Stanislav Češka

Pozor pozor! Brňák! To si zaslouží potlesk. Konečně někdo kdo se Brnu věnuje:-)

Pokud by obrazem úrovně původních českých detektivek měly být detektivky tohoto autora (tedy s výjimkou těch s historickým námětem), tak by to byl obraz dost smutný.

Ohledně jazyka je to vždy trochu potíž. Řešila jsem podobnou otázku s jednou autorkou a ta mi zase vysvětlovala, že musí používat "současný jazyk", aby tomu lidi rozuměli a bavilo je to číst. Kdyby se striktně držela toho, jak se mluvilo v dané době ( Japonsko 11. stol. ), bylo by to pro současného ( v našem případě ještě evropského) čtenáře jen velmi těžko stravitelné a knihy tudíž nečitelné...

Nemám ve zvyku míchat se do diskuse k vlastním knihám. Nicméně, pokud jsem napadán z používání "nespisovných tvarů sloves", doporučil bych paní "kolacky" k prostudování následující stať z Internetové jazykové příručky (myslím kap. 2 v odkazu 3): "http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=v%C5%A1imnout+si#bref3".
Stejně tak nechápu, co je špatného na citovaných přirovnáních. I když samozřejmě respektuji, že jednomu se líbí to a jinému zase něco jiného. Pokud se jedná o mé historické romány, samozřejmě občas člověku nechtě unikne něco, co posléze přehlédne i odpovědná redaktorka a manželka provádějící kontrolní čtení. Ovšem třeba přirovnání "nasadit psí hlavu" se nepochybně dá použít dnes i třeba na Velké Moravě, protože psy tam chovali tak, jako tomu je dnes, jak nám dosvědčuje archeologie.

Příběh nebyl špatný, což o to. Vadily mi nespisovné tvary sloves - všimnul, zapíchnul, rozhodnul, přikývnul, odběhnul... to bije do očí. Taky mě tahala za oči ta moderní čeština - "náhoda je blbec", "nasadit psí hlavu", "zní to pateticky", kdekdo byl "nervózní", "reálný základ", "to bych byl pěkný charakter", "chodíme spolu", někdo "ironicky" prohlašoval či se ušklíbal... málem jsem čekala, že něčeho bude "hafo"... Chtělo by to trochu péče o tehdejší jazyk.

Knihy o Velké Moravě se mi líbí. Oddechové čtení.

Ráda si čtu autorovy knihy, samozřejmě, že nemám přečtené všechny, ale ty co jsem přečetla jsou takové lidové, nemusím nad nimi moc dumat, mám to jak na talíři, všechno vysvětlené a při tom napínavé a k tomu humor, který mám ráda, když to není přehané. Čtu převážně detektivky o brněnské mordpartě, ty jsou echt české a to já upředňostňuji. Určitě si přečtu další tituly !!

Dobrý den , četla jsem knihu láskyplná smrt...autor Stanislav Češka se tam krásně popsal jak je bohatý,nafoukaný, chytrý drzý a jedinečný. Byla to krásná pohádka o Nebojsovi.Knihu jsem dočetla už jen proto, že jsem chtěla vědět kdo je vrahem,ale autorův popis krásné vily a kanceláří mě ,,dojal,,.Neúcta k policii, bez kterých by byl jen čmuchal(to on nemá rád ,když se mu tak říká) a jak si nechá královsky platit s tím že nemusí koukat na korunu,jak má rád svůj hrnek na kávu a kdo ví co ještě tak by opravdu ta kniha byla poloviční.Trochu pokory pane spisovateli by asi neškodilo, pokuď víte co to pokora ovšem je.....

Díla pana Češky mě velice zaujala.Knihu Případ hrozníčkové náušnice jsem dostal k narozeninám.Po jejím přečtení jsem si objednal další knihy... Nezralá vražda,Smrt z minulosti a Arcibiskupova smrt.Po jejich přečtení jsem se rozhodl postupně doobjednat všechna autorova díla.Krásné čtení.

Moc se mi líbí autorovy knihy z naší dávné minulosti, z Velké Moravy. Velmi poutavé čtení.