Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
4930
1192
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Po několika posledních knížkách, které mě i přes velká očekávání zklamaly, jsem si už konečně chtěla přečíst něco, co si zaslouží 5 hvězdiček. A volba paní Morštajnové byla trefou do černého. Knihu jsem přečetla na dva zátahy a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Paní Mornštajnová je zkrátka brilantní vypravěčka a mně její styl psaní neskutečně sedí. Obdivuji její schopnost na 300 stranách převyprávět příběh tolika postav zahrnující skoro 100 let života několika generací. V knize neexistují hluchá místa, pádí zběsilým tempem, nenajdete zde žádné zdlouhavé popisy, naopak, každá stránka je napěchovaná příběhem až po okraj a Vám nedá vydechnout. A to i přes to, že hlavní postava Václava vlastně není z mého pohledu kladná, spíše bych si dovolila říci, že jde o postavu bezcharakterního slabocha a zbabělce. Hana byla lepší, zvlášť proto, že měla velmi silný tragický příběh, který se člověka přece jen dotýkal o trochu víc, a to zejména kvůli bezdůvodně trpícím kladným postavám, ale i tak si Hotýlek zaslouží plný počet. Tohle je opravdu kniha, která si zaslouží být čtena, což se o většině v současné době vycházejících knih nedá tvrdit.
Příběh jedné rodiny, která na sebe nabaluje další rodiny a další lidi. Taková malá česká sága. Nevyhnou se jí malá dramata, ale bohužel nejdou nijak do hloubky. Takže velké emoce jako v případě Hany se nekonají.
Kniha se čte výborně, ale jak už jsem psala, příběh nejde v žádné rovině do hloubky. Díky tomu nemá čtenář šanci udělat si k nějaké postavě hlubší vztah. A to ani v případě, že má postava odvyprávěné dětství, takže by člověk mohl pochopit její motivy chování. Stejně to úplně nefunguje, protože postava nedostane tolik prostoru, aby se do ní čtenář více ponořil.
Kniha se prostě dobře čte, ale třeba ve mně nezanechala žádné emoce. Neměla jsem při čtení takové ty pocity, kdy člověk na postavy a příběh myslí i v době, kdy nečte. A za dva týdny už si na ni asi nevzpomenu. Škoda.
Moc čtivý příběh, už od začátku mě kniha zatáhla do děje. Vlastně je to taková rodinná sága, ale ne takovým tím nudným způsobem, právě naopak! Nicméně postava Václava mě iritovala úměrně s tím, jak stárnul. Vlastně mu v životě téměř vše vycházelo a (téměř) všichni ho měli rádi, aniž by se vůbec snažil. Na konci mi svým chováním přišel už vyloženě nechutný. Ale kniha skvělá!
Dala bych 4,5*
Autorka prostě píše výtečně, opět mě přesvědčila, že umí. Hana se mi líbila o něco víc, něčím mě zkrátka dostala a na Slepou mapu se teprve chystám, tak uvidíme.
3,5*
Kniha se mi těžko hodnotí, k srdci mi příliš nepřirostla. Bylo to nejspíš tím, že mi přišla vyprávěna hodně z odstupu a žádnou postavu jsem si tady neoblíbila a nesžila se s ní. Jejich osudy byly vyprávěny nahodile, na koho zrovna přišla řeč, tomu se autorka více věnovala. Ač hlavní hrdina byl jen jeden a vše se kolem něj točilo, důležité tu byly všechny postavy a to není nic pro mě. Přesto byla knížka moc dobrá (ne tolik jako Hana) a výborně se četla. Hodně ji vylepšily pasáže, kdy do osudů hrdinů zasáhly děsy komunistického režimu. Ta nespravedlnost vždycky s člověkem hne a přinutí ho četbu více prožívat a nakonec knihu i lépe hodnotit :) Ale proč taky ne, když to autor (autorka) umí...
Ke knize jsem se dostala díky "čtěnářské výzvě". Je to první kníha od této české autorky, kterou jsem četla a byla jsem opravdu mile překvapena. Oddechová, usměvavá kniha, které nechybí ani trocha životního drama. Lehce se četla a potěšila. Určitě se díky této knize k autorce vrátím.
Hotýlek je pro mne stejně dobrá kniha jako Hana, myslim že vše, co paní Alena napíše bude super čtení. Baví mne styl jak paní Alena píše. To jak popisuje osoby, děj jsem si zamilovala. Urcitě jdu na další knihu.
Kniha je, jak už je u Mornštajnové zvykem, napsaná tak, že hltáte slovo po slovu a snadno se Vám stane, že přejedete zastávku, kde jste měli vystoupit. První dvě třetiny mi připomínaly Hartlův Malý pražský erotikon (těmi osudy a mícháním postav), poslední třetina je o něco vážnější. Osobně jsem měla problém se s hlavním hrdinou ztotožnit. Každopádně, knihu můžu určitě doporučit.
Hotýlek nesklamal, ale na Hanu sa teda nechytá. Samozrejme, ťažko porovnávať dve tak rozdielne knihy.
Zo začiatku nešlo čítanie tak ľahko, dej sa rozbiehal pomaly a dlhšie mi trvalo, kým som pochopila súvislosti.
Avšak po pár stranách to už išlo. Sledovať generácie rodiny ako sa o hotel starali, ako prežívali rany osudu, lásky a nenávisť bolo zaujímavé. Aj keď sú postavy vykreslené majstrovsky, nepodarilo sa mi nájsť v knihe svojho favorita.
Rozprávanie príbehu je popretkávané časťami, kde sa autorka venuje podrobnejšiemu opisu života ostatných postáv, čo ma nesmierne bavilo.
Kniha je trochu méně čitelná, ale Hanou si autorka sama sobě nasadila laťku převysoko. Za mě ale stejně 5*
Autorka přiložila třísku k třísce a najednou stál celý les, krásně propletený větvičkami osudů. Moc se mi líbila, ač ani jednu z postav jsem si nedokázala oblíbit.
Alena Mornštajnová by opravdu mohla napsat úplně cokoli a stejně bych si to musela pořídit a přečíst. To bylo zase tak moc dobrý. Krásný příběh, během kterého se čtenář nemá šanci nudit. Stále se tam něco děje a je to krásně popsané. Paní Alena Mornštajnová je opravdu paní spisovatelka.
Souhlasím, že Hana byla lepší, ale proč je srovnávat? Každá kniha je o něčem jiném a skvěle napsaná. Baví mě, jak paní Morštajnová dokáže provázat postavy a jejich činy. Každopádně je Hotýlek čtivý a poutavý. A zdá se mi, že každá nová kniha od paní Morštajnové je lepší a lepší... tak už teď se těším na její další novinku.
Mornštajnová se stává jednou z mých nejoblíbenějších českých spisovatelek. Hlavní postava se mi zároveň protivila a zároveň jsem s ní soucítila, což se mi asi nikdy nestalo. Autorka rozvíjí život jedné rodiny, několika generací kolem zvláštního Hotýlku na pozadí českých dějin. Knihu jsem přečetla jedním dechem.
Těšil jsem se na tuto knihu, ale... To já nemám dělat. Ze začátku mi to připadalo, jako kdybych četl, Obsluhoval jsem anglického krále. To mě trochu mátlo. Že by ta kniha byla tak dobrá? Ale proč mě tak nezaujala? Proč jsem ji četl jen z musu? Až poslední třetina byla zajímavější, kdy už jsem přemýšlel (znovu) o věcech, které jsem znal z našeho života, a věděl, jak asi dopadnou. Bylo to napsáno, ale jen tak povrchně, ne tak dobře jako v Haně. Byla to dobrá kniha. Dobrá je za ***. Ona ta doba taky nebyla (není) úžasná. Lidi se chovali a chovají, tak jak se chovali a chovají. Ale to je asi na jinou knihu. Možná ji někdo napíše... To ovšem bude až mooooc později. Na to ještě neuzrál čas.
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
První dojem
...život hlavního hrdiny ukončí na první straně knihy slimák... cože?
Brilantně odvyprávěný, zhruba stoletý, příběh rodiny Mánesových a jejich rodinného podnikání. V knize je mnoho postav, ale každá je něčím jiná... prostě přesně jako v životě. To, že je Václav obyčejný... no a? Nemusí být přece hlavní postava vždy "superhero". Však kdo z nás je? Mně se postavy líbily. V knize je popsáno dost tragédií, ale čtenáře "nevyždímají" občas trochu vyšokují, ale jedeme dál, ta kniha má rychlý spád a v ničem se nenimrá. Postava se těší ze života a na posledním řádku na téže straně už je to troska nebo klidně zemře... pro někoho příliš povrchní, ale na druhou stranu tím pádem vůbec nenastane nutkání něco přeskočit. Prostě mně se to moc líbilo. Občas se čtenář v další kapitole vrátí zase o pár let zpět, ale z pohledu jiné postavy a dozví se nějaký důležitý životní moment a hezky to do sebe všechno zapadne a doplní pohled na věc, nic mi v knížce nepřebývalo ani mě nenudilo.
Bravo!
Bylo to jako seriál "Vyprávěj!"
Hotýlek byla moje první knížka od AM. Další 2 už čekají na poličce a já netrpělivě čekám až budu mít čas je otevřít... dle hodnocení zde, by měly být ještě lepší!!!