Krev elfů
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30482/bmid_krev-elfu-Jqe-30482.jpg
5
4920
436
První část ságy o Zaklínači. Geralt, Ciri, Yennefer, Triss Ranuncul, Yarpen Zigrin a další známí a oblíbení hrdinové ze Sapkowského povídek poprvé na stránkách románu, v němž se odehrává boj o osud světa. Zaklínač pečuje o plamen, který může zapálit celý svět…
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1998 , LeonardoOriginální název:
Krew elfów , 1994
více info...
Přidat komentář
"Být neutrální neznamená být lhostejný a bezcitný. Není třeba zabíjet v sobě city. Stačí v sobě zabít nenávist."
Počátek velkého příběhu o neobyčejné princezně, která se stala předmětem zájmu mnoha osob, ať už kladných, či těch s nekalými úmysly. Opět se setkáváme s hrdiny ze Sapkowského povídek, které jsou o něco kvalitnější, než první románový kus. I tak jde ale o skvěle napsaný příběh, který opět přináší řadu mravních pouček.
První část legendární ságy mistra Sapkowského.
Pro mě to sice němělo už takovou "šťávu" jako předchozí samostatné povídky, ale to nic nemění na tom, že jde o velekvalitní dílo drsné fantasy, jak to mám rád. Popis zaklínačského výcviku na Kaer Morhen, nebo dramatická cesta kolony strážené sympatickou trpasličí bandou skrz lesy plné krvelačných scoia'tael mi navždy zůstanou v paměti.
"Je to rovněž skutečný umělec ve svém oboru. Až tě kopne do prdele, vyletíš oknem tak krásně, že si opozdilí chodci budou myslet, že ode mne viděli odlétat Pegasa."
str. 29
-
Marigold nezklamal. Geralt nezklamal. Ani Triss. Ani Sapkowski. Po dvou knihách přichází 1.díl ságy o Zaklínači. Prvotřídní fantasy román, na více jak 300 stran, který mě dokázal vtáhnout do děje tak, že jsem dokázala celý den pročíst. Cítím, jak mi toto dílo přirůstá k srdci a těším se na 2. díl ságy.
Jako dobrý, ale po prvních dvou knihách a Bouřkové sezóně tam bylo nějak málo akce. Ale baví mě to pořád a těší mě, že mě čeká ještě několik dílů. :-)
Za mne průměr. Než autor dopsal Bourkovou sezónu a další díly, četla jsem Krev elfů, jako první díl. Pobaví, zaujme, neurazí, je to prostě začátek série. Ta mne naplno chytla za srdce od třetího dílu.
Jednoznačně 5*.
I když jsem si nejdřív přečetl 2. díl o Ciri, než jsem ten první ohodnotil. Protože po prvních dvou knihách se najednou dostáváme od povídek k románu. Kladl jsem si otázku, zda je to záměr nebo prostě vývoj a autorovo přeorientování. Zatím nedokážu odpovědět, ale knihy o Ciri se prolínají s ději z prvních dvou dílů Zaklínače. Vyprávění má spad, úžasné popisne vypracování, vtáhne čtenáře do děje a nenechá ho odpočinout ????
Po úvodním díle románu o Ciri jsem si první dvě knihy zběžně prolistoval, kdybych se netěšil na pokračování románu, asi bych je regulérně přečetl. Protože jsem si jist, ze spousta souvislostí čtenáři v unikne. Knihy od Sapkowského proto doporučuji nehltat, ale vychutnávat ????
Tak, poviedky máme za sebou, a začína sa samotný román. Napínavý od prvej knihy až po poslednú, epický, nádherný. Kým poviedky, vzhľadom na svoj rozsah, nevyhnutne musia byť oproti románu plytkejšie (aby bolo jasné - poviedky sú skvelé, hĺbku románu však nemôžu dosiahnuť), a sú viac pre fanúšikov fantasy, samotná románová sága určite zaujme aj ľudí, pre ktorých fantasy nie je voľba č. 1.
Sapkowski je úžasný rozprávač, strieda temné, smutné, humorné scény v nádhernom mixe. Krása.
Zaklínače jsem začala číst až po seriálu a musím říct že kníže nesahá ani po kotníky. Výborně napsané, vtipné a celkově originální. Kniha mě bavila a rozhodně si přečtu celou sérii.
Konečně kniha o Zaklínači která mě bavila od začátku do konce. Při čtení dvou povídkových knih jsem nikdy nezažila ten moment, kdy se od knihy nedokážu odtrhnout a ani říct, co mě na ní tak baví. Tady ten moment byl. Krev elfů mi dala to, co jsem očekávala už u předchozích dvou povídkových knih. Čtivost a pocit, že se od knihy nemůžu odtrhnout. To že jednotlivé věci do sebe zapadnou. Možnost sledovat postavy na více než na sto stranách. Sledovat skvělý worldbuilfing a objevovat nová zákoutí světa. Jednoduše jsem od knihy dostála má očekávání a předchozí povídky strčila do kapsy. A proto se mi tak líbila. Jestli vás povídkové díly Zaklínače moc nebavily, tak nad touto sérii nelamte hůl. Od tohoto dílu už knihy dostojí všech doporučení a chvály, která se okolo téhle série nese.
Úplně se s názorem na tuhle knihu ztotožňuji s uživatelem Šíša.
Kniha mě bavila. Ale neměla pro mě ten ,,vau" efekt.
Tak nějak jsem doufala, že tam bude více příběhu s Geraltem. Naopak mě tam moc bavila Ciri, která mi přišla vtipná svým vystupováním a průpovídkami.
Přesto byla kniha zábavná a čtivá. Nemohu ji sice zařadit do ,,Doporučuji", ale i tak jí dávám pět hvězdiček. A to z toho důvodu, že se určitě hodlám vrhnout na další díl.
A opět úžasná kniha od Sapkowského. Tentokrát jde o první román a je vidět určitý rozdíl, ale opět se mi četlo dílo skvěle. I tak má autor tendence udělat kapitoly s menším vypointováním, jako u povídek, to dodává knize na dynamičnosti. Kniha se mi opět líbila a stojí za přečtení!
Doporučuji.
Vřelé díky za tu románovou podobu!
První dva díly, které byly psané formou povídek, jsem louskala týdny. Teď, když jsem se dostala k prvnímu románu o Geraltovi a Ciri, už je to úplně jiné kafe - přečteno během pár dní (a kdybych neměla jiné povinnosti, bylo by to mnohem dříve).
Jinak, kniha se mi líbila moc, hltala jsem doslova každou stránku. Víc rozepsat to asi nedokážu, začala bych rovnou vyzrazovat to, co se odehrálo v románu :D.
Mimochodem, ocenila bych v knize nějakou mapu - díky neustálemu přesouvání a mluvení postav o různých místech by se nějaká dost šikla. Vím, že na internetu je dokonce několik verzí, ale mít ji přímo v knize... ;)
První románový Zaklínač mě tentokrát překvapivě trochu deptal tím stylem vyprávění, kdy se o všem dozvídáte pouze zprostředkovaně a jakoby mimochodem od ostatních postav, u povídek mi to tolik nevadilo nejspíš i proto, že tam bylo víc textu s Geraltem, ale nevadí, do dalšího dílu se určitě pustím :-)
Řekla bych, že tento vlastně první díl série je takovým náběhem na to, co přijde. Přesto se ale četl skvěle a spíš mě navnadil, abych se do tohoto světa naprosto ponořila. Vůbec vůči Zaklínači neumím být kritická. Už povídky mě neskutečně bavily, a přestože v této konkrétní knize není tolik akce, nebavila mě o nic méně, přečetla jsem ji jedním dechem.
Ve třetím díle zaklínačské ságy se toho oproti povídek opravdu moc neděje. O to víc jsem si užívala "zákulisí", rozvíjející se příběh Ciri, její vztah s Geraltem a Yeneffer i rozvoj jejích schopností. Autor nabídl také obsáhlou politickou linku, která čtenáře podrobně seznámila s pozadím celého děje. Jediným dechem pět hvězd a těším se na další díl.
Jedním slovem paráda! Moc se mi libí styl vyprávění Sapkowského - přestože je úsporný, má všechno, dynamické dialogy, vtip (jeho humor je mi hodně blízký), zajímavé až filozofické úvahy, neztrácí čas zbytečnými a zdlouhavými popisy. Přechod z povídek do románu byl krásně plynulý a nemám jedinou výtku.
(SPOILER)
Všech pět knih ságy vytváří dle mého mínění jediný román. Proto je také hodnotím a komentuji dohromady. Navíc tedy přivírám oko nad nedostatky a hodnotím tak, jako bych hodnotila, kdybych se k Zaklínači dostala mezi 13 a 15 lety. To by se asi dílo zařadilo svou oblibou někam k Harrymu Potterovi. Celkový dojem mi asi nejvíc kazí to, že jsem příběh zkonzumovala příliš rychle. Přesto jsem si román užila stejně jako povídky, akorát na pointu jsem čekala déle než u povídek. Sapkowskiho humor je toho druhu, který mě asi neomrzí nikdy, i když mě ani nedostává tak jako humor Pratchettův. K sáze se určitě ještě ráda vrátím. Jsem přesvědčená, že tentokrát mi utekly některé drobnosti, které bych byla ocenila, kdybych si jich všimla.
Krev elfů mi vedle všech neduživých západních současných knih, kde probíhá výcvik dívky na bojovnici učarovala. Konečně kniha, jejíž autor ví, že ženy menstruují. A žádý zázrak s křidélky, který v reklamě perfektně saje jakousi modrou tekutinu, nezajistí, že budou mít pocit sucha a bezpečí i v bílých kalhotách. Nevyčítala bych Triss, že udělala kvůli Cirině menstruaci z Geralta a ostatních zaklínačů zbytečně pitomce, jako některé čtenářky. Autor je ročník 1948, tipla bych si, že čerpal ze života. I v roce 2020 se jistě najdou muži poněkud posedlí sportovním výkonem, do kterého tlačí své potomky, aniž by si všimli, že tělo jejich potomka má zrovna na práci důležitější věci než překonat poslední výsledek. Věřím, že kdyby zaklínači neměli takové pochopení, jaké předvedli, Triss měla v rukávu ještě uřknutí v podobě zvracení, omdlévání a několika hodin křečí. Část, kdy se Ciri učí magii od Yennefer je také skvělá. Jediný problém Krve elfů je, že se odehrává v příliš krátkém čase. Ciri se příliš rychle naučila příliš mnoho.
Čas opovržení je velmi důležitý z hlediska rozvoje příběhu. Nilfgaard, Veverky, Thanedd... všehno do sebe zapadá. Nepamatuji si ale, kde "díl" končí. Jeho konec mi úplně splynul se začátkem Křtu ohněm. Ve Křtu ohněm přišly asi první části, které mě nebavily. Hodně čtenářů si stěžuje na Geralta a jeho společníky, mě ovšem od čtení odrazovali spíše Potkani. Za celou dobu jsem nepochopila, proč se od nich Ciri při první příležitosti neodtrhla a nevyrazila na Kaer Morhen. Možná to bylo vysvětleno a zrovna jsem nedávala pozor, nebo mi to nepřišlo dost věrohodné a nezapamatovala jsem si to. Každopádně mi toto období v jejím příběhu sedělo nejméně. Zato Regis ex machina byl pro mě vítaným přírůstkem do příběhu. Trpaslíci mě taky neomrzeli. A Geralt z Rivie jako Geralt z Rivie byl super.
Věž vlaštovky vybočuje stylem, kterým Ciri vypráví svůj příběh. Právě tento prvek jsem si v této části velmi užila. Také příběh Yennefer mě bavil. Ovšem Geraltova pauza v Toussaintu mi přišla zbytečně dlouhá. Stačilo by, kdyby se celá odbočka točila kolem Marigolda. A Leo Bonnhart je děsivý, ale mám pocit, že Ciri o něm prozrazuje příliš málo. Kdejakou náhodnou hrůzu války autor neváhal vylíčit, ale tohle poodkrývá jen zlehka. Pozdější scény s Bonhartem v Paní jezera, pak vyvolávají otázky.
V Paní jezera se mi nejvíc líbila část s elfy. Nejen, že to byl vlastně klasický elfí příběh o průchodu do země vil ostrovního typu. Sapkowski dokázal naservírovat v jedné knize elfy i jednorožce, aniž by to byl kýč, což je něco, o čem jsem něvěřila, že to někdy uvidím. Také jeho celkové vykreslení elfů mi přišlo velmi zdařilé. A Cirina nervozita snad zodpovídá některé otázky, i když mně osobně tyto odpovědi přišly nepravděpodobné. Jak už někdo v komentářích poznamenal, nejodpornější část dílu je scéna s lesním dědou. Takové obyčejné, očekávané a neuvěřitelně průhledné... a stejně. Brr. Závěrečná bitva mě sama o sobě příliš neoslnila, ale odhalení na závěr bylo skvělé a vystřelilo pro mě ságu zpátky do hvězdných výšin (ze kterých, nebudeme si nic předstírat, v předchozích dílech už přeci jen pomalu padala). A najednou je tu konec.
A vlastně pořád nikdo neví, co je Ciri zač, co je jejím osudem a jak se naplní nebo nenaplní věštba. Na konci je tedy i trochu zklamání. Tohle bylo ono? To bylo velké finále? To už nemá víc kapitol? Jakto?
Štítky knihy
polská literatura čarodějové zaklínači zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Kniha Krev elfů je v
| Právě čtených | 105x |
| Přečtených | 8 037x |
| Čtenářské výzvě | 520x |
| Doporučených | 493x |
| Knihotéce | 2 108x |
| Chystám se číst | 662x |
| Chci si koupit | 157x |
| dalších seznamech | 32x |
A sakra. Teď asi nadzvednu ze židle četné fanoušky Zaklínače, protože lhát sobě ani druhým nebudu. Za mě spíše průměrné počtení. Omluvou mi může být to, že nejsem fanouškem fantasy a do díla mi nalákala popularita a zvěsti o tom, že tohle je podle mnohých fakt skvělá záležitost. No, přečetla jsem. Seznámila se s kultem. Nahlédla do jiného literárního světa a na ukázku mi Krev elfů, první díl ze ságy, stačil.
Ne že by byl Zaklínač úplně marný, ale takové haló bych kolem něho nedělala. No jo, no. Co nadělám?