Reštaurácia na konci vesmíru

Reštaurácia na konci vesmíru https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/91531/bmid_stoparuv-pruvodce-galaxii-restaurac-agJ-91531.jpg 4 1803 155

Druhý diel štvordielnej trilógie – tak označil pokračovanie Stopárovho sprievodcu galaxiou Douglas Adams. Humor tohoto druhu je v knihe všadeprítomný. Mimochodom – dielov je v skutočnosti päť. Po výdatnom posilnení na pokraji totálnej skazy všetkého, čo kedy vo vesmíre existovalo, sa hrdinovia chtiac-nechtiac musia znova pustiť do pátrania po mužovi, ktorý vládne svetu. Nebude to ľahké. Neprajníci im prichystali množstvo úskokov, pascí a nástrah, do ktorých vedia neomylne padnúť a ešte neomylnejšie – a nečakanejšie – z nich zasa uniknúť. Zistíme, čo bude pri svojom druhom príchode svojim učeníkom zvestovať veľký prorok Zarkon, kto v skutočnosti stojí za demoláciou Zeme, prečo je výhodné mať zviera, ktoré túži nechať sa skonzumovať, a ako sa vo vesmíre varí čaj.... celý text

Literatura světová Humor Sci-fi
Vydáno: , Slovart (SK)
Originální název:

The Restaurant at the End of the Universe , 1980


více info...

Přidat komentář

NexTry
30.08.2018 4 z 5

Lehce slabší než díl první, ale stále skvělá transgalaktickočasová a na hlavu padlá jízda. :) (4,5)

lassse
10.07.2018 3 z 5

Druhý díl mi již nepříšel tak dobrý jako první, ale stále jsou tam úseky, které pobaví.


Kate18
29.06.2018 5 z 5

Jako vzdy skvely pruvodce

SSTknihy
24.04.2018 4 z 5

Skvělé pokračování Stopařova průvodce. Opět nápadité, vtipné, zábavné. Baví mě příběh, jednotlivé postavy, styl psaní a hlavně geniálně bláznivé nápady, které se přes všechnu svoji šílenost tváří jako ty nejsamozřejmější věci v celém Vesmíru.

Alíša236
25.03.2018 3 z 5

V prvím díle mě bavily velice vtipné dialogy a těch je tu opravdu o hodně méně. Škoda.

theMarty
21.03.2018 5 z 5

Trochu horší než první díl, ale stále zábava. Pro všechny milovníky satiry a ironie.

Smardik17
09.02.2018 5 z 5

Parádní pokračování, které nedělá ostudu prvnímu dílu. Tak honem na další díl!

Sněžková
18.01.2018 5 z 5

Nemohu než opět dát plný počet. Absurdnosti pokračující po prvním díle knihy se stupňují. Marvin je depresivní čím dál víc. Zafod tápe, Artur je Britem do morku kostí a Ford? Ford na všechno ke konci už jen nechápavě zírá...
Čtu tuto knihu po několikáté a budu se k ní opět ráda vracet.

Bublinka.
05.01.2018 3 z 5

Asi jednička byla zábavnější, ale kupodivu se mi lépe četl tento díl. Rozhodně se se Stopařovým průvodcem neloučím, ani když už vím i jaká je ta otázka Života, Vesmíru a vůbec. Těším se na další díly.

Govrid
13.12.2017 5 z 5

Moje nejoblíbenější kniha i příběh...

Delirium
26.11.2017 4 z 5

Jak jen to říct... tohle je druhý autor, u kterého jsem si po dočtení (vlastně možná i rovnou při čtení) řekla "Co to sakra čtu...", ale přesto se mi jeho výtvor velice líbil.
A kdo, že byl ten první autor? Terry Pratchett s jeho Úžasnou Zeměplochou.:) Pokud se vám líbila Zeměplocha, tak si na 99% zamilujete i Stopařův průvodce Galaxií.

LyttaNeyd
26.11.2017 4 z 5

Mnoho lidí hodnotí druhý díl jako slabší než ten první, ale mně se to tak nezdálo. Nepřišlo mi, že by nebyl tak vtipný jako předchozí díl, spíš jsem se v něm trochu ztrácela. Už předtím mi dějová linka přišla poněkud nesouvislá a teď ještě jak se hlavní hrdinové rozdělili a ty linky jsou dvě...

Co se mi na knize nejvíc líbilo, byly charaktery některých vedlejších postav. Obvykle se sice vyznačovali jedinou vlastností, ale byla vykreslená tak krásně, že jsem si některé pasáže četla několikrát – zvlášť jsem si zamilovala vládce vesmíru (moje nejoblíbenější: „Jak víte, že ten kocour existuje? Jak víte, že ví, že jste laskavý, nebo že mu dělá dobře to, co považuje za vaši laskavost?“ „To nevím. Nemám představu. Jen mi působí potěšení chovat se určitým způsobem k tomu, co se mi jeví jako kocour.“ Nebo: „Á, vypadá to že jíš... To se mi líbí, když tě vidím jíst, protože v mých představách umřeš, když nebudeš jíst.“). A pak taky kapitán se svou gumovou kachničkou byl fajn. Líbilo se mi, jak dokázal ze sebehorší věci vytěžit něco, z čeho by mohl být šťastný – a tak prostě byl.

Takže bych řekla, že oproti prvnímu dílu to bylo i trochu víc k zamyšlení (i když je klidně možné, že si to jen představuji a vůbec to tak nebylo myšleno). Těším se na další díl.

Etvel
16.11.2017 5 z 5

Překvapivě čtivý blábol.

feflo
03.11.2017 5 z 5

...fakt nevím, co za matroš hulil autor při psaní této (a předchozí knihy "Stopařova průvodce"), ale kvalita to musela být - to se musí nechat... Jen u velmi mála knih jsem se tak dobře pobavil (je fakt, že při prvním čtení jsem se naučil zpaměti Vogonskou (-ské) báseň (-ně) a poměrně zdařile tím bavil společnost (ovšem musím spravedlivě poznamenat, že v té době jsme kouřili asi podobný materiál, jako Douglas Adams)). Jó, kdeže ty zlaté časy (nerozumného mladí) jsou.

teraxxx
10.10.2017 5 z 5

Fakt nevim, jak to pan Douglas dělá, ale zas to byla bomba! Můžu říct, že tenhle počin směle převrací mý dosavadní mínění o knížkách na pokračování. Protože tohle je pořád tak třeskutě vtipný a nabitý všema možnejma i nemožnejma situacema, že snad ani nejde to (zase) nezbožňovat. Kam na to všechno sakra chodí?

Ninjer
23.08.2017 4 z 5

V druhém díle Stopaře se naše parta (excentrický prezident vesmíru na útěku, jeho přítelkyně, dopisovatel pro Stopařova průvodce a poslední muž planety Země) dostane - jak už název napovídá - do luxusního podniku, kde můžete díky různým hrátkám s časem a prostorem (nechtějte to po mně vysvětlit) sledovat při žvýkání stejku konec vesmíru, života a vůbec. Samozřejmě se hlavní hrdinové zapletou do další šlamastyky a poklidná večeře je nečeká.

Návštěva restaurantu obsahuje pár skvělých scén, ale překvapivě mě nebavila tolik, jak jsem čekal, a následný útěk z tohoto podniku začal být dost matoucí a zvláštní. Velkou část knihy se mi dostalo podivného, nezáživného děje s dobrými a někdy naprosto vynikajícími hláškami. Na konci přichází další nečekaná změna prostředí, v níž se Ford a Arthur dostanou na planetu podobnou Zemi spolu s jakýmisi opičími lidmi, ale především zástupci světa, který měl zaniknout, ale nezanikl - to jen třetině obyvatelstva nakecali, že se blíží armagedon, aby je vyslali na "záchranný let" co nejdál od nich. Takže Ford a Arthur trpí mezi línými budižkničemy, agresivními generály, co preventivně vyhlašují válku opuštěnému ostrovu, manažéry, co nevymysleli kolo, protože nejdřív musí podniknout průzkum trhu, jaká je po kole poptávka a jakou barvu kola by zákazníci nejvíce ocenili... a taky jsou tam kadeřníci z nějakého důvodu.

Co se týče postav, tak se toho moc nezměnilo. Zafod je docela zajímavý, ale rád ho nemám, Ford a Arthur jsou fajn, ale pořád často chováním zaměnitelní (jen Ford je sebevědomější) a Trillian je pořád úplně k ničemu postava. Naopak září depresivní Marvin, se kterým je skvělá sranda.

Poslední část (cca posledních 30 stran) je naprosto úžasná zábava, zbytek je fajn.


Hodnotím sedmi večeřemi na konci vesmíru z deseti.

fvalek
18.08.2017 4 z 5

Restaurant na konci vesmíru opravdu nedosahuje kvalit prvního dílu... Velká část se věnuje připomenutí předchozího dílu, jakoby autor ani nečekal, že ho někdo četl. Takový ten příjemný absurdní humor plný nepravděpodobnosti se pomalu začal stávat nuceným a kýčovitým, i děj byl už poněkud slabší. Z velké části se věnuje Zafodovi, kterého já prostě nemusím, přišlo mi, že Ford se choval jinak, divně,než jak ho znám a Arthur s Trillian tam měli pár frází a jinak si vůbec neškrtli... Bojím se, že kvalita bude už jen klesat a konečně jsem pochopil, proč se natočil jen jeden film o prvním dílu a ne víc... Nicméně alespoň jako oddechovka kniha posloužila :)

adorjas
12.07.2017 3 z 5

Opäť klasický britský až absurdný humor...milovníci thto žánru sklamaní nebudú.

Lucie.noci.upij
03.04.2017 4 z 5

U druhého dílu jsem si asi již zvykla na styl, který mi přišel dokonce i zábavný, proto dávám o hvězdu víc. Velmi odpočinková kniha s nenáročným čtením vhodná jako proklad mezi náročnějšími knihami.

Vera Silent
25.03.2017 4 z 5

Druhy dil je opravdu slabsi nez jeho predchudce. Ani ne kvuli nahodnosti, protoze kdo dava pozor, pochyti Adamsovi naznaky a vysvetleni roztrousene po cele knize. Ale jsou tu urcita hlucha mista, ketra tolik nebavi. Jeste ze je vzdycky nasleduje nejake dostatecne silene dobrodruzstvi. Za me nejvtipnejsi je kosti zardousena liska, jejiz hnijici telo otravi studanku, intergalakticka monster-koza a krava, ktera v restauraci nabizi hostum casti sveho tela. Co treba rostenka, krava ten sval specialne cvicila, takze je libovy... Desive? A neni desivejsi snist zvire, ktere nechce byt snedeno? Presne takhle bavi Adams.