koupit eknihy

Zbyněk Fišer

pseudonym: Egon Bondy

česká, 1930 - 2007koupit eknihy

Nahrávám...

Životopis

Český filosof, básník a prozaik, známý představitel undergroundu, vlastním jménem Zbyněk Fišer.

Po maturitě (1957) studoval v l. 1957–61 dálkově filozofii a psychologii na FF UK. Kandidátem věd se stal v r. 1967. V l. 1957–62 pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu, 1962–67 jako bibliograf ve Státní knihovně. V r. 1967 odešel do invalidního důchodu. V l. 1993–96 přednášel na FF KU a na jiných vysokých školách v Bratislavě. Vedle filozofického díla má stejně rozsáhlé dílo básnické a prozaické, jež původně vycházelo jen v samizdatech a až od r. 1990 je postupně tištěno. Na konci 40. let byl činný v Surrealistické skupině. V r. 1950 založil (s J. Vodseďálkem) SI edici Půlnoc, v níž také vydával své práce. Od počátku 70. let byl jednou z vůdčích osobností českého undergroundu (některé jeho verše zhudebnila skupina Plastic People of the Universe).
Jeho první filozofická práce Otázky bytí a existence (1967) je nezměněnou verzí diplomové práce z r. 1961. R. 1967 vyšla v Nakladatelství ČSAV Útěcha z ontologie, napsaná v r. 1962, r. 1968 Buddha, monografie o zakladateli buddhismu. Další filozofické práce vycházely jen v samizdatu, nyní jsou postupně publikovány pod názvem Filozofické eseje (od r. 1993) v nakladatelství Dharma-Gaia v Praze. SI Poznámky k dějinám filozofie, které zahrnují evropskou i mimoevropskou filozofii od jejích počátků až po sklonek 18. století, vycházely v l. 1977–89; po r. 1990 je vydává nakladatelství Vokno.
Těžištěm Bondyho práce je ontologická problematika. Výchozím problémem je kritika kategorie ontologické substance a pokus o vypracování „nesubstančního modelu v ontologii“, pro nějž se stává důležitou kategorie samovzniku. Už při těchto analýzách je charakteristické propojování problematiky ontologické a axiologické, jež jsou nazírány v komplementární jednotě. Základní pozicí, která je dodržována a jen stále jasněji propracována v celém díle, je ateistická dialektika, úzce propojující prováděnou filozofickou analýzu s dialektickým a historickým materialismem. Souvisí s Bondyho krajně levicovým politicko-společenským stanoviskem, které je častěji vyjadřováno a obhajováno zejména v pracích napsaných v r. 1969 a 1989 a publikovaných jen v samizdatu. Dospívá k hypotéze o „ontologii beze všech determinací“. V průběhu Bondyho celoživotní práce se východiska modifikovala, ale nebyla opuštěna. Systematický zájem o buddhistickou a čínskou filozofii vedl i k zájmu o islámskou a křesťanskou teologii. V posledních letech dochází k vážnému posunu v tomto směru a práce je obohacena o analýzu některých tradičních teologických kategorií, např. kategorie milosti. Ateistické východisko umožňuje analyzovat ontologický i axiologický obsah těchto kategorií a poukázat na jejich obecnější význam. Během času dospívá práce k tomu, že dosahuje přesnějšího výkladu některých koncepcí indické a čínské filozofie a ukazuje se jejich vnitřní souvislost s evropským myšlením a jejich využitelnost pro další filozofickou práci obecně. V r. 1970 byla v eseji Juliiny otázky (knižně v r. 1993) exponována problematika místa a funkce lidského rodu v rámci pohybu univerza a s tím i problém vytvoření tzv. „artificiálních bytostí“, které znamenají víc než jen „umělou inteligenci“. Tato problematika zůstává od té doby v Bondyho díle stále reflektována. Díla věnovaná dějinám filozofie jsou psána se značnou podrobností a současně s ohledem na čitelnost pro laiky.

Zdroj životopisu: ld.johanesville.net