Lolita
Vladimir Nabokov
Výstřední románová zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání, aby pak zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovsky komponované mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu, prosycené pro Nabokova typickou slovní virtuozitou, humorem i ironií.... celý text
Přidat komentář
Obtížná a fascinující kniha, která je trochu něčím jiným, než čím se zdá být (a kam ji posunul třeba film s Jeremym Ironsem). Kniha o touze, jejím naplnění navzdory všemu (i předmětu... pardon, živoucí adresátce oné touhy) a absurditě života. A hnusu, který je obsahem - a úžasně a sugestivně popsán staví čtenáře do nepříjemné role voyera a spolupachatele... To postupné vyprazdňování života a nečekané zákruty příběhu, který by měl být milostný, jsou hodně vyčerpávající. A je to kouzelně napsané...
Ohromilo! Na tohle jen tak nezapomenu. Nádherný styl, který se mi doslova dostal pod kůži. Krásná souvětí, některá jsem musela číst několikrát po sobě. Mnohému jsem vůbec nerozuměla - je potřeba mít dobré znalosti na pochopení tohoto díla. Na film se dívat nechci, zkazila bych si dojem...
Dvě hvězdy kvůli tomu, že se ve mně pere zhnusení z toho o čem píše a zpracování za pět hvězd.
Nevim úplně jak mam hodnotit knihu. V některých pasážích jsem se ztrácela, jiné mne zajímali. Pribeh je v první půlce náhled na vztah Humberta k Lolite, druhá část mi spis prisla, jako následky tohoto vztahu. Kniha ma v každém pripade docela kontroverzní pribeh.
Víte, jak poznáte dokonale zvládnuté literární řemeslo? Když se díky knize - ač sám/sama preferujete odlišné pohlaví - zamilujete do dvanáctileté holčičky.
Víte jak ještě? Když autor pochopí, že erotických scén už bylo dost a v polovině knihy přehodí výhybku a dodá dílu ještě více rafinovanosti.
A mimochodem: tohle není příběh o pedofilii. Je to příběh o neuskutečnitelné touze po něčem nesmrtelném. Proto tak dojímá a bolí.
Jak už tu bylo napsáno, kniha má opravdu spoustu obsáhlých pasáží, které nejsou úplně lehkým čtením. Na druhou stranu, kniha se pyšní obrovskou rozmanitostí jazyka a také mě okamžitě vtáhla do děje a od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Poprvé jsem ji četla v patnácti, v tuto chvíli ji mám přečtenou již po několikáté, vážně to není nic lehkého a v některých pasážích je to opravdu pro silné povahy. I přestože patří kniha mezi mé nejoblíbenější, i mně se v některých částech špatně četla, a to hlavně kvůli tématice, ne po stránce jazyka. Knihu bych určitě doporučila, samozřejmě jen po vašem vlastním uvážení, protože si troufám říct, že je pro silnější povahy.
Zajímavé čtení, akorát spousta obsáhlých odstavců, které někdy zabíraly skoro celou stránku a tak bylo snadné se v nich ztratit.
Abych řekl pravdu, knížku jsem četl jen kvůli mojí nejoblíbenější zpěvačce Lana del Rey, která se netají tím, jak moc má Lolitu ráda (dokonce má vytetováno jméno autora a složila písničku "Lolita") a vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu. (Nebo takhle: kvůli té písničce jsem tušil.) Taky jsem se chtěl seznámit s ruskou literaturou, jenže - jak jsem pochopil během čtení například Dostojevského či Tolstého - Nabokov píše spíš jako americký autor než ruský.
Je pro mě příšerně těžké knížku ohodnotit, proto nakonec napíšu jen tenhle komentář a hvězd se zdržím. Já totiž stojím na hraně dvou jakýchsi protivah: Lolita je napsána krásným a bohatým jazykem, jenže na druhou stranu jde o příběh p__ofila, který se snaží čtenáři vysvětlit, proč takový je a chce, abyste s ním sympatizovali a schválili jeho zvrácené myšlenky. Je to nechutná knížka a dělalo mi problém ji dočíst (a to jsem přečetl desítky severských thrillerů).
Protože jsem studoval na církevní škole, Lolita nebyla v seznamu maturitní četby, ale vzpomínám si, že nám říkali, že je román perfektním příkladem nespolehlivého hlavního hrdiny. Někde na internetu jsem četl úvahu o tom, že "vztah" Humberta a Dolores je metaforou pro Rusko (Humberta), které si snaží podmanit mladou Ameriku (Dolores). Tuto úvahu jsem četl někdy v první třetině čtení Lolity, proto když mi bylo z knihy opravdu zle, přemýšlel jsem nad článkem.
Co ke knížce dál říct?
Perfektní psychologie postav s dost smutným koncem, který se dal ale předpovědět. Doporučil bych někomu četbu? Eh...
Bezesporu velmi odvážná kniha, tím pádem hodně rozporuplná. Měla jsem ji ale přečtenou během zapálených tří nocí. Bezkonkurenční styl, jakým je kniha napsaná, nešlo se odtrhnout.
Fascinující, že tohle vyšlo v padesátých letech a autor nebyl zlynčován ani ukamenován za pohoršování.
Hledáte knihu, která ve Vás po obrácení poslední stránky bude rezonovat? Hledáte knihu, která Vás donutí se zamyslet? Hledáte knihu, která Vás místy nadchne, místy znechutí, jinde vyplaší a tam zase pobaví?
Hledáte Lo-li-tu.
Nosné téma, nevídaný talent Nabokova (Nutno dodat, že napsal knihu anglicky! Rus, který dorazil do Ameriky po 30. roku věku. Budu se hádat s každým, kdo vznese námitku proti jeho literárnímu talentu!), všudypřítomná kontroverze, kniha mystifikující jakožto předskokan postmoderny - to je oč tu běží. Přes zmíněná pozitiva je však nutno jmenovat i poznámky opačné polarity: po mistrovském uvedení se objevuje stagnace děje v sice skvěle psané, vtipem prošpikované střední části, která však minimálně na mě působila jako přemrštěné až násilné, přespříliš detailní vykreslování obrazu Humberta-Lolity-jejich vztahu-jejich cest. Velká okázalost, mohutné předvádění, laciné dějové hroty (smrt Charlotty? ale notak).
To opět rychle přejde ve skvělý závěr plný šílenství a prvků tragikomiky, což by vyznělo lépe v rámci většího spádu středu knihy.
Co se týče postav: setkáváme se tu s všeobecně dobrými i špatnými vlastnostmi L. i H., s jejich determinismem. Setkáváme se se zločincem, který je zároveň obětí náhody i života samého, se zločincem, který je vězněm dávno před tím, než začíná psát své vězeňské "memoáry". S dítětem, které je předčasně dospělým a svou dětskou bezstarostností se dostává do potíží dospělého člověka. Charaktery bez pochyb zajímavé a barevné, avšak čtenář může mít k oběma z nich velmi ambivaletní vztah - zvlášť u Humberta je to jen dozvuk nabokovské kontroverze, vznáší totiž otázku: "Jaký postoj zaujmout ke člověku se známkami pedofilie?", přičemž vykresluje i jeho něhu, cit i utrpení.
Rafinovane napísaný román. Zvrhlosť napísaná brilantným štýlom. Typický Nabokovov štýl.
Lolita mi teda dala hodně zabrat. Znovu bych se do ní už nepustila. Stránky, kdy má děj spád střídají stránky, kdy se nic neděje a u těch jsem ztrácela soustředění. Musela jsem prokládat jinými knihami. Kvalitu kniha má, ale já ji úplně docenit nedokážu.
Filmová adaptace s Jeremy Ironsem mě také nenadchla.
(SPOILER) Za mna obrovske nie.. Tak slabu klasiku som este necitala.. Neskutocne dlhe opisy, ktore som prelietavala ocami, dokonca nezaujem o samotny dej a postavy.. Po tom ako zomrela Charlotte sa dej vytratil do neznama a inym sposobom ma kniha nezaujala.
Prečítal som pár prvých strán a som prekvapený, že je to písané veľmi odľahčeným, vtipným štýlom, žiadne ťažoby, vypadá to byť fajn četba do tramvaje aj do práce.
Bezpochyby velmi kontroverzní a odvážné, ale hlavně ten jazyk! Nevím, zda chválit Nabokova či překladatele do češtiny, ale tohle bylo tak vymazlené čtení, že na to budu ještě dlouho vzpomínat!
LOLITA - V. Nabokov
Lolitu není třeba představovat, ani o ní cokoliv psát. Myslím, že na tu dobu bylo dost odvážné napsat a vydat něco takového. Obzvlášť když v dnešní době se takové věci dějí zrovna tak jako kdysi.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století erotika USA (Spojené státy americké) pedofilie posedlost rozhlasové zpracování nymfomanky Cena Josefa Jungmanna klasická literatura
Autorovy další knížky
2007 | Lolita |
1990 | Lužinova obrana / Pozvání na popravu |
1993 | Smích ve tmě |
2008 | Čaroděj |
2001 | Pnin |
Kniha Lolita je v
Právě čtených | 116x |
Přečtených | 5 906x |
Čtenářské výzvě | 701x |
Doporučených | 331x |
Knihotéce | 963x |
Chystám se číst | 1 701x |
Chci si koupit | 335x |
dalších seznamech | 50x |
Poprvé jsem četla jako povinnou četbu k maturitě, podruhé s odstupem téměř dvaceti let nyní, pro srovnání, protože má předchozí čtená kniha byla s Lolitu hodně spojována.
Po literární stránce radost číst Nabokův pestrobarevný sloh, to je prostě nádhera! Obsahově si každý musí udělat názor sám, ale i přes kontroverzní téma je to kniha zvláštně hezká.