1casper komentáře u knih
Knihu mám doma dlouho, dostala jsem se k ní až nyní.
Knih na tohle téma jsem četla hodně. Ale z tohohle úhlu pohledu to bylo pro mě poprvé.
Tady se jedná o příběh lásky židovské dívky a německého chlapce, které rozdělí válka.
Začátek příběhu byl ještě ok, klasická červená knihovna, ale ten konec.....
po nástupu Christophera do Osvětimi byl místy děj hodně přitažený za vlasy.
...a ještě.....Čekala jsem, jestli část knihy nebude věnována pohledu Rebeccy.
Konec knihy mi přišel, jako kdyby ho psal někdo jiný. Zdlouhavé rozhovory o ničem....ty jsem i přeskakovala.
Je to škoda. Námět knihy je dobrý, ale je to jedna z těch rychlokvašek, co nyní na téma holocaustu vychází.
Kniha i tak stojí za přečtení.
V knihovně si ji ale bohužel nenechám.
Jakožto rodák z Krkonoš a pořád tady žiju, tak tyto knihy cíleně vyhledávám.
Tato je plná starých fotek, některé jsem ještě nikdy neviděla. Jsou k nim hezké popisky, byť teda na můj vkus hodně stručné.
Kniha zaujímá čestné místo v naší domácí knihovně.
Pěkné čtení o každodenním životě našich předků.
O životech na vesnici a ve městě, o narození dětí a vzdělání dívek. Třeba jsem nevěděla, proč a k čemu byly hromničky, svěcené kočičky nebo vlastně proč vznikl Klub českých turistů.
Určitě se ke knize vrátím.
Knihu jsem měla v knihovně už hodně dlouho. Překvapilo mě, že se četla sama.
Děj byl hodně zamotaný, jak už to ale občas v životě a v rodinách bývá. Dva synové, jedna dívka - žena a dítě, manžel a milenka, zamotanější už to být nemůže. No, může....
Když už se děj rozuzloval, přišel nečekaný zvrat a to úmrtí - a ne jenom jedno. Bohužel i tak to v životě je. Kdo psát nebudu, napovídala bych až dost, to ať si každý přečte sám.
Mě se kniha líbila, pro mě byla oddechovkou po zkouškovém období, určitě se k ní vrátím.
Knihou jsem se prokousala, byla to nuda. Styl psaní mi přišel jako od studenta střední školy.
Děj naprosto žádný.
Pořád jsem čekala nejakou zápletku, buď s Denis nebo Willou a nic.
Knihu pošlu dál, tu v knihovně nepotřebujeme.
Musela jsem si dát oddych, abych mohla něco napsat.
Kniha je napsaná hodně syrově, pohledem malého kluka.
Je dobře, že se prolínají časy, čtenář má aspoň možnost chvilku "vydechnout". Chvílemi jsem měla pocit, že tohle už Szmulek nemůže přežít. Například surové bití kvůli jedné syrové bramboře....:-(
Četla jsem mnoho knih na tohle téma, ale tady mi nesedl rychle useknutý konec.
I přesto bych knihu dala jako povinnou četbu.
Za mě 4hvězdy.
Byla jsem zvědavá na tuto knihu, na příběh německých manželek. Marianna, Benita a Ania, tři ženy, které se setkaly náhodou, když ovdověly po nepodařeném atentátu na Hitlera.
Četlo se mi to těžko, do dočtení knihy jsem se musela vyloženě nutit.
Knihy z války vyhledávám, tahle patří mezi ty slabší.
Kniha je zajímavá, dozvěděla jsem se pro mě nové věci, nová jména. Jen autor má často zaujatý postoj.
A v knize jsou bohužel i chyby...viz."Jeden z dopadených výsadkářů Karel Čurda pod tlakem neuvěřitelného mučení totiž také mnohé vyzradil.".....no comment
Tahle kniha je poučná, není na čtení, ale spíš na studování.
Mám ráda historii všeobecně, a historii života na našich horách obzvlášť.
V knize jsou krásné dobové fotografie.
Tohle nebyla úplně jednoduchá kniha. Co člověk, to příběh.
Že byla Arnošt Lustog v koncentráku, to jsem věděla, ale že i Miloš Kopecký, to jsem nevěděla.
Doporučuji, a knihu bych dala jako povinnou četbu.
Kniha se četla sama, zhltnuto za jedno odpoledne na pláži :-)) pokračování nemám ráda, většinou je to nastavovaná kaše, ale tohle bylo stejně čtivé.
Příběh Hanny a Izáka mě bavil :-)
Opět knížka mojí oblíbené autorky.
Použila bych zde rčení - Všechna sláva, polní tráva -
Příběh kamarádek Žofie a Vandy, které se potkávaly celý život se mi líbil, pěkné čtení pro ženské, třeba na dovolenou.
Mimochodem, dcera Vandy - Evie byla chvílema na ránu....
Zamilovaný historický román, skvělá oddychovka.
Příběh Constant a Kamerona mě bavil, nutil mě číst dál a dál. Když Constant našla těžce zraněného Kamerona, byla jsem zvědavá, jak to s nimi bude dál.....Jen těch intrik bylo až dost, ke konci jsem se v nich trochu ztrácela....
I tak ženám doporučuju, třeba na dovolenou.
Kniha se mi líbila, zlákal mě hlavně námět. O Alzheimerově chorobě se hodně mluví, ale málokdo si projevy umí představit v reálu. Měla jsem tu "čest" starat se lidi s touto nemocí, ale tato kniha mi dala možnost nahlédnout na druhou stranu a to ze strany pacienta.
Tím ale ovace na knihu končí.
Zápletka těhotné 20leté dcery, která se rozhodne zůstat sama, vyhledat biologického otce, ta mi přišla přitažená za vlasy. Nikomu nic nevadí, všechno je děsně sluníčkové.....
Totéž setkání s biologickým otcem, který i s novou manželkou dceru přivítají....pěkná kravina, takto to v životě nechodí....
Po dlouhé době jsem sáhla po knize D. Steelové, lákal mě námět. Nechci vypisovat děj a kazit čtení ostatním čtenářům....
První půlka knihy "odsejpala", děj byl nabitý, pěkně navazoval.
Za to druhá půlka byla neuvěřitelný pel mel, dočetla jsem to jen silou vůle. Byla jsem zvědavá, jestli konec bude takový, jaký jsem čekala a ano, i tady se konal happy end.
Dala bych 3*, čtvrtou dávám za námět.
Odpočinkovka.
Paní Váňová opět nezklamala.
Název knihy Já hlupák je naprosto výstižný. Ještě se sem hodí pořekadlo "Kdo chce víc, nemá nic".
Kniha se četla dobře, děj má spád.
Nechci kazit ostatním čtení, nebudu vypisovat o čem kniha je. Jen poznámka - co se týká zbohatnutí, téma už autorka použila v knize Štěstí Aloise Peina.
Knihu doporučuji ostatním.
Za mě, tahle kniha jedna zmatečnost. Dějový pel - mel, nikde žádná hloubka.
Nikde řádné rozuzlení, možná ještě vztah a rodina Everetta a Bryte....
Knihu řadím mezi neublíží ani nenadchne.
No, dala bych knihy Waris Dirie povinnou četbu (nejen)sluníčkářům.
Proč asi přes veškerou snahu humanitárních organizací nejde život v Somálsku kupředu....tato kniha na to odpoví.
Autorka se vrátila po čase do Somálska, chtěla vyhledat svoji rodinu. Sugestivně popisuje tamní život, pro nás nepochopitelný. Jsem moc ráda, že se jí podařilo s rodinou setkat...
Mimochodem díky této knize už vím, kde leží Mogadišu....
Doporučuji!
Od začátku mi vrtalo hlavou, PROČ Manželova žena. Vždyť to slovní spojení nedává smysl....Ale dává...až jsem zírala. Příběh Lily, Carly, Eda, Toma a i Joe se mi líbil moc.
Ve 3/4 knížky jsem si říkala, že je vše vyřešeno a vyřčeno, o čem bude asi zbytek knihy. Další zápletka super!
Děj se zamotal neuvěřitelně, jak to už umí i sám život.
Konec jsem tak nějak předpokládala....doporučuji.
Skvělá oddychovka. Styl knížky mi připomínal Lenku Lanczovou. Četlo se to samo, přečteno na jeden zátah ;-))