Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356864/bmid_nejlepsi-pro-vsechny-I9h-356864.jpg
4
1569
438
Jak můžeme vědět, co je pro ostatní nejlepší, když sami být šťastní neumíme? Desetiletý rozmazlený průšvihář Viktor žije v Praze s matkou, divadelní herečkou, která si s jeho výchovou ani s vlastním životem neví příliš rady. Když jednoho dne Hana dostává nabídku na natáčení seriálu na druhém konci republiky, bere ji jako příležitost, jak všechny své problémy vyřešit. Aby se mohla věnovat natáčení, přestěhuje Viktora přes jeho odpor k babičce na venkov. Namlouvá si přitom, že pro něj bude nejlepší, když změní prostředí, a pro její matku, která nedávno přišla o manžela, bude dobré, když nezůstane sama. Viktor se cítí zrazený a podvedený a jeho zoufalství je tím větší, že dominantní babička má jasnou představu o tom, jak by měl jeho život i život jeho matky vypadat. Kromě dramatického sžívání se s venkovem, sleduje román i další osudy Hany bojující se seriálovou rolí, s Viktorem, se svojí matkou i příležitostnými milenci. A rovněž příběh babičky, která si vedle Viktora začíná uvědomovat své slabosti a neodvratně přicházející stáří. A všichni přitom chtějí jeden pro druhého jen to nejlepší. Petra Soukupová ve své vrcholné formě znovu ukazuje, jak bravurně dokáže zachytit vyhrocené rodinné vztahy a prožívání dětského hrdiny v okamžiku, kdy si uvědomuje svou bezmoc ve světě dospělých. A také bezmoc dospělých vůči svým vlastním představám o štěstí. Jedna z důležitých událostí, kterou Viktor na venkově prožije, pak tvoří příběh souběžně vydávané dětské knihy Petry Soukupové Kdo zabil Snížka?... celý text
Přidat komentář
Netušila jsem, jak dobré čtení si kupuji. Co je nejlepší pro jednoho, není většinou nejlepší pro dalšího, v tomto případě i v rodině. Sobeckost na jedné straně a obětavost na straně druhé.
Vyprávěný vztah - matka, dcera, vnuk - mě zcela uzemnil.
V poslední době čtu mnoho thrillerů, o některých, i když se mi líbily, si ani pořádně nevzpomenu, o čem byly, ale tento román české autorky si pamatovat budu.
Ještě dodám, že styl psaní v tomto případě mi nevadil, dokonce do této knihy i sedl, ale v dalších knihách ho mít nemusím.
Psaný stylem, kterej asi ne každýmu sedne, ale mně to vyhovolalo - přišlo mi to podobný jak v Bábovkách.. :)
Příběh smutnej, mám obavu, že docela realistickej. Každopádně postava Hanky byla na obří facku, to děcko mělo víc rozumu jak ona.
Knížka celkově super, přečteno za den.
(SPOILER) Čtivá, depkoidní a doufám, že ne tak zcela reálná sonda do jedné české rodiny. Petra Soukupová je skvělá autorka a věřím, že je jejím záměrem psát tak hrozné postavy, ale vlastně je to hrozně frustrující. Tady exceluje Hana jako naprosto sobecká, nesamostatná bytost, která se asi snaží, ale všem okolo spíš přináší problémy, včetně svého syna. Synova proměna pod vlivem "čistého" prostředí vesnice byla vlastně očekávaná, ale i tak to bylo milé zpestření v jinak dost neveselém sledu bolístek, hádek a trápení.
Lepších 3,5*/5* téma bylo zajímavé ale problém byl ve stylu psaní, který mi prostě nesedl. Začetla jsem se až na posledních 100 stránkách kdy jsem si konečně zvykla. Nicméně mě knihou provázela určitá bezmoc o tom, že jsou lidi občas vážně beznadějní a všichni si to umí omluvit. Nakonec ale přeci jen ta životní zkouška babičky, její dcery a vnuka pro někoho z nich dopadla dobře. Nevím jestli po autorce ještě sáhnu ale příběh si jistě pamatovat budu.
Styl psaní byl pro mne hodně krkolomný a vůbec jsem se s ním nesžila. Dlouhé souvětí třeba na třináct řádků, absence uvozovek, střídání vypravěčů a skoky v čase. Ne, to mě opravdu neoslovilo, i kdyby obsah byl geniální a on nebyl. Téma sice zajímavé, ale v současné době zcela běžné, taková sonda do duše dítěte kterého si přehazují dospělí, generační spory matky a dcery a dospělých sourozenců, matka samoživitelka, hledající sama sebe a babička hledající cestu k dnešní generaci počítačových dětí. Já osobně jsem cestu nenašla ani k jedné postavě.
Do téhle knihy jsem se musela trochu nutit. Nepřišla asi ve "svůj" čas, jako se stalo u předešlých, které mne chytly hned. Trvalo mi déle, než jsem se do příběhu začetla. Řekla bych, že jedna ze slabších Petřiných knih, což stále znamená, že ji tak je nadprůměrná ;)
Skvělá kniha!!! Petru Soukupovou jsem objevila teprve nedávno a jsem za to moc ráda. Dokonalé vykreslení psychologie všech postav. Vůbec mi nevadí absence přímé řeči. Příběh je ve své podstatě smutný, ale byla radost ho číst!
Petru Soukupovou mám ráda, ale tato kniha mi nesedla úplně do noty. V podstatě naprosto reálný příběh, kterých se kolem nás odehrává spousta. Každý člověk má své touhy, které musí korigovat ohledem na druhé a dopadem na jejich život. Nakolik máme právo být sobečtí a šťastní, žít svůj život podle svých představ a nakolik se musíme "obětovat" pro druhé? To má každý z nás jinak a každý jinak prožívá důsledky svých rozhodnutí.
Jak tu už zmínil někdo přede mnou, takových příběhů je kolem nás spousta a tento nebyl ničím výjimečný. Pro mě ani ničím přínosný, protože tohoto rozporu jsem si až bolestně vědoma a tento konflikt rozmýšlím často.
Navíc mi nesedl styl, absence nepřímé řeči a rychlé střídání mluvčích bez nějakého návodného upozornění, pro mě to bylo trochu zmatečné.
Na autorku nezanevřu, její příběhy obyčejných životů mám ráda, jen tento mě tolik neoslovil.
Tohle byl hodně zajímavý propletenec rodinných vztahů. Zpočátku jsem měla problém se začíst, což bylo možná dáno jednak zmiňovanou absencí přímé řeči, možná ale i tím, že je vlastní příběh vyprávěn střídavě z pozice Evy, Hany a Vikiho, přičemž jednotlivé vstupy hrdinů do děje nejsou v rámci kapitoly nijak výrazněji odlišeny. Jakmile jsem si však na toto střídání zvykla, rozehrál se přede mnou bravurní, ale zároveň i moc smutný příběh. Koho mi vlastně bylo nejvíc líto? Babičky Evy, jejíž obě děti jsou sobci? Nebo k babičce "odloženého" Vikiho, neplánovaného syna Hany, matky honící se za kariérou? Nevím koho víc, asi obou. Kdo mě ale vyloženě vytáčel, byla Hana a "Adámek". Z těch mi občas bylo hodně úzko. Moc vydařený, čtivý příběh. Za ten pomalejší rozjed, ale ubírám jednu hvězdičku.
První setkání s paní spisovatelkou a jsem nadšená. Po čtení komentářů jsem se bála stylu, kde chybí přímá řeč. Jistě, sem tam jsem nevěděla, zda někdo mluví (a jestli vůbec), ale nevadilo mi to. Autorka skvěle vystihla povahy postav, sobeckou Hanu, rozmazleného Vikiho i Evu, mámu a babičku, které nešlo o nic jiného, než aby bylo vše v pořádku. Příjemné čtení. Těším se na další knihu autorky.
Já jsem s příběhem spokojená, líbily se mi pohledy všech zúčastněných. Ono to tak v životě asi je, že si lidi málokdy říkají věci na rovinu.
Docela depresivní příběh ne úplně běžných hrdinů (aspoň podle mých měřítek) jsem sice dočetla, ale určitě se k němu už vracet nebudu.
Kniha je napsaná jiným stylem, než na jaký jsme zvyklí, ale orientovala jsem se dobře i bez přímé řeči . A i když mě všechny 3 hlavní postavy určitými věcmi rozčilovaly, tak mě kniha moc bavila.
Vysoké hodnocení a úspěšná česká autorka byl důvod půjčení (naštěstí ne koupě) knihy. Pro mne 1. a poslední. Pokud se počítá do PR velmi negativní názor, pak je autorka u mne na 100 %! Po tomhle asi na dlouho končím s českými spisovateli :o(
Většině čtenářů dle recenzí se styl - opakované, ukecané, bez přímé řeči líbí. Mně fakt ne :o(( Vypravěčská perspektiva všech 3 postav - vnuk Viktor, jeho matka Hana a její matka Eva (babička:o) - je jako mlýnek co semele vše. Hrůza!!
Proč se čtenář nechá manipulovat názvem knihy? Proč vyvozuje z postoje postav, že ti ostatní dělají chybu a svým konáním jsou bezohlední k potřebám druhého? Možná to čtenář vyvozuje jen díky autorce…. pak se čtenáři omlouvám.
Co je pro mne horší než zklamání v autorce (prostě knihu odložím, další nebudu číst), ale asi ve čtenářích, kteří jsou z příběhu nadšeni. A možná tak v našem národu. Souhlasit s názorem, že nikdo neví co je pro druhé dobré? Dítě je blízko varné konvice a necháte to být? Někdo blízký je opilý a sedá za volant a necháte to být? Rodič v důchodu žije sám a těžko se pohybuje a necháte to být? Jak pak chcete vychovat své děti? Jak se chcete chovat k partnerovi? K rodičům? Čemu se divím, když je tahle společnost plná vzteku a nadávek po 1.problému, rozvodů po 2.problému, práce a jen práce se omlouvá zajištěním rodiny, ale přitom je to honba za život v luxusu, jež nemá čas pro jiné, vede k sebestřednosti, agresivitě, lžím, závisti, samotě dětí, lidí a neúctě ke stáří, pokud nedává.
Všichni to myslí co nejlépe s těmi ostatními. Kromě nelidských charakterů! Myslet to dobře je starost o ty, které milujeme nebo nám na nich záleží. JEDINÉ O CO JDE je totiž komunikace, k tomu empatie, všímavost a respekt. Zkuste si najít v Bibli v 1.listu Korintským kapitola 13 co je láska. Abyste se nedivili….
Hana, sobec každým coulem, synovi nic nevysvětlí, jen ho uplácí přebytkem a čistí tak své svědomí. Totéž vůči mámě, kdy se s ní prostě nebaví nebo ji seřve, ale využívá ji.
Viktor, rozmazlený spratek (a to není ani v pubertě) jaké hodnoty mohl mít od své matky? Naštěstí, jako každé dítě má srdce, které v hloubi touží po dětském světě, pochopení a sdílení. To mu nabídne babička. Čemu se kdo diví, když je z něj jiný kluk?
Eva? Jako ve fotbale - někdy hráč, spoluhráč, rozhodčí, jindy trenér nebo fanoušek. Její zkušenosti se životem a hodnoty jsou snad to jediné co v téhle knize mělo smysl. Bohužel ho autorka stačila často deformovat :o( Useknutý konec už je prkotina.
Děkuji „juliesze“ za stručné a přesné shrnutí :o)) Někdo to umí :o))
Uf! Tihleti obyčejní hrdinové, teda vlastně antihrdinové. Všichni tři mě trochu štvali a všechny tři jsem dokázala pochopit. Každý měl svoji prvadu, svůj život, svoje přání. Nejvíc mi ze začátku lezl na nervy Viktor. Jakože spratek rozmazlenej. Nesnesitelnej. Ale kdo ho rozmazlil, v čem to musel žít...? A pak se tak trochu napravil, hrozně jsem mu fandila, aby raději lítal po venku, než hrál hry (sama jsem máma, tak asi přece vím, co je pro dítě nejlepší.... ha, jakže se tak kniha jmenuje?).
A Eva, chudák ženská řeklo by se, jenže jak z toho ven?
Skvělá Petra Soukupová, díky za knihu a těším se na další.
Štítky knihy
rodiče děti vztahy soužití sobectví Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Kniha Nejlepší pro všechny je v
| Právě čtených | 21x |
| Přečtených | 2 149x |
| Čtenářské výzvě | 485x |
| Doporučených | 119x |
| Knihotéce | 378x |
| Chystám se číst | 598x |
| Chci si koupit | 114x |
| dalších seznamech | 8x |
Dobře napsána knížka , poutavý děj.
Přečetla jsem předtím se synem Kdo zabil Snížka tak jsem našla propojení .
Možná by se líbilo i starším dětem.