Vrány
Petra Dvořáková
Komorní příběh, který končí tam, kde začíná tma. Dvanáctiletá Bára se právě nachází na prahu dospívání. Projevuje se u ní výtvarné nadání, ale také živelná a občas nezvladatelná povaha. S nástupem puberty se konflikt mezi její spontánností a touhou matky po nekomplikovaném životě dramaticky prohlubuje. Zvlášť v kontrastu s její o něco starší, poddajnou sestrou. Čím více chce Bára svou přirozenost realizovat, tím úporněji se její okolí snaží tyto nesrozumitelné a průměru se vymykající potřeby ovládnout. Jejího talentu si všimne mladý učitel výtvarné výchovy přezdívaný Frodo, který jí nabídne citlivou oporu v boji s nároky rodiny, jež pod fasádou vnější spořádanosti ukrývá i velmi temná místa. Jenže Bára svoji válku v zákopech nerozumění stále prohrává. Jedinými spojenci se jí tak stávají vrány hnízdící před okny v parku. Vrány, které zpřítomňují přirozenou pudovost prostupující zvířecí i lidské životy. Svět, na který se Bára stále mocněji napojuje. Nabídne jí někdo opravdovou pomoc? Existuje ještě nějaké východisko?... celý text
Přidat komentář
Krátké, smutné a umí opravdu vzít do děje. Postavy matky a dcery vyloženy důvěryhodně, osud celé rodiny vlastně smutný (a tragický).
Další masakr.
Bára, budoucí výtvarnice, která má komplikovaný vztah s rodinou. Ale otázka je, kdo ty komplikace způsobuje, vytváří, zveličuje, řeší, nebo řešit neumí, nechce.
Dokonale vytvořený vztah jí a její matky mě místy strašlivě vytáčel. Postavy, jako kdyby žily za mou zdí... napsané skvěle, skutečné až hrůza.
Bára má klasické pubertální problémy. Určitě bych si vybavila podobná nedorozumění, která jsem sama zažívala. Ty bláho a to prostě dospělým nevysvětlíte...
Když jste malí a chce s vámi řešit něco nějaký dospělák, nesvěříte se mu. A když jste dospělí a vidíte, že by nějaký mrňous potřeboval pomoc a zeptáte se ho, on vám ochotu pomoci neuvěří.
Jako na houpačce, pořád dokola. Generační prokletí, sakra práce.
Vrány, které pozorují "dívku za oknem" také nejsou úplně blbé, takže poznají i její proměnu...
Výborně napsané. Střídající se pohled dodal tomuto v dnešní době častému námětů nový podnět k zamyšlení. Přestože jsem Barce celou dobu držel palce, ať se ocitne v hřejivé náruči Frodovy mámy navždy ( já vím, pohádka), bylo jasné, jak to skončí. Vždyť ústřední vraní motiv se celou knihou táhne jako rudá nit. Jen bych chtěl epilog. Tak nerad si domýšlím, co bylo dál...
PS. Paní Dokonalá byla monstrum, co vychovala minimonstrum Kátusku. Otec byl matčinou prodlouženou rukou a být Barka ještě chvíli u nich tak i... Syrové!
Kniha se četla sama za jeden den. Báry mi bylo líto. Příběh byl krátký a určitě by si zasloužila kniha další stránky. Konec jsem očekávala, jen tedy takto "useknutý". Knihu doporučuji. Ach jo, kolik takových dětí je...
Velmi smutná krátká kniha o rodinných traumatech, až nechutně mizerné výchově, snaze po pochopení a tíživém osamocení v kruhu vlastní rodiny. Mámu bych propleskla, Katuška mi byla více než protivná a o tátovi ani nevím, co říci.. Konec jsem tušila a ani se tomu nedivila. Přečteno za jedno odpoledne.
Kraťounká a přesto velmi silná knížka. Jedná se o moje první setkání s autorkou a rozhodně jsem nakloněná četbě dalších děl. Smutný příběh, jehož stopy bohužel nejspíš ve svém okolí nalezne každý – i proto je podle mě důležité si knihu přečíst.
Není to mé první setkání s autorkou, ale asi nejvíce, nejintenzivněji na mě děj, osud hlavní postavy a hlavně závěr knihy zapůsobil.
Díky Vránám se cíleně chystám i na další díla paní Dvořákové.
Tento příběh mi bude ještě dlouho ležet v žaludku. Byla to pro mě připomínka toho, že nikdy nevíme, co se děje za zavřenými dveřmi. Knížka by měla být povinnou četbou pro nastávající rodiče.
Obě hlavní postavy byly v příběhu vykresleny tak věrně, že jsem měla pocit, jako bych je znala už několik let. O to víc mi bylo z celé situace smutno.
Krátký, přesto silný příběh o nelehkém životě Báry. Co k tomu víc dodat. Téma, o kterém se často nemluví, přesto se často děje. Smutné..
Přečteno díky čtenářské vyzve 2024. A jako .. přečteno na jeden zátah, nedalo se přestat. Kniha je psána z pohledu matky a dcery Bary. Přijde mi to jako takový deník. Hodně čtivé, takže když ji vezměte do ruky, nebudete chtit knihu odložit. A vlastně nevím, jak bych tu knihu měla jinak popsat. Tolik pocitu, co teď mám v sobě. Masakr. Zda se mi, že matka trochu svoji dceru Baru nesnášela a Katce nadržovala. Už jen to, jak ji máma pořád říkala v knize ,,Baruna,, se mi pricilo. Otec byl pak v půlce knize dost zvláštní, vypadalo to i na nějaké sexuální obtěžování/narážky, kdo ví, jak by to pokračovalo, kdyby hlavní hrdinka neudělala to, co udělala. Každopádně knihu doporučuji, líbilo se mi, že člověk mohl vnutnout do hlavy oboum osobám - jak matce, jak Báře. Opravdu dobře napsaná, leč tragicka kniha.
(SPOILER) Překvapilo mě, jak je to kraťoučký. Autorka se nezdržuje popisy a jde přímo k věci a o to ostřejší to celé je. Báry je mi líto (díkybohu za Froda), její matka je blbá kráva a otec... no, vlastně ani nemám slov. Nedávno jsem viděla nějaké statistiky a šokovalo mě, jak často se otcové dopouští na dospívajících dcerách sexuálního zneužívání. No hnus. Jako matka dvou dcer si hodlám z této knihy vzít maximální poučení, nejen pro svou rodinu.
Audiokniha :
Hodně smutná kniha, bohužel až drásající. Neskutečné si jen představit, že tohle může být i realita. Tato kniha mi bude dlouho ležet v žaludku.
No ty jo. To bylo silný. Co k tomu dodat. Možná jen malé doporučení - nezačínat se čtením této knihy před spaním, protože to prostě neodložíte a budete číst do ranních hodin. Rozhodně doporučuji přečíst všem rodičům, aby se každému z nich rozsvítilo v makovici a uvědomil si, že být rodičem není samozřejmost, ale privilegium. No a poslední věc... posílám všem Barunkám velké objetí. Jednou bude líp. Musí.
Velmi smutná kniha, přečetla jsem ji na jeden zátah, nešlo přestat. Hluboký dojem, doporučuji!!!
Proč si to druhé dítě pořizovala, krava..
"Vy si snad myslíte, že jsme nějací násilníci?"
Přečteno na jeden zátah. Silný a velmi smutný příběh..
Velmi silná kniha. Příběh který vás silně zasáhne, příběh nad kterým se musíte zamyslet, příběh který bolí ale zároveň se zamyslíte nad tím co se opravdu může stát a stává se . A třeba někomu i pomoci.Silné,opravdu silné.
Nádherné. Smutné. Tragické. Krásná duše Báry je permanentně ničena despotickými rodiči. Je hrozné, že se to děje i v realitě.
Silné rodinné drama přečtené během jediné noci. Dvořáková skvěle vykresluje svět nadané Báry a nechává nás i nahlédnout do hlavy Bářiny pedantské matky, které víc než na vlastní dceři záleží na jejím obrazu spořádané rodiny s vycepovanými dcerami. Portrét téhle postavy bez absolutní špetky sebereflexe byl děsivě dokonalý. Chladnou povahou a absencí lásky mi připomínala matku hrdinky z Lehečkové knihy Poupata (ostatně paralel by se tu našlo víc.)
Atmosféra díla přitom nebyla vždy jen ponurá. S Bárou jsem prožívala její čirou radost s tvorby, její nadšení a vášeň - které však systematicky dusilo její nejbližší okolí.
Jsem ráda, že se o těchto tématech píše, a ještě raději, že se o nich píše dobře.
Nebyt toho konce, dala bych ze zvyku jen za tri.
Ale tohle je mazec. A jsem rada, ze me nikdy v sedmem patre nenapadlo, ze muzu uletet. Diky tomu muzu byt snad ne tak strasna matka a me dve holky bydli v prizemí.
To neznamena, ze jsem v pohode a nenesu si vzorce chovani a traumata.
Štítky knihy
česká literatura zneužívání dospívání rodinné vztahy pro dívky domácí násilí týrání vrány matky a dcery syndrom CAN
Kniha Vrány je v
Právě čtených | 24x |
Přečtených | 4 992x |
Čtenářské výzvě | 1 628x |
Doporučených | 360x |
Knihotéce | 675x |
Chystám se číst | 1 183x |
Chci si koupit | 325x |
dalších seznamech | 17x |
Krátký, smutný příběh. Přečteno za 2h, ale v mysli mi zůstane mnohem déle. Báry mi bylo velmi líto. Rodiče otřesní.