Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Historická freska o osudu zemí tyrolských, korutanských, bavorských a braniborských a panovnících, kteří měli načas ve svých rukou římskou říši – především o Janu Lucemburském, Ludvíku Vitelbašském a Albrechtu Habsburském –, je postavena na protikladu dvou žen: krásné Anežce z Flavonu a Markétě Pyskaté. A právě ta poznamenaná, leč mocná prošla i našimi dějinami....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32374/oskliva-vevodkyne-32374.jpg 4239
Žánr:
Literatura světová, Historické romány

Vydáno: , Svoboda
Originální název:

Die häßliche Herzogin Margarete Maultasch, 1959


více info...
Nahrávám...

Komentáře (33)

Kniha Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá

lampernaqui
včera

Podle mého názoru není nejlepší začít číst Feuchtwangera od jeho prvotiny, Ošklivé vévodkyně. Při čtení jsem měl pocit, že jsem zpátky ve škole na klasické hodině dějepisu. Od začátku se začne chrlit na čtenáře velké množství jmen, příbuzenských vztahů a zkratkovitě se přeskakuje z jedné události do druhé. Pro člověka, který nemá v hlavě moc informací o dané problematice, je potom těžké se orientovat a hlavně udržet pozornost. Některé postavy mě zaujaly a bral bych, když by se více rozebraly. Jako výřez z jednoho období je to dobré, ačkoliv netuším, kde je hranice reality a fikce.

dedecko
04. srpna

Nic moc čekal jsem rozhodně více


žlučníkář
17. dubna

Řekl jsem si, že si přifouknu hlavu nějakou historií a otevřel tuhle brožurku, abych zjistil víc o týhle hříčce přírody. Lámal jsem si hlavu, jestli se tý Markétě říká pyskatá proto, že má mordu jako kříženec toho kraba z malý mořský víly od Disneyho a Rona Perlmana, nebo jestli je v tom něco víc. Nebo níž.
Skutečnost opravdu nevím, ale přikláněl bych se k tomu, že byla ošklivá, jako noc na Dolním Dvořišti. Zuby, huba, uši. Nevím, co se dělá v době, kdy nejsou Burger kingy. To si nemůžeš koupit velký menu do hradu a po večeři jí ten pytel přetáhnout přes hlavu.

Ale o tomhle ta knížka není. Krom toho, že ve vysvětlivkách se několikrát píše, že to bylo trošku jinak a že támhleto taky nesouhlasí, tak zjišťujeme, že Jan Lucemburskej žil stylem, při kterým musíš mít na hradě ubikaci pro Janu z Providentu, Albrecht byl pohyblivej jako Miloš Zeman a Jindra zase dobrej bařtipán.

Mezi tim všim pobíhá další hříčka přírody, která je ultimátní hajzl, kterej ale celou knížku udržuje v poklusu. Kdyby tam nekul svoje sviňárny, tak by to bylo bez jiskry.
Jistý je, že Markéta to neměla v životě lehký, ale na druhou stranu život se svým ksichtem jí naučil se bránit a jít si za svým. Dokonce byla i vdaná. Soutěž o to, kdo je větší svině ovšem prohrála. Neříkám že je ta knížka úplně špatná, ale není tak živá. Třeba Vondruška ten příběh zabalí tak, že je mnohem čtivější.

Ale znám i horší a neptej se jaký. Tohle je takovej střed se mi zdá.

braunerova
07. února

Co se týče historických faktů, odvedl L.F. jako vždy solidní práci. Pro spisovatele musí být opravdová výzva popsat tehdejší spletitost příbuzenských vztahů a politických událostí. Jestli byla tehdy Olomouc biskupství nebo arcibiskupství je mi popravdě jedno. Zabývat se v beletrii takovými margináliemi je stejně ošidné. Třeba Zany ve svém komentáři píše, že Janu Jindřichovi bylo při svatbě s Markétou 8 let, Petr Hora ve svých Toulkách zase uvádí 9 let. Autor vycházel z kronik Jana z Viktringu a Giovanniho Villani, které určitě nejsou přesné, ale popisují tehdejší události očima současníků.
Na samotném románu mi vadilo více věcí, ale jedna z nich obzvlášť. Smrt Jana Lucemburského popisuje L.F. jako zbytečnou a hloupou. Já to vidím zcela opačně. Zemřít v bitevní vřavě bylo poslední přání slepého krále, úžasné zakončení jeho dobrodružného života, kterým se natrvalo zapsal do učebnic dějepisu.

vlkcz
28. ledna

Schopné ženy to mají mnohdy těžké i dnes, natožpak ve středověku. Protože historii píší vítězové nevychází z toho Markéta dobře. I ta její ošklivost je diskutabilní, protože odkazy na ní se objevují hlavně v dokumentech, které pocházejí od lidí spjatých s Lucemburky. Přitom jiné prameny zmiňují značný počet jejích milenců. Ale to jen tak na okraj.
Samotná kniha mě nikterak nenadchla. Vyprávění je místy hodně útržkovité a spíš popisné a neustálé opakování Markétiny ohyzdnosti je otravné.
A proč se v překladu používá Inšpruk, to mi také není jasné.

draka
27.11.2020

Historický román, který jsem si po letech znovu přečetl se zaujetím a bavil mě. Drsně, ale poutavě zachycený pohled na mocnou ženu tehdejší doby a Intriky o moc, které lidstvo provázejí od nepaměti.
Chytrá, vzdělaná, ano, ale škaredá, jak je popisovaná, snad nemohla být.
Říká se: „Není škaredých žen, je jen málo alkoholu“.

zuzka894
18.09.2020

Krásný historický román.
Není lehké spravovat rozsáhlou zemi, když jste žena a už vůbec ne pokud jste ošklivá žena. Markéta se se svým "hendicepem" pere od dětství. Snaží se ho vyrovnat chytrosti a proto se jejími přáteli stávají učené knihy.
Ani v manželství nenajde spokojenost a porozumění. Prvního může vyžene že země, druhého nechá zabít. Dvě děti ji zemřou na mor a syn zemře násilnou smrtí. Baroni začínají zemi rozkradat, cupovat na kousky. V tom přichází záchrana v podání Habsburků, kteří se ujímaji vlády v Tyrolsku. Markéta prožije posledních 6 let ve Vídni.

Afilada
03.09.2020

Klasika z (i české) historie. Na dnešního čtenáře pomalé, ale netřeba spěchat, je třeba číst v klidu.

1