Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320365/bmid_genialni-pritelkyne-ls5-320365.jpg
4
1896
417
Geniální přítelkyně / Neapolská sága série
1. díl >
Román Geniální přítelkyně je prvním dílem stejnojmenné tetralogie, která už uchvátila čtenáře bezmála na celém světě a vzbudila zaslouženou pozornost literární kritiky (poslední díl byl mj. nominován na italskou cenu Strega a dostal se mezi šestici kandidátů na The Man Booker International Prize). Neapolská periferní čtvrť Luzzatti (v textu však její název nikdy nezazní), 50.léta minulého století. Právě tam a tehdy začíná příběh jednoho ženského přátelství. Jeho vypravěčkou je Elena, která už jako stará žena vzpomíná na svůj život, který byl, kam její paměť sahá, vždycky ovlivňován silnou osobností geniální Lily. Sama je přitom klíčovou postavou zas pro Lilin osud, v jejích očích je tou geniální kamarádkou naopak ona. Úhelným kamenem jejich komplikovaného vztahu je snaha obstát v mužském světě, jehož konvenční hranice jsou pro ně stejně tak svazující jako hranice jejich čtvrti plné pokrytectví a násilí. Čtenář se v románu seznamuje nejen se dvěma protagonistkami, ale i s celým mikrokosmem neapolské čtvrti propojené hustým předivem konvencí a vášní, jehož kořeny sahají až do doby fašismu, do let druhé světové války, do světa „před Elenou a Lilou“. Vypravěčka nás sice na vzorku jedné čtvrti provede vývojem italské společnosti od poválečné chudoby až k ekonomickému zázraku 60.let, zasvětí nás do ideologických i přízemních sporů mezi komunisty a camorristy, ale ústředním tématem románu i celé série zůstává přátelství vzájemně odlišných hrdinek, vylíčené s až nemilosrdnou otevřeností jako systém „spojených nádob“, jako bolestné zrcadlení, jako celoživotní soupeření, jako pevné pouto, které často škrtí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , ProstorOriginální název:
L'amica geniale , 2011
více info...
Přidat komentář
Líbilo se mi to, i když jsem teda čekala trochu něco jiného... Vadila mi ta absence dialogu, respektive jich byla málo, na takovou knihu. Kniha je psaná čtivě, i když jednodušším stylem, ale prostě vás bude bavit to přátelství a až příliš skutečné situace, které se dějí i v běžném životě. Upřímně, co se mi nelíbilo a opravdu mě vytáčelo, byla ta Elenina posedlost Lilou. Za mě až nedravé vzhlížení k nejlepší kamarádce. Nechápala jsem, jak tak malá holčička může být někým fascinovaná natolik, že se nechá ovládat a přizpůsobuje tomu své chování a pocity. Nad tím jsem opravdu kroutila hlavou snad celé vyprávění.
Jinak musím vyzdvihnout filmovou adaptaci, která se pro jednou knize vyrovná. Pokud jste neviděli, doporučuji. Opravdu parádně a citlivě natočeno.
Kniha mě nenadchla. Bylo sice zajímavé sledovat neznámé prostředí, dívat se na ně očima občas dost bizardních postav.... Ale asi nic víc mi to nedalo.
Čtení Geniální přítelkyně není jednoduché, je však tak komplexní, čtivé a napínavé, že vás to stále nutí číst dál. Hrdinkám jsem naprosto rozuměla, přesto zde bylo spoustu situací, které jsem musela skousnout a nechápala jsem, jak se tohle všechno mohlo stát. Dá se říct, že příběh od začátku už trochu "hází do vody", v postavách se člověk musí zorientovat, ale vše se osvětlí, a pak už jsem jen osudy hrdinů prožívala společně s nimi. Určitě budu pokračovat ve čtení dalších dílů.
Živo si predstavujem tu atmosféru povojnových rokov v Neapole, krik v úzkych uličkách chudobnej štvrti, taliansky temperament a vášeň, ktorým sú nasiaknuté postavy z tejto geniálnej knihy. Ich charizma ma pohltila. Doslova a úplne. Aj keď po dočítaní prvého dielu zo série, žiadnu geniálnu priateľku nepoznávam (aspoň v mojich očiach), vôbec mi to nevadí.
Vzťah, priateľstvo, súhra medzi Elenou a Lilou je viac akési súperenie, porovnávanie, dokazovanie si, či predbiehanie sa. A možno práve toto je medzi nimi to geniálne, uvidíme čo prinesie pokračovanie v ostatných knihách, preto túto tému a moje malé konštatovanie o genialite nechávam otvorené....
Všetko ostatné geniálne bolo. Normálne som pri čítaní v duchu plesala, užívala si každú stránku a nemohla som sa odtrhnúť. Výborne napísané. Tie charaktery, to je čisté Taliansko. Lepšie vystihnutie si ani neviem predstaviť.
Po dočítaní prvej knihy, hneď otváram pokračovanie. Bez váhania, bez prestávky. A pri predstave, že na mňa čakajú ešte tri knihy tohoto parádneho čítania mám momentálne druhé Vianoce.
Tutto è bene quel che finisce bene.
5/5
Po dlouhé době zase něco z Itálie. Román o netypickém, poněkud nezdravém přátelství a dvou kamarádkách, které se navzájem ovlivňují a střetávají. Kulisami jsou italská společnost, tento národ a jeho politika 2.pol.20.st. Ferrante píše kvalitně, psychologii postav umí podat skvěle.
Hergot - zase! Už po několikáté v krátké době jsem sáhla po knize, která okouzlila většinu z mé oblíbené skvadry čtenářů, zatímco já zůstala relativně vlažná. To není výtka jejich směrem, jen postesknutí, že nejsem schopná cítit totéž, užít si naplno kvalitní román pro ženy. Nechápejte mě špatně, nijak nelituji své návštěvy v poválečné Neapoli, kde nedostatek peněz nahrazuje přetlak emocí. Neustálý hluk, hádky, hází se ostrými slovy i kamením, nekonečné krevní msty, dramatické scény ve stylu: dcera je drzá a řvaní k úlevě nestačí, šup s ní z okna v poschodí… Prostě nátury k zulíbání.
Popisu prostředí není věnováno tolik pozornosti, ale pokud jste byli v nějakém větším italském městě, mělo by to pro představu stačit. Úzké, stinné uličky, domy nepříliš vysoké, s více či méně oprýskanými fasádami, nalepené k sobě, málo zeleně, hodně šutru. Byla jsem tam, sledovala živelnost obyvatel chudinské čtvrti a především jejich vzájemné vyhrocené vztahy.
Zpočátku prospěšná vazba vypravěčky Eleny k přítelkyni/rivalce Lile, kdy se děvčata vzájemně ponoukala k lepším výkonům (tedy spíše nadaná Lila táhla dříče Lenu) postupně přerostla v cosi patologického. Nevonělo mi to neustálé poměřování, závist, povyšování se, potřeba být hezčí než ta druhá, touha po pochvale, zalíbit se ostatním, opovrhování kamarádkou, když ještě nemá ženské tvary (ani krámy), ona má chlapa, já si hned musím taky pořídit chlapa.
Když pominu hlubší proudy o promarněných příležitostech a varování před ustrnutím, nízkými ambicemi, vlastně je to pořád dokola: jsem hezká/nejsem hezká, mám skvělé známky/mám mizerné známky, líbí se mi tenhle kluk/randit budu s jiným, obdivujte mě, mějte mě rádi! Dětství ještě ušlo, dospívání mě celkem štvalo a postavy vlastně taky, zakomplexovaná vypravěčka v první řadě.
Tohle jednoduše nebyla kniha pro mne (až moc ženská tématika), podstatně silněji mě oslovují příběhy českých autorek, za všechny uvedu třeba Alenu Mornštajnovou. Přesto jsem za pár dobrých (nepřevratných) myšlenek a hutnou atmosféru zvažovala udělení čtvrté hvězdy, ovšem v sérii pokračovat nehodlám. 66%
Kniha mě vyprovokovala k tomu zakoupit všechny čtyři díly a navštívit Neapol /před pandemií :). Ani jednoho činu jsem nelitovala.
toto je príklad, že človek sa nemá vzdávať:)
mám rozčítaných niekoľko kníh, ale nejako sa neviem začítať.
moja nechuť k módnym titulom je už asi známa.
napriek tomu som siahol po extra vychytenej autorke a...
páni, to bola jazda!
taký šťavnatý a plnokrvný príbeh som dávno nečítal. bohatý slovník, reálie, až som mal chvíľami pocit, že som v tej štvrti a okolo mňa sa hýbu ľudia, ktorí tu žijú generácie.
navyše bonus – krásne zdokumentované, ako sa úžerníci a šmelinári stávajú váženými občannmi, ako im v tom napomáha strach plebsu a snaha dostať sa mimo svoju biednu existenciu.
a celý čas mi znela pieseň Volare od Domenica Modugna... spieval si ju môj otec, ktorý mal vtedy 20. mám po ňom krásnu fotku – kdesi sa zoznámil s rovesníkom z Talianska, neviem, ako dlho trval ich ťah, ale keď sa vyfotili a rozlúčili, vymenili si kravaty. tú trofej mám doma v skrini, čierna s červeným pásikom, frajersky úzka. pekné dedičstvo.
ozaj, poznáte Volare?
https://youtu.be/t4IjJav7xbg
už sa teším na ďalší diel!
Čekal jsem nějaký román pro ženy, pustil jsem se do toho spíš ze zvědavosti, než že bych měl nějaká očekávání. A byl jsem mile překvapen. Připomínalo mi to styl Oty Pavla - vyprávění o banálních věcech, nic moc se neděje a přitom to četete rádi. Zaujala mě i možnost nacítit amosféru Neapole v době, kdy u nás vládla totalita.
Děj je o všem a o ničem. To může být zajímavé, ale tady je zpracování slabší. Hlavní hrdinka byla dost nesympatická, nezdravě upnutá k jiné osobě a přitom ji neustále pomlouvající. Nějak jsem nenašla genialitu této knihy.
Zase jednou stojím proti proudu a nesdílím nadšení ostatních čtenářů. Nemůžu říct, že by se mi kniha vyloženě nelíbila, ale nemůžu říct ani, že se mi líbila. Hned v první části Dětství jsem to málem vzdala, vadila mi nepřehlednost v čase a přišlo mi, že se v příběhu vlastně nic neděje. V druhé části Dospívání to bylo sice o něco lepší, přesto mě kniha za srdce rozhodně nevzala. Vyprávění se mi zdálo o ničem, nějak ve mně nevzbudilo žádné emoce. Prostředí mě nezaujalo, žádná z postav mi nebyla zvlášť sympatická. Kniha se prostě jen dobře četla. Tak nevím. Možná tomu dám ještě šanci druhým dílem, abych pochopila vysoká hodnocení, nebo zkusím nejprve seriál.
Krásná knížka, ale vážně je tohle “pravé přátelství”? Berte to prosím jako dokument toxického vztahu a jeho vlivu na člověka
Živě a hutně napsaný příběh. Sice vyjadřuje určitý nihilismus poválečné doby a neutěšené životní podmínky Neapolské chudší vrstvy, na druhou stranu je to příběh "pěkný". Výborně zobrazená psychologie hlavních postav, které dává odpověď na to, proč hl hrdinky udržují dlouhodobý, leč disharmonický, vztah.
Knihu jsem bez přehání přečetla jedním dechem. Vyprávění je tak živé, že jsem úplně cítila, že ten příběh prožívám společně s Linou a Elenou. Podívat se nejdříve na filmové zpracování se skvělým hereckým obsazením a pak teprve číst knihu je myslím velice dobrá strategie. Člověk si hezky tváře přiřadí a i chronologie příběhu se pak lépe chápe.
Pokaždé, když si přečtu knihu z takto nedávné doby, děkuji osudu, že žiju až o 50 let déle a že v mezidobí byly tak silné ženy, které mi dokázaly vyšlapat cestu k lepšímu rovnoprávnějšímu životu. Ať už nadáváme na českou kotlinu jak chceme, můžeme být rádi za umírněnost české povahy a emancipovanost mužů (alespoň v mém okolí.)
Musím říct, že mě samotnou překvapuje (a tak do půlky knihy bych to vůbec neřekla), že nakonec dávám pět hvězd hodnocení. Je pravda, že začátek je trošku pomalejší, ale zase to vyvažuje zajímavé neapolské prostředí a doba. Pak od půlky mě to však dost ztrhlo a já to najednou dočetla a hned si půjčuju další díl. Protože prostě chci vědět, jak to dopadne - hlavně s Lilou, tu jsem si docela oblíbila. Je také pravda, že celá kniha je vlastně o nicotném soupeření dvou holek, ale je to pak nějak poutavý a už to jede no :)
Pro mne byla kniha nezáživná, nemohla jsem se do ní začíst. Odkládám, možná se k ní někdy vrátím.
Mně ani tolik nezajímají ty 2 slečny, ale spíš ten styl života a místo, kde žijí. To je fakt masakr.
Začátkem jsem se prokousával salvou italských jmen a rodinných vztahů. Zhruba od půlky mě kniha začala bavit a hvězdy jsou za druhou půlku. Myslela jsem,podle názvu, že děj bude o skvělém kamarádském dívčím vztahů, ale ve skutečnosti je o tom, že jedna z kamarádek je geniální. A není to,ta s větším vzděláním. Asi dám přečíst jedné kolegyni, která si až patologický zakládá na titulech....
Štítky knihy
přátelství italská literatura chudoba, bída osudy žen Neapol ságy kamarádky zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2016 |  Geniální přítelkyně |
| 2017 | Příběh nového jména |
| 2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
| 2018 |  Tíživá láska |
| 2020 | Prolhaný život dospělých |
Kniha Geniální přítelkyně je v
| Právě čtených | 58x |
| Přečtených | 2 773x |
| Čtenářské výzvě | 522x |
| Doporučených | 185x |
| Knihotéce | 569x |
| Chystám se číst | 1 211x |
| Chci si koupit | 196x |
| dalších seznamech | 17x |
Úžasně napsaný, čtivý román. Všechny díly jsem zhltla snad ještě rychleji než Harryho Pottera před 20 lety. Možná tím sama sebe shazuji, ale tenkrát to pro mě byla nejlépe napsaná kniha, jakou jsem kdy četla.
Stejně tak mě chytly všechny díly Neapolské ságy, od kterých jsem se skutečně nemohla odtrhnout a všechno šlo v ten moment na vedlejší kolej.
Postavy jsou přesně vykreslené a výborně popsané. Stejně tak i prostředí a doba, do které jsou romány zasazeny. Řekla bych téměř nejlépe napsané literární postavy, s jakou jsem se dlouho nesetkala.
Autor/ka má velmi dobrý styl psaní, díky kterému se nezasekáváte, nenudíte a v momentě začtení se octnete v Neapoli 50.+let. Cítíte prach, špínu, chudobu, radosti i utrpení té doby. Soucítíte se všemi postavami. Nezáleží na tom zda je příběh pravdivý nebo ne, zda byl inspirován skutečnými lidmi, nebo přímo napsán podle nich, ale cítíte, že kniha není scifi.
Zařadila bych ji vlastně mezi sociologicko demografický román.
Výborné také je, že s dalšími díly neupadla kvalita knih. Byla jsem skutečně zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál, záleželo mi na postavách jak Eleny, Lily-Liny i všech ostatních rodin kolem nich. Jak všichni dopadnou a skončí. Příběh nemá mít dobrý nebo špatný konec. Je to život, jistá sociologicko-historická sonda, kdy nikomu nefandíte jen jako cestopis či životopis odkrýváte životní osudy.
Člověk si dneska neuvědomuje, jak "se máme dobře". Kdy se nemusíme rozhodovat, zda děti pošleme do školy, protože si to finančně nemůžeme dovolit apod.