Židovská válka

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Historické události doby dávno minulé – prvního století našeho letopočtu – kdy byli Židé pokořeni římským císařem.

https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81791/josephus-flavius-zid.jpg 4.6127
Nahrávám...

Komentáře (21)

Kniha Židovská válka

lampernaqui
10. ledna

Přiznám se, že mi postava Josefa zpočátku nebylo moc sympatická. Jenže příběh se zde teprve začíná rozbíhat a my sledujeme osudy židovského národa a velké nepřemožitelné Římské říše. Postupně přibývají další zajímavé postavy - šlechta, Josefovi protivníci v názorech na víru, židovský herec a dvě ženy, které budou mít na osudy hlavního hrdiny velký vliv. Feuchtwanger se čte stále velice dobře.

1871
04. ledna

Historický román, srovnání kultur Říma, Judee a ostatních v imperiu. Ale pro mě hlavně Josefův příběh. Dívat se na porobení vlastního národa, byť bláznivého. Dívat se a nemoci nijak účinně zasáhnout. Vidět opravdové porobení v intencích starověku, kdy je město srovnáno se zemí, vypáleno a obyvatelé pobiti nebo prodáni do otroctví. Těm lidem rozumět, ale přesto s nimi nesouhlasit, mít osobní přátele mezi nepřáteli národa. Je to jako předehra ke konci knihy, kdy má možnost zachránit 77 lidí ze stotisícového města. To je něco, co musí člověka budit do konce jeho dnů. Obličeje a hlasy těch, které si nevybral.


jaro999
29.12.2021

Poutavý, mistrně napsaný historický román, který od doby svého vzniku v 30. letech minulého století nic neztratil na své čtivosti. Přestože se jedná o beletrii, přináší i poučení o historii Říma a Judeje v 1. století, vystupuje v něm řada historických postav (a nejedná se "pouze" o hlavního hrdinu a jeho bezprostřední okolí). Když si dohledáte informace např. na internetu, zjistíte, že autor je ve svém vyprávění relativně historicky věrný (samozřejmě úměrně době, kdy byl román napsán, a skutečnosti, že se jedná o umělecké, nikoliv vědecké dílo). I s ohledem na dobu vzniku mrazivá paralela mezi antisemitismem helénistického světa a utrpením Židů v dobách 1. židovské války a jejich osudem ve 30. letech 20. století a za 2. světové války, mezi systematičností a logikou Římanů a obdobně racionálním a systematickým přístupem německého fašismu. Přesto nemám dojem, že by autor Římany explicitně odsuzoval: jejich kruté počínání je do značné míry "pouze" reakcí na vnitřní rozpory uvnitř židovské společnosti, na fanatismus jedné její části, přičemž velký podíl na tragickém konci má i nezměrná ctižádostivost hlavního hrdiny, historika Josefa Flavia, jehož postava je spolu s dalšími osobami v románu výborně vykreslena. Přestože román končí pádem druhého jeruzalémského chrámu a praktickým zánikem starověkého Jeruzaléma, vtírá se otázka, kdo z dlouhodobého historického hlediska nakonec zvítězil: Římská říše, která po období světovlády a rozkvětu nakonec zanikla, nebo duchovní poselství té části obyvatel Judeji, kteří se dovedli byť za cenu obětí přimknout ke své identitě a přežít jako národ i v nových, obtížných poměrech ? Nebo jejich, byť žádnou stranou explicitně nechtěné (ale možná nevyhnutelné), spojení ?

Lískaran
21.07.2020

Feuchtwanger popisuje rokli až po okraj naplněnou mrtvolami Židů a vyhublé obyvatele Jeruzaléma, kteří si pro pobavení římských legionářů mohou vybrat, zda se vrhnou ze střechy, nebo uhoří. Když to Feuchtwanger píše, zbývá rok do nástupu Hitlera k moci a sedm let do druhé světové války.

Autor svůj román zkonstruoval nadčasově. Josef je další z mladých mužů, kteří mají schopnosti i drajv a snaží se o společenský vzestup. Řím je zobrazen jako motor globalizace
a Josef cítí, že chce být Židem, ale zároveň Římanem, že chce být světoobčanem. Sledujeme zároveň člověka, který dokládá úsloví, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. A k tomu se z hlavního hrdiny stává zrádce národa, od něhož se se odstupuje na sedm kroků. A nejde jen o Josefa, Feuchtwanger tvoří i další plnokrevné postavy s vlastními zájmy, jejichž postoje vlastně dokážeme pochopit, i když jsou ve vzájemném střetu. Výborný je generál Vespasiánus, tajemná Bereniké s chůzí, jakou nemá žádná jiná žena na světě, nebo i vedlejší postavy jako vůdci povstalců Šimon bar Giora a Jan z Gišaly. K tomu řada postřehů nejen o rozdílech mezi Židy a Římany nebo Řeky.

A přestože jsme v Judeji v letech cca 66 – 69 po Kristu, o Ježíšovi nepadne ani slovo. Ale zato ukřižovaných je na výběr až příliš…

Artim
04.04.2020

Po prvních stránkách jsem si říkal, že jestli se Josef nepřestane neustále hecovat, co zvládne a co je jeho cíl, tak s tím seknu. Dal jsem tomu 50 stránek. Naštěstí jsem vydržel do druhé kapitoly a příběh na pozadí dvou zdánlivě velmi odlišných náboženských směrů dostával gradaci.
Židovství i římský polyteismus si byly vlastně velmi podobné, oba směry plné strachu, příkazů a bezcitného odosobnění. Už se nedivím, že z jejich duelu vzniklo bokem křesťanství, které pak svým oproštěním od strachu, a několika stovek příkazů a zákazů oba směry strčilo do kapsy. Zajímavé také je, že o křesťanství se autor v knize zmiňuje jen jednou a to ještě jako o sektě, která zbaběle prchá z Jeruzaléma.
Když jsem dočítal strhující konec, vlastně už mi ten pomalý začátek nevadil a začal mi dávat smysl - určil směr a hodnoty, na kterých kniha posléze staví. Hloubka díla je značná a to se mi vždy líbí!

Marbo
09.06.2017

Hutné. Může se člověk vyprostit z okovů tradic, své víry a národa ? A má to vlastně cenu ?
Konfrontace dvou myšlenkových světů je zde moc hezky hezky znázorněna, obzvláště pak duševní pochody člověka, jenž je mezi těmito světy rozpolcen.
Menší výhrady mám však k překladu ( či k originálu, to však nemohu posoudit ) - sousloví o silném tabáku do knihy o Římu prostě nepatří. Vím, malichernost, ale zamrzí.

Toffee
17.02.2018

Výborná kniha, od některých částí jsem se nemohla odtrhnout. Židovský fanatismus versus barbarský Řím. Ctižádostivý Josef Flavius, z kterého touha po slávě a obdivu udělá muže jedněmi nenáviděného, druhými opovrhovaného, muže, který nakonec svádí boj o vlastní identitu. Spousta historických detailů o židovské válce a zničení chrámu, politice Říma, ale vše čtivě rámováno příběhy Josefa, Vespasiánova syna Tita a jeho lásky k židovské princezně Bereniké... Jsem moc ráda, že jsem se k Feuchtwangerovi po letech vrátila.

"Ostatní si myslí," odpověděl Jochanán, "že jste pozbyl svého židovství, Josefe ben Matouši. Ale i když se sůl ve vodě rozpustí, zůstává v ní i nadále, a když se voda vypaří, je sůl opět zde."

Tomas@S
22.12.2017

Prvni dil trilogie o Josefu Flaviovi mne opravdu nadchl. Cely dej okolo vzniku konfliktu na zidovskem uzemi proti vladnoucimu Rimu a pak dobyvani Jeruzalema a zanik chramu je vylicen strhujicim zpusobem. Soucasny Jeruzalem jsem navstivil pred par lety a udelal na mne veliky dojem. Takze moje predstavivost pri cteni popisu tech mist pracovala na plne obratky :-) No a o cem vlastne pak budou ty dalsi dily, kdyz to nejvetsi drama je v dilu prvnim? Uvidime. Jeste par poznamek. Roman mne tak nadchnul, ze jsem zkusil nahlednout i do Flaviova originalu, ale to fakt cist neslo, to je spis cteni pro historiky. Dalsi poznamka, chvilema je roman poplatny dobe vzniku, autor ukazuje v dobe nacistickeho protizidovskeho utlaku jak je zidovsky narod historicky a dulezity a byval v politickem ci filosofickem smyslu rovnoceny partner velkeho Rima.

1