Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356864/bmid_nejlepsi-pro-vsechny-I9h-356864.jpg
4
1575
1575
Jak můžeme vědět, co je pro ostatní nejlepší, když sami být šťastní neumíme? Desetiletý rozmazlený průšvihář Viktor žije v Praze s matkou, divadelní herečkou, která si s jeho výchovou ani s vlastním životem neví příliš rady. Když jednoho dne Hana dostává nabídku na natáčení seriálu na druhém konci republiky, bere ji jako příležitost, jak všechny své problémy vyřešit. Aby se mohla věnovat natáčení, přestěhuje Viktora přes jeho odpor k babičce na venkov. Namlouvá si přitom, že pro něj bude nejlepší, když změní prostředí, a pro její matku, která nedávno přišla o manžela, bude dobré, když nezůstane sama. Viktor se cítí zrazený a podvedený a jeho zoufalství je tím větší, že dominantní babička má jasnou představu o tom, jak by měl jeho život i život jeho matky vypadat. Kromě dramatického sžívání se s venkovem, sleduje román i další osudy Hany bojující se seriálovou rolí, s Viktorem, se svojí matkou i příležitostnými milenci. A rovněž příběh babičky, která si vedle Viktora začíná uvědomovat své slabosti a neodvratně přicházející stáří. A všichni přitom chtějí jeden pro druhého jen to nejlepší. Petra Soukupová ve své vrcholné formě znovu ukazuje, jak bravurně dokáže zachytit vyhrocené rodinné vztahy a prožívání dětského hrdiny v okamžiku, kdy si uvědomuje svou bezmoc ve světě dospělých. A také bezmoc dospělých vůči svým vlastním představám o štěstí. Jedna z důležitých událostí, kterou Viktor na venkově prožije, pak tvoří příběh souběžně vydávané dětské knihy Petry Soukupové Kdo zabil Snížka?... celý text
Přidat komentář
Tento příběh zase paráda,žádná slaďárna,taková je dnešní realita....Parádně popsané ,které mě místy docela dost rozčilovaly povahy postav,ale to je dnešní reálná doba.....Děj knížky mě zase totálně polapil...
Já si nemůžu pomoct, ale pro mě to bylo strašně divné čtení. Příběh bez jasného sdělení. Taková plytká seriálová zápletka. Dočetla jsem jen z povinnosti a prodala co nejdříve to šlo.
Malý komorný príbeh jednej rodiny, denne sa reálne odohrávajúci hoc s malými obmenami aj v tisíckách ďalších rodín, kde hlavnú úlohu zohráva predovšetkým sebaklam a schopnosť zapierať nepríjemnú pravdu nielen pred sebou, ale hlavne pred okolím s cieľom presvedčenia, že je to tak najlepšie pre všetkých zúčastnených.
Ťažko určiť, či táto lož je milosrdná, alebo naopak spôsobuje ešte väčšiu bolesť...
Chválim štýl, akým je kniha napísaná, ktorý ju svojim spôsobom odlišuje od obdobných knižných diel.
Osobne ma veľmi zaujalo striedanie troch hlavných rozprávačov príbehu, pri ktorom som si doslova vychutnávala "koncert" ich odlišných pocitov a reakcií na dané situácie.
Táto kniha uspokojila moje čitateľské chúťky a ja ju môžem iba odporúčiť podobným čitateľský gurmánom.
Přečteno na dva dechy, i o Štědrý den jsem to musela ráno dočíst, jak to mělo šluňk. Co se týká stylu psaní, tak se mi to ohromně líbilo, autorku si dávám do oblíbených a doufám, že si od ni ještě něco přečtu.
Co se týká pointy, tak možná se do knih až moc zažírám (ale proto jsme asi knihomolové), ale ta Hanka je fakt histerka, takové člověka bych ve svém okolí asi nesnesla. ((-:
Polovinu knihy jsem poslouchala jako audio (skvěle udělané!), druhou jsem četla. Styl psaní je netradiční, bez přímé řeči, v dlouhých souvětích, ale tak nějak jsem už potom jela na vlně audioknihy a ty herce, kteří ji čtou, jsem úplně slyšela :-)
Příběh skvělý, realisticky rozpracované postavy. Žádná černá/bílá, prostě tak, jak to v životě je... Postoje, názory, pohledy jednotlivých osob se daly pochopit a chápat, i když bych tedy s těmi lidmi žít nechtěla!
Bylo to, pravda, lehce depresivní proto, že takhle lidé fakt žijí, jenže s tím těžko můžu něco zásadního udělat - snad jen před tím nezavírat oči a hledat lepší řešení svého života...
Ale z nejprotivnějšího fracka se nakonec stal celkem fajn kluk - za mě - fakt dobré! ;-)
Super kniha! Hodně zajímavé, lehce překvapivé zvraty. A krásně psané. Pěkně se to četlo. Doporučuji.
Ale je fakt, že přímá řeč bez uvozovek je děsná blbost! Zbytečně to komplikuje čtení a žádný přínos z toho není.
Nadchla mě myšlenka, že bychom neměli říkat, co je nejlepší pro všechny. S větší pravděpodobností ví člověk sám o sobě, co je pro něj nejlepší a ostatní ze svých dobrých rozhodnutí pro blaho všech mohou vytvořit spíš problémy.
Akorát nevím, koho napadlo zařadit tuto knihu do kategorie s dějem odehrávajícím se v Ostravě, když se odehrává v Praze a především v nějaké vesničce Rybná!
Na osobitý styl dlouhých souvětí a řeči bez uvozovek jsem si musela chvíli zvykat a nějak mi ze začátku i trochu rušilo. Ale vytrvala jsem a zhruba po první třetině se mi dostalo odměny,příběh mě vtáhl a nepustil. Ač se v něm moc neděje, zahltí vás kvanty myšlenek, úvah a emocí,jako byste byli v hlavách hrdinů. Občas tam najdete sebe nebo někoho z blízkých...a říkáte si,kdybychom si tak dokázali víc vzájemně naslouchat, říkat věci narovinu bez balastu ironie,narážek a sebelítosti..silná kniha a konec to jen potvrdil.
Do 2/3 se pro mne jednalo a velmi těžkou knihu. Hned na začátku jsem byla trochu nešťastná ze stylu. Autorka nepoužívá k přímé řeči uvozovky a byla jsem z toho dosti zmatená. Nicméně, na to jsem si časem zvykla. Co mne ale trápilo celou knihu byly rodinné vztahy. Nemám ráda, když spolu lidé nemluví, když k sobě nejsou upřímní a proto to pro mne bylo velmi depresivní. Několikrát jsem měla chuť knihu odložit. Poslední třetina knihy mi to ale vyhradila a je strašné, že se muselo něco stát, aby k sobě téměř všichni našli cestu. Vím, že to tak často skutečně je a o to je to horší!
Jsem rada, ze jsem objevila dalsi ceskou autorku, ktera me oslovila svym stylem psani. Do knihy jsem se zacetla okamzite, a bavilo me pozorovat zivot jedne rodinky, jejich kazdodenni radosti i starosti, jejich rozhodovani, proste takovy normalni pribeh ze zivota. Jaka rozhodnuti jsou spravna ?A ktere je to nejlepsi ?A pro koho je nejlepsi? A co je nejlepsi pro vsechny? V zivote jsou situace, kdy je pro nas rozhodnuti hracka, ale jsou i takove, ktere nas dovedou dosti potrapit, a my nevime, jak se rozhodnout, ci jak se zachovat. Nekdy se rozhodneme dobre, nekdy spatne, tak uz to v zivote chodi. Nekomu se zda, ze je jeho rozhodnuti spravne, ale nekomu jinemu muze poradne prevratit zivot naruby. No , koncim s uvahami, ale knihu muzu vrele doporucit a urcite si prectu i neco dalsiho z tvorby teto autorky.
Úžasná kniha! Příběh jedné rodiny, kde každý dostává poctivě prostor tak, aby do něj čtenář mohl proniknout. Rozmazlený Viktor, který se musí vyrovnat s přestěhováním na vesnici. Eva, která má dvě dospělé sobecké děti, spoustu práce, snaží se udržet vztahy uvnitř rodiny i ty sousedské za obrovského nasazení. Nevyrovnaná Hana, které neví co chce. Sobecký Adam, který se nejvíc ze všeho chová jako dospělý rozmazlený jedináček. Všechny postavy je možné v průběhu čtení pochopit, ale pro některé jednání se to pochopení vlastně hledat nechce.
Autorka neuvěřitelně lehce střídá roviny a pohledy vyprávění, vyjadřování, vnitřní dění postav... Při čtení člověk strašně moc chce, aby to ještě nekončilo, aby se děj vyvíjel jinak, než jak tuší... aby ještě chvíli mohl být součástí.
Děj knihy plyne skrze tři hlavní postavy, Desetiletý Viktor, jeho matka Hana a babička Eva čelí v průběhu jednoho roku výzvám, které přináší život. Eva ovdoví. Hana se pere s rolí herečky na jevišti i s rolí matky samoživitelky v životě. Viktor prochází první životní zkouškou. Musí se na čas přestěhovat z Prahy na venkov k babičce, obstát v nové škole, najít si nové kamarády. Knihu jsem si poslechla v audioverzi.
+ Příjemným bonusem pro mě byly hlasy Mileny Steinmaslové, Martiny Krátké a Honzy Ciny.
+ Naprostá vyváženost pohledů všech tří postav a tím velká opravdovost a uvěřitelnost příběhu
- Trochu rozvleklé v první polovině knihy, což omlouvá počet hlavních postav.
Poslední třetinu knihy jsem vyslechla na jeden zátah. Petra Soukupová není adeptkou a držitelkou literárních cen náhodou. Nejvíc mě na jejím psaní baví její ponor do každé z postav. Scenáristika a dramaturgie, kterou spisovatelka studovala dávají jejím knihám šmrnc. Za mě - dost dobrýýý :).
První kniha, kterou jsem od Petry Soukupové četla, tak jsem moc nevěděla, co čekat. Paradoxně jsem se k ní dostala kvůli knižní výzvě, potřebovala jsem něco s Ostravou a Balabán by pro mě byl bezproststředně po Hodinách z olova moc těžkej.
Skvěle zachycený náš dnešní svět, musím říct. Všechny generace hlavních hrdinů jsem musela chápat, i když nikdo tu není kladná postava, každý si nese to svoje, jako v životě. Eva, která přes generační propast a nové technologie prakticky nemá šanci nahlédnout do života svého vnuka. Chce pomoct své dceři, které moc nerozumí, nebo sobě? Hana, která to nemá jednoduché, ale na druhou stranu životem prostě tak nějak proplouvá, k jakékoliv zodpovědnosti se přiměje jen pod velkým tlakem. A Viktor, který neustále zkouší, co si ještě může dovolit, protože si toho může dovolit hodně. Zhruba v polovině knihy (do té doby jsem se nechala unášet příjemným čtením) jsem si uvědomila, že tohle všechno nějak skončí, a začala jsem se o postavy bát. Poslední třetinu jsem četla jedním dechem. Ne, že by to bylo tak napínavé, prostě mě to tak vzalo, že jsem nemohla přestat číst. Málo autorů dokáže tak vystihnout dnešní dobu.
Moc pěkně psaná, líbily se mi přechody mezi vypravěčem, přišlo mi, že autorce se skvěle podařilo rozlišit vyjadřovací prostředky, mluvu, slovník dítěte a dvou dospělých žen.
Moc se mi líbilo, jak autorka knihu a příběh ukončila .
Povedená kniha. Občas mi 2-3 věty trvalo, než jsem se chytla, kdo že je právě vypravěčem příběhu. Jinak výborně vykreslené mezilidské a mezigenerační vztahy. A závěr pro mě byl jen třešničkou na dortu. Jsem ráda, že autorka ukázala, že ví víc než postava, a čtenář tak dostane odpověď na všechno, co ho zajímalo...
Pěkně napsaná knížka, rodinné vztahy jsou pojaty ze všech podstatných úhlů pohledu - Vikiho, maminky i babičky. Na začátku jsem trošku bojovala se způsobem psaní, kde se střídali řeči hlavních postav a nebyly vyznačeny přímou řečí, ale nakonec mi to ani nepřišlo. Uvědomila jsem si, že občas si člověk myslí, že pro všechny je něco nejlepší, jen nedomyslí důsledky. Knížka stojí za přečtení :)
Poslední dobou jsem četla spíše historické knížky, ale na knihy Petry Soukupové jsem četla příznivé recenze, tak jsem se pustila do čtení této knihy a nelituji. Není to jednoduché čtení. Myslím v tom smyslu, že jsem neměla dobrý pocit, když matka svého rozmazelného syna uklidí k babičce, aby měla čas pro sebe a ještě to omlouvá tím, že je to tak nejlepší pro všechny. Babička nebude sama a synovi u ní bude dobře. Ale syn to bere jako máminu zradu a babička musí kromě výchovy nezvedeného vnuka zvládat ještě své zdravotní problémy. Kniha je psána formou střídavých monologů všech tří hlavních protagonistů a přesto, že je rozmazlený Viktor nakonec "napraven", nekončí vše happy endem. Výborně napsaná kniha, rozhodně vyzkouším další knihy této autorky.
Štítky knihy
rodiče děti vztahy soužití sobectví Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Prostě Soukupová. Zase jsem všemi stránkami proletěla snad nadzvukovou rychlostí. A stejně tak rychle se mi to všechno zažralo pod kůži a nenechalo ani vydechnout. A pořád se mi nějak blbě dejchá, z toho příběhu, z těch rodinných sraček, bolístek, ukřivděností, všechno-je-v-pohodování, nic-mi-nedění. A přitom se toho dělo a děje dost. No jasně že už zase myslím a skoro se zajíkám nad smrteností rodičů a jejich brzkým stěhování z rodného domu.. Život. Soukupová je vážně skvělá, i kvůli ní potřebuju čím dál tím víc knih, které mě nenechají chladnou. Které mě prostě rozsekají na kousíčky.