Dvůr křídel a zmaru

26.09.2021

Díl, ve kterém bylo hodně "bla, bla". Nejvíc mě pobavilo, když si toho všimly samotné postavy v knize... :)

13.09.2021

No, pravdou je, že některé části knihy mě moc nebavili - stále dokola číst jak je Rhys neodolatelný apod., no mohlo toho být méně :) Každopádně, kniha je za mě naprosto skvěle napsána - je čtivá a překvapivá. Závěrečnou bitvu jsem čekala trochu delší ale i přes trochu rychlejší spád jsem závěr knihy četla jedním dechem, místy s otevřenou pusou a místy "se slzami v očích".
Velmi povedená série se skvělým příběhem.

07.09.2021

" Temnota umožňuje světlu zářit."

Tento díl se mi líbil ze všech nejvíc :) Od začátku to bylo skvělé a opět zase hrozně čtivé. Bylo tam více zvratů a akce, takže jsem hltala každou stránku a nestalo se mi, že bych se nudila. Musela jsem se smát jak to měla Feyre na Jarním dvoře vymyšlené, obzvlášť s Ianthe :D Jsem ráda jak to dopadlo s Lucienem a Tamlin no.. Trochu si to u mě vyžehlil za ten konec .. Pak mi ho bylo i trochu líto :-/ Feyre s Rhysem jsou prostě dokonalý, tady není co řešit :) Moc se mi líbilo seznámení s ostatními vladaři a jejich dvory. Kdo mě tam štval byla Elain :-/ to byla asi nejvíc zbytečná postava. Za to Nesta, ta mě bavila :) I když byla protivná a na každého štěkala, prostě to byla ona a kdyby se najednou na všechny začala usmívat, bylo by to divný. Strašně jsem se smála, když Cassiana nazvala přerostlým netopýrem :D Na konci mi skoro i ukápla slza , když se tam objevil jejich otec. A nakonec se všechny postavy potkali na bitevním poli. Tak moc jsem si všechny oblíbila, že jsem měla opravdu strach, kdo z nich tam zemře.. Jediné co mi tam přišlo už přehnané bylo to, co udělala Elain.. Celou dobu tam byla za křehkou květinku, ufňukanou a najednou dokázala udělat takovou věc.. to se mi nelíbilo.. Kdyby ji autorka nechala fňukat někde v křoví, bylo by to uvěřitelnejší :D Ale jinak moc doporučuji celou sérii :) těžko se mi po tomhle pak bude rozečítat něco jiného.

30.08.2021

Tohle byla prostě jízda.

26.08.2021

V recenzi na předchozí díl jsem napsala, že si Tamlin nasadil veš do kožichu. A přesně tak se stalo, jenomže ta veš je pěkně naštvaná, nenávistná a intrikánská a opravdu dělá vše pro to, aby Tamlina a jeho dvůr zničila. Naštěstí tato etapa neměla dlouhého trvání. Až mi ho kluka bylo líto. Sice nepatří mezi mé oblíbence, nicméně si nejsem jistá, zda na rozdíl od Feyre nechápu jeho chování lépe. Nakonec i jemu bych přála, aby našel družku.
Tušila jsem, že Lucien nebude až takový sebestředný sobec třesoucí se před Tamlinem, ale když už se konečně projevil a v první půlce se mu život obrátil vzhůru nohama, v druhé půlce příběhu mi pak chyběl. A jsem moc zvědavá, jakým způsobem se vátí a doufám, že dostane dost prostoru ne-li samostatnou knihu.
Feyřin návrat na Noční dvůr a celá její cesta se všemi nesnázemi pěkně uvede příběh do smrště dobrodružství v podobě setkání vladařů a války s Hybernem.
Nepřístupná Nesta alespoň malinko, malinko roztává.
Celá kniha je naditá akcí, napínavá, má spád, příběh je dobře vymyšlen, propojen, nemá hluchá místa. Autorčina fantazie nemá mezí. Vím, že pátá kniha bude o Cassianovi a Nestě a i když mi nejspíše bude chybět Rhys, doufám, že i v knize zaměřené na Nestu a Casse bude mít své pasáže.

Třetí díl by takovým „zakončením“ jedné etapy a musím přiznat, že celou sérii si určitě přečtu znovu a to je co říct.

Dala bych 5,5 hvězdy, protože druhý díl byl o fous lepší, ale nechci být nespravedlivá a tak přimhouřím oko směrem k 6 hvězdičkám.

15.08.2021

(SPOILER) Tak tohle pro mě bylo slabší než druhý díl. A bylo toho...hodně. Jakože fakt toho bylo hodně, přes 700 stran a úplně zbytečně. Zdálo se mi, že autorka musí všude, kde to šlo, nacpat nějaký zvrat, aby z toho vytřískala co největší šok a drama, ale spíše to škodilo. Spíše bych několik těch jejích wow efektů více rozpracovala a věnovala se jim podrobněji, než abych tam sypala co stránku, to zvrat.

Chápu význam slov druh a družka pro víly, ale označovat tak postavu v každém odstavci bylo u tak dlouhé knížky pomalu už o nervy.

Co se konce týče, tak trochu mě...zklamal. Je škoda, že u Maasové se o svoje hrdiny opravdu nemusíte bát, protože všechno zvládnou, i když už jsou prakticky na druhé straně. Sice byla Amren jednou z těch nejlepších postav, ale...víc by na mě zapůsobilo, kdyby ji nechali jít. U jednoho nejmenovaného vladaře bych se s návratem smířila, ale...vždyť ono vladařské oživení funguje na lidi, kteří se změní na víly, proč to najednou jde aplikovat i na vílu a rovnou vladaře? Ohýbání pravidel u Maasové mě místy vytáčí. Podobně to bylo i s určováním druha a družky.

Nehledě na to, že ten konec byl jak Hobit a bitva pěti armád. Prásk, jedna armáda. Prásk, druhá armáda! Prásk, lidská armáda! Prásk, vílo lidská armáda!

Říkala jsem si, že když série pokračuje a vychází Dvůr stříbrných plamenů, je to...no, tak trochu vyžírka úspěšné látky, ale musím říct, že se na něj těším, protože od prvního dílu spatřuji nejvíc potenciálu v Nestě a oblíbila jsem si ji o to víc, jak série pokračovala, takže se na její dobrodružství a děsivou povahu těším. Kdo jiný by to zvládl než Cass, i když upřímně...vážně se museli prostě všichni napárovat? Už chybí jen Az a Mor, které tam podstrčíme tu bělovlasou sestru, Azovi dáme Elain (protože ti se k sobě vážně hodí) a Lucienovi dáme kapesník, aby to mohl oplakat. Na jednu stranu mě mrzí, co se s Lucíkem stalo, protože ho mám ráda, na druhou stranu to oceňuji, protože to s ním nedopadlo vyloženě dobře, ale má to hodně nahnuté. A stejně by si to mohli s Tamem vyříkat. Nakonec ani ten Tamlin není takový...zmetek, mírně řečeno. O Feyre asi u mě nemá cenu psát, protože jí pořád nemusím, ale tak...co už. Za mě jsou na Dvorech nejlepší ostatní postavy dokreslující příběh.

No, těžko říct, jak se k tomu postavit. Začala jsem číst Krutého prince a tam mě to politikaření dostává mnohem víc než u Dvorů. Nejspíš to bude tím, že Maasová tam zkrátka musí naprat všechno, zatímco H.Black se spokojí se dvěma údernými zvraty, které mají zásadní dopad na celý příběh, zatímco u Maasové je to tak překombinované a násilně vyhnané, až to se mnou ani nehne, protože no jasně, další zvrat,, kdo by to čekal. Ale i tak jsou Dvory určitě příjemným zpestřením fantasy světa a nedivím se, že mají takový úspěch. Já si jen v těchto vodách najdu jiné favority, co mi přesně sednou do chuti.

11.08.2021

Tohle sérii bych pravděpodobně mohla číst pořád dokola a nikdy by mě neomrzela. Třetí díl byl sice o něco málo slabší než ten předchozí, ale i tak se řadí na příčku mých vůbec nejoblíbenějších knih. Přiznám se že i přesto, že se jednalo o rereading, jsem dost věcí pozapomněla a tak jsem se nestačila divit, co všechno tam autorka nevymyslela. Příběh odsýpal, ani jednou jsem se nepřistihla, že bych se nudila a prostě to celé byla jedna velká neskutečná jízda. Autorka píše vážně skvěle a často se mi stávalo, že jsem si jeden odstavec četla vícekrát, abych si pořádně vychutnala ten její krásný jazyk. Zbožňuju celý ten svět a to, jak se o něm s každým dílem dozvídáme něco nového. Stejně tak postavy mi s každým dílem přirůstají čím dál víc k srdci. Rhysand je prostě zlatíčko a ten vztah mezi nimi s Feyre je vážně úžasný (a ano, vůbec tomu neuškodilo, že autorka konečně trochu ubrala na těch sexuálních scénách). Jediné, co mi trochu vadilo, bylo to, že autorka zde všemožně zpárovala skoro všechny postavy, až mi to chvílemi přišlo divný. Ale co už, i tak se těším na další díl, který je sice z celé série nejslabší, ale ještě se mi nechce opouštět celý ten svět, takže jsem vděčná za každou stránku navíc.

5⭐/5⭐ Pokud máte rádi fantasy a zatím vás tahle série minula, tak to určitě honem napravte, protože je naprosto skvělá a podle mě nebudete litovat.

(SPOILER) Nemůžu autorce upřít, že vymyslela velmi čtivý příběh a člověk se nemůže od knížky odtrhnout. ALE...
1. zajímavý trend otravné hlavní hrdinky, který započal u Belly ze Stmívání, následovala ji Katniss v Hunger games a pokračovatelkou je Feyre - hlavní hrdinka mě v první polovině knihy vyloženě vytáčela, přijde mi neskutečně namyšlená, druhá polovina byla lepší - asi proto, že tam bylo více dalších postav.
2. všechno je krásný dokonalý a všichni jsou oslniví a přenádherní... nevím, jestli je to třeba překladem, ale lituju, že jsem nezačala při čtení počítat, kolikrát bylo všechno krásný a jak tam jsou všichni dokonalí a nádherní
SPOILER
3. divné chování některých postav - Mor, kterou jsem po celou dobu nechápala a její coming out mi to ani moc neobjasnil. Elain, která mohla být trochu méně ubrečená.
Naopak co mě velmi bavilo, byly chvíle Nesta a Cassian, zajímavá postava Amren i Řezbáře, Tkadleny - kde bych ocenila, kdyby jim byl dán větší prostor a odvyprávěn jejich příběh.
I přesto, že dle mého měla kniha chyby, se kterými jsem se chtěla hlavně podělit, jedná se určitě o příběh, který jsem si zapamatovala a budu i tak hltat další knihu, která bude snad brzy přeložena :) Jak někteří píšou, nemyslím si, že by kvalita knih upadala, spíš se mění příběh a pak tak kniha jinak vyzní.

31.07.2021

(SPOILER) Dala bych plný počet *, ale po týdenním odstupu jsem si to zrekapitulovala:
¶SPOILERY¶ :půl * pryč za to, že z Rhyse, (Mor, Cassiana..) udělala miláčka všech. Víc se mi líbil arogantní zmetek z prvního a druhého dílu.
Další půl * za velmi zkrácenou závěrečnou bitvu- myslím, že mohla být delší, min. 120-140 str.
Poslední půl * za Tamlina- nevím, prostě mi přišlo, že mohl jaksi víc pomyslně i plně zbrojit proti Feyre, Rhysovi,... úplně mi k němu nesedlo, že to bylo tak v klidu.
Tak tomu pomáhal i fakt, že některé útoky od Feyre se mi úplně nelíbily, (byť Tamlina nenávidím) a Tamlin přesto úplně v pohodě.... Trochu mě také štvalo, že Feyre *rozvrátila* část vojáků Jarního dvora, (byť v dobrém úmyslu), ale nic se nakonec nestalo, takže ok.
Takhle to vyzní, jakože je to na hov*o kniha, ale je to nakonec moc povedené a jako CeLEk skvěle napsané.
¶KONEC SPOILERŮ:¶
Aneb:
Dvůr trnů a růží- 3.mís.
Dvůr mlhy a hněvu- 1.mís
Dvůr křídel a zmaru- 2.mís

Ehm, měla bych dát 3,5 *, ale....kniha je tak geniálně napsaná, že dávám 4 a 1/8 hvězdičky :3
Rozhodně půjdu na další díl

31.07.2021

Kde začať. Prvý diel tejto série ma nebavil, druhý mi dal nádej, ale tento tretí diel bol ešte horší ako ten prvý.

Najväčší problém mám s tým, že v tomto diely sa zhruba 450 strán nič nestalo. Príbeh bol pre mňa zbytočne natiahnutý a to, čo sa tam dialo ma vôbec nezaujalo a nebavilo. Neviem, či autorka má nejakú divnú úchylku, ale v tomto diely až príliš spomínala zvracanie, čo mi úprimne príjemné nebolo a opäť sa tu stále vyskytovalo slovo druh a družka. Postavy sú nezáživné. Nemajú vlastne žiadne charaktery a všetky sú rovnaké. Keď sa nad tým zamyslím Rhysand a Tamlin si úplne rovnakú, iba Rhys je napísaný tak, aby ste ho mali radi. Občas ma ich správanie ešte aj vytláčalo. Trošku som si však obľúbila Cassiana. Akcia sa začala vyskytovať až na konci, ale veľmi som si ju neužila, keďže pre mňa tie zvraty prekvapivé neboli.

Svet je však zaujímavý, veľmi sa mi páči a som smutná, že na deji séria stagnuje, keďže z tohto sveta by sa dalo vyťažiť veľmi veľa. Romantika ma taktiež nezaujala a tie scény mi vôbec neprišli spicy, skôr mi prišli tak trápne napísané. Vzťah Feyre a Rhysa je mi vlastne ukradnutý. Štýl písania mi však sadol , aj keď je až príliš jednoduchý tak sa mi aspoň táto nudná bichla rýchlo čítala. Doteraz nechápem, ako autorka chce série prezentovať ako sériu pre dospelých. To by musela ešte na všetkom zapracovať. 2/5

07.07.2021

Klasika od Sarah Maas. Líbí se vám předchozí díly? Bude i tento.

05.07.2021

Tento díl byl jiný než oba předchozí.
Schyluje se k válce, tudíž do děje zasahuje politikaření, úmluvy, dohody, zrady, sliby. To vše dělá tento díl jiným, ne horším ale řekněme méně romantickým.
Také bych si přála vice Rhysanda, ale myslím si, že pak by celá série byla červená knihovna a to by byla škoda. Protože Mass umí napsat krásný propracovaný příběh. Předešlé díly nás připravily na nadcházející válku a k té patří všechny ty intriky, politické dohody.
V tomto díle jsme se setkali s různými bytostmi, mohli jsme blíž poznat
ostatní vládce Dvorů jejich povahy, záměry, zjistili jsme jestli jsou ochotni bojovat za stejnou věc.
Já jsem si tento díl užila, s napětím čekala jak vše dopadne a konec byl velmi emotivní.

05.07.2021

DVŮR KŘÍDEL A ZMARU
Hodnocení Knihánkova: 3,5 ⭐️ ️
Třetí díl! Počítala jsem s tím, že bude naprosto velkolepý, očekávala jsem velkou monumentální bitvu, ale ta nějak... nepřišla. A nebo spíš přišla, ale až na posledních (cca?) 80 stranách a byla taková... rychlá :D. U třetího dílu jsem to měla hodně podobné, jako u dílu druhého: napřed mě to MOC bavilo, ale postupem času se to přehouplo do roviny, kdy jsem se občas trošku nudila. Ta první část knihy mě moc bavila z toho důvodu, že mi přišla akční a napínavá (a i hodně drsná! - např. vraždící zvrácená Dvojčata), byla jsem spokojená, ale pak došlo ke změně: paní autorka se vrátila zpátky ke vztahům, lásce a spol... Tahle série je prostě opravdu hodně romantická a stavěna především na vztazích. Neříkám, že je to špatně, to rozhodně ne, ale já bych tolik uvítala trošku více napětí a zla! Ten svět je úžasný, opravdu jsem si jej zamilovala, ale přišlo mi líto, že jsme četli ve velké intenzitě o lásce, vztazích (i přátelství a spol), ale už se nedostalo tolik prostoru na příšery z lesa a další. Z celé série se mi nejvíc líbil první díl (ačkoli jsem si myslela, že ten se mi bude líbit naopak nejmíň a naplno se to rozjede až od druhého dílu). Jak jsem psala v komentáři k druhému dílu: sérii jsem nečetla v nejšťastnějším období, proto bych se k ní někdy v průběhu života ráda vrátila znovu: třeba mě okouzlí víc. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale nedostavilo se u mě (bohužel) tak velké nadšení jako u ostatních (třeba moje mamka - Dvory absolutně miluje :D :)). Je to napsáno nádherně, vypravěčsky, svět je skvělý... napřed jsem si myslela, že je lepší číst Dvory na jeden zátah, vrátit čas - asi bych je proložila. Protože druhý a třetí díl - oba dva na mě působily místy až moc zdlouhavě a rozvlekle. Ale zase když Dvory čtete hned po sobě, teoreticky se více ponoříte do toho světa. Při čtení mi určitě ublížil i fakt, že jsem věděla některé spoilery. Bohužel se tomu dneska na internetu moc vyhnout nedá... ale 100 % nejlepší jít do Dvorů a nevědět NIC :). Jo a Velaris bych rozhodně chtěla navštívit! :) Každopádně celá série: trošičku slaďoučká limonáda :D.
Více brzy na mém YouTube :-).

05.07.2021

(SPOILER) Sluníčkový konec mi nevadil, ale víceméně zůstávají moje výtky z minulých dílů. Čte se to všechno hezky, mě to baví, nicméně radši bych se dozvěděla více o válce na spadnutí než o tom, jak strašně je Rhysand neodolatelný. Kdyby nechala autorka nějakou z postav zemřít, možná by i strach o jejich bezpečí byl větší, ale co už.

01.07.2021

Třetí díl se nese ve znamení války a autorka si dala na zpracování detailů střetu dvou světů opravdu záležet. Ale co mě zklamalo, byla dějová linka Feyre a Rhysanda, kterou autorka zřejmě vyčerpala už v minulém díle.
Feyre dostala do rukou moc a s ní spoustu možností, a tak má pocit, že může dělat úplně všechno, a z Rhyse se stal totální podpantoflák, který ji v tom až příliš podporoval. Z mocného a charismatického vládce se stal Feyeřin stín, který jí neustále poklonkuje, a přitom si neuvědomuje, že jen přihlíží tomu, jak Feyre dělá chyby, které by je mohly stát válku.
Také zapletení Fayeřiny rodiny do děje mi moc nesedělo, její sestry mě dost štvaly. A i postava Luciena zde byla, dle mého názoru, vsazena dost nešťastně. Mé sympatie k Tamlinovi se vytratily ve druhém díle, ale tady mi ho bylo chvílemi opravdu líto. Myslím, že Feyeřiny ublížené city v poměru k Tamlinovu rozpadlému dvoru nebyly úměrné.
Ani opakované vzkříšení už nebylo tak čtivé, jako poprvé (i když, kdyby k tomu nedošlo, asi bych autorku zaškrtila).
I přesto byl příběh velmi čtivý a já jsem z celé série opravdu nadšená, a rozhodně ji všem doporučuji.

22.06.2021

(SPOILER) Férske ságy mám veľmi rada, táto sa zaradila tiež medzi moje obľúbené, avšak som trošičku sklamaná. Neviem či som očakávala viac, nepredvídateľnejši koniec alebo som si proste nemohla pomôcť a stále porovnávala s Trónom zo skla. Tiež som mala občas problém prekusnúť autorkine opisy ako "Jeho hlas bol len vánok vo vetre" a podobné veľmi zvláštne prirovnania. Tiež bolo pre mňa trochu nepochopiteľné ako sedem najmocnejších, Najvyšších lordov + Najvyššia lady a všetky ich armády mali taký veľký problém zdolať nejakého, "vraj mocného" kráľa. Veľmi veľa tej sily nám neukázal. Možno len nestihol. A potom je tu ešte kotol. To naozaj bol jeden (odpustite mi ten výraz, stále som si ho však tak predstavovala) gulášový kotlík takú obrovskú moc? Takú obrovskú, že som ju vlastne aj tak celkom nechápala?
No každopádne, aj cez tieto všetky moje výhrady som vcelku spokojná. Bolo to... Veľmi dobré a určite si ešte prečítam pokračovanie.

20.06.2021

Tak tohle bylo něco! Série Dvory byly mé první knihy od Maas a musím říct, že je to autorka s velkým "A". Dvory jsou zatím nejlepší série jakou jsem kdy četla. Už první díl mě naprosto očaroval a stejně tak další díly. Poslední díl byl úžasným zakončením Feysand ságy. Rozhodně jsem si tuhle jízdu plnou fantasy užila a jsem si jistá, že si ji do budoucna přečtu s chutí znovu.

15.06.2021

Uff – dokonáno jest. Dočteno, zapomenuto a nikdy víc! Takhle dlouho jsem snad ještě nikdy nic nečetla, ale u třetího dílu série jsem to fakt nechtěla vzdát a navíc mi stejně jako Sheldonovi vadí neukončené záležitosti.

Mohla bych tady zdlouhavě vypisovat, co všechno mi na tom vadilo. Rozvleklý děj. Hodně, ale opravdu hodně sexuálního balastu. Zbytečná krutost a přemíra násilí. Übercool a übersexy hrdinové. Extrémně nesympatické sesterské trio. Nevzbuzovalo to ve mně žádné emoce. Proč se bych se o ně měla bát a fandit jim? Divný záporák bez pořádné motivace a psychologie. Zlověstný artefakt s tím nejvíc přitroublým názvem (Kotlík…To jako vážně?!). Patetický konec, kterému chyběl snad už jen pozitivní těhotenský test.

Ale proč to tady hanit? Dle čtenářských recenzí si to svou cílovku hravě našlo. Takže bych to uzavřela tím, že jsou YA fantasy, u kterých vůbec nevadí, že už nejste věkově v kolonce YA a báječně si je užijete. A pak jsou takové fantasy, u kterých to sakra vadí, a to je přesně případ „Dvorů“. Osobně nedoporučuji nikomu nad 20.

PS: díky této sérii pro mě slova „druh a družka“ budou mít už navždy stejně otravný nádech jako „soudruh a soudružka“.

05.06.2021

(SPOILER) SPOILERY!!!
Třetí díl se nám nese ve znamení blížící se války a autorka si dala vážně záležet se zpracovaním detailů příprav na onen střet dvou světů, s taktizováním i příjemně načaté milostné peripetie vedlejších postav, kterým prostě budete držet palce. Avšak hlavní dějová linka Feyre a Rhysanda se stačila již dokonale vyčerpat v druhém díle a pokud mě Feyre vytačela v prvních dvou dílech, tak tady byla už vážně na facku. Tamlina a všechny jeho pohnutky jsem chápala a chtěl jí jenom chránit a získat zpět, i kdyby ho to mělo stát vše. Feyre, namyšlená sebevědomá lidská holka, však dostala do rukou moc a s ní spoustu možností, a tak si myslí, že může dělat úplně všechno, co se jí zlíbí, protože záleží jenom na jejích ublížených citečcích a protože už dávno sama sebe povýšila na Boha a Rhysand jí v tom jenom občas až příliš feministicky podporuje, Feyre neváhá se Tamlinovi úplně neadekvátně mstít a vůbec nepomyslí, že s blížící se válkou bude Tamlin vojsko potřebovat a ona tak připraví i Noční dvůr o dalšího spojence. Rhysandův štiplavý potenciál se úplně vytratil a stal se z něj jen Feyeřin stín, který jí neustále poklonkuje, snaží se, aby mezi nimi panovala rovnost, ale neuvědomuje si, že Feyre staví na piedestal natolik, že jen přihlíží tomu, jak dělá chyby, které by je mohly stát válku, ale příliš jí miluje, než aby jí to řekl. A další bod vedle přehnaného feminismu byl do očí bijící počet bisexuálních a homosexuálních postav, které se nám náhle začali čím dál častěji objevovat v řadách hlavních hrdinů. Nejsem odpůrce LGBT komunity, chápu, že s tím nikdo nic nezmůže, ale to neznamená, že to chci v knihách cíleně vyhledávat. Už jsem tak nějak tušila, že Azriela a Mor společné štěstí asi nečeká, už proto, že se tolik let bezvýsledně míjeli. Fajn, to, že Maas vymyslela, že bude Mor taky lehce jiná, jsem sice rozdýchávala dlouho, ale tak, když ví, že s ním nechce být, tak ať ho otevřeně odmítne a nenechává ho doufat. Nejen to, ale ona si trochu nárokuje i Cassiena a Nestu by nejraději uškrtila. Za mě jí dělá dobře, že je o ní zájem a je středem pozornosti. Kdyby si Azriel našel lásku a našel vlastní štěstí, tak by to asi nerozdýchala. Ale koho mi byli opět líto nejvíce, byl Lucien Vanserra. Co za ponižování ještě bude muset snášet. Zůstal loajální a i ve třetím díle stál po boku Feyre a vystoupil několikrát i proti Tamlinovi, aby jí bránil, i když už dávno tušil, na co si Feyre vlastně hraje. Jarní dvůr byl jeho skutečným domovem a Tamlin jeho "bratrem", on to byl ale všechno ochotný opustit, protože si byl jist, že je to tak správné a vydal se s Feyre na Noční dvůr, kde nachází Elain. Nic z toho ale Feyre nezajímá, jejich staré přátelství už totiž dávno pohřbila, protože ona si přece našla nové přátele ve Velarisu, k čemu jí je Lucien, jen na obtíž. Různých ústrků se dočkává i ze strany ostatních členů Nočního dvora a raději odchází hledat královnu Vassu, která by mohla pomoct v boji s Hybernem. Pak mizí z děje na dalších 400 stran a mi se doslýcháme jen šokující zvěsti z vyprávění o jeho matce a její tajné lásce. Byla bych nadšená, kdyby Lucienovi byl věnován samostatný díl, ale i když je kolem něj, Erise, Berona, paní podzimního dvora, Heliona i Elain ještě spoustu otazníků, tak to zatím nevypadá, že bychom se v dohledné době takového pokračování dočkali. V originále letos vyšla kniha o Nestě a Cassianovi, jejich hádky sice bavily, ale bojím se, že Nesta bude mít podobný charakter jako Feyre. I tak ale tento díl v češtině určitě vyhledám.
A k samotnému konci třetího dílu....za mě příliš překonbinované, když už se zdá, že tím by to mohlo skončit, tak se objeví nová komplikace, která děj účelově prodlouží o dalších 50 stránek. Plus se zde objevují určité nedomyšlené chvilky jako např. Striga kosí svoje nepřátele po tisících, ale pak si bez sebemenšího odporu nechá zlomit vaz od krále Hybernu, nebo ve chvíli, kdy Hyberňané nemohli použít kotlík, jsou síly na bojišti prakticky vyrovnané, pak připlouvají vladařům na pomoc lodě s několikanásobně větší armádou na palubě, než je hybernské vojsko, a ke všemu jsou úplně odpočatí, ale Maas vzápětí píše, že Hyberňané s velkým náskokem vítězí.
Ale nemůžu knihu jen shazovat, vcelku mě bavila, někdy jsem se u ní vztekala, jindy smála. A určitě doufám, že se všechny ty načaté vedlejší linky dočkají rozuzlení v samostatných knihách, po kterých ráda sáhnu.