ZekeBezKočky
přečtené 186
Království prokletých
2022,
Kerri Maniscalco
A máme tu pokračování gotické fantasy se slabým nádechem romantiky! Eh… vlastně ne. Něco mi říká, že by se někde mělo velkými písmeny psát “druhý díl je erotický román se slabým nádechem gotické fantasy”, zvlášť když to vychází v nakladatelství pro mládež. No nic. Mě osobně to vlastně ani moc nebavilo právě proto, že ta zajímavá fantasy linka byla pod vahou vší té erotiky doslova pohřbená. Byla jsem fakt zvědavá na ostatní démonické prince, na jejich zvrácený svět a na pokračování mysteriózní linky ohledně vraždy Vittorie. Místo toho jsem se nejdřív musela prokousat nudnými třemi stovkami stránek, kde se pořád dokola opakovalo, jak Emilie nenávidí Iru, jak je Ira dokonale maskulinní (začínám mít pocit, že maskulinita jakožto hlavní charakterový rys je pro tenhle žánr typická), jak se s ním Emilie snaží za každou cenu vyspat… není to můj šálek čaje, takže jsem jenom s pozvednutým obočím otáčela jednu stránku za druhou a doufala, že se konečně začne něco dít. Sem tam se něco stalo. Ale obvykle to bylo nedbale smetené ze stolu, takže jsem si z toho odnesla dojem, že to tam ani nemuselo být. A přitom by to mohlo být fakt dobrý, kdyby se tomu věnovalo víc prostoru. V posledních sto stránkách se už konečně začalo něco dít, ale to už pro mě bylo relativně pozdě. No a poslední kapitola tomu všemu nasadila korunu. Představte si, že si fakt něco strašně moc přejete a nakonec to dostanete, ale někdo to naprosto odflákne a hodí vám to do obličeje. Přesně tenhle pocit jsem měla z poslední kapitoly, která mi připadala jako nahuštěných snad sto stránek dohromady do nejmenšího možného prostoru. …Proč? Jak mě jednička bavila, z dvojky jsem stejným dílem zklamaná. Za mě by bylo lepší prostor, který se věnuje Irově dokonalé mužnosti, přenechat spíš světu a rozvíjení nakousnutých a potenciálně zajímavých linek (uznávám, že jsem si oblíbila Invida a patří mu můj velký dík za to, že mi pomohl přežít většinu knihy). Takhle mi to připadá jako promrhaný potenciál. A vzhledem ke svým prioritám mi je trochu líto, že Kerri upouští od temna a tajemna a vydává se touhle cestou. Ale do toho jí kecat samozřejmě nemůžu. Na stranu druhou momentálně nemám od třetího dílu valná očekávání, takže dvojka mu připravila šanci na to u mě zabodovat. Jinak ji hodnotím jako poměrně zbytečný výplňový díl.... celý text
