Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/306865/bmid_dvur-mlhy-a-hnevu-7Ms-306865.jpg
5
3585
3585
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 2. díl >
Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid. A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží? ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , CooBooOriginální název:
A Court of Mist and Fury , 2016
více info...
Přidat komentář
Tato kniha byla naprostá bomba, teda až na prvních asi 50 až 100 stran (nechci spoilerovat, tak nebudu říkat proč), kdy jsem chtěla knihu odložit a nechat být, jelikož jsem byla zhnusená, ale jsem straně moc ráda, že jsem to překonala, protože pak to nabralo grády. Nenechte se ošálit prvním dílem, který vůbec nebyl tak dobrý, napínavý a prostě tak dokonalý jako tento díl.
Naprosto strhující čtení. Kniha je o 100% lepší než první díl série. Již se nemohu dočkat dalšího pokračování.
Tuto knížku řadím mezi Top 10. Skvěle se četla a opravdu mě překvapila pravda o Rhysovi, Feyra sice pořád dělala blbé rozhodnutí, ale to už k ní tak nějak patří. Co mi vadí na knížkách od Sarah J. Maas je snad jen to, že všechny hlavní postavy jsou stejně "úžasné" a mají největší moc a schopnosti. A pak tu máme některé kapitoly, jako je například 55, radím vám přeskočte ji nebo si k sobě vemte nějaký blicí kyblíkyblík pokud vám není aspoň nad 15 let, ale aspoň se na to dají dělat dobré vtipy, to když někdo řekne, vývar, barvy, stěna nebo rozpětí křídel dostanu hned záchvat smíchu a taky je na Pinterestu hodně vtipů k této knížce (doporučujudoporučuju se podívat). Jinak se mi knížka moc líbila a to i město Velaris (kde me Rhysand vážně překvapil) a moc ráda bych se tam přestěhovala. Kdo ne, že?!
Tak to bylo něco! :) Dvůr mlhy a hněvu na plné čáře převálcoval Dvůr trnů a růží. Bylo to nabité akcí, ani na chvíli jsem se nenudila, postavy se pořád vyvíjely, jejich pocity byly popsány věrohodně. Tamlin mě dost zklamal...a Rhys, byla jsem hodně překvapená, jaký ve skutečnosti je ("Pokud znají pravdu lidé, na kterých mi záleží, je mi jedno, jak se na mě dívají ostatní."). Azriel, Cassian, Mor a Amren si získali moje srdce od první chvíle. Illyrijští válečníci s křídly...a Velaris, tam by snad chtěl žít každý..:) Miluji tenhle svět, který Sarah Maas stvořila. Závěrečné stránky jsem přímo hltala, až se mi chvílemi tajil dech (a ne jen obrazně). Nejvíce se mi líbila třetí část knihy Dům mlhy, obzvlášť pak kapitola 54. Moc se těším na třetí díl, jen škoda, že si na něj budu muset nějakou dobu počkat. Prozatím se budu v myšlenkách vydávat na Noční dvůr a snít.
Myslela jsem, že jedničku už nic nepřekoná a to jsem se pěkně sekla. Dvojka měla naprosto dokonalý zvrat. A ach....Rhysand, kdo by se do něj nezamiloval. Když jste v prvním díle milovali Tamlina, tady ho budete nenávidět. Už se nemůžu dočkat trojky... Court wings and ruins.
Moc dobre cteni a nutne potrebuji pokracovani.Takhle me tyrat cekanim na dalsi dil.
Dobrá kniha
no teda až na některé části které jsem prostě a jednoduše přeskočila. Kdo by to chtěl číst (některé kapitoly) jiné byly strašně super třeba jak Feyre vymetla s Lucienem a ostatníma :)
Druhý díl byl naprostá bomba, jestli jsem si Tamlina v prvním díle oblíbila, tak teď ho nenávidím a Rhysanda miluji :-) i když jsem ho v prvním díle nějak moc nemusela a teď to hrozné čekání na třetí díl :-( jsem zvědavá jak Feyre zabije Tamlina a osvobodí svět od krále Hybernu... a jak dopadnou její sestry...
Mě osobně se první díl moc nelíbil a tento jsem začala číst víceméně jen kvůli Rhysandovi ,ale to se asi po sté stránce knihy změnilo,protože celé prostředí Nočního Dvora je asi tak 1000X lepší než Jarního. Promakané v tomto díle byly však i postavy- Rhysand,Mor,Amren,Cassian a Azriel. Kniha je velmi čtivá a i když se začátek může zdát trochu natahovaný a nudný věřte mi, že když se to rozjede tak to stojí za to.
Z celou knihou mám ale i přes to dva problémy. 1) Feyre- pokud by se dávala cena za nejotravnější, nejvícsebelitující a nejnamyšlenější hrdinku ever tak by to vyhrála na plné čáře. Ona si prostě řekne "ty jo síla všech vladařů je tak málo když nemám křídla" no a za cca. dvě kapitoly už je má. Tím chci říct že autorka z Feyre udělala takového Supermana, Harryho Pottera a celkově takovou drsnou a všeumějící dívku ,ale to je jen první dojem přemýšleli jste někdy nad tím co vlastně víme o Feyre kromě toho že kdysi byla její rodina bohatá, má dvě starší sestry a že jí matka zemřela když byla malá?? Jednoduše se tu snažím říct že autorka udělala hlavní postavu takovou povrchní a plochou, že toho mnohem více víme o postavách jako je třeba Rhysand nebo Lucien.
No a teď stručně ke 2) sexuální scény ať už s Tamlinem nebo Rhysandem. Osobně si jako šestnáctiletá myslím že dnešní děti toho ví možná i víc než my všichni tady dohromady. Ale určitě bych tuto knihu neřadila mezi Young Adult a když už tak s varováním že je to vhodné pro čtenáře od 15 let. Ano S.J. Mass to píše hezky a ano patří to ke vztahům , ale když to tam je a pak se to samé hned po dvou stranách opakuje tak už je to trochu přes čáru.
Omlouvám se že jsem se trochu rozepsala, ale až na tyto dva body se mi knížka líbila a můžu jen doporučit :p
Kniha mě naprosto uchvátila. První díl se mi také líbil, ale tento je naprosto skvělý. Když jsem si četla o čem kniha bude, nechápala jsem jak může od Tamlina odejít a vůbec se mi do čtení nechtělo. Nicméně autorka to napsala výborně a celou knihu jsem zhltla jedním dechem. Rozhodně si koupím a přečtu další díl. ^^
Musím uznat, že má rychlost čtení byla v tomto případě poměrně dobrá. Dvůr mlhy a hněvu má něco přes 650 stránek a já jsem u něj strávila… každý den něco po pěti hodinách? Člověk by jednoduše čekal, že výskyt nudných scén a zbytečného natahování bude v rozpětí knihy samozřejmostí. Mohu ale potvrdit, že tohle se tohoto dílka absolutně netýká.
Dvůr mlhy a hněvu je druhý díl (hned po Dvoru trnů a růží), tudíž je potřeba první znát, jinak se člověk prostě neorientuje.
Co se týče autorčina stylu psaní, ten mě uchvátil už dávno, takže není moc co dodávat. Líbí se mi, to se nezměnilo. Mohu tak maximálně poznamenat, že teď se slova, která byla poskládána do úžasných vět, ještě pořádně zatřpytila. Neexistovala situace, při níž bych se pořádně nevžila do příběhu. Vždy jsem vše překonávala s hlavní hrdinkou.
Spoileruji, takže pozor!
Stačilo mi hodně málo k tomu, abych začala Tamlina nenávidět stejně jako Feyre. Kdyby mě tak jako ji zamkl, skončil by u mě. Ale nebudeme si nic nalhávat, u mě skončil už dávno. Na takové typy zkrátka nejsem.
Za to Rhys. Bože, oblíbila jsem si (ne a ne, já se do něj úplně mimořádně zamilovala) už v prvním díle. Vladař Nočního dvora, krutý a nemilosrdný. Z druhé strany citlivý, nádherný a úžasný muž, jehož inteligence je neskutečná.
Vsuvka, jež mi teď proletěla hlavou. Možná se mi to zdálo, ale Feyre podle mě v tomto díle hrozně dospěla. Když to porovnám s tím prvním… Vážně, jako kdyby jí bylo o pět let víc.
Nutno dodat, že když jsem četla milostnou scénu mezi Rhysem a Feyre, zrovna mi volal kamarád. Velmi naštvaným tónem jsem mu sdělila, že teď čtu a ať mi alespoň půl hodiny nevolá. Zavolal mi za 45 minut… stále jsem četla. Tím chci vlastně říct, že tato kniha je dokonalá, člověk se od ní nedokáže odtrhnout.
Konec spoilerů!
Co z toho tedy plyne? Kniha se mi velice, velice, velice (těch „velice“ je hodně, já to vím) líbila. Snažila jsem se v ní najít něco, co bych vážně mohla vytknout, ale moc mi to nešlo. Jediné, co by stálo za zmínku, je to, že na prvních stránkách byla hrozně vysoká frekvence opakování „jsem“. Až nepříjemná, mé oči a mysl si na to nějak nedokázaly přivyknout. Pak se to ale postupně srovnalo. Možná bych mohla ještě vytáhnout to, že některé erotické scény mi přišly poměrně přehnané.
Nevidím důvod, proč bych neměla knihu hodnotit pěti hvězdičkami. Vážně je to taková ta četba, která vás chytí a už prostě nepustí. Je nutné se dostat až k posledním slovům, abyste se mohli věnovat něčemu jinému. (Kolikrát jsem díky Dvoru mlhy a hněvu odkládala čtení Biblických příběhů do povinné školní četby…)
Celková promyšlenost děje vám vyrazí dech.
A co více? Styl psaní vás rozhodně uchvátí. Pokud vám však ich-forma v minulém čase vyhazuje vnitřnosti z těla ven, doporučuji sáhnout po jiném dílku.
Doporučuji.
Tak tohle bylo vážně něco. Po prvním dílu, který mě moc nebavil je dvojka velice příjemné překvapení. Naprosto mě vtáhla a knihu jsem nemohla odložit. Jen my trošku vadily pasáže z červené knihovny (nemuseli tam být až takové detaily), ale jinak naprosto perfektní, napínavá fantasy. Už se nemohu dočkat dalšího dílu.
Moje nejoblíbenější kniha? Rozhodně. Od té doby, co jsem si tuto knížku přečetla poprvé, jsem jí už otevřela nesčetněkrát znovu. Nejvíce mě samozřejmě uchvátil naprosto nečekaný zvrat v romantické zápletce. V prvním díle se mi Tamlin celkem zamlouval, ale když Feyre zamkl ve svém domě, jasně že to celé pokazil. Když ale autorka poodkryla něco z Rhysova charakteru, naprosto jsem s Freyřinou volbou souhlasila. Ten příběh je úžasný a neuvěřitelně propracovaný, pro někoho, kdo má rád romantické příběhy, nespokojí se ale jen s předem jasnou a ohranou zápletkou, má rád napětí, drama a samozřejmě fantasy, je tahle série jako dělaná.
Není to 5 plných hvězdiček, jen takové 4,5, protože nemůžu říct, že by ve mě kniha zanechala do budoucna nějaký dojem. Ale četla se jedna báseň, příběh mě dokázal upoutat díky úžasnému maasovskému stylu a promyšlenosti.
Obdivuji autorky umění hrát si se slovy. Její barvité popisy prostředí a postav mi dokázaly navodit pocit, že jsem se skutečně octla v Prythianu.
Již v prvním díle jsem si zamilovala Rhysanda a nemohla jsem se na něj dočkat. V druhém díle jsem se zamilovala ještě víc.
Ovšem měla bych pár výtek. Knížka měla místy pasáže, které mi přišly zbytečné a nijak neposouvaly děj kupředu. A některé erotické scény už byly, podle mého názoru, přehnané.
Naprosto skvělá kniha. Dlouho mě nic tak nechytilo. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a i přesto, že jsem si jí šetřila jsem jí zvládla přečíst za víkend a stále na svět a vše kolem něj nemůžu přestat myslet. Těším se na třetí díl!
Perfektní, lepší než první díl, strhující a nevypočitatelné. Co mi vadí je věčné párování postav mezi sebou, ale k Sarah Maas to prostě patří a nevyhneme se tomu ani u skleněného trůnu, takže se to dá prekousnout. Ale jinak... Noční dvůr je zatím to nejvíc perfektní místo, které jsem na stránkách knih objevila.
To jsem opravdu jediná, kdo není z knížky naprosto unešený? Ve skutečnosti mi nic na příběhu nepřipadalo výjimečné. U fantasy mi nevadí, když je knížka delší, člověk se pak může do světa hezky ponořit a oblíbit si ho. Ale tady byla ta tloušťka knihy naprosto zbytečná. Těsně před koncem jsem se sebe samé ptala, co se tam vlastně celou dobu dělo. Protože když uvážím, že má kniha téměř sedm set stran, dalo by se říct, že nic moc. Občas jsem se musela do čtení nutit, a to dokonce i téměř před samým koncem. Zatímco v prvním díle se Tamlin choval normálně a logicky, ve druhém z něj autorka pro svoje vlastní účely udělala šíleného maniaka. To není moc profesionální. A když od něj Feyre utekla, téměř si na něj potom nevzpomněla, a když ano, bylo to spíše s odporem. Přitom ho musela milovat opravdu hodně, když pro něj v prvním díle zavraždila nevinné víly. Podle mě všechny události ve druhém díle úplně shodily díl první, který byl postavený na tématu pravé lásky. Hlavní hrdinka mi celkově nepřipadala příliš sympatická. Každou chvíli se naprosto bezdůvodně vztekala nebo litovala. Jako čtenář jsem měla rovněž dojem, že jí nejde ani tak o lásku jako spíš o sexuální uspokojení. Tato série není pro ty, kteří stejně jako já nedočkavě čekají na první polibek mezi hlavními hrdiny – tady se rovnou dočkáte sexu. A ne jen tak ledajakého. Maasová je podle mě přímo přebornicí v dokonale přehnaných erotických scénách. I o intimnostech v knize postavy mluví vulgárně, jako by to snad bylo legrační. Nebylo. Za mě 3 hvězdičky, a to ještě možná mhouřím oči.
Já ani nemám slov.. někde asi dvěstě stran před koncem sem se zarazila jestli už to není pořád dokola to samé... Po přečtení dalších padesáti stran sem došla k závěru že i kdyby to pouto autorka protahovala na dalších pětset stran knihu jen tak neodložím... Nic mi nechybělo některé části sem si přečetla několikrát abych si je zapamatovala jak moc se mi líbily :-)
Štítky knihy
láska magie erotika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Páni. Páni! PÁNI! Zatímco první díl mě přiměl zoufale si trhat vlasy nad hloupostí hlavní hrdinky, tohle byla jízda. A světe div se - on mě to vážně chytlo! :D Rhys je prostě topka, který se mi vryl do paměti. Co mě ale na něm zaráží je fakt, že v knize je několikrát zmíněno, že je nejmocnějším mužem, přesto by ho jeho pobočníci/kámoši v boji porazili? A co teprve král Hybernu, že? Ironie mi prostě nedá, abych se neptala - asi to s tím "nejmocnějším" nebude takové terno, no... nebo dům, který je začarovaný tak, aby splnil všechny vaše potřeby, např. chcete horkou koupel a už se vám napouští voda. Tak proč vám jídlo musí nekdo nosit? Je evidentní, že vás kouzelný dům nechá umřít hlady. Alespoň umřete čistí, že? Ale tyhle nesoulady nechme stranou, tenhle díl mě doslova a do písmene rozsekal. Bylo to srdcebolné, bylo to překvapující a bylo to ne-klišoidní... asi dám autorce šanci a zkusím druhý díl Skleněného trůnu! :D