Vrány
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428791/bmid_vrany-wap-428791.jpeg
4
3667
1133
Komorní příběh, který končí tam, kde začíná tma. Dvanáctiletá Bára se právě nachází na prahu dospívání. Projevuje se u ní výtvarné nadání, ale také živelná a občas nezvladatelná povaha. S nástupem puberty se konflikt mezi její spontánností a touhou matky po nekomplikovaném životě dramaticky prohlubuje. Zvlášť v kontrastu s její o něco starší, poddajnou sestrou. Čím více chce Bára svou přirozenost realizovat, tím úporněji se její okolí snaží tyto nesrozumitelné a průměru se vymykající potřeby ovládnout. Jejího talentu si všimne mladý učitel výtvarné výchovy přezdívaný Frodo, který jí nabídne citlivou oporu v boji s nároky rodiny, jež pod fasádou vnější spořádanosti ukrývá i velmi temná místa. Jenže Bára svoji válku v zákopech nerozumění stále prohrává. Jedinými spojenci se jí tak stávají vrány hnízdící před okny v parku. Vrány, které zpřítomňují přirozenou pudovost prostupující zvířecí i lidské životy. Svět, na který se Bára stále mocněji napojuje. Nabídne jí někdo opravdovou pomoc? Existuje ještě nějaké východisko?... celý text
Přidat komentář
Silná, smutná, vysilující kniha. Přečteno za jeden večer. Vztahy v rodině, otázka co je ještě výchova a co už týrání. Přístup školy a učitelů k náznakům, že v rodině k týrání dochází. Závěr bohužel vůbec nepřekvapil.
(SPOILER) Po knize Mornštajnové Les v domě, jsem sáhla po Vránách nevědouc, do čeho jdu. Ti, co četli vědí... Vrány jsem přečetla za jeden večer. Příběh mě vrátil i do mého dětství, kdy s nepatrnými rozdíly a naštěstí s jiným koncem, jsem prožila to samé. Jako dítěti a nevlastní dceři mi to vlastně přišlo normální, vždyť to samé měla doma i Popelka a musela to vydržet... Ovšem s věkem jsem citlivá na tato témata. Na knize mě nejvíc drásala ta oddanost dítěte k bytostem, které o něj vůbec nestojí. Neváží si toho, že ho mají a soustavně ničí malou citlivou duši. Pokládám si otázku, proč ta máma tak strašně svou dceru nenáviděla, z čeho to pramenilo? Jsou případy, kdy žena nespokojená s mužem se vybíjí na dětech, ale tady byly děti dvě, jedno milované a druhé ne. Copak lásku matky určuje to, jak je dítě pořádné??!! Otec je zde jednoduchý tvor, ale zas kdo by vydržel doma s neustále ječící megerou a fungoval normálně. Stále jsem čekala, kdy dostane rozum, zvedne se a s tou malou odejdou pryč. Bohužel. Jen malé náznaky toho, že s tím nesouhlasí, toť vše. Mírný náznak sexuálního obtěžování z jeho strany mi přišlo v knize úplně zbytečné. Jinak kniha se opravdu hezky četla, příběh je syrový, jasný a rázný, bez příkras o tom, co život prostě přináší.
Vynikající, leč také vysilující novela. Při čtení jsem si mnohokrát vzpomněl na Josefa Karla Šlejhara. Nepovrchní, a vypravěčsky suverénní sonda do jedné talentované duše, která je týraná neláskou rodinných příslušníků, a nakonec i explicitním domácím násilím. Palec zdvihám i za baladické vyústění. Síla.
(SPOILER) Jeden příběh očima matky a dcery. Matky, která jako by vylezla z příručky "jak nevychovávat dítě", a citlivé dcery, která na to doplácí. Barunky mi bylo strašně líto, celou dobu jsem jí držela palce, ať všechno dobře dopadne. Učitelky mě doháněly k šílenství (opět jak z příručky, tentokráte na téma, jak neřešit problémy s dětmi). Tak mě to vzalo, že jsem knížku přečetla tak za tři hodiny... Ale ten konec? Jako vážně? Trošku to na mě působilo, jako školní slohová práce, děcko píše, píše, najednou učitel řekne, dopište odstavec, a tak děcko musí holt něco napsat, aby to uzavřelo a zároveň to bylo rychle napsané... (Nemyslím tím, že tam nutně musí být happy end, ale v celé té bravurně napsané knize to bylo prostě takové... nedodělané...)
Příběh o dospívající dívce, která není v očích svých rodičů a především matky běžnou puberťačkou, ale "problémové" dítě. Což dostává nevhodným způsobem najevo, ačkoliv věřím, že ji rodiče přesto mají rádi.
Promítání vlastních přání, ambicí a snů do dětí nemusí každý jedinec zvládnout a nemělo by se to s ním přehánět. Vedení je podle mě v dnešní (přiznejme si) až příliš ultrakorektní době s přehnaným důrazem na ojedinělost a nezdravé chválení důležité, ale zase všeho s mírou.
Děti trpí kvůli sociálním sítím a nátlaku společnosti ještě více úzkostmi a depresemi a nesmíme jim na tom přidávat. Naopak je umět tím vést, aby si ve stále složitějším světě našly své místo a byly v něm spokojené. A nelpět na všem, co si myslíme, že je pro ně dobré.
Najít mezi správnou výchovou a dostatečnou podporou vyváženost není lehké a nemusí se to vždy každému úspěšně dařit, ale tahle kniha je zdvižený prst, abychom nezapomínali, že naše chování a přístup je obrazem i pro naše děti a že si z něj mnohdy odnáší daleko víc, než si jsme sami schopni připustit.
Knihu nepovažuji za veledílo, ale za krátký příběh, který zadrnká na tu správnou strunu a odhalí, co má. Každý by si měl přečíst a přemýšlet. Děkuji za zpracování takového tématu a doporučuji všem.
Kéž by takové rodiny neexistovaly......
Víc asi není třeba říkat, stačí si to prostě přečíst a zamyslet se nad tím.
Aniž bych si přečetla anotaci, vybrala jsem tuto knihu jako oddechové čtení mezi thrillery a detektivkami. Netušila jsem, že tato úzká kniha je tak silná. Je to příběh rodiny, ve které se střídají kapitoly z pohledu matky a kapitoly z pohledu přehlížené dcery. Ten konec mě bohužel nepřekvapil :(
Tuhle úzkou knihu jsem si přečetla na základě výborných hodnocení zde a přidávám se k nim, neskutečné dobře napsána , super i když neveselé - všechny ty postavy v knize - jako živé
Tak takový závěr jsem vážně nečekala. Těžce se mi to četlo, ale v tom smyslu, že mi bylo líto hlavní hrdinky. Jinak se mi velmi líbila forma psaní, krátké kapitoly. Super! Jsem zvědavá na další díla od autorky.
8 bodů z 10
Smutná, ponurá kniha, kterou jste schopni zhltnout za jeden večer tak, jak jsem to udělal já. Již v polovině knihy jsem měl takové tušení jak Bára, se kterou jsem též hned od začátku soucítil, nejspíše dopadne, a měl jsem pravdu. Upřímně po všech doporučeních a recenzích jsem od knihy čekal trochu delší a více do hloubky ponořený čtenářský zážitek. Zastávám názor, že cíl autorky nebyl vytvořit román s podrobným popisem postav, do hloubky vysvětlující situaci rodičů, nebo několik hodin čtení, ba naopak, celá kniha je založena na tom, aby ve čtenáři vzbudila lítost, soucit, smutek, a to v co nejkratším čase a to se knize i náramně daří. Nemohu říci, že jsem byl knihou zklamán, ale čekal jsem něco lehce jiného. Jedinou věcí si nejsem úplně jistý, a to je, pro jakou věkovou kategorii je tato kniha určena. Sice je Báře dvanáct, nejsem si ale jist, zda by takovouto knihu plně pochopily děti tohoto věku. V knize se ale na začátku objevují ilustrace, které jsou typické spíš úkolem zacílit na mladší publikum. Kniha je též zajímavá neustálým střídáním pohledů osob chvíli knihu jakoby píše maminka, chvíli Bára.
Knihu máte za chvíli přečtenou, doporučuji ji tedy všem, kteří například dočetli nějakou knižní sérii, nebo tlustší knihu, aby na chvíli vyzkoušeli lehce odlišný žánr od normální četby a nakoukli tak do problematiky domácího násilí na dětech očima dítěte.
Velmi silný a smutný příběh malé Barči, která je pro rodinu ta problémová. Knihou se prolíná přehlížení ze strany rodiny i špatný přístup ze strany školy. Spousta red flags, málo řešení.
Drsné, reálné.
Je to lidech, o vztazích mezi lidmi a je to moc dobře napsané, ostatně jako vše, do čeho se tato autorka pustí.
(SPOILER)
Tak krátká kniha a tolik emocí dokázala vzbudit :-( Už dlouho se mi nestalo, že bych měla husí kůži od hlavy až po konečky prstů a paní Dvořákové se to povedlo....delší dobu jsem čtení této knihy odkládala a teď naopak sháním všechny ostatní od paní spisovatelky, prostě si je musím nutně všechny přečíst.....
Postava matky mě úplně neskutečně vytáčela a Barunky mi bylo neskonale líto :-( Konec jsem obrečela a jen si na to vzpomenu mám opět slzy v očích :-( Smutný příběh o rodině, dospívání, nepochopení a tragédii....Jen doufám a modlím se, aby se mé děti nikdy nedostaly do situace, že by měly strach s čímkoliv za mnou přijít a na cokoliv se zeptat....Je mi hrozně smutno :-(
Tahle malá knížečka vám přinese obrovský příběh. Celou dobu jsem do ní chtěla vběhnout, obejmout Báru, ujistit ji, že ona je normální a dostatečná!
Matka byla na facku. Jedna dcera milovaná Katuška, druhá nenáviděná Baruna. I v tomto oslovení si dala autorka záležet, takže vás to bude psychicky deptat, kdykoli bude mluvit.
Neskutečná ukázka reálného příběhu, kdy bylo vše špatně. Rodina, učitelé. Až na Froda Bára neměla v nikom zastání. To mladou, dospívající dívku srazí na kolena.
Chování otce snad nebudu ani komentovat. Snad jen, že on a ta matka se hledali, až se našli. Jen neměli mít děti. Aspoň by nebylo koho týrat.
Toto je velmi silný příběh. Opravdu mi zasadil ránu do srdce. Autorka neskutečně vykreslila atmosféru a prostředí, ve kterém musela Bára žít. Smekám a pořizuji další její knihy.
Nemám ani jednu jedinou výtku. Smutné a dokonalé dílo. 100% doporučuji.
Výborně napsaná novela, vzbudí ve vás přesně ty emoce, které autorka zamýšlela. Velmi smutné čtení, ale krásný čtenářský zážitek.
To bylo tak smutný. Hlavní hrdinky Báry mi bylo nesmírně líto, nikdy nepochopím, jak se rodiče (a že takových skutečně je) můžou k vlastním dětem takhle chovat. Přečetla jsem za odpoledne, příběh je opravdu komorní, motivy postav nastíněny nejsou, ale je to vlastně asi jedno. Byla to fikce, a přesto z toho mám depku, protože podobných případů na světě je..
Skvěle napsaná knížka, četla se jedním dechem. Chování jejího otce bylo nechutné. Matka nespravedlivá tyranka. Chudáci děti, které prožívají život, jako Bára
Štítky knihy
česká literatura zneužívání dospívání rodinné vztahy pro dívky domácí násilí týrání vrány matky a dcery syndrom CAN
Vrány
Kniha Vrány je v
| Právě čtených | 24x |
| Přečtených | 4 995x |
| Čtenářské výzvě | 1 630x |
| Doporučených | 360x |
| Knihotéce | 675x |
| Chystám se číst | 1 184x |
| Chci si koupit | 325x |
| dalších seznamech | 17x |
Je to stále stejné. Když se někdo nevejde do krabičky, vyčnívá, je rebel.. Ne každý dokáže unést tu tíhu - tíhu být jedinečný, být vyjímečná osobnost, obzvláště když okolí neodpouští. Vždyť proč by měl být někdo lepší, jiný než ostatní. Kolik takových duší bylo v dětství ušlapáno, než mohly roztáhnout křídla..Po téhle knize zůstává v srdci jenom hluboký smutek