Žanet
přečtené 612
Kyselinovej test
1999,
Tom Wolfe
Ken Kesey na demonstraci proti válce: Víte, tímhle svým shromážděním a pochodováním válku nezastavíte… To přece dělají oni… Pořádají shromáždění a pochodujou… Vedou války už deset tisíc let a vy to tímhle způsobem nezastavíte… Deset tisíc let, a tohle je ta hra, kterou hrajou, aby podobný věci mohli dělat… pořádají shromáždění a pochody… a vy teď hrajete tu stejnou hru… jejich hru… Načež sáhne do kapsy svého úžasného zářivého kabátu a vytáhne foukací harmoniku a začne vyhrávat rovnou do mikrofonu: Home, home, on the range a fouká do té své harmoniky jak o závod – Home… home… on the ra-a-a-a-ange fíífííí… ... Teď jsem zrovna koukal na toho řečníka, co byl tady na tribuně přede mnou… a neslyšel jsem, co vlastně říká… ale slyšel jsem ten zvuk… a slyšel jsem to, co jste vy volali na něj… a pozoroval jsem jeho gesta – - načež Kesey začne parodovat ruce Paula Jacobse, kterými bodal do vzduchu, a to, jak se hrbil nad mikrofonem a jeho – - a viděl jsem, jak mu takhle vystupuje čelist… jak se odráží na pozadí oblohy… a víte, koho jsem viděl… a koho jsem slyšel? ... Mussoliniho… zrovna před pár minutama jsem tady slyšel a viděl Mussoliniho… Jo… hrajete tu jejich hru… Načež začne zase foukat, foukat a foukat Home, home on the range, hraje to pomalu a líně, tak jak se na foukací harmoniku vyhrává u táboráku – a Pranksteři se k němu se svými nástroji přidají, Babbs, Gretch, George, Zonker, motají se tam a šíleně cvakle září - a co má bejt – z davu se ozve pár nespokojených zvuků, ale je to především zmatek – kdo proboha jsou tihle pitomci – - Všichni jste tohle všechno už tolikrát slyšeli a viděli, ale pořád ještě to děláme. Před měsícem jsem se šel podívat na Beatlesáky… A slyšel jsem 20 000 holčiček, jak všechny naráz na Beatlesáky ječej… a vůbec jsem neslyšel, co vlastně ječely … Ale vůbec to nepotřebujete slyšet… Všichni ječej Já! Já! Já! Já!... Já jsem Já!... Tohle vykřikuje ego, a tohle vykřikuje celý tohle shromáždění!... Já! Já! Já! Já! … A právě proto se vedou války… kvůli egu… protože příliš mnoho lidí chce křičet: Všímejte si Mě… Jo, hrajete tu jejich hru… - pak zase fíífííífííí –... celý text
Srdce je osamělý lovec
1995,
Carson McCullers
Já se k této knize zas dostala prostřednictvím filmu Love Song for Bobby Long, a i když jsem od ní moc neočekávala (u nás v knihovně byla zařazena v četbě pro ženy), udělala na mě obrovský dojem. Pravda, že jsem při čtení občas cítila takovou ,,nejistotu“ - třeba až moc velký počet hlavních hrdinů a vyhrocených situací na jedno malé městečko a taky velebení socialismu … ale vzhledem k té době, kdy knížku autorka psala a taky, že jí bylo 22 let! - to je obdivuhodné a dost vyzrálé dílo. Krásný jazyk, působivě vykreslené postavy a jejich touhy, sny, bolesti ... nemůžu dát míň bodů. Mě to prostě uchvátilo.... celý text
