Aimee1 komentáře u knih
Ačkoliv se jedná pravděpodobně o nejoceňovanější Mawerovu knihu, tak musím říct, že se mi nelíbila tolik jako Skleněný pokoj. Je ale pravda, že to bylo částečně i odlišným tématem. Historická dějová linka pra-pra-prastrýce Gregora mi přišla někdy strašně mimo mísu, především ke konci, kdy jsem skoro měla chuť jí přeskočit (obzvlášť, když Lambertova linka začala být hodně zajímavá). Moc mi ani neseděly všudypřítomné sexuální narážky, i když chápu jejich význam a poselství. Znovu bych si knihu nepřečetla, i když v ní byly zajímavé pasáže. 4 hvězdy z 5 dávám hlavně kvůli autorovi, za česko-moravské reálie a styl psaní.
V krátké době jsem přečetla více knih od autorky a bohužel musím říci, že Krasojezdkyně je suverénně nejslabší. Příběh i jeho námět je skvělý, ale myslím, že z toho autorka mohla vytřískat více. Ale ono taky - co chcete pořád v těch románech pro ženy pořád vymýšlet, že? Každopádně autorka má lepší tituly a kvality Než jsem tě poznala nebo Poslední dopis od tvé lásky tento rozhodně nedosahuje. Škoda.
Lehká a nenáročná letní četba. Nečekejte kdovíjak intelektuální text, spíše je to taková příjemná vymývárna mozku, když má člověk špatný den :)
Zajímavý exkurz do světa dítěte trpícího autismem. Znovu bych si nepřečetla, ale v rámci všeobecného rozhledu doporučuji ;)
Nenáročná, čtivá letní záležitost. Přečtete jedním dechem.
Nic není takové, jaké se zdá. A pokud člověk nemá kontakt s realitou a vyrůstá v prostředí, kde je něco "normální", jen těžko pak chápe, že to vlastně normální vůbec není.
Vynikající kniha plná finského magického realismu! Mohu doporučit :)
Velmi zajímavá kniha z prostředí orientu. Není to klasická oddechová četba na vymytí mozku, ale vyžaduje trošku zkušenějšího čtenáře. Poměrně se mi líbila, ale znovu bych si ji asi nepřečetla.
Zaujala mě obálka, vnitřek bohužel trošku zklamal... :/ víc netřeba dodávat.
Ze začátku jsem byla trošku skeptická. Od autorky už jsem četla Zamilovanou hypnotizérku a Na co Alice zapomněla. Druhou jmenovanou jsem ani nedočetla. Ale byla jsem příjemně překvapena. Dobře a poutavě napsáno, taková odpočinková četba se zajímavým rozuzlením :) k moři na dovču ideální!
Musela jsem knihu odložit, protože mě čtení spíše otravovalo než bavilo. Nesedí mi autorův styl "budu chodit kolem horké kaše, dokud to půjde". Nemohu doporučit.
Po přečtení již chápu, proč autorka dostala Nobelovu cenu za literaturu. Kniha je trošku náročnější na čtení, není to vyloženě oddychová četba, při níž člověk "vypne", ale o to více je zajímavější. Obzvlášť z pohledu poměrů v JAR.
Zajímavý exkurz do života ortodoxních Židů, který mě usvědčil v tom, že absolutně nechápu, jak si někdo může tento život dobrovolně vybrat. Zpočátku mi přišlo vše hrozně nadnesené (asi proto, že jsem nevěřila, že dcera rabína může být tak zdivočelá, jako ona, a manželka rabína může být psychotický závislák, ale proč ne). Znovu bych si knihu asi nepřečetla, ale jako seznámí s ortodoxní vírou, to bylo zajímavé.
Výborná knížka pro všechny, kdo se zajímají o to, co dávají svým mazlíčkům v misce.
Z trojice volně navazujících Smithových románů podle mě ten nejslabší článek :( Bohužel jsem knihu ve 3/4 odložila, protože se stále nedělo nic zásadního. Lev Stěpanovič se utápí v depresích po smrti své ženy a to bych z toho měla za chvíli depresi taky :( Nicméně předchozí dvě knihy Dítě číslo 44 a Utajovaný projev mohu vřele doporučit!
Literatura s židovskou tématikou mě fascinuje celý život. Přečetla jsem desítky knížek o Židech, židovské kultuře, holocaustu apod....Kdybych z toho kvanta měla pár doporučit, tak tahle by byla jedním z nich. Ukazuje, že i ortodoxní Židé nejsou staromódní, nežijí zahrabaní v jeskyních, nepěstují si dlouhé pejzy a netráví celé dny a noci u Zdi nářků. Právě naopak. Vřele doporučuji!
Výborná kniha, která skvěle popisuje život běžných lidí během 2. světové války. Když si člověk uvědomí, že to všechno jedna žena zažila, je to strašné. Vřele doporučuji všem, kteří si touží přečíst příběh, který chytne za srdce.
Nádherná kniha - komentáře ze světových periodik umístěné na zadní straně knihy tentokrát nelhaly. Silně jde vidět vliv velkých realistických autorů, už jenom to, jak dokonale má Némirovská zvládnuté postavy, které se navzájem prolínají, ač by se to někdy dozvěděly. Čtenář vidí, jak je i tak velká země jako Francie najednou malá, ale i přesto se celé rodiny míjejí (viz Jeanne a Maurice Michaudovi a jejich syn Jean-Mare v městečku Bussy).