Sputnik, má láska

Sputnik, má láska https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24006/bmid_sputnik-ma-laska-bIN-24006.jpg 4 1302 156

Kdo zná Norské dřevo, bude potěšen, kdo jej nezná, bude překvapen a neodolá. O románu se dá hovořit jako o kronice neopětované touhy stejně jako o melancholické love story. Dílo má opět tři hlavní postavy: 24letý učitel z Tokia označovaný jako K. a zároveň vypravěč; jeho přítelkyně Fialka, která chce být spisovatelkou a zbožňuje Jacka Kerouacka; Mjú, femme-fatale a společensky poměrně vysoce postavená žena se záhadnou minulostí, jež si odbarvuje vlasy. Ve dvaadvaceti letech se Fialka poprvé zamilovala... Objekt jejích tužeb byl o celých sedmnáct let starší a měl za sebou svatbu. A aby toho nebylo málo, byla to žena. Fialčin osud na nejmenovaném řeckém ostrově je však stejně podivný jako osud jiných autorových hrdinů zmizí beze stopy. K. se ji vydává hledat a ve Fialčině počítači najde dva dokumenty: jeden o její nezměrné touze k Mjú, druhý o její prapodivné minulosti. Díla japonského spisovatele Haruki Murakamiho (1958) byly přeložena do třiceti jazyků. Mj. je autorem románů Norské dřevo, Na jih od hranic, na západ od slunce, Kafka na pobřeží, Afterdark. V říjnu 2006 mu byla v Praze udělena mezinárodní Cena Franze Kafky.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

Spútoniku no koibito , 1999


více info...

Přidat komentář

dalia1769
17.09.2014 4 z 5

Krásný příběh, jen mi trochu vadilo, že leccos zůstalo neobjasněno. Vždy se mi líbí, s jakým potěšením si Murakamiho hrdinové vychutnávají hudbu a knihy. Příběhy mají také přímo hmatatelnou atmosféru. Čtou se velmi příjemně, i když postavy jednotlivých knih mají opravdu hodně společného a mnohé se opakuje, pokud přečteme více jeho děl. Je lepší je proložit jinou četbou a dát si vždy občas jednu jako "lahůdku"...

Eillienessis
13.09.2014 4 z 5

Knihu jsem stejně jako Norské dřevo "zhltla na posezení" . Udržovala mě v napětí,dala mi přesně to, co jsem od ní očekávala, a snad i o něco víc:).


Coen
11.09.2014

Pro mě společně s Afterdark zatím nejlepší kniha od Murakamiho. I když je pravda, že jich mám za sebou pouze pár a napsal jsem to tak abych se trochu vymezil proti Norskému dřevu, které mě (opět zatím, plánuju přečíst ještě jednou) výrazně vnitřně neoslovilo.
Co se týká obsahu, motiv neopětované touhy, uváděn jako ten hlavní, je jistě velmi silný, ale přesto mě daleko víc zasáhl jiný. Jak se měníme jako lidi. Silné momenty v životě, díky kterým se stáváme někým jiným uvnitř. A není to pak skutečně tak že někam "tam", za zrcadlo odejdeme a přijde někdo jiný. Nebo se staneme někým tak odlišným, že ze světa úplně zmizíme jako Fialka. A co nás k tomu vlastně vede?
Mám rád knihy od Murakamiho právě pro jejich mnohoznačnost v interpretaci, člověka to donutí přemýšlet nad samotnou knihou a přeneseně potom taky nad věcmi kolem sebe.
Určitě doporučuju přečíst!

Evus
23.07.2014 4 z 5

Typický Murakami, připadala jsem si, jako bych sama opravdu byla v Řecku. Zároveň celkem nečekaný závěr, tohle u Murakamiho děl není úplně běžné, přitom je konec vcelku otevřený a ponechává prostor pro vlastní fantazii

Fairiella
19.06.2014 3 z 5

Murakami podle mě umí líp delší formát - v jeho kratších knihách mám vždycky dojem, že tam toho spousta chybí.

barbora4696
17.06.2014 5 z 5

Nejlepší Murakamiho počin. :) Tuto knížku jsem četla stokrát a ještě mnohokrát ji číst budu. Opět silný příběh a jeho známá hra se čtenářem. Tato knížka opravdu patří na vrchol mého čtenářského žebříčku.

LuxLis
31.05.2014 5 z 5

Vždy, když otevřu Murakamiho, je to na jeden "zátah". Chuťovka, nemám co vytknout. Slabší hodnocení připisuji tomu, že Sputnik není dobré dílko pro toho, kdo Murakamiho styl nezná. První půlka se totiž tváří jako docela ''obyčejný příběh'' o lesbické lásce začínající umělkyně. Někde na ruském kole Murakami shodí masku a je to čistokrevný on, tak jak ho mám ráda. Otevřený konec je skvělý - nutí přemýšlet. Sputnik a Norské dřevo jsou můj top :)

Shampoo
22.05.2014 5 z 5

dobrá kniha, krátká, zvláštní, není co vytknout, možná že český čtenář prostě čeká nějaký ten "konec" :)

opic 12
22.04.2014 4 z 5

Už ten název knihy se mi moc zamlouvá - SPUTNIK má láska.
To mystično je třešnička na tomhle dortíku pana spisovatele H.M. Skvěle staví postavy a jejich vnitřní životy vedle sebe,skoro až hypnoticky jim mužeme tak lépe porozumět,snad i pochopit,ale lze lidské chování (nitro) vubec pochopit ?? Otevřené konce jsou parádní,stejně jako v reálu,nic přeci nekončí a někdy přeci stačí,nechat se unášet proudem. Minimalistická cesta Sputniku,nepustí z oběžné dráhy (čtenáře) tedy určítě NE.

Musíme snít.
Musíme snít,co to jenom jde.
Vkročit do světa snu a už se z něj nevracet.
Zustat v něm žít už navěky.

turbosound
19.02.2014 5 z 5

No tedy... tohle mě tedy dostalo. Po extrémně rozsáhlém 1Q84 další román od pana Murakamiho, který jsem přečetl. Kratičký, jenže (alespoň pro mne) o to silnější a snad i silnější než zmíněné 1Q84. Dlouho jsem se mu vyhýbal a nakonec jej každému doporučuji, konec mě naprosto rozebral.

mschmidtova
29.01.2014 3 z 5

Pro mě dost zvláštní kniha. Je první, kterou jsem od autora přečetla. Má opravdu zvláštní styl, měla jsem u ní trochu divný pocit, jako bych měla halucinace. Pro mě ani dobrá, ani špatná, prostě jiná.

Market10
14.01.2014 4 z 5

V něčem jiná, v něčem stejná, jako Norské dřevo. Oproti Norskému dřevu pro mě není úplně TOP, ale i tak Sputnika považuji za velmi zdařilou knihu. Konec se mi líbil, myslím, že si jej každý může vyložit po svém, a to je na něm právě to krásné :)

shortik
01.11.2013 5 z 5

Opět výborný Murakami. Kniha se čte jedním dechem a přitom nutí k zamyšlení.

Miken008
27.10.2013 5 z 5

Geniální stejně jako všechny knihy od Murakamiho! Ruské kolo se mi naopak líbilo nejvíce a vůbec mi nevadí ono metafyzično u Murakamiho, kterému plno lidí nemůže přijít na chuť.

wooloong
11.10.2013 4 z 5

Nedávno jsem četla Kafku a 1Q84 a dost se mi to se Sputnikem míchalo. Vypravěč K. s Tengem - oba učitelé, oba mají nějakou tu vdanou "přítelkyni" a osudovou lásku. Fialka měla několik rysů shodných Fukaeri - mladá, krásná, osobitá až neomalená, obě začínající spisovatelky. Záhadná žena středního věku, která žije jen napůl - Mjú nebo Saeki? Paralelní světy. Taky mi vadil závěr. Rozplynul se do ztracena. Představovala bych si, že nakonec opravdu zazvoní telefon, a Fialka se ozve. Žádné zbytečné vysvětlování, jenom zmínka o tom, že je naživu. Bylo by to tak vlastně ještě tajemnější a ještě nedořečenější. Ještě více otázek, ale přesto by to mohlo fungovat.

natymau
27.09.2013 3 z 5

Nektere pasaze lepsi, jine horsi. Moc me bavila cast s Mju na ruskem kole. Naopak me trosku zklamal konec, chtela jsem vedet,jak to s F dopadlo. Ale i presto se mi knizka libila, jiny Murakami, ale stale dobry Murakami.

kocour_mikeš
26.08.2013 3 z 5

Murakamiho knížky si šetřím jako šafrán a tato mi přišla z těch slabších. Můj subjektivní dojem, ale mám rád dlouhé příběhy, které autor často nabízí. Sputnik má vcelku nekomplikovaný děj s málem Murakamiho snové esence. Knihu jsem si užil a byl zaskočen náhlým závěrem, měl jsem dojem jakoby kniha měla ještě pokračovat. Dávám 65%.

krista
25.08.2013

knížku jsem četla strašně dlouho - nemohla jsem se do ní "úplně ponořit" a na konci mi bylo celkem líto, že se nedovím co se stalo s Fialkou.....

lushi
15.08.2013

H. Murakamiho čtu ráda, ale vždy mám pocit, že mi uniká něco podstatného. Něco skrytého. Fialka a K. jsou parádní postavy, jejich osobnosti, životní styly mě baví, ale trochu mi vadil prvek mystična, který celý román dost rozbil.

vhumanik
06.08.2013 5 z 5

Přečetl jsem po dlouhé době nějakou knihu na jeden zátah. Zajímavé postavy v něčem co sice skoro nemá příběh ale je to plné zajímavých událostí a v několika momentech to zavoní i mystikou. Byl jsem nadšený...