Židovka z Toleda

23.09.2013

Krásná kniha. Místy se mi trošku hůře četla. Jinak krásný příběh, i když se špatným koncem. Stoji jistě za přečtení. Klasika.

17.09.2013

Velice poutavě vyprávěný příběh nejen o lásce krásné židovky a bojovného krále, ale hlavně příběh o střetu tří náboženství a jedné velké pýše.

17.07.2013

Asi nejhezčí knížka, jakou jsem četla. Knížky nečtu dvakrát ale u téhle jakou jediné o tom uvažuji. Konec je smutný a dojemný.

08.06.2013

kniha má sice poměrně rozvleklý úvod, ale je to velmi poutavě sepsaný příběh o lásce říznutý historií. Špatný konec, i když o něm čtenář nepochybuje, stejně překvapí. Zdařilá středověká romance, která potvrzuje úsloví, že láska je zkrátka ku*va, které je všechno jedno. 4/5

18.04.2013

První kniha, u které jsem brečela...

05.03.2013

Krásná knížka, smutný a velice čtivý příběh

21.02.2013

Román o strete troch kultúr...moslimskej, kresťanskej a židovskej, o konflikte troch náboženstiev a večnom spore o to, ktorý boh je ten pravý... Román o tom, že kto chce vojnu rozpútať, ten ju aj rozpúta a aká márna býva snaha zastaviť takého človeka. Fanatizmus, pýcha a šialenstvo sú v ľudstve hlboko zakorenené, čoho dôkazom je hlboký stredovek i aktuálna súčasnosť. " Aký si ničotný, človek! Aké chatrné máš telo! Pozri na rastliny a na stromy. Vytvárajú kvety, listy, plody... a ty? Beda ti, vytváraš vši, hmyz, červy. Tamtie vylučujú olej, víno, balzam... ty vylučuješ moč, sliny, výkaly. Tamtie vydychujú ľúbezné vône, ty vypúšťaš smrad."

17.01.2013

Krásný příběh, určitě doporučuji přečíst si.

25.10.2012

Knihu jsem začínala číst z nudy, nečekala jsem od ní téměř nic. Tato kniha Vás však něčím vtáhne, že na příběh myslíte, i když nečtete. Doslova kudy chodíte. Začnete číst večer a ve tři ráno se přesvědčujete jít spát, protože za tři hodiny vstáváte. V dopravních prostředcích moc knih nezvládám číst, protože mě ruší hlasy okolo, z touto ale v minutě okolí nevnímám. Vřele doporučuji i milovnicím dámských historických románů, protože s ní pochopíte rozdíl mezi románem s myšlenkou a knihou bez nápadu, kterých je spousta.

23.10.2012

Liona Feuchtwangera je mým oblíbeným. Židovka z Toleda mi potvrdila, že historický román v jeho podání znamená krásné kulturní čtení.

15.03.2012

Krásný historický román, četla jsem ho jedním dechem.

13.09.2011

Moje první setkání s Feuchtwangerem, a rozhodně ne poslední. Autor si mě svým způsobem vyprávění omotal kolem prstu, stejně jako se to povedlo Waltarimu s Egypťanem Sinuhetem.

30.08.2011

"Král se doopravdy změnil. Raquel to dokázala. Stalo se to jako v té pohádce, kterou tolik milovala. Kouzelník vdechl hromádce hlíny život, ale kouzelník sám přitom zemřel."

Nádherná historická kniha o velké lásce, o lásce, která mění osudy mnoha lidí a která nikdy nemůže dobře skončit. Čeho všeho je člověk schopný pro lásku a čeho všeho je schopný dav..

25.11.2010

Historický román Židovka z Toleda se odehrává na Iberském poloostrově v předvečer maurské zkázy u Las Navas de Tolosa , kde se v té době utkávají vzdělaností oplývající, avšak zjemnělá již kultura arabská s dobyvačnou, pomalu uzrávající kulturou křesťansko-rytířskou. Kromě toho je však toto prostředí poměrně příznivé Židům a právě kolem nich se příběh převážně točí. Kostrou příběhu je známá legenda o Fermose z Toleda, kterou si autor vhodně upravil a začlenil přibližně do dobových reálií, jejichž vyložení věnoval v textu poměrně dost místa.
Duchovní střet tří kultur symbolizují otec Fermosy Raquel, vlivný Jehuda Ibn Ezra, praktický to muž plně oddaný židovské věci, Jehudův smířlivý přítel, muslim Musa ibn Da´ud, svou odevzdaností jakoby symbolizující budoucí tragédii arabských Maurů a po arabské vzdělanosti, která by ovšem šla sloučit s křesťanským Bohem, žíznící kanovník Don Rodrigue. Protipólem mírumilovného Rodrigua je Alfonso Kastilský se svou rytířskou výbojností a bezuzdností, která v epoše křížových výprav získává nad mírumilovností na křesťanském západě vrch. Barvu celému příběhu pak dodává půvabná židovka Raquel, jež vyrostla v arabském prostředí, v srdci však zdědila židovskou víru svých otců.
Kniha je napsána nádherným jazykem, jenž ještě zvýrazňuje autorův nesporný vypravěčský um. Ke kráse jazyka jistě nemalou měrou přispěl, jak lze předpokládat, překlad Valtera Feldsteina.



[Raquel] ,,Měla na sobě, jak to bylo při cestování obvyklé, mužský oděv. Seděla v sedle mladistvě, byla tak trochu samá ruka, samá noha, dětsky hranatá a smělá. Kapuce nebyla s to pojmout husté černé vlasy. Velikýma modrošedýma očima si pozorně prohlížela lidi a domy města, které se teď mělo stát jejím domovem.” (str. 30)

,,Když pak Musa předčítal ze svých vlastních ,,Dějin moslimů ve Španělsku”, zdálo se nebohému, ale šťastnému Rodriguovi všecko, co sám napsal, zoufale primitivní. Rozráželo ho horko i zima, když naslouchal tomuto jedinečnému, smělému historickému dílu. ,,Státy,” stálo tam, ,,nejsou božské instituce, nýbrž vznikají z přirozených sil života. Společenské sjednocení je nutné k udržení lidského rodu a kultury, státní moc je nutná, aby se lidé navzájem nepozabíjeli, neboť jsou od přírody zlí. …” (str. 58)

První čtvrtina knihy mě naprosto ubíjela svými daty a historickými informacemi, ale pak jsem si na to zvykla a více se v knize orientovala, nevzdala četbu a nakonec knihu hodnotím pozitivně.

30.11.-0001

Velmi krásný historický příběh. Jsem z něho vážně nadšena :-) a samozřejmě konec nemá chybu.