Alastair Reynolds

Nová kniha

Jeden občan zemřel před čtrnácti dny. Dva před týdnem. Čtyři včera… a pokud se nepodaří najít příčinu a celé to zastavit, budou brzy po smrti všichni. Na deseti... detail knihy

Populární knihy

/ všech 14 knih

Nové komentáře u autorových knih

Požár v Elysiu

„Série Odhalený vesmír patří k tomu nejlepšímu co jsem v žánru četl, dokonce se mi před mnoha lety stala svým způsobem iniciační do sci-fi literatury a bylo by tedy skvělé se do Reynoldsova světa zase po dlouhé době vrátit... no a kupodivu nebylo. Problémů bych našel víc, od předvídatelnosti po mnou nepochopené (podivné) motivy záporáků, ale ten hlavní asi byl, že mi kniha přišla jen jako takový tuctový záznam policejní procedurální práce, za využití jen velmi malého fragmentu světa Odhaleného vesmíru, bez nějakých nových, originálních a uspokojivých technologických nápadů, jakými Alastair Reynolds v sérii dřív dokázal udivovat. Nechci působit jen jako kverulant, ale plusy se mi hledají jen opravdu těžko, takže v mém hodnocení se kladně odráží v podstatě jen nostalgický pocit jaký jsem zažíval při návratu do světa Odhaleného vesmíru.“... celý text
— Adam84

Kaldera

„Zhodnotit tuhle knihu není snadné. Je poměrně obsáhlá, ale to není zase takový problém. Děj se odehrává současně jak v přítomnosti hlavní postavy Tannera Mirabela, tak prostřednictvím jeho snů v minulosti, kdy vesmírná flotila teprve míří ke Kaldeře. V nich je hlavní postavou Sky Haussmann. Některé pasáže jsou dobré, ale je zde dost i poněkud zdlouhavých a chaotických. Kalderský svět je zajímavý, ale trochu obtížně představitelný, což mi při četbě taky nepomohlo. Postupně je stále jasnější, že se minulost s přítomností propojí a čtenář se tak dočká konečného a pravdivého rozuzlení celého příběhu a jeho hlavních postav. Román obsahuje několik zvratů ( tady nechci skutečně nic prozradit), které mají veliký vliv na celkové vyznění příběhu. Tyto změny nebylo zrovna lehké přijmout. Svým dojmem z knihy si nejsem úplně jistý, určité části jsou velmi dobře zpracované, ale zůstává zde i pocit, že někde toho bylo až příliš. Nad hodnocením váhám, ale když musím tak procenty bych tedy dal 50%.“... celý text
— ThomasRuhe

Vzpomínka na modrou planetu

„Trochu jsem se ztrácel v pochopení různých virtuálních realit. Děj mi připadal, jako když si děti hrají na stopovací hru. Tolik k ději, a bylo to napsané tak, aby to čtenáře neodradilo. Nemohu říci, jestli se jedná o klasického Reynoldse nebo ne, protože je to první kniha, kterou jsem od něj přečetl. Podívám se po dalších knížkách tohoto autora, abych si udělal představu o jeho díle.“... celý text
— petr_

Odhalený vesmír

„Velice dobrá space opera. Odhalený vesmír je pro mne první sekání s Alastairem Reynoldsem a nutno říct, že proběhlo úspěšně. Velmi se mi líbil poněkud ponurejší styl vykreslení budoucnosti, kdy se rozhodně nejedná o žádnou technologickou utopii, kde by vše bylo zalité sluncem. Spíše naopak. I volba hlavních protagonistů tomu plně odpovídá, protože do jednoho jsou to prolhaní zmetci. Oceňuji autorovu schopnost pracovat s různými koncepty a situacemi v mezích hard sci fi, bylo vidět, že o tématech, kterých se dotýká hodně ví. Ať už se jedná o astrofyziku, kybernetiku nebo jiné disciplíny. Skvělé bylo také zpracování zápletky, kdy je prakticky po celou dobu přítomna nějaká záhada. Jejich postupné odhalování je dávkováno s citem a dokáže tak vytvářet velmi zajímavé zvraty. Jako v klasických space operách se zde setkáváme s různými frakcemi, které maji rozličné a často protichůdné zájmy. Některé části příběhu mají i silně detektivní nádech. Co mi úplně nesedělo bylo příliš prudké vhození do vody, kdy prvních několik desítek procent knihy jsem trochu tápal, kdo je kdo a jaké má cíle. Také jsem si všimnul několika pasáží, kdy se napínavý a akční děj zcela zbytečně přerušil kvůli nějakému vysvětlování. Ačkoliv kniha moc hezky graduje a nabývá na epičnosti tím víc, čím víc se čtenář dozvídá, měl jsem trochu pocit, že v závěru si autor ukousnul až příliš velké sousto a mohl zůstat malinko více při zemi. Každopádně jde o moc povedenou knihu a do světa, který autor stvořil se velmi rád vrátím i s další publikací. Celkově hodnotím 4/5, přičemž je určitě blíž nahoru, než dolů.“... celý text
— Slezadav

Ocelový vítr

„Jestli něco Reynolds dokáže, je to nastolení takových dějových premis, které jsou pro člověka raného 21. století nemyslitelné. Co kdyby jste se po nějaké době života nechali roztrojit na tři jedince? Kdo z těch tří je ten původní a kdo je jen kopie? To vše je zasazeno do poměrně známého prostředí generačních lodí, které jsou zde poměrně dobře fyzikálně udělané (aby ne, když je autor astrofyzik). Podíváme se i na Venuši, kde si lze také užít autorova realistického popisu létajících stanic, výtahů i chladících skafandrů. S čím mám u Reynoldse dlouhodobě problém jsou postavy. Podle mě je nedokáže napsat dostatečně sympaticky tak, aby na nich čtenáři záleželo. To platilo prakticky u všech předešlých jeho děl, a tady to nebylo jiné. Snad jen Transport Ledu tímto nešvarem netrpěl. Za prostředí a techniku je to 100% jak vyšitých - lepší hard scifi asi napsat nelze. Ale čtenářský zážitek pokulhává, takže nakonec 70%“... celý text
— SONP

Přejít na knížky autora