Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454686/bmid_hana-JfO-454686.jpg
5
13577
13577
Ak existuje niečo, čo preveruje ozajstnosť ľudského života, potom je to utrpenie. A ak existuje niečo, čo život znehodnocuje, potom je to utrpenie, ktoré človek spôsobuje iným. Lenže čo keď je napriek tomu nevinný? Čo keď je to všetko len zhoda okolností a človek je iba bezmocným nástrojom osudu? Je zima roku 1954 a deväťročná Mira sa napriek zákazu rodičov vyberie k rieke voziť sa na ľadových kryhách. Spadne do vody, čím sa jej neposlušnosť prezradí, a je za to potrestaná tým, že na rodinnej oslave nedostane zákusok. Nevinná príhoda z detstva však pre Miru znamená zásadný životný zvrat. Nasleduje tragédia, ktorá ju na dlhé roky pripúta k mĺkvej a depresívnej tete Hane a odhalí pohnutú rodinnú históriu, čo popláva ďalej s prúdom jej života ako ľadová kryha. Príbeh, vychádzajúci zo skutočných udalostí, podáva Alena Mornštajnová v strhujúcom tempe a so zmyslom pre dramatickosť, až má čitateľ pocit, že sleduje napínavý film. Zostáva iba otázka, či sa kryha osudu nakoniec predsa len roztopí…... celý text
Přidat komentář
Román Hana mě nesmírně potěšil. Konečně česká autorka, která umí řemeslně a sebevědomě vybudovat atmosféru a vystavět příběh, neměla jsem ten otravný pocit, že za zajímavou myšlenkou, resp. dějovou linií kulhá literární provedení. Naopak. Plně jsem Mornštajnové důvěřovala a nechala se vtáhnout. I když už mám období světových válek tak nějak "omleté" ze všech stran, četla jsem vytrvale do poslední stránky. Bravo.
Hodně silná knížka. První dojem může být někdy klamný, to nám názorně Hana ukázala. Neuvěřitelný, po přečtení jsem dobu seděla a přemýšlela nad osudem jednotlivých postav... Doufám, že se knížka dostane do povinné četby-zasloužila by si to!
.... co dodat? Téměř na konci knihy mi začaly téct slzy. Asi mi v tu chvíli všechno seplo a rozleželo se to ve mě. Nádherně napsaná knížka a stojí za přečtení.
Tato kniha mě naprosto dostala. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Naprosto mě děj pohltil. Propletené příběhy jednotlivých postav. Strhující příběh. Kniha se rozhodně stává stálou součástí mé knihovny.
Dočteno!
Dočetla jsem Hanu jedním dechem a jsem maximálně nadšená. Tak to byla jízda, jsem emočně úplně vyždímá. Konec knihy jsem probrečela jako želva. A nejenom konec.
Konečně jsem se odhodlala a i já si Hanu přečetla. Jsem za to ráda a lituji, že jsem to neudělala už dříve.
Děkuji paní Mornštajnové za tak brilantní příběh, který napsala.
Nedokázala jsem se odtrhnout, hltala jsem stránku za stránkou a teď se musím vypořádá s myšlenkami, které mi poletují v hlavě.
Příběh ve mě zůstane ještě hodně dlouhou dobu po dočtení.
Nesmírně moc si Hanu cením. A už se těším až si knihu znovu přečtu. ❤❤❤❤
Vše ok, naprosto strhující. Jen ty neustále se opakující propletence jednotlivých rodin nebyly vždy pro příběh nezbytné.
Naprosto skvělá a čtivá kniha, která nejen stylem psaní, ale samozřejmě také celým dějem čtenáře chytne a už nepustí.
Všechny tři části knihy jsou plné emocí, mají spád a pomalu nám odrývají celou podstatu příběhu. Nelze než dodat "Slečno Haničko..."
Strašně dobře napsaná knížka. Líbilo se mi rozdělení knížky na Mirčinu část, na část Hanina dětství a návratu. Knížku vřele doporučuji. Nedivím se, že knížka vyhrála cenu Kniha roku a drží se na žebříčku nejlépe hodnocená kniha.
Dlouho jsem se odhodlávala, abych si ji přečetla. Jednak proto, že já moc nečtu příběhy o koncentračních táborech a na druhou stranu jsem měla obavy, protože čeští (ne fantasy) spisovatelé mě zklamávají. Nakonec jsem dala na vysoké hodnocení zde na databázi.
Kniha mě velmi silně zasáhla, autorka to napsala svižně. Bylo zajímavé, co si která postava myslela a udělala. Protože, 'kdyby' mi hlavou proběhlo tolikrát, až jsem si říkala, že to musel být osud. Autorka píše velmi procítěně a u některých pasáží jsem měla na krajíčku. Velmi silný příběh. Doporučuji.
Přečteno během večera jedním dechem, ale pouze proto, že jsem stále hledala, kdy přijde to NĚCO, co vystřelilo tuto knihu na první místo v žebříčku. Ale ono to nepřišlo.
Kniha je vážně dobrá, ale první místo v žebříčku si nezaslouží.
Titul kniha roku si Hana učitě zaslouží. Kniha je prostě skvělá. Že mi vleze do hlavy písnička a pak se jí nemůžu zbavit, to se mi občas stane, ale že by se mi to stalo s knihou, tak to je snad poprvé. Než jsem jí dočetl, nedokázal myslet snad na nic jiného a ani po dočtení na tuhle knížku jen tak nezapomenu.
Je to snad nejkrásnější kniha, kterou jsem kdy četla. Její obal je nenápadný a když jsem ji poprvé viděla v knihkupectví, hned mě zajímalo jaký se v knize skrývá příběh. Kniha je rozdělena na tři části, ani jedna mě nezklamala. Vřele doporučuji
Co ve mně kniha zanechala? Příběh o dívce, která ve skrytu duše doufala, že tam, kam musí odjet, na ni někde mezi žlutými hvězdami čeká jedna, která k ní patří. Nečekala. Přišla jen prázdnota a zbyla jen slupka. Duše, která dělá člověka člověkem byla pryč. Odjela s její rodinou na východ, ztratila se v ulicích terezínského ghetta, uvízla v dobytčím vagonu mířícím na východ, rozpustila se v táborovém bahně a shořela v osvětimských pecích.
K české literární tvorbě bývám skeptická a jen málokterá je podle mého soudu opravdu kvalitní, ale Hana patří mezi ty nejlepší knihy, které jsem kdy četla - dokonce i ve srovnání s literaturou světovou.
Alena Mornštajnová umí prostým slovem vyprávět velký příběh, který navíc velmi dobře zpracovala do tří samostatných, i když vzájemně se proplétajících linií. Naprosto nenápadně Vám pod nos strčí zvrat, třeba když Vám dojde, že trest v podobě odepření jednoho malého potěšení je vlastně zároveň darem života.
Kniha vypovídá o době, která je sice velmi vděčným a často opakovaným tématem, o to důležitější je ale narazit na knihu, která Vám to podá tak pěkně.
Spolu s touto knihou a několika málo dalšími prožívám určitý český literární revival - a jsem za něj moc ráda!
Ano, konečně jsem se i já stala hrdou majitelkou a zároveň čtenářkou knihy Hana od Aleny Mornštajnové, kterou vydalo nakladatelství Host. Dolehla na mě vlastní zvědavost a zároveň mi v uších dozněly poslední tóny loňské chvály, kterou tato kniha čtenář od čtenáře sklízela. Teprve teď nadešel můj čas. Pojďte se tedy spolu se mnou podívat, jak se mi tento všudypřítomný a mnohonásobně sdílený příběh líbil…
Kniha je rozdělená na tři části. První dvě spadají pod vypravěčskou taktovku jedné ze dvou hlavních postav. Mira vám coby malá holčička dovolí, abyste ji jako člověka blíže poznali a zároveň s tím nahlédli do života její rodiny. Je velmi živá a také nebojácná. Možná proto se rozhodne svézt na ledové kře i přes zákaz svých rodičů. Následuje trest a Mira musí oželet slavnostní žloutkový věneček. V té chvíli však netuší, že právě ona pochoutka přetočí její život vzhůru nohama.
Její vyprávění si vychutnáte i v druhé části knihy. Zde vám pohledem teď už dospívající dívky přiblíží nejen mládí své matky, ale především osud její sestry Hany.
Poslední část knihy už vypraví Hana samotná. Spolu s ní se vrátíte do let, kdy zeměmi zmítala druhá světová válka a „do módy“ jakožto ozdobný prvek vešla žlutá šesticípá hvězda…
Dříve než přejdu k vlastním dojmům, ráda bych podotkla, že jsem se během veletrhu Svět knihy zúčastnila besedy s autorkou Alenou Mornštajnovou. A dobře jsem udělala. Získala jsem totiž cenné informace ohledně její tvorby a vím, proč na mě kniha místy působila tak, jak působila.
Pokud bych se měla zavřít do jednoho z pomyslných šuplíků, vyberu si ten, ve kterém jsou uloženy i ostatní kladné ohlasy. Příběh byl velmi čtivě napsaný a vyzařovala z něj určitá lehkost. Připoutal mě k sobě a po dočtení ve mně zanechal spoustu příjemných čtenářských dojmů.
Měla jsem pouze menší problém s pasážemi, které se týkaly druhé světové války a holocaustu. V těch jsem měla pocit, že mi tak trochu něco chybí. To však není způsobeno chybou autorky, nýbrž mojí vlastní čtenářskou deformací, protože jsem na toto téma přečetla již nemalé množství knih. Navíc sama autorka při besedě zmínila, že jí v tomto příběhu primárně nejde o vystižení tohoto tématu, ale o osud člověka jako takového.
Knihu bych vám ráda doporučila všemi hvězdičkami, body a procenty, které mám v rámci svého psaní k dispozici. Udělejte si na ni čas a náležitě si ji vychutnejte. Ať se vám líbí…
Co kdyby se Jaroslav při výběru partnerky nerozhodoval podle věna? Co kdyby se Hana neseznámila s dívkou, která měla kontakty? A co kdyby s ní odjela? Co kdyby nedostala tyfus? Co kdyby Mira nespadla do řeky? A co kdyby neměli rádi žloutkové věnečky jako já?
Hana nenosila smůlu, byl to její osud.
Štítky knihy
Židé pro ženy rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust
Moje druhá kniha od autorky. Potvrdila jsem si, že mi sedí její styl. Spousta náznaků v textu, popisování možných odboček a toho, co kdo mohl udělat jinak. Tu je zase v textu letmá zmínka, co se s postavou stalo za několik let.
Příběh Hany a ostatních je hodně silný, se suchým okem jsem knihu nedočetla.