Hon na ovci

14.06.2019

Prišlo mi to nezáživné - tretina knihy popisovala len stravovací režim a siahodlhé popisy, ktoré s ničím nesúviseli. Pol strany o plechovke na móle vrátane popisu skrutiek na tom móle mi už prišlo moc. Kniha je však jazykovo napísaná kvalitne a autor je pravdepodobne veľký perfekcionista, vzhľadom k tomu, že všetko popisuje do tak najmenších detailov, až čitateľovi nezostane nič, čo by si mohol predstaviť :-) Dej začal byť zaujímavejší v druhej polovici knihy a koniec sa už čítal oveľa lepšie. V knihe sú prvky surrealizmu, čo bolo zaujímavé a kniha navodzuje melancholicko-depresívny pocit, čo úplne nevyhľadávam. 3,5*

10.04.2019

Moje první kniha od Murakamiho. Je to zvláštní, těžké čtení, plné symbolů a nečekaných událostí. Je to velké dobrodružství po Japonsku, po jeho historii a po duši nejmenovaného hlavního hrdiny.
Hlavní hrdina je trochu jako ovce, nemá jméno (zapomněl ho?) a jedná podle toho, co mu říkají ostatní lidé (ostatní ovce). Pak se ale naučí naslouchat a může jít vlastním směrem, i když netušil jakým.

05.04.2019

Opět skvělý Murakami a jeho kniha, která je plná symbolů ( ovce s hvězdou na zádech – symbol kolonizace a společnosti řízené režimem, dívka s kouzelnýma ušima – důležitost naslouchání, odmítnutí nečestně získané odměny – symbol nápravy ), které mistrně vkládá do příběhu tak, že zprvu až absurdně vypadající obrazy působí naprosto přirozeně ( magický realismus ) a ve které se snaží autor vyrovnat s historickými událostmi Japonska. V příběhu se mi líbily pohledy do historie oblasti a krásné obrazotvorné popisy krajin. Samozřejmě nechybí tolik typický poslech hudby z gramofonu, popíjení whisky ( zřejmě kulisy z doby, kdy byl Murakami majitelem jazzového baru ), milostné scény a nezbytná tajemná postava s temnou mocí tolik podobná např. Menšikimu z knihy Komturova smrt nebo panu Óšimu z Kafky na pobřeží…za mě opět pěkné čtení....

03.04.2019

toto bol asi jeden z prvých kontaktov s Murakamiho tvorbou. občas som sa v knihe vracal a hľadal, kde som sa stratil. chvíľu mi trvalo pochopiť, že netreba oddeľovat sny od reality a výmysly od všedných dní, že ich treba vnímať vcelku, ako keď stojíte pred veľkým plátnom a každú chvíľu vás upúta iný detail.

24.03.2019

Murakami se musí v klidu vychutnat, vyžaduje bdělého čtenáře a souvislejší četbu. To se mi tentokrát nepoštěstilo a knihu si za čas musím zopakovat. Poté přidám i tu poslední hvězdičku, kterou si Hon na ovci určitě zaslouží.

11.03.2019

Ak mám hodnotiť Hon na ovci, tak iba v spojení s voľným pokračovaním v knižke Tancuj, tancuj,.. kde sa toho udeje oveľa viac, má to spád, hlavný hrdina je omnoho činorodejší ako v prvej knihe a tých odpovedí je viac. Pribudnú ďalšie zaujímavé postavy, napríklad Juki, ktorú zbožňujem alebo spisovateľ Makimura (kde autor šikovne ukryl svoje meno?). Jednoznačne odporúčam. Klasická murakamiovka so všetkým, čo k tomu patrí.

14.02.2019

Od Murakamiho už jsem co to přečetl (Kafka…, Na jih…, Norské dřevo + všechny mini novely), a protože mě jeho myšlenkové pochody nepřestávají fascinovat, rozhodl jsem se jej prozkoumat trochu zevrubněji a začít pěkně popořadě. Nedělám si iluze, že po přečtení třeba i všech jeho knih přijdu na to, co se tomuto „šílenému“ japonci honí hlavou. Že se naopak v mé hlavě po Honu na ovci vyrojila spousta otazníků a zavládl ještě větší zmatek, je nabíledni. Překvapilo mě (příjemně), že už v téhle jeho románové prvotině je jasně rozpoznatelný vyhraněný osobitý Murakamiovský styl psaní. Hon na ovci je kniha, u které člověk patrně s každým dalším čtením odhalí nějaký detail, který mu předtím unikl. Těším se na další autorovo dílo (tentokrát Konec světa…) a doufám, že až se za pár let pročtu ke Komturově smrti, budu alespoň o něco moudřejší a samozřejmě o hodně bohatší. Nepochybuji o tom, že do té doby nás Haruki Murakami obdaří dalším svým dílem. Jinak budu muset začít zase od Honu na ovci.
Na závěr chci vyslovit obrovské Díky Tomáší Jurkovičovi za překlad. Měl jsem možnost srovnat s „jinojazyčným“ a mohu vás ujistit, že ten český je nedostižný.

Proti knihám v poslední době, které autor píše, drží příběh pohromadě a v rámci možností uvěřitelně stojí nohama na zemi. I když po pravdě, kdo viděl Vše, co jste kdy chtěli vědět o sexu a báli jste se zeptat, ten se asi už na ovce nedokáže dívat stejně...

06.01.2019

Má první kniha od Murakamiho. Vůbec jsem nevěděla do čeho jdu a dlouho mi trvalo, než jsem pochopila autorův styl. Částečně z tohoto důvodu mě kniha dlouho nebavila a nedokázala jsem pochopit, proč jsou z Murakamiho všichni tak unešení. Jakmile jsem se ale smířila s tím, že nic nedává smysl a tak to prostě je, začala jsem si čtení užívat i něco víc. Opravdu mě bavil až teprve úplný závěr knihy, který čtenáři poskytl víc otázek než odpovědí.

Autorův styl není úplně můj šálek čaje. Větší polovinu knihy jsem se do čtení musela opravdu nutit, bavil a zaujal mě teprve až konec. Dávám 3 hvězdičky a do budoucna ještě uvidím, jestli dám Murakamimu znovu šanci.

03.01.2019

Mé první setkání s tímto autorem. Mnoho vrstev, bohatý jazyk. Nestačí "jen" číst.

01.01.2019

Naštěstí jsem knihu koupila se slevou, jinak bych byla lehce nakvašená. Především mi vadily popisy hrdinova stravovacího režimu, kdy v podstatě jen chodil po barech a kavárnách a uvažoval o ovci, a poté popisy přírody... Jako by chtěl Murakami za každou cenu dosáhnout těch 400 stran.
Našly se hlubší myšlenky, ale nijak rozvinuté, nijak převratné. Do konce mě tak držely místy zajímavé postavy (hl. hrdinu nepočítám) a absurdno, které mám prostě ráda.
Předtím jsem od HM četla pouze Norské dřevo a u dvou titulů už nejspíš zůstanu.

26.12.2018

Klasický Murakami (až na výjimky jako Norské dřevo ) opět nedosloveny, tajemný s možností hromady výkladů. Fajn.

22.12.2018

Páni, to bylo opravdu něco. Za mě rozhodně jedna z nejlepších Murakamiho knih, ke kterým jsem se zatím dostala (a nebylo jich zrovna málo). Jako obvykle příběh působí tak nějak hořce a čtenáře psychicky pitvá, rozkládá a skládá zase dohromady (nebo tak Murakami působí jen na mě?).
Jako většina autorových románů má i tento takový hořký nádech a v mnoha oblastech se dotýká čtenářovy duše. Nejednou jsem se u čtení pozastavila a zamyslela. Navíc to budování příběhu bylo prostě skvělé. Postupné odhalování dalších a dalších skutečností, cesta, kterou hlavní hrdina ušel (fyzicky i psychicky) je prostě jedno velké wow. Posledních pár kapitol jsem vysloveně hltala. Zajímavé je také to, že většina postav je, až na pár výjimek, bezejmenná (což u tohoto autora také není úplně neobvyklé, pozoruhodné ale rozhodně).

Hon na ovci se rozhodně stává jednou z mých oblíbených Murakamiho knih. :-)

21.12.2018

Vynikající. Tzv. jedním dechem.

20.12.2018

Na cestě za ovcí se znamením hvězdy vypravěč a hlavní postava románu někoho potkává, něco nalézá, někoho ztrácí... Z reálií se stávají kulisy, které nám naznačují, že za příběhem je něco dalšího. Co to je, to Murakami samozřejmě nepojmenovává, jsme tady od toho, abychom hledali, nacházeli a ztráceli, abychom rozlišovali a rozhodovali.
Kdyby takový text publikoval Evropan, asi by se s velkým pochopením nesetkal, ale Japonsko je jiný makrosvět. Buďme rádi, že máme prostřednictvím autora možnost do tohoto pro nás vzdáleného a mnohdy idealizovaného světa nahlížet...

22.11.2018

Má zatím nejoblíbenější kniha od Murakamiho!

Čtyř set stránková knížka Hon na ovci nebyla výjimkou. Japonské prostředí, které autor umí popisovat naprosto dokonale, postavy, jež jsou zahaleny tajemstvím a příběh, který vám nedovolí se od něj odtrhnout. Hlavní hrdina - jak už tomu tak u postav tohoto japonského spisovatele bývá - je obyčejný Japonec, jenž ničím nevystupuje z davu. Sám o sobě tvrdí, že je naprosto průměrný a celý jeho život je jedna velká nuda. Se sarkasmem a ironií vzpomíná na svá mladá léta, kdy ještě cítil nějakou tu naději. Japonsko šlo nahoru po všech stránkách a on si jen užíval času stráveného s kamarády. Tyto hezké vzpomínky dává vyprávěč často do kontrastu s prázdnou realitou současného Japonska.

A moje pocity z knihy?
Opět (jak už to tak u knih milovaného Murakamiho mám) jsem po dočtení měla strašně divný pocit, který byl ještě posílen tím, že jsem knihu dočetla v noci. Pocit vyvolaný tajemnem, které celou knihu provází.

14.11.2018

Hon na ovci byl opravdovým dobrodružstvím.
V průběhu vyprávění - hlavně pak ke konci, kdy se náš hlavní hrdina blížil k hledané pláni, jsem měla opravdu pocit, že cestuji s nimi. Když se hrnida dostal do chaty a my si mohli vychutnat popis ztraceného času, sama jsem pociťovala mystiku prostředí, jež mě pak přivedla do takového zvláštního rozpoložení.
Kniha se mi velmi líbila a bavilo mě tipovat si, jaký by tak mohl být další krok, kde by se mohla objevit další stopa (párkrát jsem se trefila). U knihy jsem poznala, že se jedná o rané dílo. Další snový příběh od tohoto spisovatele jsem si opravdu vychutnala.

23.10.2018

Konec mě dostal. Chvílemi jsem měla pocit, že čtu Gaimana, Americké bohy. Po Kavce a Ptáčku na klíček jsem se na Ovci těšila, ale byla to nakonec nejlepší chuťovka ze všech.

14.10.2018

Moje první knížka od Murakamiho ..a určitě zajímavá.