Jacques Prévert

Prévert byl vynikajícím pozorovatelem, kromě Paříže a jejích obyvatel byla jeho velkou láskou příroda. Stejně jako miloval svobodu, nenáviděl autoritářství, násilí a pokrytectví jakéhokoli druhu. I v jeho díle se odráží jak laskavost a jemná ironie, tak i jízlivost a ostrá kritika. Nad vším pak převládá pohled „věčného dítěte“, stále znova okouzlovaného životem a zcela bezstarostného.