Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324332/bmid_hana-VSx-324332.jpg
5
13494
3486
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
Chýbala mi tam emócia. Kniha nemá hlavného hrdinu, s ktorým by sa dalo stotožniť. Hana je na začiatku aj na konci knihy opísaná ako troska, bezzubá, páchnuca. Chápeme, že toto z nej urobili nacisti, ale kniha mala ambíciu byť beletriou, nie dokumentom. A teda rozsah vojnového zla by viac vynikol v kontraste s hrdinom, ktorého si obľúbite.
Opisy zaobchádzania so Židmi sú popísané dobre, ale pri čítaní sa mi vybavovali obrázky z filmov z obdobnou tematikou (vlakový transport, komín v Osvienčime s hustým dymom, kára s mŕtvolami), tak som mal pocit, že autorka iba dala na papier to, čo videla v kine, nič viac.
Pre toho, kto hrôzy fašizmu nepozná, je to povinné čítanie, ale ja som si tam nenašiel nič hlbšie. A teda som sa nevedel dočkať, kedy to dočítam.
Celá kniha mi prišla napísaná prvoplánovo, ako scenár k filmu, ktorý chce silou mocou dostať Oscara...
Zajímavá a čtivá kniha, která vás nutí se zamyslet nad tím, jak málo někdy stačí, aby vaše rozhodnutí a vaše činy ovlivnily nejen vás, ale i ostatní. Jak můžete nevědomky ublížit. V knize se dovídáme o vnitřní odvaze lidí, kteří věděli, že je čeká smrt, a snažili se ochránit jiné. Byli nuceni se všeho vzdát a jít do neznáma. O vnitřní odvaze a lásce, kdy jste mohli přežít, ale vědomí, že vaši rodinu posílají na smrt, vás donutí jít s nimi. Ta pospolitost ať se děje cokoli, hlavně zůstat spolu. To zděšení a pocit prázdnoty přeživších. Ztratit domov, rodinu, zůstat sám a nepochopený. Být odstrkován, právě proto, jaké hrůzy člověk zažil. Není to tak dávná historie. Važme si toho, v jaké době žijeme a jak se máme. Doufejme, že žádnou válku a takové neštěstí nezažijeme.
Velmi smutné čtení. Příběh, který vás chytí za srdce. Kniha je napsaná pěkně, čtivě a nenudí. Přinutila mě uvědomit si, jak krásně se nám dnes žije.
Naprosto nádherná kniha, plná radosti, smutku, utrpení, lásky a nevím čeho všeho, ale vzala mě za srdce a na konci jsem si krásně pobrečela.
Četla se velmi snadno, je poutavá a zhltla jsem jí během dvou dnů. Rozhodně stojí za přečtení a kdo ještě nečetl, měl by svou chybu rychle napravit.
Čakala som ďalšiu knihu podobnú tým, čo som o holokauste čítala. Ale Hana ma zasiahla úplne iným spôsobom..tá atmosféra a hmla, čo Hanu obostiera,
mi holokaust sprítomňuje oveľa intenzívnejšie ako naturalistické opisy nacistických zverstiev.
A skrýva pre mňa veľmi dôležité posolstvo...buď vľúdny k divným ľuďom. Nikdy nevieš, čo sa skrýva za chlpatými, suchými kôrkami vo vreckách...
Velmi silný příběh, který stojí za přečtení. Přečteno během chvilky, ale o to déle budu o Haně přemýšlet ...
Po několika doporučeních jsem se konečně dostal k přečtení této vysoce hodnocené knihy. A musím říci, že jsem dobře udělal.
I když jsem již četl poměrně hodně knih s tématikou holokaustu, absurdních spirál nepochopitelného násilí a temných lidských osudů, tato patří k těm nejlepším. Možná proto, že je psána "ženským" pohledem, možná proto, že není příliš dlouhá a současně je emocionálně nabitá.
Komentář doplním jednou citací z knihy, která tak nějak charakterizuje onu marnost lidského snažení učinit svět trochu lepším. Přesto je důležité se pokoušet stále znovu a znovu. Jednou to snad vyjde.
"Z knihovničky v pokoji, o který se dělila s Rosou, vytáhla Tolstého tlustou knihu, z níž se lidstvo stejně nepoučilo, protože ti lidé, kteří čtou klasiky, jsou dost chytří, aby chápali nesmyslnost války i bez líčení její krutosti, a ti, kdo by se poučit potřebovali, po žádné z moudrých knih nikdy nesáhnou."
Silný příběh zaměřený (mimo jiné, nebo spíše zejména..?) na mezilidské vztahy a na to, jaký dopad mohou mít naše volby. Kniha, která bude českou literaturu v zahraničí dobře prezentovat.
Čtivé, svižné, pěkný příběh, zvlášť postup proti proudu času přidává na atraktivitě. Jen bych potřebovala tak asi dvoj- nebo trojnásobek stran, aby všechny ty osudy neplynuly jen kolem mne, ale strhly mě s sebou. Abych zažila, uvěřila, abych nepřemýšlela, proč se důležitý dokument na malém městě posílá na úřad poštou...
Jsem moc vděčná zdejší čtenářské výzvě, protože jinak bych knihu “nepřečetla” a připravila bych se tak o výjimečný zážitek. Hanu jsem měla v merku dlouho, ale nějak jsem se nemohla odhodlat ke čtení, odrazovalo mě to těžké téma. Pak jsem narazila na audio verzi a rozhodla jsem se dát Haně šanci. Musím říct, že už dlouho se mě nic tak hluboce nedotklo, jako příběh této rodiny. S Mirou a Hanou jsem se usmívala, plakala s nimi a trnula, co bude dál. Autorka píše krásným způsobem, jednoduchým a přitom velmi citlivým. A myslím, že výborná audioverze můj prožitek jen umocnila. Určitě se ke knize vrátím, tentokrát v tištěné podobě. Takže ještě jednou - výzvo, díky!
I když jsem Hanu nečetla před spaním, stejně mně to silně zasáhlo. Kromě Lustiga jsem nečetla tak silný příběh z války. Snad nás to již nikdy nepotká.
Na Hanu jsem se po besedě s autorkou těšila skoro rok, než se mi dostala do rukou. Díky tomu jsem spoilery z besedy celkem úspěšně zapomněla a nestačila se v knize divit tomu, jak to asi A. Mornštajnová celé spojí a vygraduje - vzhledem ke košatosti vyprávění a střídání vypravěčů, časů a míst mi to přišlo jako úkol vpravdě nelehký. Popasovala se s tím ale víc než dobře, a tak jsem mohla sledovat 3 generace Židů v průběhu dějin na moravském maloměstě, kde na ně dolehla jednak politika, jednak náhoda, dále taky osobní sympatie i averze a vlastní dobrá či špatná rozhodnutí. Obzvlášť jsem litovala zbídačenou Hanu - nejen pro její válečné utrpení, ale i pro neutuchající pocit viny a prokletí. Jen 2 poznámky na závěr: 1) Začátek mi připadal skoro nudný a trvalo mi déle, než jsem se do knihy pořádně zabrala, zato na konci jsem postavy nemohla opustit. 2) Nečtěte to před spaním.
Štítky knihy
Židé pro ženy rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust
HanaKniha Hana je v
| Právě čtených | 218x |
| Přečtených | 19 321x |
| Čtenářské výzvě | 5 647x |
| Doporučených | 2 255x |
| Knihotéce | 2 600x |
| Chystám se číst | 2 755x |
| Chci si koupit | 943x |
| dalších seznamech | 90x |
Přečteno jedním dechem. Smutná knížka. Miře i Haně jsem strašně přála trochu toho štěstí. Některé osudy jsou opravdu kruté.