Zabijáci
Jussi Adler-Olsen
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/118817/bmid_zabijaci-ltu-118817.jpg
4
2690
492
Případy oddělení Q série
< 2. díl >
Na severu Dánska dojde k brutální vraždě; oběťmi jsou bratr a sestra. Policejní vyšetřování naznačuje, že mezi podezřelými je skupinka žáků místní internátní školy, kterou navštěvují děti nejbohatších Dánů. Jeden z žáků se po letech k činu skutečně dozná, je odsouzen a případ se zdá být vyřešen. Uplyne ovšem pár let a složka s případem přistane na stole komisaře Carla Mørcka z oddělení Q, zabývajícího se odloženými případy zvláštní důležitosti. Zprvu má za to, že jde o nějaký omyl, ale brzy mu dojde, že něco je velmi, velmi špatně. Spolu se svým asistentem Asadem a novým členem oddělení, mladou prostořekou Rose, se pouštějí do pátrání, které je provede všemi patry společnosti: od toho největšího chudáka na hlavním nádraží až po muže na vrcholu. Lov začíná…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Fasandræberne , 2008
více info...
Přidat komentář
Obsahove zajimava kniha, ale stylisticky mi naprosto nesedla. Stavba vet pro me byla jaksi nesouroda, ke vsemu ta cizi jmena, kdy jsem dlouhou dobu nebyla schopna definovat jednotlive postavy. Docetla jsem ji jen proto, ze jsem cekala na velke finale, ale ani toho jsem se poradne nedockala. Kdyby me tato kniha zcela minula, nevadilo by mi to.
Ze "Vzkazu v láhvi" jsem byl nadšen, "Žena v kleci" se mi líbila, ale ty "Zabijáky" nějak nemůžu dočíst. Jsem v půlce a pořád utíkám k jiným knihám. Možná bude problém v tom, že číst tři knížky Jussi Adlera za tří měsíce je prostě příliš mnoho. Navíc se mi zdá. že je v "Zabijácích" poměrně dost politických klišé a že se autor snaží zalíbit masám.
Stejně jako u předešlých knih Adlera jsou negativní postavy popsány lépe a uvěřitelněji než ty, které by měly být pozitivní (i když vyloženě kladná postava tam není ani tak).
To neplatí jen pro Adlera. Je to jak ve filmu, když herci tvrdí, že se negativní postavy hrají lépe.
Vcelku zajímavé počtení. Ze začátku mi kniha přišla taková nemastná neslaná a než jsem se v ději trochu zorientovala, dalo mi to zabrat. Ale jak se to s blížícím koncem začalo stupňovat, přestala jsem litovat, že jsem četla dál.
... drsný děj, to tedy jo, i když Žena v kleci mě zaujala víc. I když bylo zřejmé, kdo jsou pachatelé, spíš jsem čekala, co s nimi ti sourozenici měli společného. Příběh se hezky četl.
Škoda, že skoro od začátku bylo jasné, kdo vraždy spáchal. Ale jinak výtečné dílo Jussi Adlera Olsena. Skvělé jako vždy. Už se těsím na Složku 64 :-)
Po Ženě v kleci jsem se na Carla a Asada začala těšit. Kvalitní severská detektivka. Vyvážená kombinace ironie, tragických okamžiků a nadhledu. Docela příjemná změna, že viníky zločinu čtenář zná skoro od počátku. Zajímavá psychologická sonda do života bohatých (internátní školy, elitářské chování, sebevědomí, nedostatek rodičovské lásky).
Až do okamžiku, kdy mi Kindle začal ukazovat 95% obsahu, jsem byla přesvědčená, že Zabijáci si zaslouží plnou palbu. Od toho okamžiku, kdy se rozjelo závěrečné "soirée" se ale začaly kupit věci, které mě zarazily a já si říkala "No tak to bych chtěla vidět, jak by se tohle mohlo stát." A díky těmto okamžikům v závěru prostě dávám o hvězdu míň. Jinak celá knížka je brutálně syrová, chladná a fakt budete hledět s otevřenou pusou. Jinak příchod Rose byl velmi dobrý tah - příjemné oživení na oddělení Q:-)
Nejdříve Žena v kleci, přečtena vmžiku, nato jsem hned ještě ten den otevřela Zabijáky, ještě kratší mžik, nato jsem si chtěla otevřít Vzkaz v láhvi a ejhle já si ho ještě nekoupila......Čert aby to spral!
Pěkně drsný příběh , agresivnější něž předešlé příběhy s Carlem co sem četl , plný velmi dobrého děje . Skvěle vykreslené postavy . Asad s Carlem se v dobrém hašteří , má to svoji logiku aby ze všeho nezešílely .... . Místy humorné , drsné , psychologické . Skvělé počtení . Kdo hledá chyby , rozhodně si tento příběh nemůže užít .
Za mě tentokrát jen čtyři hvězdy, Zabijáci mě tak nevtáhli jako předchozí dva díly.
(SPOILER)
Dlouho jsem přemýšlela, jestli knížku ohodnotit plným počtem hvězdiček nebo jednu ubrat. Přesto, že zabijáci autora Jussiho Adler-Olsena si dle mého názoru plné hodnocení zaslouží, ve mě kniha nezanechala zdaleka tak silný dojem, jako Žena v kleci. Ale i tak je autor je bravurní spisovatel, umí zkonstruovat jak dobrou zápletku, tak hlavně vystavět k ní opravdu dobrý příběh se vším všudy.
Hlavním vyšetřovatelem je opět Carl Morck, vedoucí oddělení Q, které se zabývá nevyřešenými případy zvláštní důležitosti. Po tom, co Carl spolu s Asadem, svým asistentem, vyřešili případ zmizelé Merete Lynggaardové (kniha Žena v kleci), se Carl opět ocitá před svým stolem s navršeným vysokým komínkem tvořeným ze složek shrnující případy, které spadají do Morckovy kompetence. Případ dvou brutálně ubitých sourozenců, který si Carl nakonec vybere, není ale náhodným výběrem. Právě tento případ mu byl podstrčen tajně a neznámou osobou. Ale proč? Proč je tak důležitý? A pro koho? Samotnému Morckovi, kterému s vyšetřováním pomáhá kromě Asada i nová sekretářka Rose (sebevědomá, držkatá, ale schopná – skvěle se hodící k morousovi Carlu Morckovi a svéráznému Asadovi), je velmi brzy jasné, že tady nemá co do činění s obyčejným případem a především se všedními vrahy. Skupina velmi vlivných lidí, kteří si užívají výsad plynoucích z pobytu na špici současného společenského žebříčku v Dánsku, nemají zrovna nejčistší svědomí – velmi kulantně řečeno… Pětice bývalých spolužáků hraje v případu stěžejní roli a člověku je to jasné hned od začátku. Přesto nejdůležitější ze všech je dle mého postava Kimmie Lassenové, jediné ženy v této nechvalně proslulé partičce; v podstatě se mi po dočtení knihy zdálo, že to byl vlastně její příběh.
Podobně jako kniha Žena v kleci, i tato kniha mi přišla až neuvěřitelně depresivní… Těžko se dá samozřejmě tvrdit, že příběh, v němž jsou mrtví, zavraždění lidé, a k tomu nelítostní vrazi, bude veselé čtení, ale Olsen má dle mého názoru speciální dar vtisknout do knih ještě o něco ponurejší a depresívnější atmosféru – snad právě tím, že případy často sahají tak hluboko do minulosti. Přesto, že jsem toho názoru, že dneska už je problém přijít se zcela neokoukanou zápletkou, myslím, že Olsenovi se to stále daří. Rozhodně to není kniha ve stylu Agathy Christie, kdy se vraha a kompletní rozuzlení dozvíte na posledních stranách, právě naopak, vrazi jsou nejen známi téměř v první kapitole, ale v podstatě již v knižní anotaci. Rozhodně jsem ale neměla pocit, že by tím kniha nějak utrpěla. Zápletka je sepsána tak mistrně, že člověk čte a čte a pořád vlastně odhaluje nové nitky vedoucí k závěrečnému vyvrcholení, kde sehrává stěžejní roli kromě Carla Morcka a Asada právě zmíněná Kimmie.
Nesmírně důležité je v knize psychologické pojetí postav a popis jejich charakterů, duševního rozpoložení, charakterových vad, sexuálních úchylek a především násilnických sklonů a nulových výčitek svědomí, jimiž oplývá v nesmírně hojné míře celá grupa bývalých spolužáků. Při četbě těchto věcí jsem si zas a znova uvědomovala, čeho dokážou být lidí vlastně schopní…. Ale zatímco v případě mužských členů dané skupiny člověk necítí ani špetku pochopení s jejich chováním – právě naopak, s Kimmie je čtenář nucen alespoň v závěru soucítit právě proto, že již zná celý její příběh od dětství až po současnost a i přes to, že právě ona má nejvíce zářezů na pažbě, co se zemřelých osob týče, jakési zvláštní pochopení s jejím životem a činy čtenář cítit musí.
Dal jsem "jenom" 4 hvězdičky, protože mě námět "rozčiloval". Dost drsný, syrový příběh.
Tento díl mě trochu zklamal.. Nelíbila se mi ta "partička" zbohatlíků. Jinak samozřejmě postavy Carla a Asada nemají chybu.
Po přečtení Ženy v kleci, kterou jsem zhtla jedním dechem, jsem se nadšeně vrhla na Zabijáky. A měla jsem problém je vůbec dočíst. Mne to prostě nebavilo. Příběh, kdy skupinka bohatých, rozmazlených a znuděných spratků pro zábavu napadá a vraždí lidi (a samozřejmě jim to díky vlivu rodičů či jich samotných prochází) mi přijde ohraný. Tohle téma bylo několikrát zpracováno a kolikrát mnohem zajímavěji než u Adler-Olsena. To, že pachatele od začátku známe, tomu taky moc nepřidá. Oproti prvnímu příběhu pokulhávají Zabijáci i v jízlivém humoru, kvůli kterému se mi Žena v kleci tak zalíbila. Každopádně si ale přečtu další knihy.
Pro mě výborné. Z počátku mírně zdlouhavý příběh, který v druhé části rychle ubíhá. I přes to, že jsou viníci od počátku známí, jde o velmi napínavé čtení, těším se na další knihy. Povahy záporných postav jsou úděsné.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno dánská literatura tajemství internát severská krimi dánské detektivky
Autorovy další knížky
| 2012 |  Vzkaz v láhvi |
| 2012 | Žena v kleci |
| 2013 | Složka 64 |
| 2012 | Zabijáci |
| 2015 | Nesmírný |
Kniha Zabijáci je v
| Právě čtených | 19x |
| Přečtených | 4 119x |
| Čtenářské výzvě | 304x |
| Doporučených | 174x |
| Knihotéce | 896x |
| Chystám se číst | 441x |
| Chci si koupit | 89x |
| dalších seznamech | 13x |
Po první knize - Žena v kleci jsem okamžitě sáhla i po tomto kriminálním románu. Zabijáci mají strhující děj, oddělení Q a trojice různorodých vyšetřovatelů je naprosto okouzlující. Četla jsem to jedním dechem a musím přiznat, že mě až mrazilo k jaké ďábelskosti a nelidství jsou někteří jedinci schopni přistoupit.