Aerine komentáře u knih

Jedna z nejdojemnějších a nejsmutnějších knih. Je o křehkosti dětství a zároveň o dětské prohnanosti, o přátelství, které dokáže překonat sociální rozdíly, ale ne žárlivost, o dětském strachu, který je silnější než náklonnost, o tragédiích, které dokážou zamíchat lidskými osudy, o lásce, která musí vykoupit staré křivdy, o spravedlnosti světa, která nám ukazuje, že vše zlé musí být vykoupeno a vše dobré může být odměněno a že naděje umírá poslední. Děkuji za krásný čtenářský zážitek.

11 01.04.2019

Bezvadný příběh. Jen mi vždy chvíli trvalo, než jsem se zorientovala v nové části a v časových posunech. Taky mi trochu vadí několik nedořešených otázek a jen naznačených vztahů. Čtenář si musí občas dost domyslet, aby k sobě jednotlivé kousky zapadly.

1 01.04.2019

Z doslovu Aloyse Skoumala - názor Masarykův z r. 1893: "V tisíci případech z tisíce by Robinson musil v boji s nepodrobitelnou přírodou, ve své nicotě a samotě podlehnouti a sklesnouti na zvíře, zde naopak se tvrdí, že rostl nad sebe... Pudem vycítíme, že Defoe nemohl míti pravdu... Proto Robinson není realistický a není umělecký."
Naprosto souhlasím a navíc mi vadily chyby v textu a logické blbosti: s.63 - "Nemaje inkoust, pera ani zápisníku..." s.63 - "Zachránil jsem z lodi nepotřebnosti jako papíry, pera a inkoust..."
s. 57 - "Vítr burácel celou noc, a když jsem ráno vyšel a vyhlížel na moře, loď jsem už nespatřil. X s.79 (Po tom, co 12 dni vynášel věci z lodi) "Když jsem se pak zahleděl k troskám korábu, zdálo se mi, že vyčnívají z vody více než prve." X s. 80 - "Sešel jsem písčinou pokud možno nejblíž k vraku, ... když jsem došel až k lodi, poznal jsem, že s ní bouře značně pohnula."
Jako dítě jsem to nedočetla, protože mě to strašně nebavilo. Teď jsem to dočetla, ale hrozně mě to štvalo.

1 18.01.2019

Sladké a ještě sladší. Z příběhu dýchá ponaučení z "každé" stránky a přece je příběh milý, dojemný a pohádkový. Jazykově je bohatý, ale pochopitelný i pro malé čtenáře. Jednou ji snad budu číst svým dětem.

5 17.12.2018

Rozhodně bych nedefinovala dílo jako detektivku, pátrání po žháři je jen velmi okrajovou záležitostí. Novela je psychologická - ale něco je na ní "špatně" - žádná z postav nemá zdravé vztahy - s nikým: ani jednotliví hosté v hospodě. Každý z rodiny hlavního "hrdiny" má na zřeteli jen sám sebe. Ani vyhrocená situace (žhářství) k oživení vztahů nepomůže. Co je špatného v této podivné pohraniční vesnici?

3 17.12.2018

V předvánočním čase - proč ne. Jen té vánoční atmosféry mohlo být víc i klidně na úkor jednotlivých podrobností schůzek dvou hlavních postav. Už na začátku je vám jasné, jak příběh skončí. A svařené víno a čokoládu nečekejte - spíš litry kafe a česneku :D

3 26.11.2018

Náročnější četba, jazyk je zajímavý - Denemarková pracuje s neobvyklými metaforami a jinými obraznými pojmenováními, což mi nevadilo. Téma je ožehavé, nedořešené a stále citlivé. Prolog a epilog na mě zapůsobily jakýmsi "wau" efektem.
Když se příběh začínal rozvíjet, čtenáři nezbývá než soucítit s hlavní pstavou. Osud s ní zametá i nadále i přesto, že sama je nevinná - jen po válce převážil její německý původ nad tím židovským.
Gita ale sama na druhé straně působí nesympaticky, nemá na první pohled žádný bližší vztah se svou dcerou ani s vnučkami, i když se postupně dozvídáme příčiny jejího chladného chování, sympatie už se zpátky nevrátí...
Pak přijde již zmíněný "wau" efekt a zbude rozporuplný pocit z Gity, ostatních postav i celé knihy.

4 26.11.2018

Chrám Matky boží v Paříži není příběhem o Qasimodovi a Esmeraldě, hlavně je to podrobná exkurze do středověku, dostane se vám přednášky o architektuře, zeměpisného drobnopisu celé Paříže 15. století, výkladu o právu a náboženských praktikách. Celkový příběh by se dal krásně stáhnout na 150 stánek, ale to by nebylo ono. Málokdo vám předloží tak ucelený obraz společnosti jako Hugo.

5 26.11.2018

Já se prostě s tím Vančurovým jazykem neumím ztotožnit. Příběh je "poetický", jednoduchý, nejspíš přináší určité poselství, ale díky velmi komplikovanému autorskému stylu si ke knížce neumím najít ten správný vztah. Už jsem to zkoušela na VŠ, teď po mnoha letech znovu - pořád to nefunguje. :-( K uchopení textu mi hodně pomohlo to, že znám filmovou verzi, která je mi o mnoho sympatičtější.

1 15.10.2018

Napínavá knížka pro děti tak od 10 let. Přestože autorova prvotina, musím pochválit strukturu příběhu, je dobře postavený, nemá "hluchá místa", hrdinové jsou "genderově vyvážení", mezi dětskými hrdiny se vyloupne i záporák, kterému samozřejmě až pozdě dojde, jak se zachoval - díky tomu příběh vyznívá i jako poučný. A nejen díky tomu. Ohromně se mi líbilo téma - jak by asi reagovali lidé (nejen děti) na skutečnost, že by zůstali bez elektřiny?

3 15.10.2018

WAU. Tak krásný jazyk, to bylo pohlazení po mé čtenářské duši. I přes náročnější téma musím říct, že jsem si knížku moc užila. Líbila se mi rámcová kompozice, propracované střídání míst, vypravěčů. Na tomto románu jsem nenašla jednu jedinou věc, kterou bych autorce vytkla.

8 04.10.2018

Hořkosladké povídky o životě, nadějích, touhách, zklamání... o obyčejných i neobyčejných lidských osudech. Povídky z původního souboru Srdce na udici se vzájemně prolínají a je zajímavé hledat spojitosti mezi jednotlivými postavami. Některé ostatní povídky mě moc nebavily. Ta nejlepší je podle mého názoru hned na začátku - Totál rektál, nevěděla jsem jestli brečet, nebo se smát, ale každopádně jsem Vilémovi moc fandila, snad našel štěstí.

4 04.10.2018

Máj - čteno několikrát a prvně posloucháno jako audio ve zpracování divadla U Stolu (pro Český rozhlas Brno 2008). Toto skvělé audio dalo Máji větší šmrnc. Čtenář / posluchač není na vážkách, jaké pocity se nám snaží Mácha předestřít. Na 100% pomůže všem, kdo ještě stále v Máji trochu tápou.
Samotný Máj je dílem mladého génia. Není o lásce, není o otcovraždě, je o pocitech člověka, jeho vztahu k přírodě, jeho poselství.

2 29.09.2018

Oproti první knize je více čtivá, i když nových informací je pomálu a většinou jsou o tom, jak někdo z našich krajanů Blanku po mnoha a mnoha letech přátelství zklamal. Mrzí mě to za ni a stydím se, že naše společnost je taková - závistivá, hrabající do své kapsy... Fandím jí, veškerý její úspěch je zasloužený a moc jí ho přeju!

2 16.09.2018

Lustiga jsem na vysoké měla ráda díky jeho povídkám. Teď jsem se dostala k jeho novelám a v porovnání s mou vzpomínkou na Lustigovy povídky je Colette příliš zmatená, Lustig používá několik pro mě nepříjemných motivů - symbol ptáka, který je velmi často zmiňovaný v desítkách různých obměn, poschodí pravdy a lži... tím se ztrácí syrovost tématu, i když to čtenáře nutí přemýšlet, jak se Colette vyvíjí.
Pro mě byla knížka průměrná, s postavami se mi nepodařilo navázat "spojení", což mi bylo opravdu líto...

15.08.2018

Když nic moc nečekáte a je si chcete dát letní oddychovku, Julie je perfektní volbou. Naprosto souhlasím s komentářem "simviki". Nenapsala bych to líp ;-)

1 11.08.2018

Detektivní zápletka je opravdu jen prostředkem k odvyprávění zamotaných lidských osudů. Po zkušenostech ze svého vlastního okolí mě nijak extra motivy neudivovaly, naopak - postavy měly uvěřitelné, zdůvodnitelné motivy ke svému chování, i když poměrně výrazně vyhrocené. Rozluštění detektivní zápletky nebylo nijak složité, ale jde asi o to, nakolik postavy prokouknete a jak moc vnímáte detaily ve vyprávění, které vám pomohou v roli detektiva ;-)

5 06.08.2018

Na dovču nenáročné čtení. Tak dlouho jsem se tomu vyhýbala, až jsem se na 50 odstínů vrhla a nic nečekala. Proto asi nenastalo žádné velké zklamání. Je to taková lehce ujetá červená knihovna, která neublíží a nakonec máte chuť si přečíst další díl.

06.08.2018

Kdyby na obálce nestálo jméno E. A. Poe, nevěřila bych, že je autorem. Kniha byla velmi podivná. I u fikce potřebuji mít pocit uvěřitelnosti, čehož se mi nedostalo. Navíc mi vůbec neseděl vypravěčský styl, postavy byly nesympatické. Knihu jsem okamžitě po přečtení věnovala dál. Snad se Katce bude líbit víc než mně.

2 06.08.2018

Četla jsem s poměrně velkým časovým odstupem od prvního dílu a to myslím pomohlo přimhouřit očko a nebýt úplně kritická. Příběh se nijak extra neposouvá, dějově je celkem plochý, vedlejší postavy vzbuzují větší sympatie než hlavní. Nakonec mě zajímá víc, jak se vyřeší (pokud vůbec) politické pozadí příběhu ;-)

2 21.06.2018