elizabeth_ba diskuze u knih

Tak já se skladníkovi ze šroubárny pořád nepřiblížila a Vergilia v originále jsem si nepřečetla. Ono na to dojde, už jsem začala oťukávat Bucolicu a Georgicu, tj Písně nebo Zpěvy pastýřské a rolnické. Chtěla jsem se ale vyjádřit ke komentářům, obdivuji, že to někdo dokáže přečíst (byť v českém překladu), dokonce rychle přečíst, jelikož přiznávám, že mě Vergilius velice nudí (mnohem více než třeba historik Titus Livius), asi proto, že nemám ráda verše a už vůbec ten autorův obdiv k Augustovi. Připadá mi, že P. Vergilius Maro do latinské literatury patří, takže se mu nemohu vyhnout, ale mezi námi čtenáři, celkem ráda bych to udělala... ;-)

Mohl by, prosím, někdo, kdo četl detektivní sérii že století sedmého o irské právničce Fidelmě, tuto knihu se sérií porovnat? Předem děkuji.

Konečně asi po dvouměsíčním trápení přečtena následující Bílá vražda (White murder) a hned započato čtení následující Hlas pro vraždu (A vote for Murder). Tipuji, že tak v létě se ozvu, že jsem ji dočetla. Stále je to velmi zábavné a zajímavé čtení, jen moje znalost angličtiny mi nedovolí si tak vychutnat Marcovy trefné poznámky a hlášky. Ale snad se to bude knihu od knihy zlepšovat.

19.02.2020

Jelikož jsem přečetla v originále, napsala jsem v článcích malou ochutnávku a velké doporučení...

28.01.2019

Nevím, zda se to smí, přinejhorším to bude vymazáno a já napomenuta... Koupila jsem zpracování Rozhřešení vraždou a Rubáš pro arcibiskupa ve formě komixu a v angličtině. Vypadá to moc hezky, problém je, že jsem se při objednávce uklikla a mám to nyní dvakrát. Takže nabízím všem, kteří si autora, Fidelmu a její blízké oblíbili, za cenu poštovného a plus nějaký drobný obnos (na němž bychom se posléze domluvili), aby mi to zbytečně neleželo doma, když to může někomu udělat radost. Zvláště ráda bych to nabídla kolegyňkám Selinute nebo R.E.M či kolegovi Vincek1 (prostě těm, co píší k Tremaynovým knihám hezké a pochvalné komentáře) a doporučuji i pro ty, kteří by chtěli k historii dotáhnout zábavnou formou dospívající (děti asi úplně ne, pro ty se detektivky z raného středověku bez příkras moc nehodí). Ozvěte se buď sem nebo raději přímo mně do zprávy.

13.12.2017

Přesně to, co vytýká kolega Neo1tex je u mě naopak tím, co se mně na knihách o Fidelmě a Eadulfovi líbí. Tedy zařazení tehdy (a dle dnešního stavu věci kupodivu před několika desítkami let ještě i u nás) velmi běžné latiny a nebo sice méně běžné, ale neméně zajímavé, staré irštiny a tehdejších zvyků. Pravdou je, že ten druhý úryvek s prádelnou //a zde kolega Neo1tex udělal chybu, jelikož je to "lavantur" (v doslovném překladu "myjí se" nebo "jsou umývány") a odvozuje se od latinského slovesa "lavo" mýt (hodně lidí jistě zná nádobu na mytí zvanou lavor) ne levo - zdvíhat// působí opravdu divně (myslím, že ani jedna ze dvou překladatelek se právě nevyznamenala), u toho prvního jsem se ale dozvěděla zajímavou informaci a irské slovo "dercad" mi ve vysvětlení vůbec nevadí.

05.12.2017

Mám tady (v této diskusi) málo příspěvků, tak sem ještě jeden přidám. Na rok 2018 je v nakladatelství Vyšehrad hlášen nový díl (The Second Death), i když ho zatím ještě nemají v edičním plánu. Tremaynovy postavy jsem si oblíbila (a vůbec není pravda, že jsou černobílé - vrah z tohoto dílu se objevuje v několika předchozích a považovala jsem ho za sympatického člověka) a tak netrpělivě čekám na nový příběh, snad se tam nebudou objevovat podobné chyby v překladu jako v tomto díle, kde z Fidelmina bratrance a opata Laisrana (nejen často zmiňovaného a vyskytujícího se i jako host na Fidelmině a Eadulfově svatbě) máme najednou její sestřenici abatyši Laisran...

22.11.2017

Dovolím si kolegu vincek1 upozornit, že to není první, ale již třetí díl této série. A doporučuji mu k přečtení i zbylé dva, byť tento se mi zdál ze série nejlepší.

09.11.2017

A nejen (dosud) posledního Vondrušku ze série o Jiřím Adamovi z Dobronína ale i poslední vydané dobrodružství Eadulfa a Fidelmy jsem už zakoupila jako e-knihu, jelikož ty papírové už prostě není kam dávat...

Trochu bych polemizovala s kolegou Keddiem, muž, jenž dokáže přemoci Uamana Malomocného bude asi jen těžko ňouma... Z nějakého blíže neurčeného důvodu (pak to zakomponuji i do komentáře) mi duo Fidelma, Eadulf připomíná jednu moji oblíbenou detektivní dvojici ze současnosti - Sběratele kostí - Kůstku a Bootha.

16.10.2017

Eicherik: Až na to, že "Jezdec věstí smrt" patří hned za "Rubáš pro arcibiskupa", jinak je to v pořádku.

16.10.2017

JohnyBane: Děkuji za komentář ke knize. Jo, to bych taky ráda věděla, kdy bude druhý díl. ;-)) Už jsem byla tázána i nakladatelem, ale zadrhla jsem se na jedný listině, snad se mi s ní povede přes dovolenou hnout a celé to dokončit. Jenže příští rok má smutné výročí princ Konradin, a tak jsem spíše chtěla dát přednost knize o něm a dokončit tu.

Ne, jedná se o čistě historickou studii... Něco jako ta, kterou napsal v ČČH ve svých počátcích jeden z našich nejslavnějších a nejlepších historiků, Josef Šusta. I když je o něco obsáhlejší. To druhé má autorka v hlavě, ale nemá odvahu a vlastně ani čas to napsat... ;-))

siena: s tím seznamem vystupujících osob na papíře či elektronicky pro knihy, kde není uveden, je to určitě dobrý nápad. Trochu jsem původní text svého předchozího příspěvku upravila, byla jsem krapet útočná a to jsem nechtěla... ;-)

28.04.2017

Při druhém komentáři podobného ražení mi to nedá a musím reagovat... Na začátek knihy přidává překladatelka (nebo možná už samotný autor, originál jsem neviděla) seznam všech v příběhu vystupujících osob s jejich stručným popisem.

Tohle už je taky středověk, byť ještě ten raný, na rozdíl od vrcholného o němž (většinou) píše Vlastimil Vondruška.

A jedno doporučení, vím, že je těžké si v současné době sehnat první díl, ale považuji za lepší číst takové série od začátku, byť se vlastně jedná o uzavřené příběhy a na první pohled to není nutné.

Přiznám se, že já mám tohoto autora ráda moc, byť do těch seznamů vystupujících osob sem tam nahlížím a základní postavy už velmi dobře znám a považuji je téměř za přátele... :-)

28.04.2017

Taky mě ten Dürer na obálce zarazil. Dokonce natolik, že jsem knihu rozklikla, ač bych to jinak rozhodně neměla v úmyslu... Pokud mi to nadále nedá spát zeptám se v nakladatelství, jaký to mělo důvod.

Poněkud opožděná reakce na dotaz níže. Díly samostatně číst lze, ale je lepší číst je postupně, tj., aby na sebe navazovaly, tedy nejlépe od prvního dílu. Doporučuji si ostatní díly třeba půjčit v knihovně, pokud Vás teda nevytáčí archaická mluva jako posledního komentujícího kolegu...

Doplněk k mému komentáři, neboť ten by už byl příliš dlouhý. A co je moc dlouhé, to už odradí, takže tady jsou v něm slibované úryvky:

Úryvek první aneb, jak to chodilo u vyšší (i nižší) šlechty ve středoevropském prostoru (navzdory všem našim a jiným rádoby vlastencům a nacionalistům):

„Štaufové, Welfové, Barbarossa, Albrecht Medvěd a Jindřich Lev. Každý měl kopec dcer a synů. Mám rozplétat dál to pestré předivo? Sám se už nevyznám ve všech příbuzenských vztazích. Na severu se Českého království dotýká Durynsko a potomci jeho vladařů se ženili a vdávali s blízkými knížaty tak jako my a každý. V Čechách a Bavorsku se prolíná sever s jihem, jejich sousedé už často dosahují k moři. Přímořští, polabští i lužičtí Slované, němečtí Braniboři nebo Sasové. Slezané a Poláci uzavírali kruh kolem Čech až k Uhrám. Tam všude se po staletí vdávaly knížecí dcery z Čech a rodily se nevěsty pražských vévodů. Můj nejbližší přítel a souputník Ojíř z Friedberka je rodem Němec, ačkoli vlastní půdu v slovanské Lužici, teď se počítá za Čecha. Je můj stejně jako mnozí jiní.“ (Ludmila Vaňková, Zapomenutý král, Šulc –Švarc Praha 2015, s. 76 -77)

Úryvek druhý aneb malý kousek z uherské romantické linie:

„Boris si pospíšil napravit, co se dalo. ,Jistě by před tebou stál především on a nejspíš beze mě. Ale zatímco jsme čekali, až se vrátíš, dověděla se o nás královna, tvá choť. A ve své laskavosti se rozhodla, že nám ukrátí čas čekání ve své milé společnosti. Kníže Rostislav zůstal na její přání. Říkala, že se hněvat nebudeš.‘ - ,Nehněvám se‘, řekl Béla rychle, aby nevypadal jako malicherný žárlivec. ,Jen mi to přišlo trochu zvláštní. Nevadí. Myslím, že uděláme líp, když se vydáme za královnou sami. Nechci ji zarmoutit. Tvůj mladý vladař se jí nepochybně líbí, když ho zadržela u sebe.‘ - Boris zostražitěl. Taková myšlenka mohla být nebezpečná. Až král Rostislava uvidí…“ (tamtéž, s. 289) ;-)


Úryvek třetí aneb, co se odehrálo u Olomouce:

„,Viděli jsme ho! Všichni ho viděli. A zase na hradbě!‘ - ,Šílíš, je to nějaké dítě, které tamto jen připomíná. Všechny děti jsou si podobné.‘ - ,Nezměnil se, jenom vyrostl! A jen co pozře nás, vyroste zase a bude v tom pokračovat, až pohltí celý svět.‘ - Teď už toho měl Bajdar právě dost. ,Přece neopustíme město, které jsme přijeli dobývat. A dobudeme ho jako Kozelsk. Buď bez starosti.‘ - Pověrčivá hrůza se šířila mongolským vojskem a za tři dny se jí mělo dostat potvrzení novou záhadou. Uprostřed svých vojáků, bezpečný ve své jurtě Bajdarchán prostě zmizel. Tak, vypařil se. Nebyl a nikdo ho už nespatřil.“ (tamtéž, s. 429)

28.11.2016

Tak ty historické nesrovnalosti kritizuji především u detektivek ze 13. století, ze série o panu z Chlumu. U série o panu z Dobronína kritizuji občasný zmatek v osobách (ano méně je více, možná by pan Vondruška měl ubrat na kvantitě, mně se opravdu zdá, že je to často na úkor kvality) a useknuté konce. Myslím si, že hodnocení čtyřmi hvězdičkami je dostatečně vysoké, aby se k němu mohla navázat i kritika. Nekritickým obdivováním (podle mého mínění) moc autorovi nepomůžete.

03.10.2016

Koupila jsem si, ale nebyla jsem schopná se do toho začíst. Tak jsem odložila na později, jen si nějak nejsem jista, jestli u ní nějaké později nastane...

Tak ona je otázka nakolik je užití metrické soustavy chybou autora a nakolik překladatele a jeho snahy přiblížit se dnešnímu čtenáři. Chtělo by to vidět originál. Každopádně ale souhlasím.

20.09.2016

Kolegyňku Selinute chválím. Já si ale Tremaynovy knihy dávkovat nemohu. Když je začnu číst, musím je přečíst celé na jeden zátah. A když jsem (kvůli návaznosti jednotlivých dílů, jelikož do vydání další knihy toho spoustu zapomenu) četla znovu celou sérii, při dočtení jedné jsem se hned vrhala na další... ;-)

19.09.2016

To bude hezký vánoční dárek. Pro mě... Je fajn, že je to zas pokračování, nikoli příběh uprostřed života Eadulfa a Fidelmy

08.09.2016

Mrtvý posel a detektivka ze středověké Prahy? Tak to už se ohledně čtenářských komentářů knih pana Vondrušky nebudu příště divit vůbec ničemu...

22.04.2016

Měla jsem na mysli, jak by tento rodokmen sestavil pan Vondruška (když se mu některé osobnosti vyskytují asi o 10 až o sto let před tím resp. po tom než by měly).(Nějaké žerty a ironie jsou v psaném projevu vždy ošemetné a ani smajlíky to nevyřeší). Ale i Březana bych jako zdroj brala s velkou rezervou. Jinak celkem rozumné (a hodnověrné) rodokmeny Vítkovců nebo Ronovců (či dalších významných šlechticů druhé poloviny 13. století) má Vratislav Vaníček ve Velkých dějinách zemí Koruny české III. Ani genealogy.euweb v tomto ohledu (zejména ti Vítkovci) není bez chyb a zcela důvěryhodná.

05.04.2016

Jak píšu již ve svém komentáři považuji tuto knihu za svou srdeční záležitost. Asi proto mě zarazil (obsáhlý a rozporuplný) komentář kolegy JohnnyBanea, který se téměř blíží recenzi, protože na kolegu kniha rozporuplně působila. A tak si říkám, že bych si svou první recenzi (tento literární útvar jsem ještě opravdu nikdy nezkoušela), mohla napsat právě u této knihy, která léta vede můj žebříček oblíbenosti. Což by ale vyžadovalo nejen její nové čtení knihy, ale také zamyslet se nad tím, zda by i dnes splnila mé vysoké nároky na knihu z této doby kladené. Proto nevím, zda její re-četbu lze pokládat za dobrý nápad, jelikož při svém posledním (což bylo cca před 10 lety, když jsem poté navazovala Od trůnu dál a Dědici) jsem akorát přečetla kapitoly, které byly pro navazující děj důležité (rozuměj týkající se Záviše a Kunhuty a samozřejmě malého švábského prince, i když ty pro nic dalšího důležité nebyly). Když jsem před dlouhým časem četla Egypťana Sinuheta (a už to nikdy neopakovala, docela jsem se při četbě nudila), nedokázala jsem odpustit to příšerné množství chyb (i když na nich vůbec autor nenesl vinu, pokrok v egyptologii byl od prvního vydání značný). Nejsem si proto jista, zda bych je nyní dokázala odpustit v období, jehož oblíbenosti nesahá doba vlády "monoteistického" faraona Achnatona ani po prsty u nohou, a nerada bych ztrácela své iluze, měnila názor a opravovala komentáře... Ale třeba se přece jen odhodlám a vznikne z toho recenze stejně nevyrovnaná jako tenhle diskusní příspěvek, jako jsem já sama a za jakou knihu považuje výše citovaný kolega.

06.10.2015

Pro Vincek1: A mě by takový rodokmen u některých šlechticů pana Vondrušky dost zajímal, konkrétně u těch, co se tam zatoulali z úplně jiné doby (tj. konkrétně Petra I. z Rožmberka nebo Viléma z Landštejna). To bychom se možná dozvěděli věci... Ale nechci být rýpavá, protože pan Vondruška je takový český originál a ti ostatní jen píší jeho stylem a zatím jeho urovně (aspoň literárně) nedosahují.

Rožmberské dědictví se mi četlo moc dobře ale z dalších knih vyplývá, že se Blasius přáním posledním přáním svého bratra moc neřídil, což mě trochu zklamalo.

09.09.2015

A omlouvám se moderátorovi (moderátorům), který měl práci se schvalováním přečíslování jednotlivých knih série, že jsem to opravovala celé dvakrát. Příště už to snad bude na poprvé jako Pája...

30.06.2015

Vidím, že jsem ti v tom udělala pěkný zmatek. Omlouvám se. Kalich krve je chronologicky předposlední, poslední je Sedmá polnice (zatím). Začíná to opravdu Rozhřešení vraždou. Druhá je Rubáš pro arcibiskupa a třetí je Jezdec věští smrt, čtvrtá Symbol smrti a pátá pak Nechte maličkých. No, já se do toho přečíslování co nejdříve pustím. ;-)

25.06.2015

Byla bych taky pro chronologicky. Problémem ale je, že ty knihy chronologicky nevycházejí. Vydavatel (tj. Vyšehrad) si sem tam vzpomene, že by mohl vydat knihu z Fidelminých a Eadulfových začátků a pak se musí celá řada předělat. Osobně si myslím, že to je taky důvod, proč je tady tak rozvrtané to číslování, protože je dodávaný Rubáš pro arcibiskupa na druhé místo série, kam chronologicky patří, ale Jezdec věští smrt byl dodán až nakonec, ač chronologicky patří hned za Rubáš. (A obě byly vydány až po Kalichu krve).

25.06.2015

Než se pustím do té úpravy číslování, chtěla jsem se v čtenářském plénu zeptat, zda by číslování preferovali chronologicky nebo raději podle data vydání?

17.06.2015

Pejsek007: Jestli Červenák není Tolstoj nemám nejmenší tušení.. Asi není, ale nemám to čím podložit. Nikdy jsem totiž od ruského klasika nic nepřečetla. Ten můj archetyp je u něj kníže Bolkonskij, ale znám je pouze z filmu (vlastně filmů). Obsáhlost knižní předlohy mě zcela odradila od čtení (Ale mám už koupenou Annu Kareninu - zatím úspěšně a bez povšimnutí leží v knihovně). Zbytek hrdinů (Siorak, Záviš) jsou ale už skutečně z mnou přečtených knih. Těmi svými plky o archetypu jsem se snažila říci, že nedokážu sympatizovat se žádnou z postav a hodně mi to vadí.

15.06.2015

Musím trošku oponovat kolegyňce Klarinecce, v knihách o Steinovi, Barbaričovi a Jarošovi je popisována doba Rudolfa II. (cca 20 let před bitvou na Bílé hoře) a ta už žádný středověk není...

10.06.2015

Zajímavé je, že v knize Anežka a král (http://www.databazeknih.cz/knihy/anezka-a-kral-jedina-laska-premysla-otakara-ii-47594) autorka Záviše popisuje jako kladnou postavu. Asi si to nepamatuje nebo nemá jasno a nebo je jí to jedno či to dokonce může považovat za vývoj postavy... Každopádně si znamenám, že tohle číst rozhodně nebudu, velmi nerada totiž dávám odpad (u knih i filmů), znamená to totiž, že jsem ztrácela čas, jehož mám pramálo, a velice děkuji kolegyňce Madelisi za její komentář. ;-)

Moc děkuju za info, přesně to jsem potřebovala vědět.

01.04.2015

Mohl by mi někdo ujasnit, jaké je pořadí van Gulikových knih o soudci Ti? Je jich šestnáct a tahle je patnáctá, Vražda v Kantonu potom šestnáctá, poslední... Jak po sobě následují ty ostatní?

01.04.2015