Drsný spasitel

07.08.2014

Plně srovnatelné s Kulhánkem, stejně čtivé, stejně pseudohrdinské, stejně sarkastická hlavní postava, stejně kvalitní čtivo a pro duši palivo :-)

01.01.2014

Zajímavý mix postkatastrofické sci-fi a fantasy hororu. Hlavní hrdina se mi celkem trefil do noty, ačkoliv na to jak měl být silný ho téměř v každé kapitole porazili a byl na pokraji smrti. Povídkové pojetí knihy mi celkem vyhovovalo, protože autor díky tomu mohl snadno přeskočit hluchá místa a zároveň prodloužit celkovou délku o části, které nemuseli mít návaznost na celý děj. Drsný spasitel je rozhodně lepší než Líheň, především protože je akčejší a C. R. jde obvykle rychle na věc. Kdybych chtěl určitě bych našel řadu chyb, ale o tom tenhle román není, beru ho jako syptatickou a nenáročnou oddychovku. Mimochodem parta bratrů v obrněnci mi silně připoměla podobnou rodinku z filmu Vampire Hunter D.

07.09.2013

Moje první kniha od Žambocha, dlouho sem se mu vyhýbal. Důvod neznámý. Knihu sem slupl jak malinu. Trošku sem se ztrácel v autorově chápání (nebo popisu) magie. Hrdina knihy perfektní, prostředí temné, nepřátelé různorodí, zbraně smrtelné, akce přímočará, bojování převážně na malinko větší vzdálenost (v jiných autorových knihách si nedokážu vlastně představit co hrdina v boji dělá, různé přemety, podmety, přístrky). Sem spokojen určitě to nebyly vyhozené peníze za knihu. Doporučuju.

06.09.2013

Žamboch si v těch hnusnejch hrdinech nějak libuje :-D Tenhle se povedl: sešívaný ksicht, elektronický oko, paže zakončená klepetem, ale hlavně totálně vymazaná paměť. Ale do postapo světa, kde přežívají nejen lidé, ale i démoni, bohové a další havěť, se naprosto hodí. Tady mě až tak moc nezajímaly souboje (i když jednotlivé kapitoly - skoro povídky byly super), ale hlavně dozvědět se, co je C. R. sakra zač. Když jsem se to dozvěděla koukala jsem s pusou otevřenou. Chvilkama mi ho bylo fakt líto.

Výborná kniha se dobrým nápadem, černým sarkastickým humorem a téměř schizofrenním hrdinou. Připomínal mi Longina ze Stroncia. Záměr?
Trošku jsem se ztrácela v nadpřirozených teoriích a strašně mě vadí ty Žambochovy mnohoznačné konce, ale i tak parádní kniha.

01.05.2013

Knížku jsem četl dvakrát, což mluví za vše. Ale co nechápu je, proč to někdo čte, když v tom hledá jen chyby. A právě pro ten drsný humor to za to stojí číst.

06.01.2013

Pro mě druhá nejoblíbenější kniha od Žambocha. Výborné nápady a atmosféra, četl jsem ji už několikrát a stále se jí nemůžu nabažit.

09.07.2011

[066/11] (ebook) Po dočtení první kapitoly, která mi mimochodem později připadala spíše jako samostatně stojící povídka, jsem se zklamáním usoudila, že to na pět hvězd nebude. Snad čtyři. Příliš hluchých míst, příliš prázdných a nic neříkajících slov o ničem, co se jen jako souvislost s textem tváří a ten stereotypní děj… Po divokém, krvavém, sadistickém a naprosto brutálním sexu to šlo s originalitou do háje. Vlastně ten nevázaný popis soulože s nymfomansko-sukubistickou královnou byl to jediné originální z celého svazku. Samé klišé a i v rámci pod-žánru se nejedná o kdovíjaký skvost.

(EB str.: 293) „Odkdy se vyznáš v upírské psychologii? Jsi kůň.“
„Jsem bionický konstrukt kobyly a stále studuji.“

Silně mi vadila ta přemrštěná snaha autora vnutit čtenáři vtipy. Sám na ně upozorňoval, sám je zveličoval a sám je tím zabil. Nesmála jsem se, nebavila a jen dál posouvala jednu elektronickou stránku za druhou. Souboje byly stále stejné. Střílet, střílet, střílet, sem tam upadnout na zem a střílet a střílet a střílet a když C. R. konečně udělal salto (nebo kotoul?) vzad, byl to vrchol(!) jeho hybnostní geniality.

Také ta jeho nesmrtelnost… V každé kapitole/povídce nastane v první třetině pasáž, kdy si hrdina udělá jedním nesobeckým (i když třeba neupřímným) gestem spojence a ten mu v krizi zachrání doslova prdel tím, že mu poslepuje chybějící kousky. Takže když ho někdo rozseká, nebojte se o něho. Vždy se najde dobrá duše, šlapka a nebo usmrkanec, co mu tu ruku přinesou málem v hubě třeba z Hádova budoáru jen pro to jeho krásné mechanické očičko. A co se oblečení po rozsekání týče, klídek, on má dost štupovacích nití a i ty nejprťavější kousky si dokáže sešít tak, aby vypadaly zase jako ten jeho starý dobrý ohoz. Zbraně se mu vrací, jako by to byly bumerangy a amulety nepoztrácí ani potom, co mu useknou hlavu od krku a následně krk od těla.

(EB str.: 288) Velmi usilovně jsem se bránil tomu, aby o mně kolovaly jakékoliv pověsti. Zdálo se však, že množství nábojů nutné k dosažení absolutního inkognita je nekonečné.

Navíc je to vcelku prolhaný bastard a i když se postupem času začne tvářit jak ho některé věci rmoutí a trápí, nakonec to vždy vyargumentuje tím, že už dělal horší věci a div si nezačne spokojeně pískat, když přešlapuje hranici dalšího z jeho stejnorodých příběhů, ve kterých vás vůbec nic nemůže překvapit a spíše to člověk bere tak jak to přichází, aniž by se nad tím pozastavoval. Raději nad tím moc nedumat… Kdo by takové parchanty nemiloval, že?

29.03.2011

......je to drsné! drsný příběh, drsný hrdina,drsný sex, drsné násilí...... jinak po Líhni nic nového, rozsekatelný /přeživší/ tradiční hrdina , akorát ten biobot Micuma, ten je skvělej
.....přesto dávám 100 bodů

15.03.2011

Drasťák, místy mi to připomínalo práce pana Kulhánka. I když konec byl takový... klepetem ustřižený :o)