V šedých tónech
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164866/bmid_v-sedych-tonech-ZIV-164866.png
5
3785
3785
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech. Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho… První vydání.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2013 , CooBooOriginální název:
Between Shades of Gray , 2011
více info...
Přidat komentář
Nemám dech. Zase pecka. Čtivé a zajímavé. Mám ráda téma 2. světové války a myslím, že takovéhle knihy bychom měli v dnešní době pořád a pořád číst, aby jsme si uvědomili, že se máme jako prasata v žitě a jak se máme chovat jeden k druhému. Toto byla moje druhá knížka od této úžasné spisovatelky a musím říci, že na mě zapůsobila mnohem více než Sůl a moře, která určitě stojí taky za přečtení! DOPORUČUJU!
Vždy,když narazím na téma druhé světové války , jen se stále utvrzuji v tom,že si nemám nač stěžovat ve svém životě,že to,co řeším,jsou nedůležité a nepodstatné kraviny ... a z 99% jsou .....
Nechci ubírat váhu této knize,ale co ten konec ????? ten tam není a ten mi teda chybí ...
Nevím, kde začít. Silný příběh, pěkná kniha. Přečtená za pár večerů. Jsem emočně založený člověk, nicméně v této knize jsem se držela zpátky, pasáže byly spíše popisné. V knize jsou nějaké detaily, které se mi nezdály, konec se mi zdá nepropracovaný, useknutý. Nicméně tohle všechno jsou jen detaily. Je skvělé dozvědět se něco více z historie, aby si člověk mohl vážit toho, co má. A nic to nemění na tom, že tuto knihu doporučuji všem.
Panebože, já vůbec nevěděla, že Stalin byl až taková stvůra. Přečetla jsem ji za tři noci, z toho dvě jsem nemohla usnout až do rána. Dobrá kniha.
Přečetla jsem ji jedním dechem. Asi nejvíc na mě zapůsobila postava Lininy matky, která (pro mě) v sobě nesla celé poselství příběhu. Zdaleka nejde "jen" o popis válečných hrůz...
Po delší čtenářské pauze, jsem se ještě jednou vrátila k této knížce, kdy musím uznat, že je prostě perfektní. Je zajímavé zjistit něco víc, příběh mě neskutečně bavil, avšak stále jsem něco postrádala, doposud nevím co, možná je to styl psaní, který mi úplně tak nevyhovoval, jelikož si na něm potrpím... No, nevím, ale jinak mohu doporučit, jelikož je to neskutečně poutavá knížka, ke které se ráda vrátím.
Kručelo mi v břiše, třásla jsem se zimou a chtěla jsem domů.... Ano Ruta umí rozhodně vtáhnout do děje.
Knihu jsem četla dvakrát, poprvé včera, dnes ráno jsem si ji musela přečíst znovu. Linin příběh mě ohromil, polovinu jsem probrečela, zanechalo to ve mně nesnesitelně silný dojem. Kniha mi pomohla uvědomit si hrůzy, které Stalin páchal na Pobaltí, a znovu jsem ztratila trochu víry v lidskost. Slovy se to nedá ani popsat.
Jediné, co mi vadilo, bylo všudypřítomné „odtušil".
Ke knížce jsem se dostala jako výzva společné čtení na listopad 2017 ve skupince Knihomolů na fb. Moje první kniha s touhle tématikou a když jsem začala číst, tak jsem ještě nevěděla jestli na to mám...., ale skvěle napsaný, chvílemi drsný a strašně smutný. Kniha založená na skutečných událostech a 12 let se snažit přežít v takových podmínkách si teda vůbec nedovedu představit....Kniha mě doslova chytla za srdce, příběh, který nutí k zamyšlení a doporučuji dál
Asi jsem jedna z mála, co tuhle knihu četla až po dvou nadcházejících Rutiných knížkách. Sůl moře byla dechberoucí a tušila jsem, že tohle mi taky při čtení bude svírat hrdlo. Ani trochu jsem se nespletla a tak tu teď se zarudlýma očima sepisuji tenhle příspěvek.
Ruta na ani ne 300 stranách realisticky vypověděla utrpení statisíců lidí uvězněných Stalinem. Bylo to něco neskutečného. Člověku se dnes jen těžko chápe, že tohle byla realita tehdejších dní. Za co jsem Rutě opravdu vděčná, že vždycky to ukončí nějakým malým světlem na konci tunelu, ale i tak... odkaz této knihy bude ve mně doznívat ještě dlouho. Je dobře, že příběh těchto lidí někdo šíří dál. Lidé by neměli zapomínat.
Tato kniha ve mne zachovala opravdu silné pocity. Další kniha v pořadí s tématikou hrůz druhé světové války opravdu nelze zařadit mezi ty, na které byste snad mohli zapomenout. Deportace lidí do pracovních táborů, na Sibiř. Příběh Vás pohltí hned od prvních stran a nepustí vás až do samého konce. Spisovatelka píše opravdu znamenitě, děj je velmi čtivý a to nejen díky silnému tématu. Určitě to není poslední kniha od této spisovatelky, kterou jsem četla. Knihu doporučuji!
Neskutečně brutální a přitom tak krásná kniha. Prakticky není co vytknout. Citlivější čtenáři ať mají po ruce kapesník.
Krásná kniha, ovšem velmi smutná. Hrozné, co si lidé museli zažít a protrpět. Silný příběh. Velmi čtivé. Moc doporučuji...
Nádhera. Přečteno jedním dechem. Vše ostatní napsali ve svých komentářích ostatní čtenáři.
Tak tohle bylo... nemám slov. Knížky od Sarah Janet Maas nastavili moji laťku vysoko, ale tato knížka se dostala těsně nad linku. Sice ten konec byl krapet useknutý a zajímalo by mně, co by Lina a ostatní prožívali dál a jak ji našel Aendrus, ale to nevadí. I tak se mi tato knížka líbila a zařadila se do mých oblíbených. Doporučuji přečíst
...jak se může stát, že se zapomene na nejhrůznější činy, které kdy byly spáchány ?
Na nejstrašlivější skutečnosti, které se v historii odehrály ? Lidé přestanou číst. Lidé přestanou číst příběhy lidí a začnou naslouchat davům. Tahle kniha je moc bolestivou upomínkou toho, že svět opravdu není černobílý ale plyne mnohdy spíše v šedivých barvách. Nikdo z nás si nedovede představit, jak hrozné to tam na mrazivé Sibiři muselo být, ani kdyby to špilberg dvacetkrát natočil. Přečte-li si člověk ale tento tragický svazek, sezná že to skutečně musela být muka. A přesto měla jedna skvělá dívenka vůli malovat...a možná proto měla také tak silnou vůli žít.
Další knižka, při které se stydím i napít slazeného čaje. protože postavy trpí hladem, zimou, mrazem a podvýživou.
Štítky knihy
Židé gulagy stalinismus Rusko americká literatura Sibiř pracovní tábory Litva
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Takové knihy by měly být psány a my bychom je měli číst. Nesmíme zapomenout na hrůzy, co se děly. Je hodně knih o tom, co fašisté provedli nevinným... ale málo knih jako je tato, o tom co se dělo na východě.
Příběh je velmi silný a okamžitě mě vtáhl, že jsem nemohla přestat a celou noc četla a četla. A i nějaká ta slzička ukápla. Určitě za mě doporučuji.