Hostitel

Hostitel https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23767/mid_hostitel-Bs5-23767.jpg 4 2860 542

Hostitel série

1. díl

Melanie Stryder se odmítá vzdát. Náš svět napadl neviditelný nepřítel. Lidé se pro tyto mimozemšťany mění na pouhé hostitelské tělo; jejich mozek ovládne vetřelec, ale tělo zůstává netknuté a zdánlivě beze změny pokračuje v předchozím životě. Obětí mimozemšťanů se rychle stane drtivá většina lidstva. Když vetřelci dopadnou i Melanii, jednu z hrstky přežívajících „divokých“ lidí, dívka vůbec nepochybuje, že nastal její konec. „Poutnice“ – její vetřelecká „duše“ – která teď ovládla Melaniino tělo, dostala předem varování před problémy existence v člověku: změť pronikavých emocí, příliš mnoho smyslů, vypjatě živé vzpomínky. S jednou potíží však Poutnice nepočítá: předchozí obyvatelka těla se odmítá vzdát vlády nad svou myslí, i když tělo jí už nepatří. Poutnice bádá v Melaniiných myšlenkách a doufá, že objeví příčinu nezdolného lidského vzdoru. Místo toho Melanie naopak zaplní mysl Poutnice vzpomínkami a podobou milovaného muže – Jareda, který se dosud někde skrývá před vetřelci. A jelikož Poutnice se nemůže oddělit od Melaniiny tělesné touhy, sama začne prahnout po muži, jehož má odhalit. Když vnější okolnosti přinutí Poutnici a Melanii, aby uzavřely nedobrovolné spojenectví, vydají se spolu na nebezpečnou a nejistou pouť za mužem, kterého obě milují. Stephenie Meyerová patří k nejzajímavějším autorům současnosti. Ve svém Hostiteli nám předkládá strhující a nezapomenutelné dílo o vytrvalosti lásky a o samotné podstatě toho, co člověka dělá člověkem.... celý text

Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: , Tatran (Bratislava)
Originální název:

The Host , 2008


více info...

Přidat komentář

eleryn
07.04.2013 5 z 5

Nádherný příběh! Dlouho jsem o této knize vůbec nevěděla, i když už vyšla před pár lety. Teprve nedávno jsem na ni narazila a rozhodla se jí přečíst. I když má dost stránek, tak nebyl problém ji přečíst ani ne za dva dny a to díky poutavému ději. Jakmile jsem se do ní začetla, musela jsem vědět, jak to všechno skončí. Jsem ráda za takový konec, jaký byl. Už jsem se bála, že to skončí úplně jinak. Ale naštěstí ne :) Doporučuji všem milovníkům sci-fi literatury :)

Ledgi
03.04.2013 5 z 5

Úžasná kniha. Jakmile jsem se začetla, nešlo se od ní odtrhnout. Ten příběh je napínavý a vážně moc krásný.


jaja10
02.04.2013 5 z 5

Knihu jsem měla delší dobu, než jsem se pustila do jejího čtení. A pak jsem se nomohla odtrhnout :-) Moc se mi líbila.

naty***
02.04.2013

Byla jsem na filmu a knihu si přečtu jakmile ji seženu... :)

kneslova
29.03.2013 5 z 5

Velmi dobrá kniha, nedá se od ní odtrhnout, všechny knihy od. S. Meyer se čtou skvěle..

spami
28.03.2013 5 z 5

Vynikající čtení. Ze začátků takový nic moc, ale když se do toho dostanete, tak nemůžete přestat..
Mě dokonce i ukápli slzičky :-D
Vážně doporučuji tomu, kdo ještě nečetl.

Nickky
23.03.2013 5 z 5

Byla jsem překvapená a to hodně. Knížku jsem si vypůjčila v knihovně spíše se zvědavosti. Potom jsem ji měla nějakou dobu v poličce a přemítala jsem, zda-li ji nemám raději vrátit do knihovny a vůbec ji nečíst. Nakonec jsem si dala závazek, že ji přečtu. Začala jsem číst a musím opravdu uznat, že mě kniha ( i S.Meyer) moc překvapila. Jakmile " přelouskáte" trošku pomalejší začátek, knížka vás vtáhne do děje, nebudete moci přestat číst. V knize nehledejte nějaké zběsilé honičky a boje s mimozemšťany. Hledejte v ní naději, sílu lásky , přátelství a také to, že není na škodu vykročit z řady a mít svůj vlastní názor. Pokud nemáte sci-fi zrovna v oblibě, možná je čas začít právě teď a s touto knihou (Pro lidi, kteří nemají rádi sci-fi" tuto knihu doporučuji - já sama jsem dříve sci- fi nevyhledávala, ale teď se tomuto žánru vůbec nebráním ;-)) Kniha předčila moje veškerá očekávání.

eniete
17.03.2013 5 z 5

Kdysi jsem četla pár prvních stránek a pomyslela jsem si: panebože co to je za hloupost a knihu jsem hned odložila pryč- před pár dny jsem se koukala na trailer k připravovanému filmu podle téhle knihy a řekla jsem si, že na to půjdu rozhodně do kina ale nejdřiv si musím přečíst knihu. No a tak jsem se do ní po pár letech znova začetla. Vážně jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Četla jsem dokonce někdy i přes noc, abych se prostě dozvěděla, jak příběh Melanii bude pokračovat. Pro mě ♥ záležitost. Vážně jsem si u toho hodně věci uvědomila a doufám, že mně nezklame film stejně, jak mně nezklamala kniha.

Holubicka87
11.03.2013 5 z 5

Ze za začátku jsme to spíš jen tak pročítala a moc nevnímala, ale ve čtvrtce mě kniha chytla a už nepustila, dokud jsem ji nepřečetla cenou. Velice příjemné čtení a zajimavý děj. S hlavní hrdinkou jsme celý děj prožívala tak, jak by to u knihy mělo být. Škoda, že kniha nemá pokračování.

mary.M
11.03.2013 5 z 5

Krásně napsaná kniha, výborný příběh, ke konci dojemná. Má vše, co by měla kniha mít, aby zaujala čtenáře. Ráda si jí někdy znovu přečtu, líbila se i mému manželovi. Těšíme se na filmové zpracování.

kathy-16
09.03.2013

moc pěkně napsaná kniha, zvláště pak když vezmeme, kdo je hlavní hrdinkou, můžu jen doporučit

soltera
05.03.2013 4 z 5

začala som ju čítať dvakrát ale ked som sa prekúsala začiatkom a "pochopila" zaujalo ma to...mne sa kniha páčila nevšedným námetom, posolstvom.

Dandulka
03.03.2013 5 z 5

Velmi zajímavé čtení, které nakonec dopadlo moc dobře a dušička zůstala s lidmi na zemi... Místy mě z toho i mrazilo, ale přečetla jsem celou knihu za tři dny. Doporučuji.

ajtynka
02.03.2013

dostala sjem se do půlky knížky, nápad a céle to téma je dobrý, ale bohužel jsem se nedokázal přinutit, to dočíst. Pro mě ztráta času

kiddlinka
28.02.2013 2 z 5

STMÍVÁNÍ 2.0

Ne, vážně to není jiné. Meyerová pořád neumí psát nic než květnatou, kýčovitou prózu, jejíž použití jednak značně zamlžuje interpretaci (viz níže), a dále znemožňuje si cokoli popisovaného představit, protože popisy mají podobu vzletných adjektiv a přirovnání bez reálné kostry (na popis baterky coby svítícího válce jen tak nezapomenu). Máme tu stejné typy postav: sraby, jejichž bezpáteřnost a připosranost má evokovat nevinnost, násilníky a sobce, kteří projevují lásku touhou chovat partnera jako ve vatičce, a to i na úkor nejzákladnějších morálních principů. Stále tu je to automatické zaláskování na první pohled, které redukuje emocionální náboj vztahu a kvůli němuž působí prohlášení „najít lásku“ asi stejně intenzivně jako „najít klíče“. Meyerová se furt nenaučila psát ich-formu a neustále popisuje názory a pocity druhých postav, o nichž nemá mít vypravěčka tušení. Nepřišli jsme ani o nerozpracované motivace, nesmyslné činy, skokový vývoj nebo zápletku určenou jen k vymýšlení způsobů, jak uspokojit Meyerové fetiš a cicmat se se dvěma chlapama zároveň. Zůstala i manipulace k sexu, logické blbosti a nulová rešerše (antibiotika nefungují, kdokoli si může skočit do výtahové šachty, morfium je lék a univerzální prostředek proti bolesti, a pokud nějaký doktor nebo psycholog skutečně pracuje způsobem, jaký je vylíčený zde, pak potěš pánbu). Jediný pozitivní rozdíl oproti Stmívání je náznak děje a zajímavější kulisy.

SVĚT

Spíš než budování literárního světa, děje a postav Meyerovou dosud zajímá „romantická“ zápletka prokládaná nechutnými komentáři o prohnilosti lidstva. Následkem toho zůstávají povaha invaze, charakteristika mimozemšťanů a vztah mezi hostitelem a parazitem zcela nejasné, což je jen umocňováno tím, že autorčin styl pracuje především se vzletností, nikoli informováním. Nepovažovala bych to za takový problém, kdyby právě z těchto věcí nevycházely zásadní dějové zvraty. Meyerová nejenom ignoruje zcela klíčové otázky ohledně povahy svého světa, ale pokud už se do nějakého vysvětlování pustí, často si protiřečí. Tak například: mimozemšťané mají vymazat „já“ hostitele, ale dané „já“ je nadále ovlivňuje. Jednu chvíli si dokonale pamatují svou minulost a v tu další mizí vědomí minulého života. Prostřednictvím svého hostitele mají zároveň vědět vše o novém světě a být zmatení základními věcmi jako rozmnožování a sociální interakce – což jde přímo proti duchu invaze, která je líčena jako nenápadná.

MYŠLENKOVÉ JÁDRO

Dává dokonalý smysl, aby mimozemšťan trpící Božím komplexem a přesvědčený o své morální nadřazenosti zaujímal vůči lidstvu přezíravý postoj. Pokud má však být tématem knihy oslava lidstva, „polidštění“ a uvědomění si vlastních chyb, pak bych čekala, že tenhle postoj se někdy v průběhu děje změní. A právě tady spočívá zásadní vada Hostitele a potažmo celého Meyerové díla: k tomuto nejenom že nikdy nedojde, ale falešným naznačováním změny je kniha tak neskutečně pokrytecká, že je při jejím čtení takřka nemožné nesrat nukleární hřiby. Wandin přístup k lidem se z počátečního strachu a odporu mění na přezíravou shovívavost, jakou pociťujeme k psům a dětem, na něž přeci nemůžeme klást vysoké nároky. I na konci jsou lidé násilné stvůry a duše jemné, nevinné bytosti, jejichž čistota může být zkažena pouze lidským vědomím (viz hlavní Hledačka). Naprosto nejnechutnější je ale Wandino (a Meyerové) chápání genocidy: ta není špatná, protože se jedná o systematické, cílené vyhlazování vědomého inteligentního druhu, ale protože mezi násilnými prohnilými lidmi existuje pár přijatelných jedinců, a genocida tudíž není zasloužená - nutnost ospravedlnit se není kladena na parazity, nýbrž na lidi. Je to stejně šáhlé, jako kdyby Hitler prohlásil, že Židi si zplynovat nezasloužili, protože navzdory původním předpokladům přece jenom nežrali děti. Důkazem tohoto zajebaného pojetí genocidy budiž to, že Wandě, tj. osminásobné vražedkyni i na samém konci připadá v pořádku kolonizovat cizí druhy, a dokonce k tomu podniká aktivní kroky, protože "oni se na rozdíl od vás nebrání". Zábavné je, že pokud bychom se této definice genocidy drželi, museli bychom nutně dojít k závěru, že to duše jsou tu podřadný amorální druh a to ony si zaslouží vyhladit: na rozdíl od nás totiž nedisponují svědomím, sebereflexí, nejsou schopny odlišit dobro od zla a neřídí se ničím jiným než vlastními sobeckými zájmy, jež nejsou ani ospravedlnitelné (pro kolonizaci například neexistuje jediný objektivní důvod). Konat dobro je možné, pouze pokud je motivováno zamilovaností, nikoli proto, že je to samo o sobě správné – podobná úvaha Wandě vůbec nepřijde na mysl a ani ostatní duše nenapadne řešit morální implikace svých činů. Lze dokonce učinit přesvědčivý argument, že duše jsou neschopné lásky, protože láska je zde zobrazována jednak jako reziduum hostitele, a dále jako způsobená vlivem lidských těl. Ani onu proklamovanou nenásilnost nelze brát vážně, protože ačkoli Wanda nevezme do ruky zbraň ani na vlastní obranu, neustále doufá, že si ruce místo ní ušpiní někdo jiný.

VE ZKRATCE

Hostitel není nic než romantizovaná Invaze lupičů těl, v níž se nechtěně naznačuje, že mimozemšťani jsou vlastně morální bytosti v právu. Kulisy se oproti Stmívání sice změnily, ale tematicky, myšlenkově, stylově i obsahově je to stejné, možná ještě odpornější než upíří sága.

Katrys
22.02.2013 5 z 5

Velice mě tento román překvapil. Vlastně i Meyerová, protože jsem nevěřila, že by mohla kromě upírů napsat něco jiného a ještě ke všemu sci-fi! (které se jí vážně povedlo). Upřímně řečeno jsem ji nikdy nepovažovala za dobrou spisovatelku díky Stmívání (i když knihy jsou mnohem lepší než filmy, ale to je věc názoru), ale teď světu ukázala, že psát umí (a to dobře)! Zápletka je moc dobře promyšlená, ale jediné co mi na téhle knize vadí je "vyumělkovaná" romantika, když Mel prozrazuje své vzpomínky na Jareda Poutnici.
Znám autorky, které by to s romantikou svedly lépe např. Lauren Oliverová, Suzanne Collinsová či Veronica Rothová. I přesto bude tato kniha patřit mezi mé oblíbené. A doporučuju ji těm, kteří mají rádi sci-fi. Doufám, že i film bude výborný (trailer vypadá dost slibně, tak uvidíme!!!).

Mishwaa
15.02.2013 5 z 5

Rozhodně jsem od téhle knihy neočekávala nic velkého, už jen kvůli spotům na zadní straně obálky, nad kterými jsem skepticky povytahovala obočí. Nad začátkem jsem skřípala zuby, ale jakmile jsem se dostal za půlku knihy, čtení šlo náhle jako po másle.
Ano, je to sice románek, trochu kýč, ale co je v dnešní době originální, že ? A musím podotknout, že to není zdaleka tolik přeslazené jako Twilight, ze kterého mi zuby trnuly, jako bych zuby měla slepené cukrem :D .
Hostitel se stal mým prvním sci - fi, ale už teď se pro mne stal sci - fi románem číslo jedna.

snilek.holka
13.02.2013

Pravdou je,že mě kniha zaujala až někdy od 150 stránky. Do té doby jsem se dost nudila. Nakonec mě ale knížka celkem zaujala a zbytek stránek jsem zhltala :)

Lady.Ge
10.02.2013 5 z 5

Krása. Knihu jsem dlouho přehlížela, protože po zkušenisti se Stmíváním jsem nevěděla, jestli to mám riskovat. CHYBA! Tahle kniha je dokonalá ♥
Ze začátku se mi kniha četla docela špatně, protože jsem hlavní hrdinku nenáviděla. U mě je nejlepší Mel, a mrzí mě, že jí aspoň na konci autorka nedala \"víc prostoru,\" protože se o ní skoro nezmiňuje. Potom jsem ale začala mít ráda i Poutnici, ale opravdu, oproti mojí Melanii... ♥ Kdo by nemiloval Jareda a Mel?
Nápad sám o sobě se mi moc líbil. Dokonce mi ani nevadí ta \"prázdná místa.\" Přiznejte si, že kdyby tam nebyla, nadávali by jste, že je to celé přeplácané O.o Nikdo se vám nezavděčí
Takže co je podle mě jedinou chybou knihy? To, že autorka nechala Mel tak v pozadí :// Ano, Mel mám opravdu tááák moc ráda ;D
Moje hodnocení je snad jasné ne? ♥ :3

ylena.k
03.02.2013 5 z 5

♥♥♥♥ Má další srdcovka ♥♥♥♥