Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454686/bmid_hana-JfO-454686.jpg
5
13496
3487
Ak existuje niečo, čo preveruje ozajstnosť ľudského života, potom je to utrpenie. A ak existuje niečo, čo život znehodnocuje, potom je to utrpenie, ktoré človek spôsobuje iným. Lenže čo keď je napriek tomu nevinný? Čo keď je to všetko len zhoda okolností a človek je iba bezmocným nástrojom osudu? Je zima roku 1954 a deväťročná Mira sa napriek zákazu rodičov vyberie k rieke voziť sa na ľadových kryhách. Spadne do vody, čím sa jej neposlušnosť prezradí, a je za to potrestaná tým, že na rodinnej oslave nedostane zákusok. Nevinná príhoda z detstva však pre Miru znamená zásadný životný zvrat. Nasleduje tragédia, ktorá ju na dlhé roky pripúta k mĺkvej a depresívnej tete Hane a odhalí pohnutú rodinnú históriu, čo popláva ďalej s prúdom jej života ako ľadová kryha. Príbeh, vychádzajúci zo skutočných udalostí, podáva Alena Mornštajnová v strhujúcom tempe a so zmyslom pre dramatickosť, až má čitateľ pocit, že sleduje napínavý film. Zostáva iba otázka, či sa kryha osudu nakoniec predsa len roztopí…... celý text
Přidat komentář
Jako první jsem od autorky četla Slepou mapu, která mě moc nezaujala a tudíž jsem neměla moc velké očekávání. Nicméně tahle kniha byla naprosto perfektní. Skvěle promyšlené a moc pěkně rozdělené kapitoly.
Knížka je opravdu skvěle napsaná, čte se jedním dechem. Příběh se zajímavě rozvíjel a odhaloval historii a tajemství hlavních postav. Je psaná čtivě, krásným jazykem. Téma války a koncentračních táborů mě děsí, ale tuhle knihu fakt oceňuji. Příběh mě velice zasáhl. Je to hluboký, dojemný, smutný, ale zároveň nadějný příběh.
Tak tahle knížka mě dostala...úžasně promyšlený příběh..prolínající se děje, krásně popsané, smutné a dojemné zároveň. Určitě si ještě někdy přečtu.
Uzasna kniha, lepsi nez Slepa mapa, perfektne napsana, prectena jednim dechem, moooc doporucuji.
Do knihy jsem se pustila proto, že ji všichni chválili.. já čekala trochu víc. Do poloviny to byla celkem nuda, druhá půlka už byla záživnější. Život Hany a vlastně celé její rodiny byl strašlivý a doba to byla hrozná. Ale přesto to pro mě nebylo to, co jsem očekávala.. miluji knížky z druhé světové války a tak nějak už jsem na toto téma zvyklá, tudíž pro mě žádné překvapení.
"Dobrá kniha, lepší než Hotýlek, ale že by to byla taková pecka, jak všude píšou...", říkala jsem si během čtení knihy a plánovala dát čtyři hvězdičky. Pak přišel konec, já vyvalila oči a pět hvězd bylo jasných. Precizně sestavený a propletený příběh, skvělé vyprávění autorky, postupné odkrývání skutečností, dobové reálie...určitě to stojí za přečtení, o tom žádná.
Nicméně to čtenářské "zbožštění" knize škodí. Ze všech stran se valí neskutečné nadšení a po všech názorech, jaké je to výjimečné a kulervoucí dílo zasluhující piedestal jsem zřejmě čekala o něco víc. Kniha je výborná, což o to, ale že by mi změnila život nebo že by to bylo to nejlepší, co jsem kdy četla a číst budu...to ne.
Opravdu skvělá knížka. Jsem nadšená a otřesená zároveň. Příběh malé Miry mě dostal do kolen. Bravůrně napsáno. Nešlo se odtrhnout. Navíc, když jsem zjistila, že je kniha napsána na základě skutečného příběhu, ještě víc mě zasáhla. Musím teď sáhnou nějakém odlehčeném tématu, protože toto bylo náročně, však krásné. Jestli ještě ve školách existuje něco jako povinná četba, tak Hana by tam rozhodně měla patřit.
Bravurně zpracovaný drsný příběh jedné rodiny odehrávající se v temných časech našich novodobých dějin (čtyřicátá a padesátá léta). Velmi nepříjemné, ale velmi působivé čtení.
Po přečtení jsou pochopil, zprvu nechápanou, stránku se zlatými hvězdy. Není náhoda, že v mé knihovně Hana ulehla právě vedle Bible.
Tak tohle bylo tedy dost neskutečné čtení! Zvolila jsem si Hanu jako svou jubilejní čtyřstou přečtenou knihu a ještě jsem tímto klenotem uzavřela čtenářskou výzvu 2018. Hana je knížka, která se každým písmenem vrývala hlouběji a hlouběji do mého srdce a já s čistou myslí prohlašuji, že to byl jeden z nejsilnějších zážitků, které mi kdy knihy zprostředkovaly.
Jeden z mých nejoblíbenějších citátů poslední doby vyřkl George Raymond Richard Martin a jeho znění jistě kde kdo na Databázi zná: „Čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, jenž nikdy nečte, prožije jen jeden.“ V poslední době tímto výrokem doslova žiji naplno a prožívám jeden zajímavý život za druhým. Ovšem díly Aleně Mornštajnové jsem mohla prožít život malé Miry, Rosy a především Hany a po celou dobu mě neopustila husí kůže. Přiznávám, byla jsem neskutečně ráda za ten luxus, že se můžu vrátit do svého normálního všedního života.
Tématu holokaustu jsem se dlouho vyhýbala. Ne, že by mě toto téma nezajímalo, ale strašně špatně se mi čte, když vím, že toto peklo bylo pro mnoho lidí realitou všedního dne. Vše se opravdu stalo a z hlediska historie lidstva to bylo vlastně včera. A to nejsem úplně schopná překousnout. Přesto se zkusím polepšit...
Co tedy říct na závěr? Tato kniha se stala právem knihou roku 2017. Je neskutečně silná a předává nám tiché poselství, že nikdy nesmíme zapomenout na to, co se ještě poměrně nedávno dělo!
Kniha, která si právem zaslouží být čtená... Je tématem bolestná, a je v ní vlastně všechno, nic víc nic míň... Slza mi tedy ukápla, hlavně ve třetí části, kde se vše spojilo... knihu určitě doporučím dál...
Děkuji za to, že jsem knihu mohla číst. Děkuji za to, že ani já a ani moje děti jsme v této době nemuseli žít a potažmo nemuseli přihlížet transportům , které by odvážely naše sousedy, kamarády, známé....
Člověk si myslí, jak silná osobnost je. Přijde jeden takový nadčlověk a zblbne polovinu světa. Co by si tak myslel Goethe o německém národě, když po tělech věhlasných lékařů , spisovatelů , vědců , malých nevinných dětí a jejich rodičů , kteří chtěli jen jedno- ŽÍT dupali nacističtí kápové a dívali se na jejich umírání. Na adresu těch kápů mě nenapadá jediné slušné slovo...
Paní Mornštajnové děkuji za tuhe knihu, její pohled na tuhle dobu se mi četl jedním dechem. Její pohled na duši člověka je naprosto fascinující. Vysvětlení pocitů Hany , tak jak byly popsány – před, během a po válce, to je strhující a zároveň tak moc varující.
Kdo z nás by přežil s hlavou vzpřímenou a nezakalenou? Kdo z nás by po prožitých útrapách mohl začít- bez výčitek svědomí- nový, ničím nezakalený život?
Kniha se mi moc líbila. Je velmi dobře a čtivě napsaná, takže se od ní člověk nemůže odtrhnout. Téma je sice smutné, ale občas jsem se i pousmála nad malou Mirou a jejími problémy s hrachem. Také se mi líbilo, že příběh je vyprávěn hlavními postavami -Mirou a Hanou, které mi bylo (hlavně na konci) dost líto. Knihu mohu určitě doporučit :)
Tak jo, už i já musím říct, že Hana byla vážně skvělá knížka. Bravurně napsaná a s tématem, které bylo hodně dobře zpracované. Ten závěr mě vlastně docela překvapil, nečekala jsem to a o to víc mohu říct, že mě Hana bavila a doporučuji ji.
Sic mě mrzí, že jsem u ní nebrečela, ale s tím už bohužel nic nenadělám - minimálně mohu říct, že jsem ke konci knížky měla na krajíčku a kdyby kniha ještě chvilku pokračovala v podobném duchu, tak tu knížku celou zaplním mými slzami. Je to hodně silná knížka a ač je knih s tématikou druhé světové války už hodně, nikdy jich nebude dost na to, abychom ty hrůzy, co se v tom období děly, nějakým způsobem pochopili.
Krásná, velmi čtivá, chytla a nepustila..Kdysi jsem četla Jako zabít ptáčka od Harper Lee a dlouho se této knize nemohlo nic vyrovnat. Hana mi ji připomněla, asi stylem vyprávění, a jsem za to moc ráda.
Tak tohle bylo hodně, hodně silné čtení. Rozhodně se tento román řadí mezi to nejlepší, co jsem zatím letos četla. Věděla jsem, že to nebude snadné a veselé čtení, ale nakonec jsem od knihy dostala ještě víc. Řadím se mezi nadšené opěvovatele této knihy a doporučuji na každém kroku. To je tak skvěle napsané a má to v sobě tak silný příběh, že si kniha opravdu zaslouží, aby byla čtená.
U Hany mě zřejmě zradilo mé vysoké očekávání. Ne, že by mi tato kniha nepřišla opravdu dobrá, ale bohužel jsem od tolik vychvalované knihy (která je zde dokonce nejlépe hodnocenou knihou) čekala asi více. Čekala jsem o něco hlubší zážitek. Nemůžu určitě říct, že by se mě Hana vůbec nedotkla. A napsaná je opravdu výborně, je to záživné dílo, které se čte jedním dechem - i když to není moc lehké a příjemné čtení. A vědomí, že jsme nevědomky schopni zničit někomu druhému život, které si z této knihy odnáším, je opravdu děsivé. Hana je podle mě rozhodně vynikající kniha, která si chválu zaslouží. Ale bohužel pro mě jí právě ta chvála dost ublížila a zázrak, na který jsem při čtení čekala, se nekonal.
Štítky knihy
Židé pro ženy rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust
Kniha Hana je v
| Právě čtených | 219x |
| Přečtených | 19 326x |
| Čtenářské výzvě | 5 650x |
| Doporučených | 2 255x |
| Knihotéce | 2 601x |
| Chystám se číst | 2 754x |
| Chci si koupit | 943x |
| dalších seznamech | 90x |
Z knihy jsem byla nadšená. Nejvíce mě zaujaly momenty, které v jednu chvíli nebyly konkrétně vysvětleny, ale během čtení samy vypluly na povrch, což souvisí s tím, že kniha je vyprávěna i z různých pohledů, ne jen z jednoho. Tato kniha za mě opravdu TOP.