Tajemství sídla Craven Manor
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443901/bmid_tajemstvi-sidla-craven-manor-cRc-443901.jpg
4
1469
409
Strašidelné domy série
< 2. díl >
Daniel zoufale shání práci. Když mu někdo pod dveře strčí vzkaz, který mu nabízí místo správce staré nemovitosti, má pocit, že to je příliš skvělé, než aby to mohla být pravda. Když ale dorazí do Craven Manor, zmocní se ho podezření. Dveře do starobylého sídla jsou dokořán a hala je plná pavučin a suchého listí. Je zjevné, že tam už dlouhá léta nikdo nebydlí. Za dveřmi však na něj čeká obálka. Jsou v ní peníze a příslib, že dostane další. Daniel je zoufalý. Navzdory svým pochybám se nastěhuje do správcova domku za rodinnou kryptou. Podivné události a úkazy, ke kterým v sídle dochází, je rozhodnutý nebrat na vědomí. Když se ale s blikáním rozsvítí svíčka v okně opuštěné věže, Daniel pochopí, že Craven Manor v sobě skrývá příšerné tajemství… a že je v sázce jeho život.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2019
,
Fobos
Originální název:
Craven Manor , 2017
více info...
Přidat komentář
Po Duchovi jsem s nadšením sáhla po dalším díle autorky, ale musím říct, že se nakonec jedná o velké zklamání. Bála jsem se jednou - při prvním klepáním na dveře. Pak už to byl spíš thriller o tom, kdo je vlastně dobrý a kdo zlý. Knížka byla až moc akční, monstrum až moc nereálné. Chtěla jsem si přečíst pořádně strašidelný horor, ale tento příběh do žánru příliš nezapadá. Knížka vás rozhodně zabaví, ale nevystraší tak, jako bychom zřejmě všichni chtěli.
Přečteno za dva dny, kniha mi přišla lepší než Duch domu Ashburnů, ale třetí knihu určitě kupovat nebudu, snad jen půjčím v knihovně.
Přečetla jsem za dva dny, bohužel jsem hodně přeskakovala, děj i dialogy byly dost předvídatelné. Tři hvězdy za atmosféru, ale příběh sám by si zasloužil víc propracovat.
Já nevím, jestli to pramení z nějakých zážitků z dětství autorky, nebo jsem špatná cílová věková skupina, ale touha mít za hlavního hrdinu ňoumu se nese už od Ashburnů (kde teda hlavní postava byla ultra blbka). Ono se to vlastně čte hrozně dobře, je to taková lehká, oddychová věc, ale na konci by se otazník nad vaší hlavou dal nahmatat.
Toto bylo strašidelné - bohužel ale jinak, než autorka zamýšlela. Bylo to strašidelně špatné. Po slibném začátku se začaly kupit nesmysly, třem duchům (což je samo o sobě ažaž) zdatně sekundoval krajně nesympatický Kyle a pak ještě zapomenutá prokletá vesnice, která se nachází v docházkové vzdálenosti od města, a přesto o ní téměř nikdo neví, a navzdory tomu, že obyvatele vyhubila jakási snadno přenosná choroba, zůstala po 200 let takřka v neporušeném stavu, a to včetně mrtvých těl v lavicích kostela! Jakápak sanace či likvidace následků epidemie! Opravdu slabé.
Vybrala jsem si knihu podle anotace, ale byla jsem zklamaná. Příběh je předvídatelný. Postavy mohly být více rozvinuté. V podstatě oddechové čtení. Žádné napětí a k hororu to mělo daleko.
Knížka se mi líbila tak podobně jako první. Byla jsem místy dost napnutá, čekala jsem co se stane a jaký je skutečný charakter postav. Trochu už mi ale přijde nuda, jak se vždycky hlavní postava s nějakým duchem nakonec skamarádí, jak tomu bylo i u první knížky. Nicméně knížka se četla sama a na relax a oddech se docela hodí
Tahle knížka měla potenciál, ale byla pro mě velkým zklamáním. Když už jsem se k ní dostala, stránky ubíhaly, ale že bych měla pnutí jako u jiných knížek, kde když ji odložím, tak mě svrbí prsty touhou zase číst, to ne. Daniel byl neskutečně naivní a to navíc ještě protivným způsobem. Divím se Branovi, že po druhém porušení pravidel se s ním nerozloučil. Pocity napětí a strachu jsem neměla vůbec žádné, jen pocity únavy nad nekonečnými Danielovými úvahami. A bylo mi líto i rozpadajícího se sídla, které zde sloužilo jen jako smutná kulisa. Opuštěné město také mělo potenciál, který nebyl využitý, stejně jako skoro celá kniha. Taková škoda.
Váhala jsem, zda dát dvě nebo tři hvězdičky, vždyť knížku jsem četla necelých 14 dní, ale přišlo mi to jako věčnost. Nakonec dávám tři, něco do sebe to mělo a četlo se to celkem dobře.
Tento typ hororu se starými duchařskými domy mám opravdu ráda. Kniha se mi líbila stejně jako předchozí autorčina kniha, Coates tento žánr evidentně zvládá opravdu dobře. Knihu provází tajemná atmosféra, hrdina je velice sympatický a čtenář mu celou dobu fandí.
No nevim... Byla jsem z knizky vic nadsena pri koupi, nez po precteni. Takovy slaby prumer. Prvni kniha autorky se mi libila vic.
TAJEMSTVÍ SÍDLA CRAVEN MANOR
Náš hlavní hrdina: Daniel (sympaťák, ale jak já jsem si ho osobně nazvala i "chudý smolař") se protlouká životem, když jednoho dne pode dveřmi najde dopis, ve kterém dostane nabídku s prací. Má se stát správcem sídla Craven Manor. Daniel souhlasí, nemá přeci co ztratit, spíše naopak... Craven Manor však skrývá mnoho tajemství.... Obálka této knížky je super. Děsivá, svým způsobem sama o sobě znepokojivá... Autorka Darcy Coates je tajemná, ale zároveň i moc sympatická mladá dáma: miluje kočky (a lásku ke kočičkám projevuje i ve svých knížkách:)) a váží si svých čtenářů - však i tuto knihu jim přímo věnuje... Je Australanka a napsala toho už stráášně moc (přes 40 knížek) a i když její knihy vnímám jako hodně hodně odpočinkové (k tomu se ještě dostanu:)), přála bych si, aby u nás vyšly i její další tituly. Ale zpátky ke Craven Manor. Tuto knížku jsem četla hned po dočtení Duchu domu Ashburnů, takže jsem to měla "na jeden zátah" :). Ano, knížky jsou si podobné a mají i podobnou šablonu. Duch domu Ashburnů se mi však líbil o hodně víc. Obě dvě knížky jsou velmi čtivé, čtou se fakt hodně dobře a rychle, "odsýpá to", je to zajímavé... místy i strašidelné... ale Tajemství sídla Craven Manor bylo na mě už "moc".. Moc velká démonařina (místy mi to přišlo až fantasy), zároveň moc velká pohádka (včetně konce, bohužel). Já jakožto velký nadšenec hororů jsem tento příběh opravdu vnímala spíše jako "pohádkovou fantasy" - což na jednu stranu není špatně, jen to (pro mě osobně) tuto knížku řadí do trošku jiné kategorie. Doporučila bych ji mladším čtenářům a nebo lidem, kteří chtějí tajemný příběh, ale na horory jako takové (ty "pravé") nejsou tolik zvyklí nebo je cíleně nevyhledávají... Pro mě to bylo odpočinkové čtení, knihu jsem si užila, ale sama za sebe ji označuji spíše jako tu "fantasy pohádku", já bych to prostě chtěla... víc zlé :) ....
Více na mém YouTube :-).
Velice předvídatelné, ve většině situací předem tušíte, co nastane.... navíc ten předlouhý popis všeho, katastrofální... Nedotčeno
Po přečtení knihy Duch domu Ashburnů jsem se s chutí vrhla i na Tajemství sídla. Líbila se mi teda o dost víc :) Příběh je jednoduchý, zato velmi zajímavý. Donutí Vás knihu přečíst na jeden zátah. Kdo četl ducha, nejspíš už ví do čeho jde. Nejedná se o žádnou extra hororovou knihu. Většina z Vás se nebude bát. Nicméně, obě autorčiny knihy jsou velmi čtivé a s neobvyklými příběhy. Doporučuji pro nenáročné čtenáře.
Obě knihy jsem přečetla jedním dechem, jak mě to bavilo a vtáhlo... stejnou linku vnimám jen v představivosti autorky jak vylíčit zlého ducha a to se mi naopak líbilo. Tajemstvi sidla Craven Manor se mě libilo mnohem více.
Kdo nevěři a nebo nemá představivost ať tyto knihy nečte ...
Dávám za obě 5 hvezdicek.
"Tajemství" by se měli vyhnout všichni, kdo nechtějí číst o duších, kdo nevěří na duchy, na nějaké nadpřirozeno nebo paranormální jevy. Takoví čtenáři zhodnotí toto vyprávění jako nesmyslný brak, který vlastně děsivý není. Pokud tu knížku bude číst jen ten, kdo taková tajemná témata vyhledává, tak se mu to bude líbit a to je i můj případ! Mám příběhy se strašidelnou atmosférou ráda a duchařiny jsou jedním z mých nejoblíbenějších žánrů, a proto se mi knížka líbila! Mrazivou atmosféru měla, podle mě, hned od prvních stránek. Proč např. nesmí hlavní hrdina Daniel, který byl na Craven Manor přijat jako zahradník, po půlnoci z domu a celou noc musí mít zatažené závěsy? Proč nesmí vstupovat do věže? Slovo "tajemství" v názvu neskrývá záhadu jen jednu, těch záhad je víc. Ano, byly zde určité podobnosti s Duchem domu Ashburnů, podobná linka, podobná šablona a mně to nevadilo. Na duchařské čtení jsem se těšila a tak jsem zklamaná nebyla. Oproti "duchovi" jednu hvězdičku ubírám, protože - na konci jsem do poslední chvíle čekala ještě nějaký zvrat, šok, otočku v ději a to se už nestalo. Konec bych asi vymyslela jinak... mrazivěji.
Ještě horší než Duch domu Ashburnů. Tenhle díl už od počátku rozhodně nebyl strašidelný. Maximálně trochu tajemný díky neviděnému majiteli domu. Ale to se velice brzy změní a opět je z toho kniha bez duše a bez náboje. Neurazí, ale rozhodně nedokáže vyděsit, nebo alespoň čtenáře znervóznit. Jediným plus je pár "zvratů" v tom, kdo je vlastně ten zlý.
Další autorčina kniha, která pohltí svým příběhem a nepustí do doby, než zjistíte, jak to vlastně ve skutečnosti je a kdo je či není padouchem.
Příběh nebyl až tak hororový, jak se může na první pohled zdát. Přítomnost duchů a záhadné vzezření majitele panství díky stylu psaní přijmeme společně s hlavním hrdinou jako samozřejmost a ne jako něco neobvyklého.
Příběh je správně tajemný se silnou záhadou, která se na první pohled jeví jinak, než ve skutečnosti je, a hlavně dávka napětí (pozor spoiler: i když se to vyřešilo celkem samo).
Rozhodně jsem nesrovnávala autorčinu předchozí knihu s touto, i když jsem ji četla celkem nedávno. Takže doufám, že překlady dalších na sebe nenechají dlouho čekat :)
Oproti předešlé knize naprostá bomba,byla jsem zažraná dlouho do noci. Za den přečteno! :)
Štítky knihy
tajemství australská literatura strašidelné domy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Fajn čtení, určitě mohu doporučit.