Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
4929
1192
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Mně se Hotýlek moc dobře četl. Paní Mornštajnová píše takovým příjemným lehce humorným vypravěčským stylem, že opravdu máte pocit, jako když vám vypráví babička. Velmi pěkně umí navodit dobovou atmosféru, vykreslit všechny postavy a přisoudit jim lecjaké osudy, které do sebe pěkně zapadají. Opět moc povedené.
Hotýlek mne nebavil tolik jako Slepá mapa. Na mne zde již bylo příliš mnoho postav, které dělaly neuvážená rozhodnutí :) Občas jsem musela listovat a připomínat si kdo je kdo a o zažil.
Pro mě o ždibet slabší než Hana, přesto čtivé. Paní Mornštajnová bravurně zvládá chrakteristiky postav - každý je jiný, svým způsobem svůj a jak už to v životě bývá, dohromady se tato různorodost vždycky zajímavě prolíná, na čemž staví své příběhy. Opravdu pěkně vás se všemi seznámí, z jejího vyprávění mám vždy ucelenou představu o lidech a nikdy se v nich neztrácím - to je velké plus. Oddechové čtení, které krásně plyne..
Kniha na mě působila, jako by ji vyprávěla babička...a to myslím v tom nejlepším slova smyslu! Dalo by se říct, že tak přirozeně, jak plynul život a osudy postav v knize, probíhalo i její čtení. Příjemná, vzdušná, malinko předvídatelná, přímočará, zkrátka taková, jaký je samotný život. Ovšem na druhou stranu ničím speciální ani výjimečná...snad jen tím, že začátek je vlastně konec, což ale není můj oblíbený koncept. :)
Až když jsem přečetla třetí knihu od autorky, jsem si uvědomila, že na jejich příbězích je nejlepší, že vykládá životy hrdinů od začátku až do konce. A tím jsou uvěřitelné. I tady jsem si představovala, jak hotýlek vypadá a jednotlivé osoby.
Poslechla jsem na Českém rozhlasu namluvenou - a zřejmě zkrácenou - verzi. Alena Mornštajnová mě opět nezklamala a její příběh mě bude pronásledovat v hlavě ještě několik dnů. Krásný náhled do doby mé babičky a dědy a možná - zejména interpersonálně - ještě větší drama než v Haně.
Kniha je vynikající. Přečetl jsem za pár dní a je mi opravdu líto, že od této autorky mi schází pouze Slepá mapa.
Líbilo se mi dobové zasazení a osudy celé rodiny Mánesových. Jedna z nejlepších knih co jsem přečetl.
Já mám prostě ráda, jak autorka popisuje ty malý osobní příběhy a postupně se to všechno skládá dohromady a začíná dávat smysl...Hotýlek byl nádhernej, perfektně reflektoval tu danou dobu a myslím, že každý v jednotlivých postavách najde někoho, koho zná (a nebo možná i sám sebe...).
Moc doporučuju!
Takový blábol! Proboha, paní Mordštajnová, copak takhle se vyšetřovala vražda? A obžalovaný se odstíhá na základě pouhého svědectví druhého podezřelého, který ho asi viděl poblíže místa činu, avšak na takovou dálku, že nebyl schopen rozeznat, je-li to jeho vlastní nevlastní bratr??? Tohle jim prokurátor vzal a nehodil to rovnou kriminálce na hlavu, ať si to řádně došetří, protože mu tohle obhájce rozcupuje hned první den líčení (a ne že bud přemlouvat mandanta, aby se přiznal)??? Máte vůbec ponětí o práci kriminalistů? Viděla jste aspoň nějaký film či díl seriálu na základě skutečných případů? Prostě - od okamžiku té vraždy je váš román naprosto nevěrohodná fraška!
Rodinná sága, v níž jsou osudy hrdinů vážné a přitom se točí trochu lehkovážně kolem "podnikání" v hodinovém hotýlku. Narozdíl od mnoha hrdinů hotýlek přežil válku, komunistický režim i dobu polistopadovou. Byl místem, kde se zapomínalo na politické funkce, manželské stavy i postavení ve společnosti. A byl veden ve vší vážnosti a v rámci možností i počestnosti dědou Leopoldem, jeho vnukem i jeho potomky. Hotýlek mě opravdu bavil. Byl tak trochu netradičním pohledem na dějiny a osudy lidí, jichž se dotýkaly.
Kniha se mi velmi líbila. Překvapilo mě, že se vlastně vůbec nepodobala Haně. Zajímavá tématem.
Já sem nějak v rozpacích, po dlouhé době kniha kterou sem nedocetla, Slepá mapa i Hana se mi moc líbili, tohle mě vůbec neoslovilo, ještě že jsem to nečetla jako první, protože nevím jestli bych si další knihy koupila.
Knižka se mi dobře četla, i když se nejedná o můj šálek kávy. Děj rychle utíká a přeskakováním z jedné postavy na druhou autorka udržuje dynamiku. Rozhodně bych knihu doporučila k oddechovému čtení pro čtenáře jako jsem já, který si musí čas od času odpočinout od trillerů a detektivek.
Opět nádherně napsaná kniha,škoda že mně čeká už jen Slepá mapa,musím ale říct že Hana se my líbila o trochu víc.
Jelikož se mi Hana líbila, rozhodla jsem se přečíst i další knihy od této autorky. A Hotýlek byl skvělý.
Skvěle napsaný a čtivý generační román, kde můžeme pozorovat, jak mladí vždy vystřídají starší a co všechno se může odehrávat v jednom rodinném hotýlku za městem. A také co všechno se musí podstoupit, aby rodinný zůstal.
Každá postava dostala tak akorát prostoru, kdy vám nepřišlo, že o někom se mluví příliš a o někom málo. A také díky tomu se pak težko vyzvářelo s postavami spojení. Jedinou výjimku tvoří Václav, má nejvíce prostoru, ale podle mě to byl takový naivní ňouma (v dobrém slova smyslu), co si neuměl moc stát za svým a moc se s ním (nebo aspoň podle mě) nedá ztotožnit.
Opět krásná knížka bravurně napsaný, vlastně taková rodinná sága, k žádné postavě jsem neměla bližší vztah, jelikož to byla od spisovatelky poslední knížka co jsem přečetla, bohužel pro mě asi nejslabší. Hana a Slepá mapa jsou top!!! Ale doporučuji přečíst!!
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Hotýlek mě bavil mnohem víc, než Hana. Četl se sám a o hrdinech jsem ještě dlouho po přečtení přemýšlela. Skvělá kniha.