Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324332/bmid_hana-VSx-324332.jpg
5
13514
3491
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
Jedna výjimečná kniha, která zachycuje jeden z milionů tehdejších tragických osudů.
Ne, o příběhu, v němž je tolik bolesti, zklamání, utrpení a zoufalství nemůžu napsat, že byl krásný, skvělý nebo úžasný. To se hodí asi tolik jako narozeninová oslava s frkačkami a konfetami na hřbitově.
Hana je nesmírně lidský příběh - jednání všech postav se dá velice snadno pochopit, protože nikdo není hnaný exaltovanými emocemi, jen těmi prostými, běžnými, těmi, co prožívám já nebo vy. Tak, jak ve skutečném světě, ani tady nenajdete jen zlé nebo jen hodné. A právě živost postav, jejich uvěřitelnost, je to, co Hanu posunuje nad průměr zdařilých románů odehrávajících se ve 40. a 50. letech. Navíc tady nejde o dobu, není to obžaloba ani obhajoba, je to prostě "jen" příběh. Není o koncentrácích, není o vyvlastňování, není o -ismech. Je o tom dobrém i zlém, silném i slabém, vřelém a ledovém v nás. Je o lásce, víře i odpuštění - a o snaze je najít, dosáhnout jich a udržet si je. Zkrátka hluboce lidský příběh o lidech.
Velice silná kniha.
Všichni by si měli najít čas a přečíst si tento srdcervoucí titul.
Styl, kterým je kniha napsaná, se mi moc líbí...knížka se pěkně čte, je poutavá...moc se mi líbila i když jsem z ní byl smutný....Začátek knihy je závěrečná část příběhu....smutného příběhu tragických osudů, smrti a lidského utrpení. Emotivně napsaná kniha, rozdělená do tří částí podle doby, kdy se děj odehrává mi připomněla, jak strašná a temná doba zasáhla svět, jak se člověk k člověku dokáže chovat...smutný příběh...
České autory obvyle nečtu, ale tato kniha byla všude vyzdvihovaná, že jsem jí dala šanci. A nelituji. Je to opravdu silný příběh, velmi dobře napsaný.
Ne, toto skutečně není kniha o holocaustu.
Je to silný a skvěle napsaný příběh o lidech a jejich nejrůznějších vlastnostech i chováních. Vyprávění o obyčejných lidech s ambicí „obyčejných“ životů, kterým do cesty přišly neobyčejné události.
Události, které máme tendenci svádět na „ty ostatní“ či „kola dějin“, a přitom i zde zřetelně vidíme, že jejich podhoubí je přítomné v běžném dennodenním bytí každého člověka třebas v zcela bezvýznamné vesnici. Kniha přesvědčivě obnažuje fakt, že důsledky fašismu, komunismu, rasismu i dalších úchylek nepřichází na nevinné a bezbranné lidi odněkud z dálky, ale že se naopak derou z našich i sousedských niter a přechází v konkrétní činy. Lákavost jejich vybití je přitom zajištěna tím, že prosté uspokojování nejodpornějších pudů jako jsou závist a nenávist, hledání alibi za vlastní zbabělost, strach či selhání nebo kompenzaci svého nízkého sebevědomí i hlouposti, lze skrýt pod vzletný balast boje proti nepříteli, za národ či lepší zítřky.
Jak aktuální!
Ne, tato kniha není o holocaustu. Je o lidech, kteří žili, žijí a budou žít vždy.
Dokonalý příběh od kterého jsem se nemohla odtrhnout a totálně mě pohltil!
Zde v komentářích jsem hledal názor na Hanu i od mužského čtenáře a myslím, že se mi to tehdy nepovedlo. To mě na čas odradilo a říkal si, že to asi bude psané pro dámské publikum. Ale naštěstí jsem Haně dal šanci a ta mi stokrát vrátila. Je to milá, chytrá, čtivá, bohužel trochu smutná, ale krásná kniha o lidských osudech. A také psána sympaticky lidsky, řekl bych až Svěrákovsky, což je velká poklona.
Četla jsem Hanu jako její první knihu a je opravdu hezky napsaná. Nic než souhlasím: jedním dechem.
Hodně doporučovaná a vychvalovaná kniha se dostala i ke mě do rukou.Měla jsem tu čest a osobně se s autorkou setkala.Nezapomenutelný zážitek.Ráda si přečtu i další její knihy.Hana je opravdu poutavý a silný příběh všem doporučuji přečíst.Téma druhé světové války a velke nespravedlnosti spáchané na židech mě zajímá přečetla jsem už dost takových knih.každá je originální a příběhy velmi smutné že ve mě zanechají stopu na pořád....
Už při čtení Hotýlku jsem věděla, že je paní Mornštajnová unikátní spisovatelka a proto jsem se do Hany pustila s obrovskou chutí. Nebudu tu vypisovat, jak je kniha smutná, srdceryvná a autentická, jelikož to je každému jasné a zbytečně bych se opakovala. Silný příběh Hany, ve kterém je propleten i ten Miřin, zasáhne každého čtenáře. Nikdy nepřestanu žasnout nad tím, jak se něco takového mohlo v historii lidstva vůbec uskutečnit a přesto, že jsem na podobné knihy zvyklá, protože je záměrně vyhledávám, po přečtení Hany ve mě ještě dlouho zůstaly silné smíšené pocity..
Moje druhá kniha od autorky. Potvrdila jsem si, že mi sedí její styl. Spousta náznaků v textu, popisování možných odboček a toho, co kdo mohl udělat jinak. Tu je zase v textu letmá zmínka, co se s postavou stalo za několik let.
Příběh Hany a ostatních je hodně silný, se suchým okem jsem knihu nedočetla.
Román Hana mě nesmírně potěšil. Konečně česká autorka, která umí řemeslně a sebevědomě vybudovat atmosféru a vystavět příběh, neměla jsem ten otravný pocit, že za zajímavou myšlenkou, resp. dějovou linií kulhá literární provedení. Naopak. Plně jsem Mornštajnové důvěřovala a nechala se vtáhnout. I když už mám období světových válek tak nějak "omleté" ze všech stran, četla jsem vytrvale do poslední stránky. Bravo.
Hodně silná knížka. První dojem může být někdy klamný, to nám názorně Hana ukázala. Neuvěřitelný, po přečtení jsem dobu seděla a přemýšlela nad osudem jednotlivých postav... Doufám, že se knížka dostane do povinné četby-zasloužila by si to!
.... co dodat? Téměř na konci knihy mi začaly téct slzy. Asi mi v tu chvíli všechno seplo a rozleželo se to ve mě. Nádherně napsaná knížka a stojí za přečtení.
Tato kniha mě naprosto dostala. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Naprosto mě děj pohltil. Propletené příběhy jednotlivých postav. Strhující příběh. Kniha se rozhodně stává stálou součástí mé knihovny.
Dočteno!
Dočetla jsem Hanu jedním dechem a jsem maximálně nadšená. Tak to byla jízda, jsem emočně úplně vyždímá. Konec knihy jsem probrečela jako želva. A nejenom konec.
Konečně jsem se odhodlala a i já si Hanu přečetla. Jsem za to ráda a lituji, že jsem to neudělala už dříve.
Děkuji paní Mornštajnové za tak brilantní příběh, který napsala.
Nedokázala jsem se odtrhnout, hltala jsem stránku za stránkou a teď se musím vypořádá s myšlenkami, které mi poletují v hlavě.
Příběh ve mě zůstane ještě hodně dlouhou dobu po dočtení.
Nesmírně moc si Hanu cením. A už se těším až si knihu znovu přečtu. ❤❤❤❤
Štítky knihy
Židé pro ženy rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust
Hana
Po přečtení první třetiny jsem si říkala, co na ní všichni vidí. Když jsem četla dále, uznala jsem, že je kniha opravdu dobrá, ale pořád nechápu to obestření superlativy.
A konec? Nemám pocit, že by to byla ta nejlepší kniha, co jsem za posledních pár let přečetla, ale jsem si zatraceně jistá, že je to to nejlepší, co bylo za poslední roky napsáno u nás (alespoň co se beletrie týče).
O síle příběhu tu bylo napsáno mnoho a já se mohu jen připojit. Druhá věc, co dělá knihu tak skvělou, je autorčina schopnost nepoužít ani jedno slovo nazmar. Vypustíte jeden odstavec a kniha už nebude taková. Přidáte jeden odstavec a bude to pro knihu úplně zbytečné.