Annicka komentáře u knih

Kniha je vyprávěná pohledem Tea a jeho rodičů. V první části sledujeme Tea od jeho dětství - dětskýma očima sledujeme, jak chodí na vyšetření na psychiatrii, jak z něj matka dělá domškoláka za každou cenu... Tuhle část jsem hltala. Postupem času však, asi od Teových osmnáctin, mi to celé přišlo takové ploché, šup šup, ať už jsme dál... Chápu konec této části, ale asi k němu mohlo dojít i o pár let dříve. Kapitoly matky a otce pak jsou vysvětlením všeho, co padlo předtím. Otevírá se nám život matky, která se chová tak, jak by se matka chovat neměla, a to z extrému do extrému... A pohled otce už jen domaluje poslední tahy. Až na tu kostrbatou část z Teovy dospělosti, je to povedená kniha.

3 22.04.2024

Čteno v angličtině.
Knížka mi dlouho připomínala Králíčka Jojo - nelehké téma 2. světové války vyprávěné pohledem dítěte. Nebo tedy vypravěčem je Smrt, ale vše se odehrává tak, jak to vnímala malá Liesel, zlodějka knih. Nevidíme tedy perzekuci a smrt na každém rohu, ale hlavně dětské starosti, jako je zlá pěstounka, i když i na zlo tam dojde.

Čekala jsem asi více knih :-) Zlodějka jich tedy moc neukradla, ale za to každá kniha, kterou kdy měla, ji ovlivnila. Proto je Zlodějka knih rozdělena do částí, které dělí Lieslino dětství podle jednotlivých knih.

9 15.04.2024

(SPOILER) Posloucháno jako audiokniha v podání skvělé Denisy Barešové.

Málem mě tato kniha minula. Aplikace mi ji neustále doporučovala, ale upřímně... 50. léta, soubor lidových písní... Čula jsem jakýsi patos, na který jsem neměla náladu. To podporovala obálka audioknihy s tou papírovou loutkou... Ale nakonec jsem si řekla, že tomu dám šanci, a musím říct, že jde o jednu z nejlepších knih, kterou jsem v poslední době četla. S hlavní hrdinkou Janou se osud nemazal - chudičká rodina, otec za hranicemi, aniž by jim z toho plynul nějaký prospěch, bratři v lágrech. O tom, co teprve přijde v knize, ani nemluvě. Salivarová však tento příběh podává s neuvěřitelným humorem, že jsem se kolikrát musela těm absurditám smát. Konec je poněkud otevřený, ale není to na škodu, naopak to ukazuje celkovou nejistotu té doby.

Život takového normálního vyléčeného alkoholika, kterému se začíná ztrácet půda pod nohama... Sledujeme jeho každodenní život, toxický vztah s manželkou, problémy s dospívajícími dětmi, až člověk nakonec pomalu chápe, že se vrací k alkoholu. Vše je proložené několika scénami jak z doktorských seriálů, místy mi to vzhledem k bizarnosti přišlo jak soft verze Dr. House ze Sudet... Není to zrovna můj styl, ale tady to kupodivu nepůsobilo nijak rušivě. Jen nějaký větší dějový zvrat, opravdovou zápletku jsem čekala marně. Na konci sice bylo takové menší větší téma, ale za skutečnou zápletku, která by z toho dělala Román s velkým R to skutečně nevidím. I přesto ale dávám plný počet hvězdiček, protože se to přesto četlo samo a úplně ploché to taky nebylo.

9 29.03.2024

Čteno v angličtině. Děj mě vytáhnul už od prvních řádek a nepřeháním. Asi nic literárně originálního, přesně ten líbivý styl "tvůrčího psaní", které ostatně autorka vystudovala. Přesně ten styl, co se dobře čte. Zápletka je zajímavá a celou dobu až v podstatě na konec mě hnala snaha zjistit, jestli je Joe skutečně ten, kdo si myslím, že je, a jak to bylo s Madeline... Přečteno vlastně jedním dechem :-) Pár věcí mi ale vadilo. Autorka každou blbinu z minulosti postav představuje formou flashbacku, což pak tvoří trošku guláš. A postavy se chovaly na můj vkus dost moderně, obzvláště s ohledem na to, že mají žít kolem roku 1900, nebo dokonce 1800. Ostatně scéna z vlaku Glasgow - Londýn, jak je zachycená na konci knihy, mi na tu dobu, s ohledem na okolnosti, moc nepřijde... I když...jde o alternativní historii, takže vlastně otázka :-)

23.03.2024

Za mě taková oddechovka do ucha na procházky. Jako nějaký literární skvost bych to neoznačila, některé věci mi přišly trošku naivní a úsměvné (opravdu si někdo myslí, že někdo z kriminálky v pátek ve tři položí tužku a jde domů a do pondělí do 7.30 totálně vypne?). Ale další díly si poslechnu a chápu, že někdo může být z této knihy i nadšený.

8 14.03.2024

Čtyři hvězdičky za celkem dost filozofických otázek. Ať již jde o samotnou otázku umělé inteligence (i když jak už tu několikrát zaznělo, Klára působí jako inteligence mírně zaostalá, vzhledem ke svému složitému úkolu, který mají asi??? všechna "úpéčka" dost nepřipravená) a s tím spojené etické otázky vztahu umělé inteligence a lidí, tak otázky bioetické. V tomto ohledu by se dalo napsat mnohé, o ledasčem píše překladatelka v závěru, který doporučuji také k přečtení, ledasco jsem v tom viděla i nad rámec.

Chybělo mi však detailnější popsání světa, v němž se příběh odehrává. Klára, byť by měla být naprogramovaná na život v tomto světě, o něm buď neví zhola nic, nebo naopak všechno považuje za samozřejmé a nic nám nevysvětlí. Po většinu příběhu to funguje, čtenář postupně odhaluje jednotlivé náznaky a vše si spojuje dohromady. Ale na konci bych čekala nějaké vysvětlení, zasazení do kontextu, ale nic. Dokonce i poslední scéna se na to trošku hodila... Místo toho se celý příběh jen zaměřuje na Klářin plán, u kterého jsem si říkala, že buď to dopadne špatně, nebo jak v jedné pohádce, kterou už tu také někdo zmiňoval. A byla to ta pohádka... V doslovu překladatelka zmiňuje, že si jen Klára plete kauzalitu s korelací a vše bylo dílem náhody...mně spíš přišlo, že Klára se sice ze špatných důvodů, ale přece rozhodla jít správným směrem. A celé to opět vede k zamyšlení o potřebách v něco věřit a o náboženství obecně.

Předchozí komentáře přede mnou asi vypovídají o všem. Kniha je o vážných tématech jako nemožnost najít partnera, neplodnost, samoživitelství. Každá postava má svůj smutný příběh. Někomu tak může celý příběh připadat dost depresivní - vždyť Samiho hned na začátku nahání motorkáři a se vztahy to jde od desíti k pěti, Henna je na nervy z neplodnosti (aneb nejlépe otěhotníte, když se nestresujete, ale jak se nestresovat z toho, že vám všichni pořád říkají, že se nemáte adresovat?), Markus se hroutí pod povinnostmi otce samoživitele tří dětí. Vlastně když se nad těmi příběhy zamyslíte, je to velmi smutné. Ale na druhou stranu, je to všechno zároveň dost přitažené za vlasy, natolik, že je to fakt k smíchu. Pokud ale jedete na té stejné vlně jako autor. Já ano, a tak jsem se dobré tři čtvrtiny nebo i o něco déle nesmírně bavila. Ulízaný happy end mi moc nesedl, ale nějak to skončit musí, což...

4 23.02.2024

V knize se setkáme s příběhem Anny, třináctileté dívenky, která je na světě jen proto, aby dodávala krevní destičky, krevní plazmu... Až se jednoho dne vzbouří a zažádá u soudu, aby mohla o lékařských zákrocích rozhodovat sama. Vše vidíme prostřednictvím nejen Anny, ale i jejích rodičů a bratra. Jen pohled Kate mi chyběl, přece jen jsem si říkala, co si ona myslí o své sestře, která jí nechce darovat ledvinu a vystavuje ji tak smrti... Ale na konci se ukáže, že právě to, že její hlas nezazní, má také svůj smysl. U vyprávění matky o tom, jak u Kate propukla nemoc, jsem brečela. Nedovedu si vůbec představit, jaké to musí být... Ale stejně s jejím postojem nesouhlasím. Konec jsem do jisté míry čekala, ale nečekala jsem, že bude tolik tragický...

7 15.02.2024

Taková normální toxická rodinka... Dětství a dospívání Pavlíny z generace Husákových dětí, z pohledu Pavlíny a jejích rodičů, věčně nespokojených, ať se děje, co se děje, ale neschopných se změnit... Myslím, že epizodka z vyráběním kytiček, a hlavně Alenin komentář poté, a také poslední sezení u psychiatra o té neschopnosti vypovídá mnohé. Člověku se ani nechce věřit, že takoví nesympatičtí rodiče můžou existovat, ale... ale bohužel se obávám, že české vesnice a maloměsta jich byla plná ještě za mého dětství, a to jsem se narodila o téměř 20 let později. Ostatně asi i dnes se najde spousta rodin, kde se nadává, že se všichni mají lépe, ale nikdo nedělá nic proto, aby se lépe měl sám, jen si vylévá vztek na dětech...

Postavy nejsou ploché, všechno to má velký potenciál... Jen mi chyběl v několika okamžicích pohled i jiné postavy, který by vše vysvětlil. Hlavně otcovy vulgarismy vůči Pavlíně. A bohužel kniha postrádá i větší děj. Ne, že by se nedělo vůbec nic, to ne... Pavlína s Janou dospívají, mění se svět okolo nich... Ale prostě nějaká ta větší dějová linka, která vás táhne k tomu, že prostě musíte vědět, jak to dopadne. Toho výsledkem je podle mého i konec, protože nemáte-li děj, nějak to prostě utnout musíte... Vzhledem k předchozímu to nemělo ani žádný hlubší smysl. Jak už tu bylo psáno několikrát přede mnou, konec jak z jiné současné české knihy, kde ale byl naprosto jasný spouštěč, který zoufalého člověka vede k zoufalým činům. Tady nic...

4 09.02.2024

Pro mnoho lidí klasika, kultovní kniha, vrchol geniality. Pro mě tak leda oddechovka na dovolenou. Ale těm, kdo to zbožňují, to neberu. Je možné, že mě to nevzalo, protože jde z části (podle ostatních komentářů) o parodii na sci-fi - tento žánr moc nečtu, takže mi možná spousta toho zůstala někde ukrytá. Každopádně na začátku mi část s dálnicí přišla super, pak už mi to přišlo mnohdy jen fakt ulítlý. Dovedu si ale představit, že to může dobře fungovat jako sitcom (možná i ten film, ale neviděla jsem). V předmluvě anglického vydání autor píše, že paralelně s knihou vznikal rozhlasový seriál a že všechny díly jsou jakýsi pelmel toho, co bylo v seriálu, a to nějak na přeskáčku. A tak nějak to na mě i působilo. Jako the best of skečů, které jsou poslepené jakýms takýms dějem, aby se neřeklo.

Dalším dílům ale dám šanci, protože jsem si půjčila souhrnné vydání čtyř dílů (přičemž teď čtu, že jich je pět... Překvápko :D)

6 20.01.2024

Knihu jsem poslouchala v audio verzi - nyní jsem se dočetla v komentářích, že je prý dosti zkrácená, nevím. Každopádně tato verze se mi líbila mnohem více než předchozí Hypnotizér. Děj odsýpá a hlavně zde nejsou dvě naprosto nesouvisející dějové linky, kdy na první časem zapomenete. Joona Lina mi nevadí, myslím, že jeho "dokonalost" je prostě součástí "hry" ;-)

5 20.01.2024

Je to kniha o nelehké době, píše se v ní o nelehkých věcech. Ale přesto bych řekla, že jde o takovou oddechovku. Je to napsané čtivě, stránky utíkají jedna za druhou, kniha si ale neklade za cíl být nějaká vysoká literatura plná metafor nebo hluboké psychologie postav. Je vlastně vcelku jasné, jak do dopadne, i když musím říct, že by možná druhý díl byl zajímavý, pokud by Františkovi a Paule jejich plán vyšel... Ale nevyšel, jak je ostatně mnohem pravděpodobnější. Oceňuji, že vše není viděno úplně černobíle, i přes určitou plochost postav je zřejmé to dilema všech, kteří se musí vypořádat s tím,že možná nepatří jen do zcela kladného tábora...

11 13.01.2024

Nemůžu říct, že by to bylo špatné, ale nezaujalo... Samotný příběh Evelyn Hugo zajímavý byl, sice trošku víc propracovaná červená knihovna, ale přece jen, mělo to nápad a bylo to celkem originální (tedy soudím já, která romantiku nečtu a toto specifické téma navíc nevyhledávám). Ale vadilo mi, jak to bylo celé zabalené do toho pláštíku psaní biografie. Navíc jsem ze všech těch poznámek typu "brzo už zjistíte, proč zrovna vy" čekala něco fakt wooooow, což tak wooooow to zase nebylo. Aspoň pro mě ne... A úplný závěr jsem očekávala už od začátku. Články z bulváru mi taky přišly dost rušivé. Každopádně ale nelituji, že jsem knihu četla.

7 07.01.2024

(SPOILER) Můj názor na knihu se v průběhu měnil. Ze začátku mi to přišlo dost kostrbatě napsané, navíc to je ten typ knihy, kde vám vlastně hned na začátku naznačí, kdo je vrah. Navíc očividná inspirace Kuciakem mě dost štvala... Prostě mi to přišlo jak slohová práce dítka bez vlastní fantazie (a to jsem neviděla v komentářích zmiňovaný Most, takže pokud jde o Lauru, nemohu soudit). V průběhu se mi však kniha líbila víc a víc. A dost oceňuji, že byť jsem vraha odhadla hned na začátku, nakonec jsem byla stejně překvapená, kdo že to vlastně byl. Navíc když už to vypadá, že je vše odhaleno, přichází další a další informace... Nakonec tedy musím uznat, že se mi kniha celkem líbila. Další díl si přečtu, až bude k mání, hlavně kvůli Lauře, která mi je sympatická a jsem zvědavá, co se o ní ještě dozvím.

5 06.01.2024

Četla jsem v angličtině, vydání se skvělými kresbami Chrise Riddella. Podle autorovy předmluvy existují tři verze příběhu - původní britská, napsaná "podle" seriálu, jemuž psal autor scénář (a z nějž ledasco vystřihli), americká, která popisuje blíže britské reálie, a jakýsi mix obou, který právě vyšel s oněmi krásnými kresbami. Takže vlastně nevím, jestli jsem četla to samé, jako čeští a slovenští čtenáři... Každopádně to bylo skvělé. Asi právě proto, že jde o původně televizní příběh, jsem si vše naprosto živě představila...a nemohla se od knihy odtrhnout. Málokdy se mi stane, že bych přečetla více než čtyřsetstránkovou bichli (v angličtině) za tři dny. Byť je začátek trošku přitažený za vlasy (viděno normálním vnímáním lidí z onoho "světa nahoře", do nějž Richard patřil), příběh si pádí svojí logikou, propojuje nám známý svět s podivným světem tunelů metra a kanalizačních šachet, se svými pravidly a zvyklostmi. A jako třešnička na dortu komické duo Croup a Vandamar, i když z toho trošku mrazí, že vtipná dvojka jsou zrovna nájemní vrazi.

5 27.12.2023

Opět skvělé. Malý Riad, syn Francouzky a Syřana, popisuje svět, jak ho vnímal jako malé děcko (nebo spíš, co si teď pamatuje, že jako malé děcko vnímal, a považuje za důležité). Z pohledu dospělého Čecha 21. století je to samozřejmě děsné... A ano, pokud si knihu přečte někdo, kdo nesnáší muslimy, najde fůru materiálu, takže naopak druhé straně barikády může kniha vyznívat nenávistně. Ale důležité je, že to je viděno dětskýma očima a to, co si člověk pamatuje. A nepamatujete si vše, co bylo klidné a bezproblémové, pamatujete si jen to, co vás nějak zasáhlo. Jak už tu někdo psal, pokud by Riad byl poloviční Čech a vyrůstal na českém venkově 80. let, nebylo by to sice tak hrozné (viz vraždy ze cti), ale bizáru by bylo taky dost. A co se týče zmiňovaného antisemitismu - vadilo by mi sice, kdyby si moje dítě hrálo na válku s Izraelem, ale tak to holt tenkrát bylo. Pokud byla Sýrie ve válečném stavu s Izraelem, navíc jde o totalitní stát (dětem jsou ve škole vymývány mozky), který navíc staví na předsudcích, co děti slyší doma, jak to asi může dopadnout...

1 25.12.2023

Myslím, že je lepší si o knize nic nehledat, než se do ní člověk pustí. Já jsem zaznamenala tu velkou mediální kauzu. Takže jsem věděla, o co tam půjde, a pak jsem si dobrou první čtvrtinu knihy říkala, kdy to teda konečně vytáhne??? Ale upřímně, i když jsem to věděla, první zmínka přišla v pro mě tak nečekaném okamžiku, že jsem sama byla zaražená... Pokud si o příběhu nic nenajdete, bude ten šok možná ještě větší. Cácory mi bylo celou dobu vlastně líto. Ano, samozřejmě i ona sama napáchala mnoho zlého, ale pokud žijete v prostředí, ve kterém žila, kde na vás od malého dětství hází vinu za všechny problémy a budují ve vás úzkostné stavy, když jde o cokoliv z cizího světa... Tak to upřímně nemůžete od Cácory čekat nějaké hrdinské kousky. Nesouhlasím ani s tím, že by příběh byl nějaký plochý, naopak mi přijde, že ten Cácorčin svět, ze kterého se to nejhorší snaží vytěsnit, je opravdu dobře vykreslený. A konec je opravdu dost plný beznaděje...ale za mě by nějaký happyend byl těžko uvěřitelný. I když tedy posledních pár vět, kdy už jsem nic závažného nečekala, byl dost šok...

27 19.12.2023

Knihám od Stephena Kinga jsem se dlouho bránila, protože jsem se obávala, že to bude jen "levný" masakr od první stránky. Ale vůbec. Vše se vyvíjí pomalu, postupně. Protože k tomu, co byl Louis schopen udělat, vede dlouhá cesta. A takhle ji můžete pochopit...

17 10.12.2023

Posloucháno jako audiokniha se skvělým Oldřichem Kaiserem. Ze začátku mi příběh přišel trošku kostrbatý, ale to bylo tím, že bylo třeba představit celé prostředí a fungování newyorské sicilské mafie. Pak ale všechno nabralo otáčky a nerada jsem se od knihy odtrhávala... Jen ta jména se mi pletla dohromady :-) Celkové vyznění knihy je smutné, nejen proto, že v ní umírají mraky lidí, ale spíše celkové fatalistické vyznění. Obzvlášť Kay mi bylo dost líto.

7 20.11.2023