Dědina
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366042/bmid_dedina-ls6-366042.jpg
4
2452
694
Lehce humorný příběh jedné současné vesnice. Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky… a sám život. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Nemoderní výchovné metody a rozšlápnuté kuře. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život, tady ještě stále spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, tragikomický příběh vyprávěný očima jejích obyvatel. Sedlák Josef se marně trápí, proč jeho syn Zbyňa odmítá převzít hospodářství, když je tolik co napravovat na polích zničených v družstvu. Vavirci počítají, kde by mohla ukápnout další koruna, dobrosrdečná prodavačka Maruna se snaží být s každým zadobře a řezník Láďa se dobývá pod cizí sukni a přitom řeší, jak uživit rodinu. A malá Petruna? Ta chvilku neposedí. Na pozadí lehce humorného vyprávění se před čtenářem odkrývá venkovské hemžení v nepřikrášlené nahotě. Přirozená fyzická blízkost hrdinů, jejich společná práce, jejich touha po lepším živobytí až vypočítavost jsou zdrojem věčných svárů i svázanosti a také marné snahy vyléčit minulé rány. Svižné vyprávění formanovského střihu, které však není cynické; nikoho nesoudí a co je podstatné — nenudí.... celý text
Přidat komentář
Kniha psaná nářečím,skvělé,zatím jsem nic podobného nečetla,pravdivě popisuje život na vesnici,kde si lidi vidí téměř do talíře, moc hezky vystihuje jak lidé přemýšlí,co si myslí,perfektně vystihla vesnickou náturu.
Když jsem knihu četla, bylo to jako u nás na vsi.Doporučuji!
Po přečtení knihy mám pocit, že víc rozumím myšlení a životu svých prarodičů. I když ta kniha rozhodně nebyla o nich a ani jim žádný příběh nebyl podobný, už mi dává smysl tzv. "vesnická mentalita".
Dědinu by si měl přečíst každý, ať lidi z města, tak z vesnice! Knížka je perfektní sonda do mezilidských vztahů a ukazuje různé pohnutky člověka. Dvořáková k tomu přidané nářečí, kterým postavy mluví, tím získala Dědina další rozměr. Za mě jednoznačné doporučení! :)
Výborná záležitost. Při čtení jsem měla mnohdy pocit, jako bych stála vedle jednotlivých postav. Zasmála jsem se, po chvíli nechápavě kroutila hlavou, částo poznávala vesnickou náturu, jak ji znám od nás.
Zvláštní kniha...čekala jsem sice krapet něco jiného (po vynikajících Sítích jsem měla laťku hodně vysoko), ale určitě stojí za to si Dědinu přečíst. Autorka se umí dokonale dostat do hlavy jednotlivých protagonistů, až máte pocit,že jste v jejich kůži. A to nářečí se k tomu skvěle hodilo. Moc se toho v knize neděje,nečekejte provázanost mezi jednotlivými úseky a konec je takový doztracena.... Sítě zatím u mě vedou a jsem velmi zvědavá na Chirurga.
Kniha byla moc hezky napsaná. Zajímavé téma, ale kniha by šla klidně zkrátit o 2/3. Nicméně, díky spisovatelskemu talentu autorky, jsem knihu nakonec dočetla.
Dědina se mi četla příjemně. Měla jsem obavy z použitého nářečí, ale zbytečně. Nijak mě to nerušilo. Příběhy z denního života jedné vesnice psané v „ ich formě“ pohledem několika osob. Některé příběhy jsou úsměvné, jiné „takové normální“ a objeví se i smutné ...
Petra Dvořáková psát umí – není to na 5 hvězd, ale za přečtení kniha určitě stojí. Mně se líbila.
Kniha se mi četla dobře, jako oddechovku bych ji zřejmě mohla doporučit.
Ale něco mi tam chybělo. Kniha mi nedala žádný významnější podnět k přemýšlení, nic moc ve mě nezanechala...
Nářečí, kterým autorka psala mi kupodivu nevadilo - asi to souviselo s pěkným úvodním slovem, kde autorka použítý jazyk "ospravedlňuje".
Ale nelíbila se mi tvrdost knihy. Byla tam ve velké míře zastoupená nenávist, závist, dále pomluvy, nesnášenlivost... Podle mě by to lépe vyniklo v kontrastu s nějakým pěkným vztahem nebo s popisem krás venkova.
Těžké hodnocení. Po všech těch fajn knihách mě asi správně nechytla. Četla se dobře, líbí se mi výborná znalost lidských charakterů, ale nebylo žádné wow. Nenechala nic nad čím přemýšlet, což je v pořádku, některé knihy jsou prostě jen fajn, oddechové. No a zasmála jsem spíš hořce až u posledního příběhu, kdy pak lehla i babka, tak já nevím. A nebavilo mě moc to nářečí. Napsala, jak život na vsi často bývá, nepobavilo, asi fakt patřím do toho města :-)
Zajímavá kniha; šlo vidět, že autorka do příběhu vkládá určitou autenticitu, její pozorovací schopnosti jsou chvályhodné. Knihu bych zařadil k novodobému realistickému románu z moravského prostředí, tuto charakteristiku podtrhuje i fakt, že vypravěč využívá prvků moravského nářečí. V příběhu je krásně vykreslena "omezenost" myšlení lidí spjatých s určitým prostředím. Neschopnost vymanit se z tohoto uzavřeného kruhu determinovala hlavní postavy románu a postavila je do kontrastu k mladou generací (synů a dcer), kteří hledají i jiné hodnoty než je neustálá těžká práce (jak na poli, statku, tak v zaměstnání) a každodennost.
Těžké hodnocení. Prostředí vesnice, ani nářečí mi není vůbec blízké. Přesto se mi jazyk jakým je kniha psána líbil a vyvolával úsměv. To už se bohužel nedá říct o jednotlivých postavách a jejich příbězích. Hlavně ženské postavy jsou vyloženě nesympatické, zlé, závistivé a pomlouvačné. Chybělo mi vyvážení něčím pozitivním, milým. Škoda. Takto mi to přečtení zůstal jen nepříjemný pocit.
Dědina - současná vesnice. Čtyři příběhy vzájemně propletené.
S každou poustavou budete mít pocit, že právě ji znáte od Vás z vesnice. Zavzpomínáte, jaké to bylo s Vaší babičkou a s dědou.
Najdete zde právě Vašeho souseda.
Všechno je Vám tak blízké...
Drby na vesnici (hlavně v prodejně), vztahy v rodině, peníze a závist, láska i nevěra, humor i smutek.
Žádné velké dějové zvraty zde nečekejte. Ale je zde příjemné čtení, ve kterém se prostě najdete.
Kniha nikoho nesoudí, je to jen na Vás, jak se s tím "poperete"
A použitý jazyk, kdy spisovnou češtinu nehledejte, je už jen třešnička na dortu.
Oddychovka... mezilidské vztahy, majetek, křivdy z minulosti i zatvrzelost a pýcha. Každá z postav žije ve svém vlastním světě. Rozdělení kapitol i "ich" forma mi vyhovovala. Pohodové čtení.
Kniha se četla dobře. Takové to prostě bylo, je a bude. Pořád je to stejný :) Peníze a drby...
Skvěle napsáno, četlo se mi dobře, knížka mě bavila, všechny postavy jsou věrohodné, taky jsem v dětství trávila prázdniny na dědině, jako by mě to vrátilo v čase. Knížka se mi moc líbila.
Zloba, smilstvo, závist, lakota... Petra Dvořáková dokázala nekutečně vystihnout základní negativní lidské vlastnosti a charaktery různorodých postav, to vše na relativně omezeném prostoru necelých 250ti stran.
Ať muž či žena, mladý nebo starý, sedlák nebo chalupník, každého vystihla věrohodně a jinak.
Skvěle jsem se bavila!
Štítky knihy
česká literatura venkov rodina pokrytectví morálka venkovské romány vztahy sousedské vztahy český venkov sedláci
DědinaKniha Dědina je v
| Právě čtených | 31x |
| Přečtených | 3 495x |
| Čtenářské výzvě | 1 000x |
| Doporučených | 131x |
| Knihotéce | 489x |
| Chystám se číst | 711x |
| Chci si koupit | 156x |
| dalších seznamech | 13x |
Vtipné, oddechové čtení. Vrátilo mě to zpět k babičce a dědovi, kteří žili v podobné vesnici na Moravě. To co mě u nich dřív rozčilovalo, mi dnes i díky této knížce, vyloudilo sentimentální úsměv.