Nejdelší jízda
Nicholas Sparks
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191949/bmid_nejdelsi-jizda-Ka0-191949.jpg
4
569
155
Jednadevadesátiletý Ira Levinson chce ještě naposledy zajet do hor na místo, kde strávil s milovanou Ruth líbánky. V hustém sněžení však přehlédne zatáčku. Na zledovatělém srázu se zlomenou rukou a rozbitou hlavou nezbývá Irovi než doufat, že si auta někdo všimne a zachrání ho. Při vědomí ho udržují vzpomínky na manželku, která zemřela před devíti lety. O pár desítek kilometrů dál se Sophia Danková, dcera slovenského emigranta a Francouzky, poprvé v životě jede podívat na býčí rodeo, aby přišla na jiné myšlenky po nepříjemném rozchodu. Seznámí se s vítězem závodu, sympatickým kovbojem Lukem. Luke žije jen s matkou na ranči, stará se o dobytek, koně, pěstuje zeleninu, stromy, každý den tvrdě pracuje, aby rodinný majetek ve finančních nesnázích zachránil. Sophia se ocitá ve světě, jenž má jen pramálo společného s pohodlným životem studentky dějin umění. Navíc Luke skrývá tajemství, které by mohlo jejich vztah ukončit. Ira a Ruth. Luke a Sophia. Dvě dvojice, jejichž osudy se nečekaně propletou. Kdo koho vlastně zachrání?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
The Longest Ride , 2013
více info...
Přidat komentář
Nádherné! Líbilo se mi zasazení děje do kovbojského života a pak ten úžasný životní příběh Iry a Ruth! Konec jsem proplakala, závěr byl moc krásný!
Příběh mě vtáhl tak, že jsem se nemohla odtrhnout. Úžasné vyprávění Iry a krásný celý příběh. Nicholas Sparks mě opět nezklamal. Určitě doporučuji!!!
"Pokud existuje nebe, zase se shledáme, protože bez tebe nebe existovat nemůže."
Vyprávění Sophie a Luka bylo nádherné. Pokaždé jsem se na to těšila. Život na ranči mě neskutečně láká. Je to takový můj velký, naprosto nesplnitelný, sen. Oh, Sophie, moc ti to přeji. Luke- dokonalý kovboj. Nejvíce mě rozesmála jména jeho psa a koně. Zmínka Československa, potažmo Slovenska, a Sophiina znalost českého jazyka, potěšila.
Dějová linka Iry a Ruth. Nádherně popsaný život prostřednictvím vzpomínek. Naprosto dokonalé. Bravo, autorovi, bravo. A to, jak Ira nakonec vyřešil "co se sbírkou", bravo podruhé. Ira mně opět dokázal, že jediná láska v jeho životě, byla Ruth. Nic jiného nemá takovou hodnotu.
Nejdelší jízda je vynikající kniha. Děkuji p. Sparksovi za další božský knižní zážitek. A rozhodně DOPORUČUJI přečíst.
Ano, pan Nicholas Sparks je mistr v psaní úžasných příběhů.
Sparkse miluju a nikdy jsem se v jeho tvorbě nezklamala. Výborná kniha od výborného autora. Silný a dojemný příběh. Co víc dodat, kéž by všichni muži byli takoví romantici. :)
Skvělá knížka. Sáhla jsem po ní při vzpomínce na Zápisník jedné lásky a Nejdelší jízda mě nadchla, rozhodně jeden z mých top příběhů. Sparks propojil dva silné příběhy, které se nádherně spojily.
Nevím, co jsem od knihy čekala, ale předčila mé očekávání... Určitě si od Sparkse přečtu i další knihy! :-)
Moc krásná kniha! Jsem opravdu nadšena. Bála jsem se téhle knihy pro její tloušťku, ale opravdu mě nezklamala. Mužů jen doporučit!
Oproti ostatním knihám jsem tuto četla poměrně dlouhou dobu, ale pořád mě to k ní nějakým způsobem táhlo. Je to sladké a tak typicky "Sparkovski" krásně naivní. Líbilo. Silný příběh mezi Irou a Ruth mě na tom zaujal asi nejvíc. Doporučuji.
Tuhle knihu jsem četla snad věčnost...
Musím říct, že jsem měla velký problém s prolínáním dějových linek – samostatně se mi líbily, ale střídaly se nevhodně ve chvíli, kdy se konečně něco dělo a čtenář se do příběhu začetl.
Jeho kniha mě opět nezklamala. Od začátku mě bavilo samotné vyprávění o Irovi a jeho úžasné ženě, které je propojené příběhem dvou mladých lidí, kteří jako by jim z oka vypadli. Dokonce jsem byla nadšená se změnou děje. Nikdy jsem o kovboji a býčích závodech nečetla a bylo to pro mě něco jiného a zajímavého. A jak už to bývá v každé zamilované knize, osud si se všemi hezky pohraje ale nakonec zvítězí spravedlnost a láska.
Tyto zamilované knihy jsou důkazem toho, že i muž dokáže ztvárnit lásku v tom nejkrásnějším slova smyslu a v této situaci, v těch nejkrásnějších knížkách.
První věc, jež mě po dočtení knihy napadla, bylo, že budu nejspíš opět oponovat názorům většiny zdejších čtenářů a, jak už se stává mým zvykem, vybočovat z předlouhé řady těch, kteří si Nicholase Sparkse jakožto autora knihy zamilovali a s chutí se vrhli na jeho další romány. Ptáte se, proč tomu tak je?
Musím se přiznat, že jsem se trochu nechala zlákat tím nepřeberným množstvím čtenářů, kteří Sparksovu tvorbu vyzdvihovali až někam do nebeských výšin, což, jak se později ukázalo, byla zásadní chyba. Nicméně když jsem si řekla, že to s ním taky zkusím, neměla jsem ani nejmenší tušení, že skoro všechny knihy v mé knihovničce mě podstatně více vtáhly do děje, jejich čtení jsem si užívala a nedočkavě hltala stránku za stránkou, napjatá jako struna. Na rozdíl od četby tohoto díla.
Takže, co mi tedy tak vadilo? Určitě předvídatelnost děje, s níž jsem tak trochu i počítala, ale přesto mi dokázala zkazit prožitek a možná že i její vinou jsem se nedokázala do knihy pořádně začíst. Sparksovy vyjadřovací schopnosti mi občas přišly dost chabé, holé, dostatečně nerozvité věty obsahující nezáživný popis okolní krajiny a prostředí mne nutily k přeskakování řádků, což se mi snad ještě nikdy nestalo. Mám pocit, že délka knihy by se dala zkrátit tak na polovinu.
A to, co mi taky tak úplně nesedlo, byl styl vypravování kapitol Luka a Sophie, totiž psaní ve třetí osobě, na nějž nejsem vůbec zvyklá. Nicméně to se dalo přehlédnout, na rozdíl od výše zmíněných věcí.
No, myslím, že stěžovat si na přehnaně romantický happy end by bylo dosti nepatřičné, vzhledem k tomu, že tohle je prostě Sparksův styl, jak jsem pochopila z komentářů u jiných jeho knih, který asi jen těžko někdo změní. Ale i přesto přese všechno byl konec krásný a dojemný, že jsem neměla daleko k slzám a jeho čtení jsem si vychutnávala.
Chválím promyšlenost děje, jak do sebe vše postupně zapadalo. V podstatě to bylo takové příjemné oddechové čtení. Jenže... něco tomu prostě chybělo. Nějaké to kouzlo, jiskra...
No, třeba si z tohohle mého trochu zmateného komentáře někdo něco vezme a pomůže mu to při rozhodování, zda si knihu přečíst nebo ne.
Přečteno za dva teplé letní dny.
Naprosté nadšení. Ohromná spokojenost. Předčila mé očekávání.
Je to už má nevím kolikátá Sparksovka, která potvrdila autorovo nadání a smysl pro romantiku. Třešničkou na dortu byl extrémně překvapivý a o to dojemnější konec o který nesmíte přijít.
Jinak na letní čtení doporučuji i jeho další romány, ze kterých budou romantické duše unešené.
Miluji Nicholase Sparkse a jeho příběhy a určitě si v létě ještě na nějakou jeho knihu čas udělám.
Má recenze: http://knihy-jsou-duvodem-k-ziti.blog.cz/1707/nejdelsi-jizda-nicholas-sparks
Jako pokaždé přečteno jedním dechem. Nejdelší jízda opět a jako vždy v knihách N. Sparkse ve mě vyvolala mnoho pocitů. Nebyla kniha u které bych nebrečela tolika emocemi. Nejsou to jenom příběhy, jsou to sny které N. Sparks dokáže splnit. Tento spisovatel je jeden z nejoblíbenějších je to především jeho tvorbou příběhů, až bych řekla že je to má spisovatelská láska. Jeho příběhy se vrývají jak do paměti tak především do srdce.
Musím napsat, že příběh Iry a jeho ženy Ruth mě hluboce dojal...a myslím, že jen tak nezapomenu...Nedávno padla v jednom pořadu v televizi otázka - čeho se lidé nejvíc bojí, pokud jde o stáří...a mě hned napadlo samoty...I když se Ira dožil požehnaného věku, neměl už několik let nikoho blízkého, pro mě hrozná představa...a moc se mi líbil dopis, který se četl při aukci po prodání obrazu Ruth...
Zatím nejkrásnější knížka, kterou jsem od Sparkse četla. Na poslední stránce už jsem nedokázala udržet dojetí.
Strašně mě bavilo Irovo zpětné ohlížení za svým životem, jeho dialogy s Ruth. Moc krásné a výjimečné.
Skvělé!!!
Nemám jiných slov, tak tuto knihu zařazuji mezi své srdcovky, jinak to ani nejde. Toto je zatím to nejlepší, co jsem od Sparkse četla. A nevím, jestli to někdy pan autor něčím lepším trumfne.
Jedna z nejdelších knih (přes 400 stran), jeho knihy mají průměrně okolo 300 stran.
V nejmenším mi nevadilo, že se střídají kapitoly Ira+Ruth a Luke+Sofie. Vyhovovalo mi, že jsme se dověděli spoustu detailů ze života hlavní čtveřice postav. Život na vysoké škole, život na ranči a z prostředí PBR, život před 50 lety...
Autor dokázal nádherně popsat pocity a vzpomínky starého osamělého muže, který bezmezně miloval svou manželku Ruth a žije vzpomínkami na ni. Krásně popsal jejich životní radosti i strasti.
Příběh studentky umění Sofie a kovboje Luka, který jezdí PBR, je taky hodně emotivní, zvláště pak, když se Sofie dozví, co před ní Luke skrývá... Má jejich vztah nějakou naději? O Luka jsem měla při soutěžích strach, četla jsem jedním dechem :)
Nakonec se příběhy obou dvojic zajímavě protnou...
Toto se opravdu povedlo :)
Štítky knihy
umění láska zfilmováno rodeo ranč, rančeři dvojitá romantická linka
Autorovy další knížky
| 2010 |  Milý Johne |
| 2013 | Zápisník jedné lásky |
| 2010 | Poslední píseň |
| 2013 | To nejlepší z nás |
| 2012 | Bezpečný přístav |
Kniha Nejdelší jízda je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 810x |
| Čtenářské výzvě | 52x |
| Doporučených | 78x |
| Knihotéce | 406x |
| Chystám se číst | 413x |
| Chci si koupit | 98x |
| dalších seznamech | 6x |
Autor nádherne popisuje pocity lásky, šťastia, smútku... Mnoho opísaných situácií bolo veľmi dojemných, a keď sa človek zamyslel nad nimi, dokázal príbeh prežívať zároveň s postavami. Všetky ich pocity, myšlienky, rozhodnutia, ich správanie boli perfektne vylíčené na papieri. Krásne zakončenie príbehu, koniec nebol predvídateľný. Celkový príbeh na mňa pôsobí tak jednoducho, avšak aj napriek tomu má svoje čaro. V istom zmysle slova ma okúzlil.
Táto kniha bola pre mňa jedna veľká jazda. Skvelý príbeh, a rozhodne odteraz patrí medzi moje obľúbené knihy za poslednú dobu. Krásny romantický príbeh, ktorý nám poskytol autor, zanecháva v človeku neopísateľné pocity. Jednoznačne odporúčam každému!