snad člověk mít i rád navzdory tomu, že je zcela odpudivým jedincem.
Kromě těchto zcela nefeministických a nelogických rolí postav lze také kritizovat samotné autorčino psaní. Mnohokrát referuje na zcela irelevantní fakta, začíná příběhové linky které nikam nevedou, popisuje zcela zbytečné věci. Příběhu chybí návaznost. Postava zmíní, že se něco stalo v jejím životě, zní to důležitě a nikdy už na to není referováno znovu. Nebo na něco opakovaně naráží a pak to nikam nevede. Nemluvě o tom, že kniha je plná sexuálních scén které zní, jako kdyby je psala třináctiletá holka která pořádně neví, jak sex probíhá a nedávno jí kamarádky řekly co to je.
Kolem a kolem, jedná se o velice nekvalitní knihu, což nemusí být pro určité publikum problém. Co ovšem problém je je zcela nekritický přístup ke složitým tématům, romantizace nebezpečného chování a vztahů, naopak pak démonizace zcela běžných témat a banalizace věcí jako je post partum deprese a tělesná dysmorife v těhotenství. To je problém, jelikož tuto autorku čtou primárně mladé slečny které mohou na vyobrazení těchto problémů v knize pohlížet zcela nekriticky a na základě toho se pak samy dostat do nebezpečných vztahů. I rest my case.

Bible.

Četla jsem rozšířené vydání z roku 2015.
Velice zajímavá kniha. Bohužel, jak zmínili ostatní, je velice nesouvislá. Rozhodně nepřichází k žádnému pořádnému ucelenému závěru. Některé kapitoly jsou přitažené na vlasy, jiné jsou zase informativní, zajímavé a donutí člověka se zamyslet.
Knihu můžu doporučit, i přes nesouvislost jsou jednotlivé kapitoly převážně zajímavé, snadno srozumitelné a čtivé.

3 17.09.2020

Tak toto byla jedna z nejhorších knih, jakou jsem kdy četla. Četla se snadno a svižně, ale co se příběhu, světa a postav týče, byla to jedna velká tragédie. Bizzaro fiction sice nemusí dávat smysl, to ale neznamená, že se může totálně vykašlat na jakoukoliv konzistentnost... všeho. Této knize bych se na vašem místě vyhýbala obloukem.
Z celé knihy mám pocit, že je to napsané nějakým čtyřicetiletým panicem co žije ve sklepě své matky a své divné sexuální úchylky si vybíjí psaním nesmyslných příběhů. Námět této knihy zněl docela nadějně, bohužel se jedná o promrhaný potenciál se kterým mohl někdo jiný naložit mnohem, mnohem lépe a uvěřitelněji bez toho, aniž by se musel schovávat za kolonku bizzaro fiction.

No co dodat? Všechny povídky byly naprosto úžasné. Nejde říct, která byla nejhorší nebo nejlepší. Určitě doporučuji všem fanouškům Měsíčních kronik :)

3 28.01.2017

Kniha má skvělý příběh, a hlavně originální zpracování. Já bych to ovšem uvítala spíše v klasické formě. V příběhu mám hodně nejasností, trvalo mi se zorientovat a některé části byly opravdu nudné. Proto mínus jedna hvězdička. Nejvíce mě bavily rozhovory mezi Kady a Ezrou a části se SPIRO. Obálka, s části průhledná, je opravdu geniální. Těším se na druhý díl :)

1 31.12.2016

Není co dodat. Nádhera, úžasné zakončení mé asi nejoblíbenější knižní série. Knihu jsem naschvál četla velice pomalu, protože jsem nechtěla aby skončila, a chtěla jsem si jí pořádně vychutnat, po tak dlouhém čekání. Obálka je úžasná. Určitě jsem tuto knihu nečetla naposledy.

3 16.11.2016

Skvělé, jako předchozí dva díly. Konec byl dost předvídatelný, bohužel. Ale dobrý.

1 11.11.2016

Páni. Tohle byl velice silný čtenářský zážitek. Tahle knížka, i když je krátká, ve mně vzbudila mnoho emocí a taky naprosto změnila můj pohled na Levanu. Mohlo by to být klidně delší, pár kapitol navíc bych rozhodně brala. Doporučuji. Při čtení mi neustále hrála v hlavě písnička Pacify her od Melanie Martinez, protože její text velmi odpovídá chování šestnáctileté Levany.

2 18.10.2016

Knížka se mi nijak závratně nelíbíla. Samotné Proroctví bylo zajímavé, ale zbytek? Děkuji, radši ne... přišlo mi to celé takové nucené, jako slohová práce kterou píšete tak, aby se to vaší češtinářce líblo. Knížka mě nebavila, musela jsem přemáhat k jejímu dočtení. Neustále opakující se ,,Nu,..." muselo jít asi leckomu na nervy - včetně mě. Celé to bylo nudné, nečtivé, "zvraty" byly o ničem, ani jeden mě nijak nedostal. Všechno bylo zamotané a postavy neměly žádnou osobnost. Nedoporučuji...

1 29.09.2016

Není tak čtivá jako první dva díly, i když ke konci se to rozjelo. Četla jsem jí hrozně dlouho, říkala jsem si, že na další díl už kašlu, ale otevřený konec vám nedovolí jen tak se další díl vykašlat. Tamani byl opět hrozný a celou knihu mi kazil. Laurel to samé. SPOILER! Nechápu, jak se mohla s Davidem rozejít, měli takový krásný vztah, jako z pohádky (možná proto, že byl moc pohádkový, se autorka rozhodla ho ukončit). Upřímně doufám, že tohle byl jen slabý předchod dobrého finále. Křídla jsem přečetla za jedno odpoledne, další díl už mi trval trochu dýl, a tady u této knihy jsem se nehorázně zasekla na poměrně dlouhou dobu. Těším se na poslední díl, tedy pokud mě nezklame ještě víc.

1 24.09.2016

Skvělá knížka, super pokračování, vážně. Až na ten pitomý milostný trojúhelník a nerozhodnost hlavní hrdinky! Nechápu jí, važně ne. Tamani mě opravdu vytáčel, a David je prostě David. Tamani mě na konci nehorázně naštval. Tvrdí Laurel jak jí strašně miluje, ale co udělal? Pokusil se jí rozbít vztah a ublížil jí, což mělo za následek to, že ona ublížila jak Tamanimu, tak Davidovi (i když to nechtěla). Jo, vážně jí moc miluje, tak hrozně moc, že jí ničí nádherný vztah. Je to sobec, a rozptyluje Laurel. Jestli si lidi stěžují na Americu ze Selekce, tak asi nikdy nečetli tuto sérii, protože prostě... argh! Jak říkám, knížka jako taková je super, až na tyto skutečnosti.

1 13.09.2016

Ráda se k ní vracím, mám tenhle komiks hodně ráda, četla jsem ho už nesčetněkrát... :)

2 05.09.2016

První polovinu knihy jsem měla pocit, že se jedná o druhý díl. Musela jsem se jít tady přesvědčit, že je to opravdu díl první. Žádná sláva, taková průměrná knížka.

1 03.09.2016

Zajímavý nápad, knížka se mi líbila. Jednu hvězdičku odebírám za vzniklý milostný trojúhelník, který mně velice naštval (co taky očekávat, když knihu chválí Meyerová). Tamani je mi hrozně protivný a nesympatický. Fandím Davidovi.
Nemohla jsem se do příběhu vžít, protože je psaný v er-formě. Normálně jí upřednostňuji, ale u téhle knížky mi nesedla. Každopádně si myslím, že by podle toho mohl být super film :)

2 24.08.2016

Nemám slov. Jenom - wow. Ten konec.
Zezačátku mi přišla jako průměrná, nic moc knížka. Dál jsem četla jenom proto, že jsem chtěla zjistit něco o tajemném Dareovi.
Od zjištění, že je Dare Whovian jsem si ho oblíbila ještě více, a doslova čekala na nějákou narážku na můj oblíbený seriál. Té jsem se, bohužel, nedočkala.
Během čtení mne napadaly samé bláznivé teorie, nejvíce jsem se držela té, že jsou naši hrdinové uzamčeni v časové smyčce a Dare s Finnem jsou ti, co si to uvědomují (všechno se musí stát popořádku...). Nakonec se to ukázalo nepravdivé, stejně jako teorie o tom, že Dare je Finn z budoucnosti... Sice se všechny mé teorie ukázaly jako mylné, každopádně poslední strany jsem dočítala s otevřenou pusou, protože to ani jinak nešlo. Čtyři hvězdy, protože kniha byla místy nudná a člověk jí četl jen proto, aby zjistil co že se to tam vlastně děje.

3 20.08.2016

Pro mě to byla autorčina premiéra, a moc mne nenadchla. Knížka na mě má takový zvláštní dojem, nevím. Mohla by být delší. Celé mi to přišlo takové uspěchané, Richelle Mead z toho mohla ,,vytěžit" více. Každopádně nápad zajímavý, ale nijak mne to neoslovilo. Na knížku jsem se těšila, takže docela zklamání...

2 19.08.2016

Sarah J. Maas nezklamala. Knížka se mi velice líbila, možná i více než Skleněný trůn. Děsím se toho, že by se v dalších dílech mohl stát Rhysand součástí milostného trojúhelníku. To ovšem nic nemění na tom, že na Dvůr mlhy a hněvu se velice těším :)

3 16.08.2016